Koňské novinky: Kosti, svaly, zuby

18. 03. 2009 00:00, Aktualizováno 4. 06. 2009 20:32

Obrázky: 1

Autor: The Horse Seriál: TheHorse - Novinky Zdroj: The Horse Překladatel: Dominka Švehlová Počet přečtení: 9946 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Věda triumfuje: Počítače pomáhají diagnostikovat kulhání a nervové problémy, genetické inženýrství odhaluje příčinu svalových problémů, laboratorní metody zase vliv zbrušování zubů na trávení koní...

Kulhání nebo ataxie?

Autor původního textu: Stacey Oke, DVM, MSc
12. března 2009, článek č. 13769

Mnohdy je při diagnostice potřeba odlišit mírné kulhání od lehké spinální ataxie, někdy to však je věc velmi nelehká. Vědci z Ohia však zjistili, že kinetická analýza chodů (kinetic gait analysis) – čili počítačové vyhodnocení chodů koně – pomáhá veterinářům odlišit od sebe tyto dva problémy s „prvotřídní přesností“.

„Když se veterináři snaží zjistit, zda jsou abnormality pohybu koně způsobené onemocněním pohybového aparátu nebo nervového systému, zabere jim to mnoho času a jejich práce často nepřinese požadované výsledky,“ informuje Alicia L. Bertone, DVM, PhD, Dipl. ACVS z Comparative Orthopedic Research Laboratory na Ohio State University. „Všechny tyto časové prodlevy během diagnostiky jen odkládají volbu a zahájení vhodné léčby a potenciálně zhoršují prognózu.“

Bertone a její kolegové sledovali, jak je kinetická analýza chodů vhodná pro zjištění, posouzení závažnosti a rozlišení kulhání na pánevní končetinu od spinální ataxie. Analyzovali pohyb 36 koní, z nichž bylo 12 normálních, 12 kulhalo na pánevní končetinu a 12 mělo neurologický problém. „Sledovali jsme charakteristické rozdíly specifických kinetických proměnných mezi kulhajícími a ataktickými koňmi,“ říká Bertone. Nejnápadnější byly rozdílné výchylky pohybů do stran i změny ve vertikálních pohybech.

Podle Bertone „tyto výsledky také ukazují, že kinetickou analýzu chodů lze použit i pro rutinní vyšetření při koupi, protože může potvrdit, že kůň nekulhá nebo nemá ataxii.“

Bertone a její kolegové už sestavují zařízení pro referenční veterináře a klienty. Očekávají, že cena vyšetření bude podobná, jako při testování výkonnosti koní zátěžovém pásu.

Studie „Use of kinetic gait analysis for detection, quantification, and differentiation of hind limb lameness and spinal ataxia in horses“ byla publikována 1. března 2009 v časopise Journal of the American Veterinary Medical Association.


Genetika a sváteční nemoc

Autor původního textu: Nancy S. Loving, DVM
13. března 2009, článek č. 13776

Polysaccharide storage myopathy (PSSM) je metabolické onemocnění svalů, které postihuje nejméně 20 plemen koní, mezi nimi quartery, painty, appaloosy a chladnokrevníky. Postižený kůň trpí záchvaty zátěžové rhabdomyolýzy (poškození kosterních svalů závislé na zátěži, známé pod pojmem tying-up, česky ne vždy výstižně černé močení nebo sváteční nemoc), svalovým třesem a/nebo abnormalitami chodů. Na konferenci American Association of Equine Practitioners, která se konala 6.-10. prosince 2008 v San Diegu, přednášela Molly E. McCue, DVM, MS PhD, Dipl. ACVIM, asistentka profesorka na Department of Veterinary Population Medicine na University of Minnesota, o genetickém testování jednoho typu PSSM.

Vědci na univerzitě objevili genovou mutaci, která způsobuje nenormální tvorbu glykogenu ve svalech u koní postižených PSSM. Touto mutací je gen s názvem GYS1 na chromozómu 10, který kóduje enzym odpovědný za syntézu (= tvorbu) svalového glykogenu. Protože u postižených koní je tento enzym neustále aktivní, dochází k nadměrnému hromadění glykogenu v buňkách.

Pochází tato mutace z jediného koně? McCue vysvětluje, že „podpis“ této mutace je jako čárový kód a lze ho stopovat zpětně v čase. Předpokládá se, že pochází od jediného koně, který žil asi před 144-178 generacemi koní, tj. asi před 1200-1500 lety. To odpovídá „slavným válečným koním“ – jak popisují středověcí pisatelé – kteří založili moderní chladnokrevná plemena.

Fenotyp (vnější znaky) postižených koní je velmi rozmanitý, projevy poruchy svalového metabolismu jsou od nerozpoznatelných subklinických příznaků přes zřetelné postižení svalů až po ulehnutí koně, které je důvodem k jeho utracení.

McCue uvádí, že asi 8 % quarterů má v sobě mutaci GYS1. Vědci odhalili na základě svalové biopsie koně postižené onemocněním PSSM. Pak hledali dále: 75 % quarterů postižených PSSM a 85 % chladnokrevníků postižených PSSM neslo mutaci GYS1; malé procento quarterů mělo jinou formu PSSM, která nebyla vyvolána mutací GYS1.

Zjistilo se také, že 18 z 35 testovaných plemen v sobě tuto mutaci nemělo a že se GYS1 zjistil jen u malého množství teplokrevníků postižených PSSM (diagnostikované svalovou biopsií). U většiny  teplokrevníků proto PSSM způsobuje jiná genetická mutace než GYS1.

Vědci dále zjistili, že u 100 % arabů, plnokrevníků a klusáků vyvolává tyig-up a nadměrné ukládání glykogenu něco jiného, než mutace GYS1.

Jsou známy dva typy PSSM: PSSM typu 1 definuje koně s GYS1 mutací – většinou se jedná o čistokrevné quartery, painty a appaloosy i jejich křížence, chladnokrevníky, morgany a tennesseejské mimochodníky. PSSM typu 2 lze najít u mnoha jiných plemen a jeho příčina ještě není známá.

McCue také popisovala rodinu koní těžce postižených PSSM, kteří nereagují dobře na léčbu a na těžkou epizodu tying-up mohou i uhynout. Všichni až na jednoho z těchto 49 koní neslo mutaci GYS1; 46 % těchto koní však mělo ještě jinou genovou mutaci (RAR1) - způsobující maligní hypertermii. To je život ohrožující stav, který lze "spustit" mimo jiné i anestezií; u koní s touto genovou mutací se ve svalech uvolňuje nadbytečné množství vápníku, které způsobuje svalovou ztuhlost, zvýšenou tělesnou teplotu, profuzní pocení, zrychlený puls, hnědou moč, hyperkapnii (nadbytek oxidu uhličitého v krvi), zvýšení kreatinkinázy (svalový enzym), nerovnováhu elektrolytů, zrychlené povrchní dýchání, zvýšený krevní tlak, acidózu (pokles pH krve) a vysokou úmrtnost. Celkově se mutace RAR1 vyskytuje pouze u 0,5 % všech quarterů.

McCue uvádí, že většina koní postižených PSSM reaguje dobře na dietu s vysokým obsahem tuků a nízkým obsahem škrobů. Zdá se však, koně s oběma mutacemi, GYS1 i RAR1, na tuto dietu reagují hůř. Pokud byli koně nositelé obou uvedených genových mutací a byli krmeni i jádrem, 73 % z nich nebylo schopno běžet na zátěžovém pásu po určitou dobu a muselo zastavit dříve, než koně s PSSM způsobeným pouze mutací GYS1. Pokud však byli krmení dietou s vysokým obsahem tuků a nízkým obsahem škrobů, pouze 10 % koní s oběma mutacemi nebylo schopno dosáhnout cílové zátěže. Z toho vyplývá, že klinické projevy rhabdomyolýzy ovlivňuje dieta i genotyp.

V současné době už je k dispozici genetický test na PSSM typu 1 (GYS1) - k tomuto účelu lze použít krev nebo chlupovou cibulku. U paintů a quarterů s opakující se nebo těžkou formou PSSM se doporučuje testovat na obě mutace (GYS1 i RAR1). Pokud je genetický test negativní, lze potvrdit diagnózu PSSM typu 2 nebo jiné potenciální svalové onemocnění na základě biopsie svalu.

Dr. Molly McCue informuje o PSSM i na tomto videu (v angličtině).


Zuby a stravitelnost krmiv
Autor původního textu: Christy West
16. března 2009, článek č. 13787

Myslíte si, že zbroušením chrupu koně zlepšíte jeho trávení krmiva?

Na konferenci American Association of Equine Practitioners, konané 6.-10. prosince 2008 v San Diegu, představil James Carmalt, MA, VetMB, MVetSc, Dipl. ABVP, ACVS, profesor chirurgie velkých zvířat z Western College of Veterinary Medicine v Saskatoonu (Kanada), výzkum, který ukázal, že zbroušení zubů nezlepší trávení krmiva. Samozřejmě chrup je třeba kontrolovat, aby se našla případná bolestivá místa.

Výzkum na 17 quarterech a chladnokrevnících nezjistil žádnou zjevnou souvislost mezi „orálním patologickým skórem“ (měření abnormalit v dutině ústní) a ukazateli stravitelnosti krmiva, k nimž patří i analýza živin a velikosti částeček krmiva v žaludku a trusu. "To však neznamená, že by broušení zubů byla ztráta času a peněz," říká Carmalt; je to důležitá prevence bolestivých zubních problémů.

„Stravitelnost krmiva je problém měkkých tkání, nikoli zubů,“ pokračuje. „Upustili jsme od rutinního broušení zubů a díváme se na problémy měkkých tkání, jako jsou vředy tváří, endodontické (uvnitř zubů/kořenů) problémy atd.“

Tento posun zvýšené pozornosti upřené na měkké tkáně podpořili i jiní odborníci v oblasti péče o zuby. Jack Easley, DVM, MS, Dipl. ABVP, praktický zubař ze Shelbyville, poznamenal během diskuse k uvedené přednášce: „Před několika léty jsme hledali háky, vlny, hrany a schody v hubě (různé typy  opotřebování zubů) a považovali je za patologické stavy. Nyní víme, že je to výsledek patologie někde jinde, například vředů nebo bolesti v hubě, které způsobují změny ve žvýkání a abnormální opotřebování zubů. Například hubnutí starších koní není ani tak výsledek opotřebování zubů jako spíš bolesti, která tyto koně nutí žrát pomalu, menší množství, a ne že by krmivo špatně rozžvýkali. To je to, co musíme řešit – spíš příčiny bolesti, než výsledné abnormální opotřebování zubů.“

Pointou této přednášky bylo to, že každoroční vyšetření zubů je stále velmi potřebné pro zjištění a lokalizaci problémů se zuby a měkkými tkáněmi, ale broušení zubů se má provádět proto, aby se snížila bolest, nikoli aby se zlepšilo trávení koně (protože ve většině případů to trávení nepomůže).


Přeloženo a otištěno s povolením TheHorse.com.
Reprinted with permission of
TheHorse.com.

Další díly

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: