Koňské novinky: Něco z ortopedie i nanomedicíny

25. 03. 2009 00:00, Aktualizováno 4. 06. 2009 20:32

Obrázky: 1

Autor: The Horse Seriál: TheHorse - Novinky Zdroj: The Horse Překladatel: Dominika Švehlová Počet přečtení: 5605 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Našli vědci další faktor, který by mohl uspíšit vznik podotrochlózy? Může druh povrchu na dostihové dráze snížit počty zranění a úmrtí dostihových koní? Víte, co jsou to nanoléky a jaké by mohly být jejich výhody při léčbě koní?

Vliv úhlu střelkové kosti na zdraví šlachy hlubokého ohýbače

Autor původního textu: Christy West, TheHorse.com webmaster
15. března 2009, článek č. 13784

Proč někteří koně trpí poškozením šlachy hlubokého ohýbače prstu v oblasti podotrochleárního aparátu, zatímco jiní ne? Nový výzkum předpokládá, že s tímto problémem má hodně do činění úhel této šlachy, pod kterým jde přes střelkovou kost. Justin McCormick, MS, senior student veteriny a asistent na University of California v Davisu provedl se svými kolegy retrospektivní studii, v níž srovnával úhly šlachy hlubokého ohýbače prstu u koní s potvrzeným poškozením této šlachy v oblasti podotrochleárního aparátu a koní zdravých. Výsledky představil na konferenci American Association of Equine Practitioners, která se konala 6.-10. prosince 2008 s San Diegu.

McCormick poznamenal, že léze na této šlaše v oblasti podotrochleárního aparátu mohou být příčinou bolesti zadní části kopyta a kulhání různého stupně, které vymizí po znecitlivění zadního prstního nervu. Pro svůj výzkum vyšetřil 20 koní s těmito klinickými příznaky, udělal kvalitní rentgenové snímky, které neodkryly příčinu kulhání, a pomoci počítačové tomografie zjistil mírné léze na šlaše hlubokého ohýbače prstu těsně nad a na úrovni střelkové kosti. Výsledky porovnal s 20 zdravými koňmi podobného věku a plemene, kteří byli ve stejnou dobu přivezeni k vyšetření při koupi.

Vědci zjistili, že koně s postiženou šlachou hlubokého ohýbače prstu mají ostřejší (menší) úhel mezi "šlachovou" plochou střelkové kosti a vodorovnou linií od úponu této šlachy napříč spodní plochou střelkové kosti. Kulhající koně také inklinovali k ostřejšímu úhlu kopytní kosti a ostatních kostí prstu, přestože to nebyl statisticky významný nález.

„Úhel šlachy hlubokého ohýbače (přes střelkovou kost) může mít biomechanické důsledky, které ovlivní funkci této šlachy,“ poznamenal McCormick.

Dobře provedený boční rentgenový snímek, který ukazuje ostrý úhel "šlachové" plochy střelkové kosti, může zvyšovat pravděpodobnost zranění šlachy hlubokého ohýbače prstu v oblasti spěnky jako příčinu kulhání neprokázanou dalšími rentgenologickými nálezy, uzavírají vědci svoji práci.


Syntetické dostihové dráhy vs. hlína a tráva

Autor původního textu: Christy West, TheHorse.com webmaster
16. března 2009, článek č. 13789

„Zranění a úmrtí jsou hlavním problémem dostihového (plnokrevného) průmyslu,“ uvedl Jacob Setterbo, BS, graduovaný student na University of California v Davisu, na konferenci American Association of Equine Practitioners 2008.

„Denně dochází přibližně ke dvěma úhynům spojeným s dostihy, primárně následkem zranění pohybového aparátu (v USA a Kanadě).“ Proto je velký zájem o všechny faktory, který by snížili riziko těchto zranění. K nim patří i povrch dostihové dráhy – a to bylo téma Setterbovy přednášky.

„Dodnes byla většina epidemiologických průzkumů povrchu dostihových drah a míry zranění koní prováděná za různých podmínek na různých drahách,“ říká Setterbo. Představil výsledky výzkumu provedeného na jediné dostihové dráze (Keeneland v Lexingtonu, Ky.), který přímo srovnával vliv hlíny, trávy a syntetického povrchu (Polytrack) na zrychlení kopyt a sílu dopadu (ground reaction force). Teorie říká, že nižší zrychlení a síla dopadu by mohly snížit četnost zranění.

Pro účely tohoto výzkumu nesly čtyři tříleté plnokrevné klisny přístroj na měření zrychlení a boty měřící sílu dopadu během klusu a pomalého cvalu (rychlost asi 3 m/s a 6 m/s). Vědci omezili rychlost koní a počet klusových a cvalových úseků, aby nedošlo k únavě.

„Syntetický povrch měl nejnižší hodnoty síly dopadu, zrychlení a průměrné hodnoty vibrací,“ uvádí Setterbo. „Jeho maximální zpomalení během dopadu kopyta na zem bylo 81 % ve srovnání s maximálním zpomalením na hliněném povrchu a 66 % ve srovnání s povrchem travnatým. Trávník měl nejvyšší zpomalení při dopadu kopyta, čili klade největší odpor zaboření kopyta během došlápnutí a odrazu.“

Protože byly posuzovány pouze hrudní končetiny a navíc v rychlostech, které jsou výrazně nižší než během dostihu, výsledky možná nebudou přímo aplikovatelné pro dostihovou rychlost. Setterbo také uvedl, že kvůli významným rozdílům mezi povrchem dráhy, počasím a způsobu údržby jednotlivých drah na různých závodištích „bude třeba rozšířit výsledky této studie na všechny syntetické dráhy. Je to pouze začátek srovnávacího výzkumu, který vypadá slibně.“


Miniaturní léky mohou mít velký účinek

Autor původního textu: Stacey Oke, DVM, MSc

15. března 2009, článek č. 13777

Nanomedicína – použití léků s miniaturními molekulami – je rychle se rozvíjející oblastí humánní medicíny a předpokládá se, že v blízké budoucnosti bude mít velký dopad i na medicínu koní.

Podle Paula Debbageho, PhD z oddělení anatomie, histologie a embryologie na Lékařské univerzitě v rakouském Innsbrucku má balení léků do nanočástic a vpravení těchto nanočástic do pacienta oproti tradičním farmakologickým přístupům velké výhody, lékařské i ekonomické.

Mikroskopické částice jsou například schopné nést velké množství malých léků, což umožní:
- zacílit transport léku do specifického místa (např. skrze krevně-mozkovou bariéru při léčbě nemocí centrálního nervového systému);
- obejít imunitní systém, aby se předešlo předčasné destrukci léku;
- načasovat uvolnění léku v cílovém místě, aby se minimalizoval vedlejší účinek léku.

Konstrukce a použití nanoléků je velmi vyhledávané ve specifických oblastech medicíny, například v onkologii, imunologii (např. vakcíny) či genové terapii.

Debbage uvedl, že výzkum v této oblasti postupuje velmi rychle. Odhaduje, že tyto technologie by mohly být k dispozici během následujících dvou desetiletí v humánní medicíně, následovat je bude veterinární medicína.

Tato technologie bude užitečná u koní především pro snížení vedlejších účinků léků (jako jsou záněty tlustého střeva) a pro snížení množství léku nutného k léčbě pacienta.

Článek s názvem „Targeted drugs and nanomedicine: present and future“ byl publikován v lednu 2009 v časopise Current Pharmaceutical Design.


Přeloženo a otištěno s povolením TheHorse.com.
Reprinted with permission of
TheHorse.com.

Další díly

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: