Koňské novinky: Od kopyt přes klouby až po oči

11. 3. 2009 The Horse

Lze mastičkami zvládat artrózu? Dřevěnou podkovou vyléčit schvácené kopyto? Nebo operací vrátit zrak koni postiženému šedým zákalem? Pojďte si o tom přečíst něco více...

Protizánětlivé masti pro léčbu artrózy

Autor původního textu: Stacey Oke, DVM, MSc
26. února 2009, článek č. 13686

Nový nezávislý výzkum, který prováděli vědci z Gail Holmes Equine Orthopaedic Research Center na Colorado State University, zjistil, že při léčbě problémů spojovaných s artrózou je liposomální krém obsahující diclofenac (1 % diclofenaku sodného, komerční název Surpass) pro koně bezpečnější a účinnější než fenylbutazon.

Fenylbutazon, v anglicky mluvících zemích familiérně nazýván „bute“, je nesteroidní protizánětlivý lék (NSAID), který se koním podává celkově (tj. injekčně nebo perorálně), aby kontroloval bolest a zánět při artróze.

„Vzhledem k tomu, že fenylbutazon a jiná NSAIDs mají na koně při dlouhodobém podávání negativní účinky a navíc nejsou schopná přímo ovlivnit průběh artrózy, pouze pomáhají kontrolovat klinické příznaky, je potřeba hledat další alternativy,“ vysvětluje Frisbie, DVM, PhD, Dipl. ACVS.

Takovou alternativou je liposomální krém s diclofenacem – NSAID, který se aplikuje na kůži nad postiženým kloubem (hlezenní, karpální, spěnkový a korunkový), aby zde kontroloval bolest a zánět. Tento výrobek má oprávnění Food and Drug Administration a je to první lék tohoto druhu vyrobený pro koně.

Výsledky této studie byly zveřejněné na výroční konferenci American Association of Equine Practitioners v roce 2007 a pod názvem "Evaluation of topically administered diclofenac liposomal cream for treatment of horses with experimentally induced osteoarthritis“ byly publikovány letos (2009) v únorovém čísle časopisu American Journal of Veterinary Research.

„Je to zatím jediná studie, která demonstruje, že lokální NSAID může nejen zmírnit klinické příznaky artrózy, ale je schopné ovlivnit metabolismus chrupavky,“ shrnuje Frisbie.

Dřevěné podkovy pro schvácené koně

Autor původního textu: Christy West
23. dubna 2008, článek č. 11718

Řešit chronickou laminitidu je často velmi obtížné, protože změna polohy kopytní kosti uvnitř kopytního pouzdra způsobuje bolest a další poškození; nehledě na to, že je zde již prvotní poškození, které tuto změnu polohy umožnilo. Na konferenci American Association of Equine Practitioners, která se konala 1.-5. prosince 2007 v Orlandu, představil Stephen O'Grady, BVSc, MRCVS z Northern Virginia Equine dřevěnou podkovu, která má zlepšit nápravu tří forem chronické laminitidy.

Vyjmenoval několik výhod této podkovy, která je vyrobená z navrstvené překližky nebo dřeva používaného na podlahy:
-    snadno se vyrábí,
-    je lehká,
-    absorbuje nárazy lépe než tvrdé kovy,
-    je levná,
-    plochá, pevná konstrukce umožňuje zatížení určitých částí kopyta,
-    snadno ji lze upravit podle potřeb koně,
-    aplikuje se netraumaticky (šroubuje se).

Podkova je vyrobená ze dřevěného bloku a lze ji různě upravovat; například přidáním/odebráním vrstev nebo vyhloubení určitých částí pro odlehčení tlaku.

Pokud se má podkova vyrobit tak, aby odpovídala potřebě konkrétního nemocného kopyta, je třeba ho důkladně zrentgenovat ze strany i zepředu.

Při výrobě dřevěné podkovy se strany a špička seříznou v úhlu 45°. Díky tomu se přesune zatížení kopyta přímo pod kost, kůň si snadněji najde nejpohodlnější úhel kopyta při stání a sníží se tah za kopytní lístky. Podkovu lze dále upravit různými způsoby: Plochu přivrácenou k chodidlu lze na určitých místech vyhloubit, aby nedošlo k otlačení pokleslého chodidla, lze přidat podložky, které zvednou patky, a lze taky upravit celkovou výšku podkovy tím, že se přidají nebo uberou vrstvy dřeva.

O'Grady představil použití této podkovy u tří forem chronické laminitidy: dorzální rotace (nejčastější typ rotace), mediální nebo laterální pokles kopytní kosti (pokles kosti na vnitřní nebo vnější straně kopyta) a pokles chodidla nebo proražení chodidla kopytní kostí.

Dorzální rotace. V tomto případě se kopytní kost oddálí od přední plochy kopytní stěny a rotuje tak, že její špička se přibližuje k zemi. O´Grady doporučuje částečně zkrátit patky, aby dolní plocha kopytní kosti byla rovnoběžná se zemí, a zvětšit plochu chodidla, která ponese zatížení. Na upraveném kopytě se vyplní chodidlo, rozpěrky, střel a střelové rýhy tmelem, tyto části ponesou zatížení. Potom se připevní dřevěná podkova 3,8 cm dlouhými vruty do sádrokartonu.

V některých případech rotace kopytní kosti a proražení chodidla představuje tato metoda účinnou alternativu tenotomii hlubokého ohýbače prstu (přetnutí šlachy hlubokého ohýbače). O´Grady uvedl, že výsledky byly uspokojivé (zesílení chodidla a růst stěny v přední části kopyta) v 17 z 21 případů (81 %).

Mediální/laterální pokles. Mediální pokles kopytní kosti (na vnitřní straně kopyta) je vidět častěji. Postup je v tomto případě stejný jako u dorzální rotace, kromě toho, že patky není nutné tak zkracovat a na straně, kde je kopytní kost výš, se provede rozšíření asi o 0,6 cm, aby se odlehčilo zatížení pokleslé poloviny.

O´Grady byl úspěšný (zlepšení růstu stěny na pokleslé straně) v 8 z 11 případů (65 %).

Pokles/proražení chodidla kopytní kosti. V těchto závažných případech se upraví kopyto tak, jako u dorzální rotace, patky se zvednou, aby se snížil tah hlubokého ohýbače, a horní plocha podkovy se vyhloubí, aby nebylo zatěžováno plné chodidlo nebo obnažená kost. Zadní část kopyta se vyplní tmelem, aby mohla podepřít váhu koně.

O´Grady byl úspěšný (zrohovatění poškozené měkké tkámě a růst kopytní stěny) v 7 z 9 případů (77 %).

„Dřevěná podkova nabízí velmi dobré podkovářské možnosti léčby koní s chronickou laminitidou,“ dodává O´Grady ke svému výzkumu.

Katarakta u koní
Autor původního textu: Nancy S. Loving, DVM
6. května 2008, článek č. 11814

Maria Kallberg, DVM, PhD, asistentka profesorka na veterinární škole University of Florida přednášela na konferenci American Association of Equine Practitioners, konané 1.-5. prosince 2007 v Orlandu, o kataraktách u koní. Vysvětlila, že katarakta je zakalení čočky nebo jejího pouzdra, které ovlivní zrak, na rozdíl od sklerózy, která je normálním projevem stárnutí. Uvedla, že vrozené katarakty jsou většinou oboustranné (na obou očích). Byly zjištěné u belgických koní, morganů, plnokrevníků, koní plemene rocky mountain a quarterů. Katarakta se může vyvinout také sekundárně po traumatu nebo následkem chronické uveitidy (zánět řasnatého tělíska, duhovky a cévnatky), např. při měsíční slepotě.

Starší koně se získanou kataraktou, která se vyvinula sekundárně po uveitidě, nejsou dobrými kandidáty na operaci, protože u nich častěji dochází k pooperačním komplikacím. Mohou to být například rohovkové vředy, infekce nebo odloučení sítnice. Častěji se operují vrozené katarakty u hříbat, ideální jsou hříbata mladší než 6 měsíců, bez uveitidy, se zdravou rohovkou a funkční sítnicí. Je také důležité, aby kůň byl schopen snášet dlouhodobou léčbu.

Metoda používaná pro odstranění čočky se nazývá phacoemulsifikace. Na konferenci mohli posluchači shlédnout video, které ukazovalo průběh takové operace. Na okraji oka blízko spojivky se provede malý řez, zvláštní přístroj emulzifikuje (rozbije na emulzi) čočku a nasaje ji. Čočka koní má pevné pouzdro, které je třeba odstranit ještě před odstraněním čočky. Zatím není dostatek zkušeností s umělou náhradou čočky, takže po operaci koně sice vidí, ale pravděpodobně zůstanou dalekozrací (nevidí dobře do blízka).

Uveitida je častou příčinou oslepnutí koní. Tento zánět je třeba zvládnout před a po operaci lokálními a celkově působícími léky a je možné, že kůň bude potřebovat doživotní léčbu.

Přeloženo a otištěno s povolením TheHorse.com.
Reprinted with permission of TheHorse.com.

Podobné články

Vědci se pustili už i do zkoumání samotného výcviku koně. Květnatá slova a přirovnání, která jsme zvyklí v souvislosti s ježděním či obecně výcvikem…

Je pravda, že koně nejvíce žvýkají a sliní, když žerou seno? Nemůže se stát, že pastevní náhubek způsobí koním trávicí problémy, protože omezuje…