Koňské novinky: Lze zajistit zdraví vrcholovým sportovcům?

13. 5. 2009 The Horse
/data/imgs/00002765l.jpg
/data/imgs/00002765l.jpg

Dnešní krátké informace o vědě a výzkumu se budou týkat intenzivně pracujících sportovců. První nás seznámí s (ne)možnostmi léčby šokovými vlnami a druhá, sice starší, přesto však stále zajímavá, poodkryje trochu problematiku zdravotní prevence vytrvalostních koní.

Švýcarský výzkum nezjistil analgetické účinky šokových vln

Autor původního textu: Stacey Oke, DVM, MSc
13. dubna 2009, článek č. 13947

Extracorporeal shock wave therapy (ESWT) (= léčba mimotělními šokovými vlnami) pravděpodobně nemírní kulhání u koní s chronickou bolestí v oblasti odstupu mezikostního svalu, přesto vědci zastávají názor, že zákaz provádět ESWT před závody jako prevenci nebo minimalizaci výskytu závažných zranění je rozumná obezřetnost, aspoň dokud nebudou provedené další výzkumy.

ESWT se plošně používá k léčení proximální desmitis mezikostního svalu (zánět horní části mezikostního svalu). Má zmírnit kulhání tím, že vyvolává uvolnění cytokinů (zánětlivých mediátorů), výsledkem čehož může dojít k remodelaci (změna struktury) tkáně. Ale někteří vědci předpokládají, že  může také působit analgeticky. Z tohoto důvodu se většinou nedovoluje těsně před dostihem použít ESWT.

Tuto problematiku zkoumal i Michael Weishaupt, DVM z kliniky chorob koní na Univerzitě v Zurichu. Spolu s kolegy vyhodnocovali u 16 koní analgetický efekt ESWT a také dopad ESWT na kulhání, které je způsobené chronickou bolestí v oblasti horní části mezikostního svalu.

Koně byli sedováni a léčeni za použití elektrohydraulického generátoru šokových vln. Do oblasti odstupu mezikostního svalu na postižené končetině jim "pustili" 2000 pulsů.

Za 6, 24, 48 ani 72 hodin po léčbě nebyly zaznamenány žádné zlepšení frekvence kroků, délky trvání fáze podpěru, vertikálních impulsů nebo vertikálních sil.

Podle těchto výsledků autoři předpokládají, že jediná aplikace ESWT asi nezmírní kulhání, takže nemá okamžitý analgetický efekt. Hned však dodávají, že budou nutné další výzkumy, s vyšším počtem koní a kontrolní skupinou.

Kromě toho autoři výzkumu nedoporučují zrušit zákaz použití ESWT před atletickým výkonem pouze na základě výsledků této studie.

Studie „Short term analgesic effect of extracorporeal shock wave therapy in horses with proximal palmar metacarpal/plantar metatarsal pain“ byla publikovaná v čísle 179 (2009) časopisu The Veterinary Journal.

Předvídání svalových problémů u vytrvalostních koní

Autor původního textu: Susan Piscopo, DVM, PhD
1. prosince 2002, článek č. 3958

Vytrvalostní jezdci vědí, že koně ztrácejí během namáhavých jízd hodně tekutin a elektrolytů. Během dlouhodobější aerobní zátěže se ztrácejí také vápník a hořčík. Nízké krevní hodnoty vápníku (hypokalcémie) způsobí, že sodík vstoupí do nervových buněk a způsobí předrážděnost nervů, záškuby a křeče svalů a dokonce i ochrnutí. Pokud je navíc i nízká hladina hořčíku v krvi (hypomagnezémie), mohou se objevit příznaky od letargie až po synchronní diafragmatický flutter (bušení bránice), zvýšenou dechovou a tepovou frekvenci, ataxii a dokonce i smrt.

U lidí se často používá elektromyografie (EMG) k předvídání nástupu těžkých svalových kontrakcí a tetanie (trvalý stah svalů). V utrechtské univerzitě v Holandsku provedli výzkum, kdy zjišťovali využitelnost EMG při detekci těchto svalových změn u koní.

Zkoumali se holandští teplokrevníci, u každého z nich bylo na několika svalech snímáno EMG. Koně dostali ethylen diamin tetra acetát (EDTA, chemikálie, která snižuje v krvi hladinu vápníku a hořčíku) a opakovaně jim byl snímáno EMG, koně byli u toho sledování na známky neurologického nebo pohybového distresu. Je zajímavé, že žádný z koní neměl žádné klasické příznaky hypokalcémie nebo hypomagnezémie, kromě snížených hladin v krvi. Všichni tito koně měli výsledky EMG shodné se zvýšenou dráždivostí nervů ve vyšetřovaných svalech.

Proto je možné, že koně, kteří trpí hypokalcémií a hypomagnezémií, mohou být po určitou dobu bez klinických příznaků. Mohlo by být užitečné začlenit tyto nálezy do monitoringu koní během intenzivní aerobní zátěže.

Wijnberg, J.D.; van der Kolk, J.H.; Frannssen, H.; et al. American Journal of Veterinary Research, 63(6), 849-856, 2002.
 

Podobné články

Vědci se pustili už i do zkoumání samotného výcviku koně. Květnatá slova a přirovnání, která jsme zvyklí v souvislosti s ježděním či obecně výcvikem…

Je pravda, že koně nejvíce žvýkají a sliní, když žerou seno? Nemůže se stát, že pastevní náhubek způsobí koním trávicí problémy, protože omezuje…