Koňské novinky: Etovýzkum - klkání, stres a každodenní pohyb

25. 10. 2010 13:00

Obrázky: 1

Autor: The Horse Sponzor: TheHorse.com Seriál: TheHorse - Novinky Zdroj: TheHorse.com Překladatel: Dominika Švehlová Počet přečtení: 8817 Počet komentářů: 13 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Tři žhavá témata v drobnohledu světových vědců: Souvisí nějak klkání s kolikami? Jakým stresem reagují koně na závody a jiné jezdecké akce? Kolik toho denně ujdou divocí a domácí koně a jaké pastviny jsou z tohoto hlediska nejvhodnější?

THlogo

Klkání a koliky

Autor původního textu: Stacey Oke, DVM, MSc
18. října 2010, článek č. 17115

Vědci zjistili pojítko (viz také http://www.thehorse.com/ViewArticle.aspx?ID=4932) mezi klkáním a kolikami, ale přesný „příčinný" vztah ještě objeven nebyl.

Kolika je důležitým a závažným zdravotním problémem koní. Může se jednat o mírné až těžké případy a příliš často končí smrtí. Znalost toho, co predisponuje koně ke kolice, je důležitou součástí prevence další epizody. Vědci už dříve informovali o spojitosti mezi klkáním a dvěma typy kolik v roce 2002 a znovu v roce 2008.

Pro lepší pochopení souvislosti provedla Rachel Malamed, DVM a její kolegové retrospektivní studii koní léčených na koliky na kalifornské univerzitní klinice mezi lednem 2006 a prosincem 2008. Majitelům těchto koní zaslali dotazník ohledně chování koní včetně případného stereotypního chování.

Klíčovými nálezy byly:
- pozitivní spojitost klkání a koliky existovala, ale nebyla spojená s určitou kategorií koliky nebo její závažností
- žádné jiné stereotypní chování nebylo spojeno s kolikami
- věk byl spojen s kolikami
- koně „nervózního temperamentu" netrpěli kolikami více.

(článek o klkání najdete také na stránce http://www.thehorse.com/ViewArticle.aspx?ID=10705)

„Tyto nálezy předpokládají, že klkání zvyšuje riziko onemocnění kolikou, ale nelze předvídat závažnost a typ koliky," říká Malamed.

Vědci dodávají, že výsledky neříkají, že by klkání způsobovalo koliky.

„Příčinný vztah mezi klkáním a kolikami se ještě musí zjistit, aby lidé mohli vymyslet účinné strategie léčby tohoto chování, zlepšit welfare koní a snížit riziko koliky," uvádí Malamed.

Studie „Retrospective evaluation of crib-biting and windsucking behaviours and owner-perceived behavioural traits as risk factors for colic in horses," je publikovaná v Equine Veterinary Journal. Abstrakt je k dispozici online.


Jak závody a jiné jezdecké akce ovlivní míru stresu koní

Autor původního textu: Christa Lesté-Lasserre
5. října 2010, článek č. 17061

Podle nového výzkumu rakouských, německých a francouzských vědců koně sice během různých akcí a závodů trpí zvýšeným stresem, ten je však relativně mírný a může mít dokonce pozitivní vliv.

Měřením hladiny kortizolu u dospělých koní ve slinách před a po různých akcích vědci zjistili, že stres se výrazně zvýší během akce, ale pak rychle opadává, tak uvedl autor studie Christine Aurich, DVM, PhD, profesorka Graf Lehndorff institutu a veterinární univerzity ve Vídni. Měření hladiny kortizolu - zvaného také „stresový hormon" - bylo v posledních letech uznáno jako přesná metoda měření stresu.

Jezdecké akce zahrnuté ve studii byly předvedení při prodeji, představení klasického jezdectví se cviky nad zemí, pokročilá klasická drezura, standardní drezura a parkur. Vzorky slin se odebíraly hodinu a půl hodiny před akcí a ihned po akci, pak za 5, 15, 30, 60, 90 a 120 minut. Kortizol se vrátil do svých „klidových" hodnot asi za minutu po jakékoli akci kromě závodů. Po závodech byla jeho hladina výrazně nižší, ale ne na původní úrovni, a to i dvě hodiny po závodech.

Ve všech případech byly hladiny nižší, než hladiny kortizolu u mladých koní, kteří začínali výcvik pod sedlem, u přepravovaných koní a zvláště u koní podstupujících operaci kolik a kastraci.

„Tato reakce na stres se musí považovat za fyziologickou a umožňuje koni srovnat se se situací, s níž je konfrontován," říká Aurich.

Zvýšené hladiny kortizolu během akcí byly nižší u starších a zkušenějších koní. „Náš výzkum ukázal, že i když jsou ve stresu, zvykli si na tyto akce a jejich stresová reakce se časem snížila."

Některé hodnoty kortizolu mají vztah k fyzickému stresu při samotném fyzickém výkonu. Ale mnoho koní mělo zvýšené hladiny ještě před začátkem akce, když byli na ni připravováni ve stáji, a to „v očekávání ježdění a soutěžení... a to jistě není způsobené fyzickou zátěží," říká Aurich.

Tato studie je součástí mnohem většího výzkumného projektu zkoumajícího, jaké druhy stresu prodělávají koně jako následek lidských zásahů. Část tradičního výzkumného programu probíhá za spolupráce s Ecole Nationale d`Equitation v Saumuru.


Kolik toho denně nachodí divoce a pastevně žijící koně

Autor původního textu: Christa Lesté-Lasserre
15. června 2010, článek č. 16515

Díky zařízení GPS není v současné době problém sledovat pohyb divoce žijících koní. Právě toto sledování u divoce žijících i domácích koní provedli australští vědci na základě zaznamenávání signálů ze satelitu (viz tato stránka). Jejich studie ukazují, že následkem domestikace a ustájení koně omezují své každodenní chození, což může negativně ovlivnit i jejich pohodu.

Koním byli nasazeny obojky vybavené GPS a vážící 0,75 kg, ti je pak nosili 6,5 dní. Autorem posledních dvou studií tohoto výzkumu je Brian Hampson, postgraduální student veterinární školy University of Queensland. Divoce žijící koně byli na 15 minut imobilizováni použitím foukaček, aby jim bylo možné obojky nasadit a později i sundat. Koně byli sledováni každých pět sekund, což vědcům umožnilo sestavit detailní mapy a vypočítat přesné informace o jejich pohybech.

Výsledy ukázaly, že koně jsou dobří cestovatelé, divoce žijící ušli denně průměrně 17 km. Dostali se dokonce 8 km od napajedla - koně divoce žijící v poušti až 55 km. Tito koně byli často až 5 dní bez vody a pak putovali 12 hodin nepřetržitě ke svému napajedlu. Hampson připomíná, že pouštní koně se pravděpodobně geneticky adaptovali 140 let na podmínky sucha. Přesto i jiní divoce žijící koně v jejich studiích, žijící v oblastech s bohatší pastvou, byli jeden až tři dny bez vody.

Domácí koně na pastvině však průměrně ušli za den asi jen 6,5 km, a to bez ohledu na velikost či strukturu pastviny. I když byla velká 16 ha pastvina osazená poměrně málo koňmi, maximální denní vzdálenost, kterou ušli, byla 7,2 km. Ještě méně se pohybovali koně ustájení pobývající část dne ve výběhu. Ti ušli denně jen asi 1 km (volného pohybu).

„Domestikovaní koně se obecně hýbou velmi málo ve srovnání s koňmi v přírodě," říká Hampson. „Tento nedostatek pohybu může způsobovat a přispívat ke špatné kvalitě jejich kopyt a vážným systémovým nemocem."

A, jak říká: „Mnoho problémů lze u koní řešit tím, že se jim umožní nebo zajistí pohyb. Měli bychom se snažit, aby i domácí koně měli podobnou úroveň aktivity."

Právě s touto myšlenkou testovali Hampson a jeho kolegové pět různých typů pastvin, aby zjistili, zda podnítí koně k pohybu - myšlenka, kterou jistě mnozí majitelé uvítají. Pastevní systém ve stylu „dostihové dráhy", čili taková pastvina, která je ohrazená kolem a koni je znemožněno jít do jejího středu, nezpůsobila žádný rozdíl v pohybu a ve skutečnosti se spíš zdálo, že se koně hýbou ještě méně. Vzor labyrintu také trochu snížil průměrný pohyb koní a hrazení do spirály ho redukovalo ještě více. Ohrazení stromů za účelem zabránit koním pobyt ve stínu také vyvolalo jen malé změny v jejich pohybu.

Ve skutečnosti to vypadá tak, že nejvíce koně podnítila ke každodennímu pohybu obyčejná otevřená pastvina ohrazená čtyřmi stěnami plotu.

Další díly

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. JanaUL

    zajímavé hodnoty pohybu koní

    15:55 - 25. 10. 2010

    Naivně jsem si myslela, že koně nachodí během 24hodin na pastvině (ve vyhovujícím počasí) mnohem větší vzdálenost. Zajímavé, že rozčlenění pastviny a znemožnění stínu, nemělo žádný vliv, naopak to vedlo k nižšímu pohybu.

  • 2. jaja

    re: pastviny a pohyb koní

    09:14 - 26. 10. 2010

    Reaguje na 1.

    Taky mě to velmi překvapilo - hlavně to, že nakonec normální pastvina je nejlepší... Docela by mě taky zajímal výzkum toho, jak lze koně ještě více k pohybu motivovat. Věřím tomu, že pokud se vhodně rozmístí žrádlo apod. koně se budou hýbat ještě více... i když kdo ví :-)))
    No a jinak platí - kůň má chodit denně pod sedlo (nebo jinak pracovat) - a je vidět, že i kůň z pastviny to potřebuje :-)

  • 3. gamblerka

    mě ne:)

    09:38 - 26. 10. 2010

    Já jsem vděčná, že to bylo spočítáno, dobrý článek. Kůň potřebuje buď tak velkou plochu, že má zdání neomezeného prostoru, v ohradě se totiž hýbe obvykle chvilku pro radost a pak už se chová jako marod, který si "dojde na záchod", ke stolu nebo do postele. Zvlášť s představou, že námahu kůň "vychodí" ve výběhu mám špatnou zkušenost (pod sedlem za tři dny jako prkno). Zajímavé je, že jakmile je v ohradníku díra, okamžitě je pohodlí to tam, z koně se stává ten správný nomád. Takže díky za i vědecký důkaz, že výběh nerovná se kůň má dost pohybu, stačí 2x týdně pod sedlo. Jsem přesvědčená, že výběh je především plus pro psychiku a plíce. Žádné uličky a důmyslné cestičky nenahradí práci nebo relativní svobodu, která koně táhne k horizontu, aspoň z mé zkušenosti.

  • 4. vladka

    vychození a pohyb na pastivně

    10:01 - 26. 10. 2010

    Reaguje na 3.

    Míšo asi jsem správně nepochopila větu o "vychození" námahy. Pro mne je jasné, že naši koně jsou schopni se vyžrat na pastvině bez pravidelného pohybu pod sedlem do formy koule. Na druhou stranu - po závodech v Mostě (ST) jsme neměli možnost araba dát alespoň do ohrádky (musel být v boxe) a ta možnost "vychození" únavy ze soutěže tam nebyla - přes noc značně zatuhl, což se ani po namáhavém tréninku nestává, protože na pastvině to vychodí.
    Jinak mne články spíše potvrdily mé odhady - naši koně mají k dispozici pastvinu zvící několik hektarů, jejich putování je spíše otázkou spásání určitých míst, koukání se na okolní stáda, hovění si ve stínu nebo naopak v závětří apod. Pravda je, že zejména na jaře jsou vidět i "dostihy" - zejména ke kyblíku se žrádlem:-).
    vla´dka

  • 5. gamblerka

    "vychození"

    10:40 - 26. 10. 2010

    No, jednak asi hraje roli i individualita každýho koně a složení stáda (já mám ve druhé skupince dobrého "nutiče") a samozřejmě je asi furt lepší byť jen trochu chodit než jen box- mimochodem k úspěchu v Mostu moc gratuluji a podotýkám, že ve Vilémově na "zpátečce" na té louce vzadu mě úplně ohromil Habibův cval.
    Nám by asi v boxe koně taky ještě víc zatuhli, ale prostě starý pravidlo vzít hned ráno po závodech koně ven mělo svoje opodstatnění a výběh je samozřejmě bonus.

  • 6. jaja

    pohyb a pohyb

    11:43 - 26. 10. 2010

    Reaguje na 5.

    Osobně velmi dobře vidím, jak moc se kůň ve výběhu či na pastvině "hýbe" po práci.... nedostatečně na to, aby se jeho tělo "vyčistilo" po fyzické námaze.

    Nelze se spoléhat, že "kůň se ve výběhu vychodí" - a ani na to, že se ve výběhu/na pastvině před prací dostatečně rozcvičí a zahřeje! Uvolnění a zahřátí koně před prací a zase "ulidnění" a vykrokování po práci je důležité u všech koní, výběh nevýběh. Stejně tak druhý den po velké námaze aktivní odpočinek.

    Ano, koně žijící pod širým nebem na tom budou vždy lépe, než koně v boxe, ale bohužel spolehnout se na to nelze, že jim jejich pohyb-nepohyb postačí.

  • 7. vladka

    vychození

    12:24 - 26. 10. 2010

    Reaguje na 5.

    Míšo děkuji. Mne ten kůň dostal v Mostě, kdy úplně stejný cval předvedl po 120 km, když jsem se snažila odpoutat/utéct zbývajícím 2 soupeřkám. Prostě žádných 120 km v nohách nebylo a jel jak namydlená dráha:-). Ale to je v něm, na tom nemáme až tak velký podíl.
    K tomu vychození - po závodech samozřejmě chodil, do boxu šel cca po 2 hodinách. I ráno jsme začali hned chodit, ale to už bylo ouvej. Nevím, jestli to bylo opravdu zatuhnutím nebo něčím jiným - v Pezinku po stejné námaze žádné problémy nebyly.

  • 8. vladka

    zahřátí/uklidnění

    12:28 - 26. 10. 2010

    dominiko my máme z pastivny do stáje zhruba 1 km, naši koně se zahřejí ještě před čištěním. Ale samozřejmě ctíme zásady - před jakoukoli prací krokujeme, stejně jako po ní.

    Na závodech, specielně mezinárodních, to až taková legrace není. Sice si můžeme postavit paddock, ve kterém kůň je, ale na noc MUSÍ do boxu a ještě je vyžadován noční režim. Před závodem se zahřívá, po závodě chodí, stejně jako ráno druhý den.

  • 9. gamblerka

    nejsem v rozporu

    12:31 - 26. 10. 2010

    Nejsem v rozporu, Jajo, obecně - ale zase každý kůň je jiný - dejme tomu Habib se asi pohybuje venku dostatečně, takže to vychodí. Je to individuální. Já s tím problém i u 24/7 mám, taky jsem si to díky špatné zkušenosti ověřila, a koně musím řízeně po práci pohybovat. To bude asi platit pro většinu koní. Naši boxáci denně pracují a nachodí víc kilometrů než ti, co máme venku a no co se občas hřeší (a asi nejen u nás).

  • 10. jaja

    kilometr zpastviny

    12:58 - 26. 10. 2010

    Reaguje na 8.

    Ale to je jiná .-) ti koně mají z pastviny do stáje a zpět kilometr "nuceného pohybu" :-)
    já myslím koně, kteří mají pastvinu za domem.

  • 11. jaja

    každý kůň jinak...

    13:02 - 26. 10. 2010

    Reaguje na 9.

    Já mluvím obecně, výjimky jsou a budou. Ale z mých zkušeností se (dobře, skoro) každý jeden kůň pohybuje tolik, co se pohybuje celé stádo. Když stádo lelkuje, lelkuje i příchozí kůň. Zatím jsem já osobně nezažila, že by kůň z práce přišel k lelkujícímu stádu a okolo něho cca 10 minut chodil... I když se stádo dá do pohybu, ujde XY metrů či desítek metrů a zase lelkuje. Z těchto mých zkušeností obecně doporučuji před a po práci jednat s pastevním koněm (téměř) stejně, jako se stájovým.

  • 12. jaja

    box

    13:06 - 26. 10. 2010

    Reaguje na 7.

    Vytuhnutí, stres, nezvyk... všechno možné dohromady.
    Mám nedávnou zkušenost z jednoho jezdeckého soustředění, kde jsem měla kobylu zavřenou cca 5 dní v boxe s tím, že chodila aspoň na část dne do pískového výběhu. Kobyla box zná, ale je zvyklá poslední roky pobývat hodně venku, poslední 3/4 rok nonstop venku. Zatuhla, pohubla (!)... jako nikdy předtím. Byla jsem hodně překvapená. Přitom se chovala celou dobu klidně, "profesionálně", pila, seno mělo stále...

  • 13. terezka

    pohyb

    17:40 - 26. 10. 2010

    Reaguje na 1.

    Moc zajimava studie, jsem rada, ze je to konecne celkem presne zmereno. Bohuzel jsem nemela cas procitat puvodni studi uplne presne, ale pripada mi skoda, ze nezohlednuje mereni v zavislosti na rocnim obdobi, myslim, ze se to bude hodne lisit. Taky si myslim, ze by vysledky u domestikovanych koni byly o trochu rozdilnejsi, kdyby bylo mereno i stado "socialne zdrave" - tedy hrebec, jeho kobyly a potomstvo pohromade. Myslim, ze klisny s hribaty nejsou dostatecne prukaznou skupinou. Jinak je to moc zajimavy.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: