Koňské novinky: Heparin proti laminitidě, duhovka proti krádeži a sůl proti plísním

6. 10. 2009 The Horse

Víte to? Že heparin může ohrožené koně ochránit před laminitidou? Že skenování duhovky se již brzy zavede i v identifikaci koní? A jako bonus: i seno se solí... Víte proč?

THlogo

Heparin jakio účinná prevence laminitidy

autor původního textu: Christa Lesté-Lasserre
27. září 2009, článek č. 14971

Belgičtí vědci zjistili, že nízkomolekulární heparin (low molecular weight heparin - LMWH) je velmi účinný v prevenci laminitidy a/nebo dokáže snížit její závažnost u koní, kteří podstoupili operaci koliky.

Před tímto výzkumem se u více než 10 % pacientů, kteří podstoupili operaci koliky na klinice chorob koní na univerzitě v Liège, rozvinula po operaci laminitida, provázená bolestí a kulháním. Postižení většiny těchto koní bylo velmi závažné a museli být utraceni.

Od roku 1995 však chirurgičtí pacienti na klinice dostávali podkožně injekci LMWH (v této studii 0,35 mg/kg Clexane®) denně po dobu tří až pěti dnů po operaci. Z 304 koní léčených LMWH pouze jeden (0,33 %) vykazoval mírné příznaky kulhání a bolesti související s laminitidou. Žádný jiný neměl ani „tušení" laminitidy, byl bez horkých kopyt či pulzujících prstních tepen, bez bolesti nebo kulhání. Jediný schvácený kůň se rychle uzdravil bez dalších problémů.

"Předtím se jako možná prevence laminitidy testoval nafrakciovaný heparin (unfractionated heparin UFH), avšak s pochybnými výsledky," informuje Geoffroy de la Rebière de Pouyade, DVM, MSc, vědec z kliniky a autor studie. UFH také vyžaduje častější podávání.

„U LMWH je protisrážlivý efekt mnohem předvídatelnější a stálejší, takže není nutné laboratorně monitorovat krev, jako je někdy třeba při podávání UFH," uvádí de la Rebière de Pouyade. Při podkožní aplikaci tento heparin dosáhne účinné hladiny koncentrace rychleji, aby pomohl předejít nástupu nemoci. To je důležité, když si uvědomíme, že čas je v případě laminitidy kritickou veličinou."

V současné době se zdá, že preventivní působení LMWH spočívá nejen v jeho protisrážlivém účinku, ale i v jeho schopnosti tlumit zánět. Možná zde hrají roli i jiné faktory, ale to ještě vyžaduje další zkoumání.

„Laminitida může vzniknout vždy, nezávisle na druhu koliky nebo závažnosti šoku," říká de la Rebière de Pouyade. „Doporučujeme podávat LMWH všem koním, kteří podstoupí operaci koliky." Dodává, že to neopravňuje k opomenutí dalších preventivních opatření, jako je podpora střelu nebo podávání nesteroidních protizánětlivých léků.

Studie „Evaluation of low-molecular-weight heparin for the prevention of equine laminitis after colic Sumery" byla publikovaná v únoru 2009 v časopise Journal of Veterinary Emergency and Critical Care. Abstrakt je dostupný na PubMed.

Identifikace koní podle duhovky

autor původního textu: Liz Brown
21. září 2009, článek č. 14942

Příští rok bude k dispozici nové zařízení, které dokáže koně rychle identifikovat prostřednictvím skenování duhovky.

„Chceme vyvinout technologii identifikace koní," uvádí Bobby Varma, ředitel obchodního oddělení fy. Sarnoff Corporation. Ta byla pověřená sestavit scanner, a to společností Global Animal Management, která plánuje tento výrobek uvést na trh.

Scanner používá infračervené světlo, které snímá obraz duhovky koně ze vzdálenosti až jednoho metru. Ten se poté porovná s informacemi uloženými v centrální databázi a lze ho použít k identifikaci ukradených zvířat nebo koní před dostihem.

Scanner má pro identifikaci oproti tradičnímu tetování či mikročipům své výhody. Podle Varmy: „Je to neinvazivní metoda a poskytuje přesné určení, protože žádné dvě duhovky nejsou stejné."

Identifikace jednotlivců pomoci duhovek se již používá u lidí v bezpečnostních vládních zařízeních a soukromých společnostech. Varma očekává, že plnokrevný dostihový průmysl bude první, který tuto technologii využije, protože jejich koně mají vysokou hodnotu.

Solení sena před uskladněním

autor původního textu: Michael Collins, BS, MS, PhD
1. září 2003, článek č. 4581

Otázka:
Bylo mi řečeno, že se používá kamenná sůl na seno, které je uskladněno na malém prostoru, aby ho chránila proti plísním. Je to pravda a co jiného to udělá se senem kromě toho, že ho udrží suché?

Odpověď:
Jednoduchá odpověď zní ano, sůl (chlorid sodný) může být účinný pro omezení růstu plísní v senu. Dříve to nebyla vzácná praxe u malých hranatých balíků. Poté, co se tyto balíky poskládaly do jedné vrstvy, obvykle „useknutými" konci stébel nahoru, po jejich povrchu se rozprášila sůl a až pak se pokládala další vrstva.

Někdy se solila pouze horní vrstva nebo dvě z celého stohu. Právě tam se plíseň nejpravděpodobněji na balících objevuje, protože balíky se „potí" a toto mírné zvýšení teploty způsobí, že se vypařuje více vlhkosti. Tento teplý, vlhký vzduch se pohybuje ve stohu nahoru. Část této nadbytečné vlhkosti se kondenzuje na horních balících, protože vzduch vně stohu je chladnější.

Problém byl ten, že povrchové posypání balíků solí nebylo příliš účinné. Nebylo však možné sůl rovnoměrně rozdělit po celém balíku. Dnes jsou k dispozici mnohem účinnější konzervační látky, které dosáhnou stejného cíle tím, že se stříká roztok, obvykle obsahujícím propionát amonný, do balíku už při jeho lisování, pokud má seno více než 20% vlhkost. Propionát amonný účinně potlačuje růst plísní a zpodle všeho není toxický ani pro koně, ani pro skot. Dobrá ventilace během uskladnění má však také velký význam, protože veškerá vlhkost, která opustí balíky, se díky ní co nejrychleji odstraní.

Podobné články

Vědci se pustili už i do zkoumání samotného výcviku koně. Květnatá slova a přirovnání, která jsme zvyklí v souvislosti s ježděním či obecně výcvikem…

Je pravda, že koně nejvíce žvýkají a sliní, když žerou seno? Nemůže se stát, že pastevní náhubek způsobí koním trávicí problémy, protože omezuje…