Koňské novinky: Mnoho otazníků okolo krmení koní

23. 10. 2012 The Horse

Je pravda, že koně nejvíce žvýkají a sliní, když žerou seno? Nemůže se stát, že pastevní náhubek způsobí koním trávicí problémy, protože omezuje příjem pastvy? Lze nakrmit klusáka v tréninku pouze pící? A jak správně krmit koně, který k vám přišel v žalostném, podvyživeném stavu, aniž byste mu zdravotně ublížili?

Která vláknina je pro koně „fyzikálně nejefektivnější"?

Autor původního textu: Casie Bazay, BS, NBCAAM
6. října 2012, článek č. 20728

thlogoNedávno tým německých vědců sestavil pokus, při němž zjišťoval, jaká krmná dávka - seno a jádro nebo pouze píce - koním poskytuje „fyzikálně nejefektivnější vlákninu".

„Fyzikálně efektivní vláknina je pojem z výživy skotu, který popisuje potenciál vlákniny vyprodukovat sliny a pufrovat potravu," vysvětluje Ingrid Vervuert, PD, DVM, profesorka veterinární medicíny na lipské univerzitě. „Jsou určité snahy zavést tento pojem i do výživy koní."

Z toho důvodu měřila Vervuert a její kolegové za použití elektromyografie (EMG) aktivitu žvýkacích svalů zvířat žijících pouze na dietě složené z píce (dieta A) a zvířat krmených pící i koncentráty (dieta B).

Na dietě A byli 4 koně, kteří přijímali neomezené množství lučního sena, luční senáže a řezanky ze slámy a vojtěšky - v tomto pořadí, a to 2x denně po dobu 21 dní. Na dietě B byli 4 jiní koně, kteří konzumovali 0,26 % tělesné hmotnosti mačkané kukuřice ke třem různým přídělům lučního sena v náhodném pořadí:
- bez sena 12 hodin, potom 1,2 kg sena na 100 kg tělesné hmotnosti rozdělené do dvou stejných porcí;
- 0,6 kg sena/100 kg tělesné hmotnosti podané před mačkanou kukuřicí a stejné množství sena o 10 hodin později,
- ad libitum lučního sena krmeno během 12 hodin před mačkanou kukuřicí a poté opět volný přístup k senu.

U obou diet vědci měřili dobu příjmu potravy, frekvenci žvýkání a aktivitu žvýkacích svalů.

Klíčovými nálezy bylo:

  • nejdéle koně přijímali seno/senáž, následovala řezanka a pak kukuřice;
  • omezený příjem sena před mačkanou kukuřicí neovlivnil dobu jejího příjmu;
  • příjem mačkané kukuřice se významně zvýšil, když byli koně předtím krmení neomezeným množstvím sena;
  • síla žvýkání a trvání žvýkacího cyklu byly nejnižší u mačkané kukuřice a nejvyšší u sena/senáže.

Tým vyvodil závěr, že píce souvisela s „intenzivnější aktivitou žvýkacích svalů", pravděpodobně tak stimulovala tvorbu slin a míru jejich vylučování. To je důležité pro zdraví trávicího traktu, protože sliny hrají několik důležitých rolí v trávení potravy včetně usnadnění žvýkání a polykání; zahajují svými enzymy trávicí procesy a slouží jako pufrovací roztoky pomáhající udržet správné pH střev.

Proto, abyste koni dodali fyzikálně nejefektivnější vlákninu, zajistěte, aby píce představovala většinu jejich krmné dávky. Vervuert také doporučuje omezení příjmu koncentrátů na maximálně 1 kg/100 kg tělesné hmotnosti, je-li to možné.

Studie „Electromyographic evaluation of masseter muscle activity in horses fed (i) different types of roughages and (ii) maize after different hay allocations" vyšla v Journal of Animal Physiology and Animal Nutrition v březnu 2012. Abstrakt najdete na Pubmed.

Uškodí koním, když se jim omezí pastva pastevním náhubkem?

Autor původního textu: Kristen M. Janicki, MS, PAS
3. října 2012, článek č. 20722

Majitelé koní zkoušejí různé metody, aby omezili příjem kalorií u obézních koní, včetně omezení přístupu na pastvu prostřednictvím pastevního náhubku. Výzkumy však ukazují, že koně často zvýší příjem pastvy, když se jim náhubek sundá. Také je známo, že drastické změny v příjmu jádra způsobují trávicí problémy, především v zadním střevě. Proto se vědci rozhodli zjistit, zda mají stejné účinky i drastické změny příjmu pastvy.

Tým vědců vedený Paulem D. Sicilianem, PhD, profesorem oddělení veterinárních věd severokarolínské státní univerzity rozdělil do dvou skupin 6 dospělých valachů lehkých plemen o podobné hmotnosti a výživného stupně.

Kontrolní skupina měla neustále přístup k pastvě, zatímco pokusná skupina nosila 12 hodin denně pastevní náhubek. Po sedmi dnech se vyměnil protokol obou skupin na dalších 7 dní. Každý 7. den každého období se odebraly vzorky krve a trusu pro stanovení bílkovin v plazmě a pH trusu. Odebraly se i vzorky pastvy pro chemickou analýzu jejího složení.

Po vyhodnocení výsledků tým zjistil, že zdraví zadního střeva koní s omezeným příjmem pastvy pastevním náhubkem po dobu 12 hodin denně nebylo narušeno ve srovnání s koňmi s neomezeným přístupem k pastvě. Navíc tým sdělil, že nebyly žádné významné rozdíly v pH trusu - což je indikátor fermentace v zadním střevě ovlivněné složením potravy - mezi kontrolní a omezenou skupinou koní v této studii.

Další nálezy zahrnovaly objem bílkovin v krevní plazmě, který slouží jako měření tekutinové rovnováhy zadního střeva. Snížený příjem krmiva, včetně píce či pastvy, může mít za následek snížení příjmu vody a zvýšení objemu bílkovin v plazmě. Zvýšený příjem potravy po sundání náhubku může zvýšit sekreci v trávicím systému a tím i snížit objem bílkovin v plazmě. V této studii však vědci zjistili, že objem bílkovin v plazmě nebyl u pokusné skupiny ovlivněn, což předpokládá, že u ní nedošlo k narušení tekutinové rovnováhy. Procento sušiny trusu se mezi skupinami nelišilo, což také podporuje názor, že tekutinová rovnováha nebyla omezením pastvy narušená.

Tým nakonec vyvodil závěr, že omezený přístup k pastvě pravděpodobně nemá negativní vliv na fermentaci v zadním střevě nebo na tekutinovou rovnováhu.

Studie „Effect of Restricted Grazing on Hindgut pH and Fluid Balance" vyšla v září v Journal of Equine Veterinary Science. Abstrakt je k dispozici na Pubmed.

Podívejme se ale na další zajímavé výzkumy zabývající se krmením koní. Jejich popis najdeme na stránkách KER - Kentucky Equine Research.

Lze pracující koně krmit pouze pící?

Pracující koně potřebují velké množství energie, které nejlépe zajistí podávání jádra neboli obilovin - ale vyšší dávky jádra mohou vést ke kolikám, acidóze zadního střeva a jiným metabolickým problémům. Proto vědci ze švédské univerzity zemědělských věd spustili pokus, zda lze pracující koně krmit pouze pící a jak se to odrazí v jejich zužitkování energie.

Porovnávali rozdíly ve výkonnosti 6 klusáků (valachů) v dostihovém tréninku v době, kdy byli tito krmeni pouze pící (senáž s vysokým obsahem energie podávaná v množství 2,2 % tělesné hmotnosti) a kdy dostávali vedle píce i koncentráty (50 % krmné dávky senáž a 50 % sojová moučka/pšeničné otruby/oves). Obě krmné dávky měly stejný obsah energie i bílkovin a byly doplněné o minerálně-vitamínové doplňky. Každý kůň dostával každou krmnou dávku po dobu 29 dní, po celou dobu byli koně trénováni a vždy 25. den krmného období byli testováni na zátěžovém pásu. Pravidelně se vážili a určovalo se jejich kondiční skóre, prováděla svalová biopsie a odebírala krev před, během a po testu na pásu.

Výsledky ukázaly, že VLa4 (= rychlost pohybu, při níž dosáhne laktát = kyselina mléčná v krvi hladiny 4 mmol/l) byla u koní krmených pouze pící vyšší. To je indikace lepší výkonnosti - v jejich těle se při běhu tvořilo méně kyseliny mléčné. Množství svalového glykogenu, což je zdroj energie pro svalovou práci, byl vyšší u koní krmených pící a jádrem, zároveň se zjistilo, že koně krmení pouze pící měli vyšší pH krve (méně kyselé), což ukazuje, že tato krmná dávka působí proti okyselování organismu způsobenému velmi velkou zátěží.


Dokážete nakrmit podvyživené koně?

Možná se vám dostane do rukou týraný kůň, vyhublý doslova na kost. Jak ho začnete krmit, abyste mu pomohli a nikoli přitížili? Podvyživení koně, kteří ztratili všechny zásoby tuku a cukrů a žijí pouze ze "spalování" bílkovin - tedy svalů, ale i srdce a dalších orgánů. Pokud by se najednou začali krmit naprosto "normální" krmnou dávku, hrozí u nich tzv. refeeding syndrom, což je situace, která vede k mnohočetnému selhání organismu až smrti.

Jak je tedy krmit první dny jejich rehabilitace? Vědci z UC Davis podávali 22 podvyživeným koním po dobu prvních 10 dní rehabilitace tři různé krmné dávky: vojtěškové seno, ovesné seno a kompletní krmení, které se skládalo z jádra, tuku, vojtěšky a melasy. Každá krmná dávka měla stejné množství kalorií, pouze objem byl jiný.

U koní krmených kompletním krmivem se dle očekávání začal zvyšovat v krvi inzulín, protože v krmivu bylo obsaženo dost cukrů. Ten ale kromě glukózy umisťoval do tkáňových buněk z krve i fosfor a hořčík. Protože podvyživení koně už mají i tak nízké hladiny krevních elektrolytů, docházelo u nich za několik týdnů k selhání ledvin, srdce a dýchacího systému.

Na hrubé ovesné seno, které obsahuje hodně vlákniny, ale málo bílkovin, reagovali tito koně průjmem. Bohužel průjem vede ke ztrátě tekutin, živin a elektrolytů, kterých tito koně už tak měli málo...

Jako nejlepší řešení pro první dny krmení strádajících koní se ukázalo vojtěškové seno. Vojtěška obsahuje hodně bílkovin i hořčíku a fosforu. Má poměrně málo cukrů a proto nevyvolává nadměrnou reakci inzulínu. Vysoce kvalitní vojtěškové seno má hodně lístků a jemné stonky a díky tomu je dobře stravitelné.

Přestože se vojtěška zdá být nejlepším krmivem pro krmení podvyživených koní, nedoporučuje se její zkrmování ad libitum. Začíná se podáváním velké hrsti sena každé tři hodiny, postupně se množství zvyšuje a snižuje počet dávek za den. Tento postup se doporučuje dodržovat první dva týdny a postupně se propracovávat k tomu, že kůň bude moct žrát tolik, kolik chce. Kůň má postupně přibývat na hmotnosti, přestože pro těžce podvyživené koně bude trvat až 6 měsíců, než se dostanou do dobré kondice.

Podobné články

Vědci se pustili už i do zkoumání samotného výcviku koně. Květnatá slova a přirovnání, která jsme zvyklí v souvislosti s ježděním či obecně výcvikem…

Sucho, teplo... Ale koně vodu potřebují. Možná by bylo dobré vědět, kolik vlastně mají denně vypít, za jakých podmínek pijí více nebo méně - a jaká…