Koňské novinky: Předem, zadem i středem

21. 10. 2009 14:00

Obrázky: 1

Autor: The Horse Sponzor: TheHorse.com Seriál: TheHorse - Novinky Zdroj: TheHorse.com Překladatel: Dominika Švehlová Počet přečtení: 4458 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Je známo, že složení krmné dávky ovlivňuje rovnováhu střevní mokroflóry - jak? Hnojením pastvin koňským hnojem se mohou mezi pasoucími koňmi šířit nebezpečné nákazy - jak tomu zabránit? Ultrazvuk slouží ke zjišťování březosti koní - lze ho použít i k zjištění jejího trvání?

thlogo

Krmení koně ovlivňuje střevní mikroflóru

Autor původního textu: Stacey Oke, DVM, MSc
9. října 2009, článek č. 15026

Koně krmeni pouze pící mají stabilnější mikroflóru ve střevech a méně „zlých" střevních bakterií, např. Streptococcus spp., než koně krmeni také koncentráty. Tato informace, kterou přinesli švédští vědci, může pomoct krmivářům vyvinout krmné strategie, které budou podporovat zdraví a pohodu koní.

„Diety bohaté na rychle rozložitelné cukry, které se krmí tradičně proto, aby doplnily zvýšené požadavky na energii pracujících koní, jsou spojovány s celou řadou trávicích problémů, které jsou provázené narušením střevní mikroflóry," napsal tým výzkumníků vedený profesorem Janem Erikem Lindbergem z oddělení veterinárních věd na Švédské zemědělské univerzitě.

V této studii vědci vyšetřovali vliv zkrmování vysokoenergetických diet, spočívajících pouze na píci, a tradičních diet, obsahujících píci i koncentráty, na mikroorganismy v trusu.

Lindberg a jeho kolegové krmili šest dospělých valachů v klusáckém tréninku buď pouze pící, nebo pící s koncentráty, a to po dobu 29 dní. Během výzkumu čtyřikrát extrahovali a analyzovali bakteriální DNA, měřili pH trusu a poslední den kultivovali bakterie.

Podle vědců měla dieta spočívající pouze na píci „za výsledek stabilnější mikrobiální složení a obsahující méně vykultivovaných bakterií (bakterií kyseliny mléčné)." Navíc všichni koně krmeni v této studii dietou obsahující píci i koncentráty měli ve svém trusu pohyblivé a hemžící se bakterie Lactobacillus ruminis a významně více bakterií patřící mezi Clostridiaceae, než koně krmeni pouze pící.

Dopad tohoto nálezu ještě není znám, prozrazují autoři.

Tato studie je první, která popisuje změny nekulturních bakterií u koní. Švédští vědci doufají, že se díky ní zlepší zdraví střevního traktu koní a znalosti o koňském těle v souvislosti se vztahem mezi dietou a mikroflórou. Budou pokračovat výzkumem bakterií, které se objevují a mizí podle změn krmné dávky koně.

Studie „Changes in faecal bacteria associated with concentrate and forage-only diets fed to horses in training" bude publikovaná v následujícím čísle Equine Veterinary Journal. Abstrakt je již k dispozici online.


Kompostováním koňského hnoje k omezení šíření nemocí

Autor původního textu: Stacey Oke, DVM, MSc
6. října 2009, článek č. 15032

Koňský hnůj se musí nějakou dobu „vařit" za dostatečně vysoké teploty, aby se snížil výskyt vajíček škrkavek (Parascaris equorum) a populace Rhodococcus equi, jak uvádí francouzští vědci.

Kompostování, populární metodu zpracování koňského hnoje, prováděnou na velkých i malých farmách, je třeba pečlivěji kontrolovat, aby se předešlo kontaminace prostředí, šíření nemocí u hříbat a koní pasoucích se na takto hnojených pastvinách a aby se minimalizovalo i ohrožení zdraví lidí.

Je známo, že organismus R. equi a vajíčka P. equorum jsou velmi tvrdé a podle francouzských vědců mohou „zůstat infekční až několik let na pastvině i v kompostu." Protože je známo nebezpečí R. equi i vajíček P. equorum pro koně i lidi, francouzský tým vědců vedený Laurentem Hébertem z Laboratoire d'Etudes et de Recherches en Pathologie Equine (AFSSA) posuzoval doby a teploty potřebné k omezení kontaminace prostředí těmito dvěma organismy.

Zjistili, že pro snížení počtu živých organismů R. equi pod detekovatelné množství se musí hnůj zahřát na 45°C po dobu 5,7 dní, na 50°C po dobu 2,9 dní, na 55°C po dobu 24 hodin a na 60°C po dobu 5,7 hodin. Významného snížení životnosti vajíček P. equorum lze dosáhnout během méně než dvou hodin při teplotě 55 až 60°C.

Podle autorů jsou tyto laboratorně zjištěné výsledky „vhodné pro hodnocení podmínek kompostování, které sníží riziko kontaminace prostředí R. equi a vajíčky P. equorum," ale „je ještě potřeba provést pokusy v terénu zahrnující použití indikátorů."

Studie „Viability of Rhodococcus equi and Parascaris equorum eggs exposed to high temperatures" je připravená k publikování v nadcházejícím čísle časopisu Current Microbiology. Abstrakt je dostupný na PubMed.


Monitorování růstu plodu ultrazvukem

Autor původního textu: Marie Rosenthal
4. října 2009, článek č. 15013

Ultrazvuk je hodnotný prostředek pro zjišťování březosti a potvrzení ukončení březosti, lze ho použít i pro stanovení růst plodu, jak uvádí W.K. (Karin) Hendriks, DVM, Dipl. ECAR. Veterináři mohou použít kombinaci transrektálního a transabdominálního (skrze břišní stěnu) ultrazvuku, aby získali dobré informace o růstu plodu.

Protože je obtížné stanovit věk normálně se vyvíjejícího plodu, Hendriks a její kolegové z oddělení equinní vědy na utrechtské univerzitě v Nizozemí posuzovali 32 klisen holandského teplokrevníka od 100. dne březosti až do porodu, aby viděli, jaké faktory z matčiny strany ovlivní vývoj plodu, a aby pro stanovení délky březosti našli parametry jiné než průměr aorty plodu.

„Vývoj plodu ovlivňuje věk matky a parita (který plod v pořadí)," říká Hendriks. „Například starší klisna (více než 15 let) porodí menší hříbě než mladá klisna (okolo 5 let)."

Vědci zjistili, že dolní děložní stěna a placenta v blízkosti děložního krčku (CTUPv) byla v období 100 a 250 dní březosti silnější u klisen nosících první hříbě (primipara) než u multiparních klisen. Po 220. dni průměr očního důlku a mozkovny byl větší u primiparních než u multiparních klisen.

Průměr aorty (srdečnice) plodu byl u starších klisen menší než u mladších. Plocha příčného řezu mozkovny a průměr aorty se zvyšovaly lineárně během březosti a lze je použít pro stanovení délky březosti.

„Parametry CTUPv, průměr očního důlku, plocha příčného řezu očním důlkem, biparietální průměr (hlavy), plocha příčného řezu mozkovnou, průměr aorty a tepová frekvence plodu jsou parametry, které se stanovují poměrně snadno jednoduchými přenosnými ultrazvukovými přístroji dostupnými pro většinu praktických veterinářů," dodává.

Průměr aorty, plocha příčného řezu mozkovnou a CTUPv se lineárně zvyšují během posledního stádia březosti. Přestože se tyto parametry mohou použít pro monitorování růstu a vývoje plodu, jsou ovlivněné věkem a paritou matky a mezi koňmi vyšetřovanými během výzkumu se významně lišily. Opakované měření během březosti by mohlo přesněji určit délku březosti nebo lépe identifikovat vývoj plodu.

Studie „Maternal age and parity influence ultrasonographic measurements of fetal growth in Dutch Warmblood mares" byla publikovaná v říjnovém čísle časopisu Animal Reproduction Science. Abstrakt je k dispozici na PubMed.

Další díly

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: