Koňská lékárna první pomoci

10. 06. 2009 07:00, Aktualizováno 4. 08. 2009 09:07

Obrázky: 6

Autor: Dominika Švehlová Foto: Dominika Švehlová Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 24282 Počet komentářů: 10 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát

Podle zákona musí být každý automobil, pohybující se po veřejných silnicích, vybaven „autolékárničkou“, která zajistí vhodné prostředky pro ošetření zraněného člověka. Pro ošetření koně však její vybavení nestačí, je třeba si takovou lékárnu sestavit svépomocně.

Podle zákona musí být každý automobil pohybující se po veřejných silnicích vybaven „autolékárničkou". V každé škole, na táboře, v hotelu, restauraci či jiném veřejném zařízení pro lidi má být dostupná funkční lékárna první pomoci. Ne jinak by tomu mělo být i ve stájích, přinejmenším těch nájemních. Úrazy u koní přece nejsou žádnou vzácností! Zato vzácností je lékárna první pomoci v soukromé nájemní stáji... A ještě větší vzácností je koňská lékárna první pomoci. Přece jen kůň je o trochu větší než člověk a vyžaduje i trochu více materiálu či jiné léky k případnému poskytnutí první pomoci, autolékárnička či nástěnná lékárna pro lidi obvykle nestačí. Často mají majitelé koní ve svých skříňkách v sedlovnách či šatnách mezi kyblíčky s vitamíny a pamlsky pár krabiček nějakých léků, mastí a gelů a pár roliček obinadel. Pokud je v tom nepořádku a prachu najdou, občas je použijí k vyřešení nějaké nehody, ať už pro sebe nebo svého koně. Nakonec je jedno, jestli má každý majitel lékárničku jen pro svého koně, nebo je ve stáji nějaká „centrální" lékárna k dispozici pro všechny. Něco by tam být mělo, a mělo by to být dobře a promyšleně vybaveno, aby tam člověk našel v případě nouze (kdy je vynervován a opravdu by měl šahat na jisto) to, co opravdu potřebuje, a ve stavu, aby to vůbec použitelné bylo.

Stájová lékárna vs. lékárna první pomoci

Svým způsobem je trochu rozdíl mezi kompletní „koňskou stájovou lékárnou" a pohotovostní lékárnou první pomoci.

V lékárně první pomoci mají být pouze nezbytnosti pro případy, že se koni stane něco náhlého, obvykle se jedná o úraz. Může být přenosná, takže ji s sebou vezmeme na závody nebo delší výlet, nebo je součástí velké stájové lékárny. Může mít podobu bedýnky, batůžku, kufříku, sedlové brašny nebo může viset na zdi na přístupném místě jezdeckého objektu.

Ve stájové lékárně, která bude pravděpodobně výrazně objemnější a nepřenosná, může mít majitel i hromadu další léků či pomůcek, které vyžaduje zvláštní zdravotní stav jeho konkrétního koně nebo usnadní manipulaci s ním při plánovaných či pravidelných veterinárních zákrocích. Může to být stará šatní skříň, truhla nebo velký kufr.

V obou případech má být lékárna umístěna na čistém místě, kde se minimálně práší, má být uzavřená, aby se do ní nedostaly myši, děti nebo jiná „havěť", má mít přiložený seznam věcí, léky a materiál i nástroje mají být přehledně uložené a nejlépe zavřené v sáčcích nebo krabičkách. Obsah lékárny je třeba pravidelně kontrolovat, zda něco nechybí nebo nevypršela doba expirace.

Kdy se použije lékárna první pomoci

Je pár situací, které se objeví náhle a jejich ošetření nesnese odklad. Nebo kdy je třeba nemocného/zraněného koně připravit na návštěvu veterináře, aby vůbec mohlo dojít k odbornému ošetření. Právě v těchto situacích má pomoct lékárna první pomoci - bez ohledu na to, zda se onen problém stane ve stáji, na jízdárně nebo na vandru daleko od civilizace.

Dezinfekce

Nejčastěji budeme ošetřovat různá poranění. Prvním krokem většinou bude vypláchnutí a dezinfekce rány, musíme mít k tomu v lékárně první pomoci vhodné pomocníky.

materiál k ošetření rányZatím se jako jeden z nejspolehlivějších a přitom nejdostupnějších a nejsnáze aplikovatelných jeví roztok povidon-jodidu. Působí proti mnoha baktériím, virům i plísním, není dráždivý, v ráně neštípe, lze ho snadno smýt či vyprat z oblečení a vhodně ředěný nepoškozuje tkáně. Krom očí se používá k dezinfekci a výplachu snad všech druhů ran. K ošetření hlubších ran je dobré ho naředit v poměru 1:100 (1 ml 10% zakoupeného roztoku do 100 ml vody) nebo 1:50 (2 ml 10% roztoku do 100 ml vody), pro povrchové rány se většinou ředí „baj očko" do barvy slabého kafe. Lze ho koupit v jakékoli lékárně; do cestovní lékárničky v malé lahvičce, pro stájovou lékárnu třeba jako litrovou láhev. Protože povidon-jodid obsahuje jód, je třeba ho držet (koncentrovaný i ředěný) ve tmě. Pro naředění roztoku a výplach hlubších ran je pak vhodné mít po ruce několik sterilních stříkaček o různém objemu (aspoň 2 ml a 20 ml) a PET flašku, pro očištění a potření povrchových ran pak kapesníky, neelastické gázové obinadlo či gázové čtverečky (viz dále). Povidon-jodid lze koupit i jako dezinfekční mýdlo, které však není vhodné k ošetření hlubokých ran! Nemá smysl si ho do lékárny první pomoci pořizovat, samozřejmě ve stájové lékárně může mít své místo například pro umytí rukou před ošetřením rány, umytí infikovaných předmětů nebo vyčištění špinavých povrchových ran (povrchové podlomy, „silniční lišej" apod.).

Oblíbený, účinný a dobře dostupný je i hypermangan, dobře se skladuje, protože ho lze koupit ve formě krystalků. Bohužel se hůř ředí (stačí doslova několik krystalků do lahve vody!), což může vést k tomu, že bude příliš koncentrovaný a poškodí zdravé tkáně. Ve vysoké koncentraci působí totiž jako leptadlo. Také ho není dobré používat dlouhodobě, protože brzdí hojení ran.

Pro první pomoc při poraněních rozhodně nedoporučuji žádné barvící látky („zelenku", „fialku" a bůhvíco jiného), látky ředěné nebo obsahující alkohol (tinktury, líh) ani jiná agresivní činidla (peroxid) či dokonce antibiotika. Myslím, že se bez nich bez problémů obejdete. Vhodné nejsou ani spreje, poraněný kůň může být vylekaný a zvuk spreje ho v této stresové situaci může snadno rozrušit.

V případě, že se jedná o poranění oka nebo blízkého okolí oka, nelze použít běžnou dezinfekci, ale speciální přípravek. Pro stájovou lékárnu je výborný Ophtal, který se natáhne do sterilní stříkačky a lze jím oko i ránu vypláchnout, pro cestovní lékárničku postačí kapky Ophtalmo-Septonex (nebo jiné volně prodejné kapky do očí). Přípravky do oka je třeba po otevření hned spotřebovat (většinou do 4 týdnů) nebo vyhodit, ztrácejí svoji nepostradatelnou sterilitu.

Obvazový materiál

Pokud se kůň zraní, nemusí stačit pouze ránu vyčistit a dezinfikovat. Pokud jsou poraněné končetiny, bude třeba přiložit obvaz, který ránu bude chránit před infekcí, otokem, vyschnutím a pomůže znehybnit její okraje, což je podmínka pro úspěšné zahojení bez nadměrného bujení živého masa. V lékárně první pomoci proto musí být i dostatečné množství odpovídajícího obvazového materiálu.

obvazový materiál pro koněSem patří v první řadě kryt rány, čili nějaký kus látky, který se dá přímo na vyčištěnou a dezinfikovanou ránu. Vhodné jsou gázové čtverečky (o velikosti nejlépe 10x10 cm, jsou ale poskládané, takže je lze rozprostřít i do větší plochy). V ideálním případě by měly být sterilní, v méně ideálním aspoň čisté a neprodyšně uzavřené například v sáčku. V případě nouze lze použít i čistý látkový kapesník.

Především obvazy na končetině koně je nutné vypodložit. Ideální podložní materiál (obvazová vata, z praktického hlediska raději vinutá než skládaná) je pro laickou první pomoc zbytečně drahý a nelze ho použít opakovaně, takže je zde nutné trochu improvizovat. Hodí se cokoli měkkého, lze použít čisté a měkké prachovky, ručníky, v případě nouze i poskládané bavlněné tričko (to vše lze použít i k jiným účelům, například při chlazení koně, nebo naopak zahřátí, k utření rukou, vyčištění rány, zabalení kopyta apod.). Ve stájové lékárně byste ale měli mít pro tyto případy například několik roliček buničité vaty (papírové), několik sáčků „normální" vaty nebo například role tenkého molitanu nastříhaného na ca 10-12 cm široké pruhy, postačit mohou i čisté měkké fleesové bandáže. Počítejte s poměrně velkou spotřebou, takže na obvázání jedné končetiny zajistěte zhruba 2-3 role podložního materiálu (nebo 2-3 měkké utěrky či ručníky), čím více, tím lépe. V případě, že byste potřebovali dát na končetinu dlahu, klidně toto množství dvoj- až ztrojnásobte, protože pokud se končetina pod dlahou pořádně nevypolstruje, může dojít k těžkým otlakům.

Orientační ceny obvazové vaty naleznete například na těchto stránkách.

obvázaná končetinaPro zpevnění a znehybnění obvazu pak slouží elastická obinadla. Lékárny jich nabízejí poměrně velké množství v různé kvalitě i cenových relacích. Většinu těchto obinadel (Ideal apod.) lze prát v pračce a používat opakovaně, dokud je kůň neroztrhá. Doporučuji pořizovat roličky o šířce 12 cm (nebo aspoň 10 cm). Užší jsou pro obvazování koně poněkud méně praktické. Počítejte s tím, že na lehké nízké obvazy jedné končetiny spotřebujete ca 2-3 roličky, na obvaz vyšší (nad karpus či hlezno) to bude minimálně 6 roliček, pokud chcete končetinu pořádně znehybnit nebo dát dlahu, počet opět aspoň zdvojnásobte. Existují i velmi pohodlné a kvalitní „samodržící bandáže" (např. Coban), jejich nevýhodou je však vysoká cena a skutečnost, že jsou jednorázová.

Pro zajímavost nabídka elastických obinadel fy Hartmann Rico.

Pro všechny případy doporučuji pořídit si roličku Leukoplasti. Do stájové lékárny tu nejširší, do cestovní lékárničky aspoň dvoucentimetrovou. Kromě upevnění obvazu končetiny ji lze použít i pro zajištění zapíchnutého tělesa, fixaci dlahy nebo třeba jako „kryt" na obvaz kopyta.

Zástava krvácení

Může se stát, že budete potřebovat zastavit krvácení z rány. K tomuto účelu potřebujete vyrobit tlakový obvaz. Kromě výše uvedených materiálů bude dobré mít k dispozici i několik pevných roliček neelastického gázového obinadla, které lze v případě potřeby použít i k jiným účelům (omytí rány, přivázání čehokoli k čemukoli, stažení, vypodložení apod.). V nouzi je lze samozřejmě nahradit například poskládaným tričkem či ručníkem nebo třeba jen holou rukou...

Do cestovní lékárničky doporučuji dát pro ošetření ran malou lahvičku povidon-jodidu (zelená Betadine) plus aspoň dvě větší sterilní stříkačky a pro dezinfekci a výplach oka neotevřené kapky Ophatalmo-Septonex (či jiné podobné). Dále malý balíček gázových čtverečků, 2-3 role podložního materiálu (nebo 2-3 měkké utěrky či ručníky), 5-6 roliček elastického obinadla, 2-3 roličky neelastického obinadla a 1 roličku Leukoplasti. Neuškodí ani několik igelitových pytlíků různých velikostí a pevnosti.

Znehybnění končetiny

Ať už zlomeniny, vážné poškození kloubu nebo šlachy, či třeba plošnější nebo hluboká rána - to vše může vyžadovat znehybnění končetiny. Nejprve je třeba vyrobit pevný obvaz z výše uvedeného materiálu. Lepší stabilitu mu pak poskytne dlaha. Ve stáji se osvědčí novodurová trubka vhodné velikosti (délka a šíře končetiny). Šikovný kutil ji zkrátí a rozřízne podélně na dvě poloviny, které lze poměrně dobře napasovat na obvázanou končetinu. V terénu dobře poslouží i dostatečně dlouhé a silné rovné větve.

Ošetření kopyta

Nejen při ježdění v terénu, ale i na jízdárně, ve výběhu či dokonce v boxe se může koni něco stát s kopytem. Utržená podkova, otlak, uštípnutý kus rohoviny, nášlap, klubající se absces... Určitě se vyplatí mít po ruce základní nástroje na úpravu kopyt, zvláště kopytní nůž, rašpli, kopytní kleště, brousek na nůž, kladívko a podkováky. Ve stájové lékárně pak jistě najde své místo například dřevitý dehet, modrá skalice nebo Kubatol (sprej, který slouží mimo jiné jako „tekutý obvaz"). Pro ochranu obvázaného kopyta před mokrem a špínou poslouží pevný igelitový sáček.

V cestovní lékárničce se může pro vyřešení kopytních problémů hodit kopytní nůž a lehčí rašple, u okovaných koní i pár podkováků.

Otoky

Úrazy ne vždy způsobí vznik otevřené rány. Otlaky a zvrtnutí, bouchnutí, štípance, různé otoky a záněty, i to jsou problémy, kterým se u koní nevyhneme. Zatímco v cestovní lékárně bude pro akutní případy stačit obvazový materiál, který po namočení může chladit, plus něco na potlačení akutního otoku (cibule...) a/nebo tuba humánního protizánětlivého gelu (v lékárně seženete nejrůznější přípravky, včetně přírodních či homeopatických), stájovou lékárnu lze obohatit o větší balení uklidňujících, chladivých či zahřívajících mastí, gelů, jílů nebo roztoků (výborné jsou prostředky obsahující například arniku, kostival, heparin, Rivanol, Epsomova sůl...) nebo třeba různé chladivé nebo hřejivé polštářky.

V cestovní lékárně je dobré vozit tubu protizánětlivého gelu a svůj účel může splnit i čerstvá cibule.

Chlazení přehřátého koně

Především v horkém počasí může intenzivně pracujícím koním hrozit přehřátí, úpal, úžeh. K chlazení pak poslouží voda (vlažná, ne ledová), kterou budete na krk a hlavu koně nanášet namočeným hadrem nebo houbou (nebo můžete použít podložní obvazový materiál) a ihned stírat třeba kusem provázku.

Cestovní lékárna jistě poskytne místo i kousku provázku.

Nástroje k vyšetření koně

nástroje k vyšetření

A jsme u toho, že v některých případech je třeba koně nejen ošetřit, ale i vyšetřit. Zatímco v terénu si vystačíte se svými prsty a hodinkami s vteřinovou ručičkou, ve stájové lékárně by měl být i teploměr, raději i fonendoskop. V případě horších světelných podmínek přijde vhod i kapesní svítilna. Pro vyšetření kopyta jsou pak vhodné kopytní diagnostické kleště.

A dostáváme se k tomu, že rozhodně bude nezbytné mít v lékárně některé nástroje. Neměly by v ní chybět ostré nůžky (nejlépe s jedním koncem špičatým a druhým kulatým), pinzeta (nejlépe delší a špičatá), špejle nebo tyčinky na čištění uší. Někdy se hodí i fajfka k fixaci koně, lonž(e), dostatečně velká a teplá deka (nebo třeba stříbrná izolační fólie).

V cestovní lékárně mohou podobnou funkci splnit malé manikurní nůžtičky nebo žiletka a krátká pinzeta. Pro všechny případy je dobré mít u sebe kapesní svítilnu, hodinky s vteřinovou ručičkou nebo stopky (v mobilu...) a stříbrnou fólii, která nezabere moc místa a může ji v noci pod širákem využít i jezdec.

Kde čerpat rozumy, kde hledat pomoc

Dobrým doplněním stájové lékárny jsou i veterinární příručky nebo knížky popisující postupy při první pomoci u koně (nakladatelství Brázda jimi čtenáře zásobuje pravidelně...). Určitě nezapomeňte na viditelné místo vyvěsit telefonní čísla raději hned několika různých veterinářů a podkovářů/kopytářů, dobré je mít po ruce i číslo na humánní pohotovost a na přepravce koní.

Do cestovní lékárny první pomoci nezapomeňte tato čísla založit také. Mnoho místa nezaberou ani propiska a papír.

Aby bylo vše v pořádku, je vhodné mít na stejném místě i modré průkazy koní nebo „zdravotní deníky", kam si budete zapisovat případná ošetření či jiné veterinární zákroky.

No a pak už nezbývá nic než všem popřát, aby takto skvěle vybavená lékárna byla dlouhodobě zcela nevyužitá!

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. martym

    Asi nerozumím

    11:44 - 10. 06. 2009

    Článek je super, hned jdu shánět bedýnku a inventář, jen nějak nerozumím té poznámce ve zvýrazněném čtverečku - že na prvním pomoc se nehodí nic fialového, zeleného, líh ani peroxid..... co teda??? Jsem z toho kapku jelen.

  • 2. jaja

    Dezinfikovat, ale nebarvit :-)

    12:01 - 10. 06. 2009

    Reaguje na 1.

    No třeba ten povidon-jodid (Betadine) nebo hypermangan. Schválně jsem dala ty barvičky do uvozovek, "zelenkou" mám na mysli roztok Novikov, "fialkou" třeba genciánovou violeť, existuje i "modřenka" v podobě Aureomycinu (dříve to byla taky "fialka"), určitě se otho najde i více (třeba "hněděnka" v podobě jidové tinktury). Prostě obecně v rámci šetření místa v přenosné lékárně první pomoci budu mít co nejméně věcí, a jako dezinfekci zvolít něco, co je vhodné pro hluboké i povrchové rány, co zabije široké spektrum mikroorganismů, co nezničí zdravé tkáně a co nebarví a ránu tak bude moct vidět veterinář, až se ke koni dostane. Já sama ony barvičky někdy používám, ale jen NĚKDY, klidně mohou být ve skříňové lékárně ve stáji, ale na cestu do baťužky si prostě vezmu jen tu malou lahvičku Betadiny :-) A další věc je ta, že ony barvičky jsou často právě látky obsahující alkohol, éter, jsou koncentrované apod a ničí zdravé tkáně, takže se nehodí na ošetření hlubších ran.

  • 3. pegaska

    WONDER DUST

    14:34 - 10. 06. 2009

    Podle mého by v lékárničce neměl chybět Wonder Dust. Rány se s ním hojí rychle, bez hnisání a bez přebytečné granulace tkáně.

  • 4. Ziraficka

    diky za zajimavy clanek

    15:29 - 10. 06. 2009

    Diky za zajimavy a velmi uzitecny clanek, dlouho jsem se pidila, co bych mela vsechno mit a tady je to pekne po kupe. Vubec se mi zda, ze v posledni dobe je na Eqch hodne zajimavych clanku, aspon pro me.

  • 5. Levitace

    Vzali byste s sebou i nějaké léky?

    20:34 - 10. 06. 2009

    Ahoj, moc děkuju za prima článek. Je fajn, že plno věcí se dá nakoupit v normální lidské lékárně :c) Ještě jsem se chtěla zeptat jestli byste s sebou na opravdu dlouhou expedici (několik týdnů) bez možnosti veta, brali i nějaké léky - např. antibiotika. Hezký den!

  • 6. martym

    děkuji za upřesnění

    00:25 - 11. 06. 2009

    Reaguje na 2.

    Děkuji, no mě právě hypermangan přišel taky fialový :-), a pro mě je klasika peroxid nebo jod (na lidi - s sebou na kolo, na hory a tak). Teď už jsem v obraze.

  • 7. jaja

    Léky na dlouhou cestu

    09:12 - 11. 06. 2009

    Reaguje na 5.

    Moc bych to neradila. Antibiotika podle mě jsou k ničemu - pokud by se měla dávat, stejně by je měl určit vet a pokud se už budou dávat, stejně má být kůň v klidu. Takže to není lék pro první pomoc. Trochu znalejší jezdci/majitelé by teoreticky mohli mít nějaký ten krátkodobě působící kortikoid pro případ akutní alergické reakce - ale to by už opravdu měl být člověk znalý a schopný ho koni píchnout injekčně. Dalším teoretickým lékem by mohl být krátkodobě působící lék proti bolesti, Buscopan, Analgin pro případ křečové koliky, ale opět by to bylo pro hodně zkušené a znalé majitele. Nic jiného proti bolesti pro první pomoc nedoporučuji, může to napáchat hodně zla. Jediné, co bych brala a co bych svěřila do rukou i laikům, jsou ony protizánětlivé gely (Fastum gel apod.) volně prodejné v lékárně, pomohou s problémem pohybového aparátu, ale nemají ve zvyku něco "maskovat" a nemají ani vedlejší účinky. I když opět - chlazení aktuního zánětu obvykle jako první pomoc stačí i bez toho gelu :-)
    Samozřejmě ten obsah lékárny lze měnit podle zkušeností a preferencí jednotlivých lidí. Ve článku jsou věci, které doporučuji z různých důvodů já, jiný vet třeba doporučí něco jiného. Docela legrace byla, když jsem v rámci psaní článku lítala po netu a dívala se na komerční lékárny první pomoci pro koně :-))) Všechny do jedné považuji za zbytečnost až nebezpečnost a z hlediska obvazového materiálu nedostatečně vybavené.

  • 8. jaja

    fialka

    09:14 - 11. 06. 2009

    Reaguje na 6.

    :-) Je fialový, ale pokud se správně naředí, ránu nezbarví. Šlo mi o ty přípravky, které na ráně udělají barevný povlak. To opravdu mírný roztok hypermanganu neudělá.

  • 9. jaja

    Wonder Dust

    09:20 - 11. 06. 2009

    Reaguje na 3.

    Tenhle přípravek konkrétně neznám, ale znám podobné. Pokud mám být obecná, pak na jakoukoli ránu raději aplikuji dezinfekční roztok, než pudr, mast, gel, suspenzi apod. Tyhle látky totiž mohou výrazně zhoršit hojení hlubších ran a výrazně zhorší schopnost veta posoudit stav rány. Proto bych je jako "obecnou" součást lékárny první pomoci (chci-li , aby byla co nejlekčí, nejmenší a nejuniverzálnější) nedoporučila. Někdy totiž laik (ani zkušený laik) nemusí poznat, jak závažná ta rána je a jak moc by jí mohlo uškodit něco "hustějšího".
    Mimochodem stačí mi info, co mají na webu o Wonder Dust:
    * Posypový prášek a krevní srážedlo pro ošetření odřenin, řezných ran, krvácení a povrchového poškození kůže
    * Rychle zastavuje krvácení, zraněná místa rychle vysouší a kontroluje granulování kožní tkáně
    * Pomáhá ochránit hojící se tkáň kolem zranění
    Je určen na povrchové rány. Už to mi jasně říká, že s použitím v případě hlubší rány velký POZOR. Vysušuje - ostatně jako všechny prášk y a pudry. No a protože jsem veterinář prostý hysterie, povrchové rány mnohdy ani nedezinfikuji (pokud nejsou opravdu špinavé a ohrožené infekcí), protože s tím si tělo koně (i člověka) poradí většinou samo :-)) I imunitu je třeba v rozumné míře otužovat a procvičovat.

  • 10. jaja

    ještě ke krvácení

    09:25 - 11. 06. 2009

    Reaguje na 9.

    Ted už trochu stranou: ono krvácení s povrchové rány (i hlubší, pokud se nejedná o krvácení silné) je velmi dobrá věc - krev totiž ránu okysličí (tím zabije nebezpečné anaerobní bakterie, třeba tetanové) a propláchne ji. Takže lehké krvácení, které se za čas zastaví samo, není nutné hned tišit a zastavovat. Další věc, čeho bych se u pudrů a prášků na ráno obávala, je tvorba strupu ze stražené krve smíchané s práškem. Pod strupem, pokud nebyla rána řádně vyčištěná a dezinfikovaná (bohuže Farnam nějak složení toho prášku neuvádí, takže nevím, zda je i dezinfekční), se bakteriím daří dobře, může to vyhnisat a hojení se pak může zkomplikovat. Takže opět - není nad vodu a "řídký" roztok :-)

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 5 čtenářů. Celkový počet bodů: 25.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: