Koňské novinky: Dobré i špatné proteoglykany

20. 01. 2010 05:00, Aktualizováno 22. 01. 2010 13:40

Obrázky: 3

Autor: The Horse Sponzor: TheHorse.com Foto: archiv TheHorse.com Seriál: TheHorse - Novinky Zdroj: TheHorse.com Překladatel: Dominika Švehlová Počet přečtení: 6274 Počet komentářů: 17 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Proteoglykany jsou molekuly bílkovin a cukrů, které představují nedílnou součást chrupavek, šlach i vazů. Jakou mají souvislost s artrózou a degenerativním onemocněním mezikostního vazu, dvěma závažnými neléčitelnými nemocemi koní, vám přiblíží další nahlédnutí do kuchyně zahraničních vědců.

thlogo

Hojení kloubní chrupavky není dokonalé

Autor původního textu: zemědělská fakulta University of Kentucky
21. prosince 2009, článek č. 15511

Když dojde ke zranění kloubní chrupavky koně, vzniklá rána se časem „opraví" (reparuje). Majitelé koní doufají, že postižený kloub se zahojí dobře a vrátí se mu jeho původní funkce. Bohužel, mnohem větší je pravděpodobnost, že po celý zbytek života bude tento kloub sužovat artróza, provázená chronickou bolestí a omezenou funkcí kloubu.

Podrobný výzkum prováděný Jamie MacLeodem, VMD, PhD a Michaelem Mienaltowskim, DVM, PhD z Gluck Equine Research Center zkoumal novou tkáň, která se vytvořila při reparaci rány pronikající celou tloušťkou kloubní chrupavky (dále reparační tkáň). Tento projekt probíhal ve spolupráci s veterinárními chirurgy Davidem Frisbiem, DVM, PhD a Waynem McIlwraithem, BVSc, PhD, FRCVS, DSc, DMV, Dipl. ACVS z Coloradské státní univerzity. Výsledky výzkumu byly publikovány ve volně přístupném časopise BMC Medical Genomics (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2751772/) a celou studii najdete i přiloženou pod článkem.

Vědci srovnávali tkáň vyplňující ránu pronikající celou tloušťkou kloubní chrupavky poté, co chirurgové provedli artroskopicky debridement a léčbu mikrofraktur (odstranění poškozených tkání a vytvoření malých otvorů v kosti pod chrupavkou, které umožní přístup krve a buňkám k poškozené oblasti), s normální kloubní chrupavkou dolního konce stehenní kosti v kolenním kloubu čtyři měsíce po operaci. Když vyšetřovali tkáň mikroskopicky, všimli si, že relativně normální chrupavka okolo rány vypadá jinak, než reparační tkáň uvnitř rány. Hlavní rozdíly byly (viz obrázek):

  • poškozená chrupavkaReparační tkáň nevrátila chrupavce normální strukturu,
  • okraje reparační tkáně se dostatečně nespojily s okolní chrupavkou,
  • speciální barvení v mnoha případech ukázalo, že reparační tkáň neobsahuje proteoglykany, klíčové molekuly normální chrupavky, které jí propůjčují odolnost vůči tlaku,
  • reparační tkáň nevrátila chrupavce hladký povrch.

Výzkumný tým použil účinnou moderní vědeckou metodu, tzv. microarray-based transcriptional profilig, která srovnává projevy genů reparační tkáně a normální chrupavky. Tato technika jim umožňuje studovat projevy tisíců genů najednou. Zjišťovali, která skupina genů byla ve které tkáni aktivní, a objevili, že se obě tkáně podstatně funkčně odlišují. Například ve zdravé chrupavce byly hladiny všech obvyklých biomarkerů, které se běžně popisují u zdravých chrupavek, výrazně vyšší než v reparační tkáni. Navíc projevy mnoha genů typicky spojovaných s jizvovitou tkání neboli vláknitou chrupavkou, která je mnohem rigidnější a méně odolává silám v kloubu koní, byly v reparační tkáni vyšší. Tento výzkum vědcům poskytl nové pohledy na to, proč hojivé procesy poškozené chrupavky nejsou dostatečné.

Na základě této studie vědci vyvodili závěr, že reparační tkáň, která vyplňuje ránu procházející celou tloušťkou kloubní chrupavky, je funkčně hodně rozdílná od normální kloubní chrupavky. Geny v buňkách reparační tkáně se neprojevují normálně, takže nenastolí a neudrží zdravou strukturu a funkci kloubní chrupavky.

Budoucí výzkum se soustředí na přesnější srovnání funkce buněk v reparační tkáni a zdravé chrupavky. Nové možnosti léčby se pak mohou snažit vrátit poškozené chrupavce původní strukturu i biomechanické vlastnosti.


Degenerativní onemocnění mezikostního svalu

Autor původního textu: Stacey Oke, DVM, MSc
17. prosince 2009, článek č. 15489

Majitelé peruánských pasů, arabů, amerických saddlebred horse a quarter horse s očekáváním vyhlížejí nové informace o diagnostice a léčbě tzv. equinní systémové akumulaci proteoglykanů (equine systemic proteoglycan accumulation, ESPA).

ESPA je nový název staré nemoci: degenerativní desmitidy mezikostního svalu (degenerative suspensory ligament desmitis, DSLD), což je syndrom charakterizován „pozvolným nástupem kulhání na dvě nebo čtyři končetiny bez předchozího zranění či úrazu," jak uvádí P.O. Eric Mueller, DVM, PhD, Dipl. ACVS, profesor chirurgie a ředitel equinních programů z výukové nemocnice pro velká zvířata georgijské univerzity.

Myslelo se, že toto onemocnění postihuje pouze mezikostní sval, je však často progresivní a vede k vracejícímu se neléčitelnému kulhání, které bývá příčinou utracení koně. Příčinou nemoci je nadbytek molekul zvaných proteoglykany (z části bílkoviny, z části cukry) v mezikostním svalu.

V roce 2006 vědci zjistili, že se nadměrné hromadění proteoglykanů objevuje i v dalších strukturách, které obsahují velké procento pojivových tkání. Vedle mezikostního svalu to jsou:

  • šlachy povrchového a hlubokého ohýbače prstu,
  • patní vazy,
  • srdečnice,
  • věnčité tepny,
  • oční bělima a
  • šíjový vaz.

Z tohoto důvodu se rozhodli nazývat toto onemocnění ESPA, je to totiž systémový problém, při němž se proteoglykany nehromadí pouze v mezikostním svalu, ale i jiných tkáních těla.

Decorin je malý proteoglykan, důležitý při tvorbě silných kolagenních vláken, které se nacházejí v pojivových tkáních, jako šlachy a vazy.

„Předpokládáme, že biochemicky a biologicky pozměněný decorin, nacházející se při ESPA, způsobuje narušení regulace tvorby kolagenu, snižuje tím biomechanickou sílu postižené tkáně a nakonec může vést až k případnému selhání funkce šlachy a vazu," vysvětluje Jaroslava Halper, MD, PhD, z fakulty veterinární medicíny na georgijské univerzitě.

degenerativní onemocnění mezikostního svaluToto onemocnění je obtížné diagnostikovat. „Na ultrazvuku má postižená struktura normální vzhled, pravidelný vláknitý vzor a vzácně lze najít kalcifikovanou vazivovou tkáň," vysvětluje Mueller. Dodává, že není možné odlišit zranění šlachy od ESPA pouze na základě vyšetření ultrazvukem. „Tkáň postižená ESPA však při pitvě nemá charakteristický jizvovitý vzhled, při mikroskopickém vyšetření nevykazuje známky zánětu; obojí lze očekávat u chronického zranění."

Vědecký tým začal proto posuzovat i vzorek odebraný biopsií ze šíjového vazu. „Odebrali jsme ze šíjového vazu vzorek tkáně, obarvili na proteoglykany a vyšetřovali pod mikroskopem, aby zjistili případnou přítomnost nadměrného množství proteoglykanu decorinu," vysvětluje Mueller. „Je to subjektivní vyšetřovací metoda, zatím nelze pouze na jejím základě vyřknout doporučení, aby se takto postižení jedinci dále nevyužívali v chovu."

Pokud je toto vyšetření pozitivní a kůň vykazuje příznaky odpovídající ESPA, lze vyslovit podezření na diagnózu ESPA. „Pokud však kůň nevykazuje žádné příznaky, přestože má abnormální množství proteoglykanů v šíjovém vazu, není to dostačující informace k tomu, abychom vyvozovali závěry, zda se u něho tento klinický symptom bude dále vyvíjet nebo ne."

Další frustrující skutečností je to, že není zatím známa příčina tohoto onemocnění. Na vědce ještě čeká celá řada dalších výzkumů. „Získali jsme grant pro spolupráci s vědci z texaského A&M, abychom mohli vyvinout specifičtější testy, které by odhalily postižené koně dříve, než se nemoc začne projevovat, čili než se objeví klinické příznaky," říká Mueller.

Přesná a včasná diagnostika postižených koní ještě před nástupem klinických příznaků pak pomůže rozhodnout, jak tyto jedince dále využívat v chovu a jak s nimi dále zacházet, aby se minimalizovalo jejich poškození i ekonomické ztráty následkem této ničivé nemoci.

Další díly

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. registrace zrušena

    prosba

    13:25 - 20. 01. 2010

    \"mazikostního vazu\"
    \"debridement\"
    \"Reparační tkáň\"
    \"projevy genů\" Jaké?
    \"vědci vyvodily\"
    \"což je syndrom charakterizován\"
    \"při potvě\"
    \"obarvili na proteoglykany\"
    \"vyšetřovali pod mikroskopem, abychom zjistili přítomnost nadměrného množství proteoglykanu decorinu\"

    Nešlo by to ještě přeložit do češtiny?
    :-)

  • 2. jaja

    překlad do češtiny

    15:01 - 20. 01. 2010

    Reaguje na 1.

    Děkuji za upozornění na překlepy - ostatní výrazy jsou ale vysvětlené v článku....
    debridement: chirurgové provedli artroskopicky debridement a léčbu mikrofraktur (odstranění poškozených tkání a vytvoření malých otvorů v kosti pod chrupavkou, které umožní přístup krve a buňkám k poškozené oblasti),

    proteoglykany: Proteoglykany jsou molekuly bílkovin a cukrů, které představují nedílnou součást chrupavek, šlach i vazů, barvení na proteoglykany je histochemické barvení, kdy se právě změnou barvy prokáže pod mikroskopem přítomnost proteoglykanů - viz také popisek u prvního obrázku

    degenerativní desmitis mezikostního svalu je syndrom charakterizován „pozvolným nástupem kulhání na dvě nebo čtyři končetiny bez předchozího zranění či úrazu,"

    reparační tkáň je tkáň, která vyplní místo počkození původní tkáně - v tomto případě je to tkáň podobná chrupavce, která vyplnila místo poškození kloubní chrupavky

    projevy genů - různé :-) nejsem genetik, ale obecně se jedná o metodu, která zjišťuje geny, které se nějak projevují - jak je otázky vždy konkrétních genů :-) například Zjišťovali, která skupina genů byla ve které tkáni aktivní, a objevili, že se obě tkáně podstatně funkčně odlišují. Například ve zdravé chrupavce byly hladiny všech obvyklých biomarkerů, které se běžně popisují u zdravých chrupavek, výrazně vyšší než v reparační tkáni. Navíc projevy mnoha genů typicky spojovaných s jizvovitou tkání neboli vláknitou chrupavkou, která je mnohem rigidnější a méně odolává silám v kloubu koní, byly v reparační tkáni vyšší.
    Jinými slovy. zjistili, že v reparační tkáni je více genů kódujících tvorbu jizvovité tkáně, méně genů kódujících jiné chemické látky přítomné u zdravé chrupavky.

  • 3. registrace zrušena

    dekuji

    16:45 - 20. 01. 2010

    Reaguje na 2.

    Diky za odpoved.
    debridement: odstraneni nekroticke tkane -aha - nevedela jsem, ze je to jiz terminus technicus i v cestine.

    Reparacni tkan - nevim zda i tady se jedna o zavedeny termin - ja osobne bych radeji pouzila termin reparovana tkan. Protoze reparacni mi evokuje neco co reparuje, kdezdo reparovane je trpne :-)

    obarvili na proteoglykany - neslo mi o to co jsou proteoglykany, ale zda obrat obarvit na neco neni jen vyplod automatickeho prekladace.

    Dekuji za specifikaci projevu genu.


    a ta posledni veta: vyšetřovali pod mikroskopem, abychom zjistili přítomnost nadměrného množství proteoglykanu decorinu - tam mi prijde nelogicka ta spojka abychom - nevim jak to srozumitelne zduvodnit - oni prece nevedeli, ze to nadmerne mnozstvi tam bude?

    Proste stylistika a logika - obcas mi Tve preklady nedavaji smysl, ale treba je to muj problem :-)



  • 4. registrace zrušena

    upresneni

    16:52 - 20. 01. 2010

    Reaguje na 3.

    Abych to jeste upresnila co chci rict - vzpomela jsem si na tento odtavec z jineho clanku:

    "Hughes a jeho kolegové studovali, jak podestýlka a krmení ovlivňují množství prachu a endotoxinů v koňské stáji. Sledovali různé kombinace podestýlka/krmení v experimentální stáji i ve stájích po celém centrálním Skotsku. Zjistili, že výběr a příprava krmení měly větší vliv na sledované výsledky, než podestýlka."

    Vubec nechapu jeho sdeleni.


  • 5. registrace zrušena

    pardon

    16:56 - 20. 01. 2010

    Pardon, sahla jsem po spatnem odstavci. Melo byt:

    Zjistili také, že použití sena a slámy jako podestýlky má za výsledek to, že koně byli v experimentálních stájích výrazně více vystaveni prachu a endotoxinům, než při jiných systémech podestýlání a krmení. Ale v terénních podmínkách to vypadalo, jako by opak byl pravdou - koně podestlaní slámou a krmení senem byli vystaveni méně prachu a endotoxinům. Hughes řekl, že bylo méně koní v pracovních stájích, kteří byli ustájení na slámě/seně, což mohlo výsledky ovlivnit.

  • 6. jaja

    výrazy

    10:00 - 21. 01. 2010

    Reaguje na 3.

    spojku "abychom" jsem opravila

    debridement se skutečně používá i v češtině mezi veterináři velmi často, český výraz pro to jednoslovný není a opisem se to nikomu říkat nechce :-)

    reparační tkáň se taky používá, pravda už zdaleka ne tak často :-) není to tkáň, které je opravovaná, ale tkáň, kterou se jiná tkáň opravila

    přesné vysvětlení té genové metody bohužel nepodám, tohle už je hodně mimo mně, takže jsem se v onen hektický večer ani nesnažila název metody překládat do češtiny, i když věřím, že by se nějaký česko-anglický paskvil jako název jistě na webu našel, jen nevím, jestli by to byl název oficiální :-)

    poměrně běžně se v histologii a histochemii používá výraz "barvení na tuky" "barvení na svalovinu" atd atd - prostě to znamená, že tkáň obarvím speciálním barvivem, které mi opticky zvýrazní dané látky nebo tkáně a já je díky tomu můžu pod mikroskopem dobře vidět. Protože jinak by se musel uvést název barviva či přímo oficiální název bravící techniky, což bohužel v původním článku nebylo a já jakožto nehistolog ho neznám.

    Překlady se snažím vybírat, aby smysl dávaly, zrovna tento mi smysl dával dost. jedná se však skutečně o jakési abstrakty vědeckých výzkumů, o krátké zprávy, co se ve světě zkoumá, a já to podávám tak, jak to původní autor napsal. Mnohokrát se stalo, že jsem do závorek dopsala vlastní vysvětlení, ale více zasahovat do toho nemůžu a nebudu.

  • 7. registrace zrušena

    poslední :-)

    10:50 - 21. 01. 2010

    Já to chápu - nejsou to rutinní záležitosti - tyhle odborné překlady. Pokud se dělají jako na běžícím pásu - vzniká paskvil. Člověk během takového překladu se narychlo musí zorientovat v oblastech, o kterých třeba i slyší poprvé.
    Polyhystoři už dnes neexistují.

    Jen za sebe a poslední připomínka - dala bych třeba přednost kratším a holým větám - kvůli srozumitelnosti. Ona někdy dvě slova v AJ holt vydají za jednu krátkou větu v češtině - to jen z mého laického pozorování :-) Kultura českého jazyka a anličtiny jsou dost jiné. Nejsem profesionál, tak snad tyto úvahy a kriticismus nejsou ode mne extrémně drzé.

  • 8. jaja

    paskvil

    12:13 - 21. 01. 2010

    Reaguje na 7.

    Asi nerozumím... osobně v tom paskvil nevidím. To, zda jsou některé samotné výzkumy hodnotné, je něco jiného. Nicméně články vybírám tak, aby i přes zdánlivé nesoulady přinesly zajímavý poznatek. Pokud ho tam čtenář nevidí a má zájem ho vidět, pak není nic jednoduššího, než se zeptat - chvála buď diskusím pod článkem. To, že se mi tam vloudily překlepy, se velmi omlouvám, bohužel článek po mě nikdo nečetl a ráno jsem ho včera nestihla na monitoru včas pročíst ještě jednou, jak obvykle dělám.

    Ono je podle mě důležité, co je v tom článku podstatné - pro někoho možná princip genetické metody (který skutečně nejsem schopná hnedle podchytit) - pro jiného to, že jednou poškozená chrupavka a opravená už prostě nemá vlastnosti chrupavky původní a že to vědci opět dalším výzkumem potvrdili. On o tom ten článek totiž je, ne o nových metodách genetického výzkumu - to by bylo do odborného periodika a opravdu by to musel psál specialista :-)

    Znovu opakuji, z časopisu TheHorse mi chodí skoro každý den newslettery, kde nacházím již takto zpracované a pro laiky převyprávěné anotace různých výzkumů. Mám povolení k jejich překladu pro EQCH, takže ty, které mi přijdou zajímavé, přeložím. POkud se mi zdá, že jsou tam důležité pojmy, které nejsou v textu vysvětlené, zkouším je ještě já sama dovysvětlit. Samozřejmě ne každému to tak stačí - opět není problém si o vysvětlení napsat pod článkem. I díky takové zpětné vazbě budu vědět, s kým mám tu čest, na jaké úrovni jsou čtenáři těchto článků a můžu tomu přizpůsobit i znění článků následujících.

  • 9. jaja

    ještě

    12:14 - 21. 01. 2010

    Reaguje na 7.

    Pod názvem krátkého článečku je vždy odklik na původní text - lze se tedy podívat i do anglické verze, kterou překládám. někdy jsou k dispozici i celé odborné články v plném znění, ty pak dám pod článek jaou přiložený soubor.

  • 10. registrace zrušena

    OK

    13:38 - 21. 01. 2010

    Reaguje na 8.

    "Asi nerozumím... osobně v tom paskvil nevidím."

    Věta o paskvilu byla myšlena obecně. Viz přechozí příspěvek.



  • 11. žofré

    Originál,překladač nebo překladatel?

    08:41 - 22. 01. 2010

    Celkem mám s jaja překlady stejné problémy jako langusta.
    Pokud chci hledat v anglickém zdroji,počítám s angličtinou,kterou budu muset pořešit.Pokud čtu překlad do češtiny od překladatele,čekám správnou a srozumitelnou čestinu,bez cizích slof ,bez stylistyki cizího jazyka nejlépe.Jinak mohu taky použít překladač,ne člověka,ale techniku..pak mi třeba při překladu standard FHI pro chov fjordů z angličtiny /norštinu jsem nezkoušela/ vyjede při uznávaných barvách \"ulsblak\" jako\" severoirský plavák\".Spekulace:těm trpaslíkům technickejm to připomnělo asi Ulster,jiné vysvětelní pro něco takovéhoto nemám...člověk korektor by s tím měl ale něco dělat,myslím...pokud tedy tuší,co ulsblak je,pokud ne,měl by to dohledat.
    Prostě:korektur lze udělat v určitém čase jen určitý počet na určité hladině pečlivosti,znám to:-).

  • 12. jaja

    prosím reagovat ihned

    10:18 - 22. 01. 2010

    Reaguje na 11.

    Pokud máte problém s překladem - konkrétní problém - zeptejte se pod článkem. Opravdu není nic jednoduššího a lepšího. Opakuji, že překládám texty a v rámci možností se je snažit předložit i méně věci znalým čtenářům. Bohužel - odborné výrazu budu používat, pokud se používají i v české mluvě! Pokud to jsou normálně používané výrazy, není důvod je nepoužívat, byť to jsou počeštěné anglická slova či jiné slátaniny. I to je jeden z bodů určitého vzdělávání veřejnosti - až k vám jednou přide veterinář a zcela výžně řekne, že té ráně je třeba udělat debridement, můžete si zahrát na chytrou. A že studenti ze školy mnohdy neznají ani jinak relativně normální české výrazy, ale pouze jejich odbornější poangličtěnou a polatinštěnou podobu. Pochybuju, že když veterinář bude chtít říznou třeba do abscesu, udělá něco jiného než incizi... atd atd. Můžu vás ujistit, že v rámci psaní článků pro naprosté laiky jsem se musela po škola dodatečně učit české výrazy mnoha částí těla zvířat i veterinárních zákroků či procesů. většina veterinářů to nedělá, takže naopak vidím přínos v tom, že někdo tahla slova předkládá laikům. A že se je snažím v textu aspoň stručně vysvětlit česky nebo dát české synonymum. Pokud ho někde opomenu, je tu opět možnost upozornit mě na to pod článkem.

    Prosím, abyste sem netahala fjordy. Nejsem si jistá, o čem přesně mluvíte, ale pokud o překladu barev fjorda, který jsem dělala svého času já, pak krom kritiky je dobré si zjistit i historii překladu a zdroje některého českého názvosloví i to, že jsem odpovědným osobám posílala velké otazníky, zda to tak skutečně má být. Ale to sem nepatří.

  • 13. žofré

    ihned reaguji:-)

    12:20 - 22. 01. 2010

    Co je"normálně používaný cizí výraz"?Obor od oboru něco jiného.Rusismy,germanismy,počeštělá anglická slova či jiné slátaniny neznamenají,že je má překladatel opisovat,nebo mám tedy o jeho práci špatné představy,ale je fakt že i Shakesperaa jinak přeložil pan Sládek a jinak pan Saudek a jistě ,překladač googlu by ho přeložil zase jinak:-).Já bych tedy zas myslela,že vzdělávání české veřejnosti bude tohle do oficiální "Stoleté" pouštět asi jako "demograciji,stachanofce, nebo tedy kůl nebo cool:-)/Holt nabo halt.ale určitě ne hold máme na to vzdělávání jiný názor,diverzitu druhu miluji:-).Až ke mně jednou přijde veterinář a řekne to divný slovoi,budu si myslet především to,že si hraje na chytrýho on nebo už krom new speaku ,který ho možná odkojil,neumí česky.Naopak ocením,mi ten vet dokáže svůj záměr sdělit česky a srozumitelně a nečeká,že se já budu studovat ten new speak.Pokud řekne "inciduji-rozříznz",tak mě sice vzdělá,ale kapku se mu protáhne reakční čas,asi jsem ho nevolala jako učitele hochbémiš:-),v textu jistě možno dvojice synonym a homonym uvádět,každého autora věc.

    Historii překladu znám,zdroj byl právě ten automatický překladač,velký nadšenec plemene jazyky nevládnoucí dělal maximum,aby sem nějaké informace ze světa dostal,nenašel jinou možnost.Naivně jsem myslela,že tohle víte a supervizi uděláte.Tak zas o iluzi méně,no:-)Hneději to něšlo:-).

  • 14. registrace zrušena

    koukla jsem na original

    12:42 - 22. 01. 2010

    \"vyšetřovali pod mikroskopem, aby zjistili přítomnost nadměrného množství proteoglykanu decorinu,\" vysvětluje Mueller. „Je to objektivní vyšetřovací metoda\"

    Ale oni nevysetrovali, aby zjistili nadmerne mnozstvi proteoglykanu decorinu, oni vysetrovali ZDA vubec tam to nadmerne mnozstvi je.
    Mueller rika, ze se jedna ne o objektivni, ale SUBJEKTIVNI metodu...

    uz jenom tyto dve veci posunuji sdelnou hodnotu clanku trochu jinam, pardon za caps - nebylo mysleno jako krik, jinak u TheHorse jsem se uz zaregistrovala - diky za doporuceni.

  • 15. jaja

    pozorní čtenáři

    13:41 - 22. 01. 2010

    Reaguje na 14.

    Pozorní čtenáři potěší, opravdu. Děkuji. TheHorse.com vřele doporučuji ;-)

  • 16. Katka K.

    2 zofre

    16:52 - 22. 01. 2010

    Reaguje na 13.

    "velký nadšenec plemene jazyky nevládnoucí dělal maximum,aby sem nějaké informace ze světa dostal,nenašel jinou možnost"

    Ale to snad ne, bezne po svete chodi prekladatele z anglictiny a mnoho z nich se v tematice celkem orientuje. Sveho casu jsem tez pro nekoho z diskuze (omlouvam se, ale nick uz jsem zapomnela, pouze jmeno vim) prekladala clanek o genetice barev u fjordu.

    Co se tyce jajinych prekladu TheHorse, priznam se, ze vetsinou je nectu. Pripada mi, ze s velkou slavou sdeluji coby novinky bezne zname veci. Coz chapu, jedna vec je neco vedet, druha vedecky obhajit... ale bud ctu celou praci (jedna/li se o muj predmet zajmu), nebo to nectu, pripadne jen proletim.

  • 17. žofré

    jaja a KatkaK taky:-)

    19:06 - 22. 01. 2010

    Asi takhle-očividně mám den blbec,vyjela jsem zbytečně nepříjemně,omluvit to moc nejde,vysvětlit to zkusím.

    ."To vzadu" se nějak složilo tak,že v posledních několika týdnech jsem četla víc věcí s podpisem jaja,kde jsem bu´d
    1.nerozuměla,co tím chce básník říci/některé překlady z The Horse,zpočátku jsem i reagovala prosbami o upřesnění,s názorem na obsah bych se ztotožnila s Katkou K a jistě je dobré,že jaja udává i odkazy na celé verse a mohu se tam registrovat atd,ale já právě proto čtu ten český výcuc,že nechci řešit celý anglický text/
    2.nebo se jednalo určitě o záměnu pojmů pro patologické jednotky /to jsem jaja psala soukr mailem/,
    3. na přehlédnutí "šotka" podiatrie a pediatrie jsem upozornila právě hned pod článkem a je jasné,že k tomu došlo,jak píše jaja,
    4.nebo se jednalo o text,kde bych právě já u veta přivítala ,aby mě vzdělal nikoli latinou nebo novotvary v jazyce,ale česky poinformoval,jakže je to s bílkovinou v moči zdravého koněa kteréže složky dělají jakéže barevné reakce atd/,
    5nebo překládaný text,celý,kde podíl převzala od jiného autora/upozormnila tam na toto/ a podle mě i s omylem.Jak to bylo s tím autorem píšu-člověk jazyka neznalý vůbec,ale i tak dokázal se slovníkem a překladačem oslovit chovatele v NL,Dánsku a poprosit o něco,poděkovat atd,osobně fandím,proč si nezjednal ví on..Nenapadlo mě,že to jaja,pokud nabízí na svých stránkách překlady a překládá celý text FHI,převezme automaticky.a pokud bude ověřovat,jak píšea věřím,čekala bych,že u člověka,co zná.angličtinu,ale i norštinu a ty barvy a jejich překlady, třeba do francouzštiny,už tam je jasné,že severoirský plavák fakt ne...
    nevím,KatkoK,jak jste" ulsblak "přeložila Vy,ale severoirský plavák fakt ne.

    Tak to byla u mne asi jen shoda více věcí,která se náhodně vyskytla,a můj dnešní sklon k hrubému chování,za které se jaja omlouvám,osobně umím přehlédnout šotky,hrubky i jasné chyby ve svých textech taky-jen tedy doufám nevrčím,když mi to někdo řekne.
    Tak bych asi chtěla jen jaja poprosit,kdyby bylo možno věnovat publikovanému kousek víc pozornosti v korekturách,děkuji.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: