Koně pro amatéry ‒ koně pro profesionály… Nebo koně pro všechny?

30. 11. 2015 05:00

Obrázky: 5

Autor: The Horse Magazine Rubrika: Chov koní Zdroj: The Horse Magazine Překladatel: Kateřina Lipinská, Martina Cerhová Počet přečtení: 9090 Počet komentářů: 3 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Toť otázka, která rozděluje chovatele. Chris Hector se na toto téma pobavil s několika špičkovými chovateli.

Na jedné straně tu máme zkušeného chovatele, jako je Bernard le Courtois, který tyto dvě skupiny jasně odděluje. Ve svém komentáři k vynikajícímu sportovnímu koni a plemennému hřebci Dollar du Murier ve vydání Monneronu v roce 2008 řekl následující: „Dollar du Murier má stejně jako jeho otec pověst producenta koní příliš složitých pro amatérské jezdce. Ale který hřebec s reputací producenta prvotřídních sportovních koní je zároveň producentem dámských koníků pro projížďky v Boloňském lesíku? Je celá řada jiných hřebců, kteří tomuto účelu poslouží."

Dollar du MurierDollar musí být brán takový, jaký je... Hvězda schopna plodit hvězdy! Jeho otec, Jalisco, byl stejný: ne že by Jalisco nebyl schopen zplodit Grand Prix koně i huntera, ale nic mezi tím."

Na druhou stranu stejně respektovaný francouzský chovatel Arnaud Evain (partner le Courtoise v prestižní Fences aukci), má jiný názor:

„Neexistují dva trhy. Šampión je o koni lepším, než je průměr, a zároveň štěstí. Nedávno jsme odchovali evropského šampióna, Kraque Boom Bois Margot - na konci dne se stal mistrem Evropy, ale ne díky výběru otce a matky, ne díky dobrému tréninku, ale protože Okidoki nezvládl první překážku ve finále - jinak by byl stříbrný a všichni by na něj zapomněli."

Ale kdyby se nestal závodním koněm, byl by z něj hodný kůň pro tvou ženu vhodný pro vyjížďky do lesa na dlouhé otěži?

Pravděpodobně ano. Je to otázka výcviku. Mám dobrého přítele, který je právníkem a má jednoho z nejúspěšnějších koní světa, který dosáhl více než 70 vítězství na mezinárodních tříhvězdičkových CSI a výše, a to s Roger-Yves Bostem. Jmenuje se Jovis de Revel a můj přítel jej jezdí během týdne a Roger-Yves Bost jej jezdí jen o víkendech. I u dalších šampiónů můžete najít vzorové příklady a naopak. Šampión je vlastně náhoda."

Vedoucí oldenburského chovu, Dr. Wolfgang Schulze-Schleppinghoff, má pocit, že rozdíl je patrný také v jezdecké disciplíně:

Z mého pohledu je největší rozdíl mezi koňmi startujícími ve skokových a drezurních soutěžích, ale kůň by měl být stejně tak vhodný pro rekreačního, jako pro olympijského jezdce. Otázkou dle mého není výkonnostní stupeň soutěží, jako spíše to, zda se jedná o drezurní nebo parkurové soutěže."

Lidé často říkají, že např. koně po Jazz jsou koně pro profesionály... Opravdu je nutné, aby byli trošku blázniví, aby se dostali na vrchol?

RubinsteinDobrá, vzpomeňme např. na Rubinsteina. To byl velmi dobře jezditelný hřebec a zplodil koně vhodné pro amatéry i profesionály. Jazz je sice hřebec špičkové kvality, ale jeho potomci nejsou jednoduší na ježdění. Dle mého názoru bychom měli chovat koně, jako byl právě Rubinstein - takové, kteří mají schopnosti dostat se až na vrchol, ale zároveň být vhodnými koňmi pro amatéry."

Ale i Martina Hannover, která Rubinsteina jezdila, říká, že neoplýval takovým pohybem, aby byl Grand Prix vítězem i v dnešní době... Když se podíváme na koně, jako je Totilas s jeho výjimečnou akcí, dostali jsme se do nového stádia?

Možná máte pravdu. Je velmi těžké mít vše v jednom koni. Musíte dělat kompromisy, to je jasné, ale pokud budeme chovat koně pouze pro olympijské jezdce, kterých je méně než 1 %, budeme mít problém - co se všemi těmi koňmi, jejichž kvalita nebude stačit, ale budou mít příliš komplikovanou povahu? My v Německu si myslíme, že potřebujeme koně s dobrou povahou více než koně s pohybem."

A co skokoví koně - je tolik lidí, kteří vám řeknou, že při standardu dnešních kurzů je potřeba, aby byli špičkoví koně trošku blázniví?

U skokových koní tomu tak možná je - řekl bych, že špičkový parkurový kůň musí být trošku jiný a musí mít opravdu hodně odvahy, zatímco drezurní kůň by dle mého měl být vhodný pro jakéhokoliv jezdce. Skokový kůň je více specializovaný."

Nizozemský expert na chov a vedoucí prodejce koní Paul Hendrix si myslí, že záleží na každém jednotlivém hřebci:

Jsem profesionál, a pokud kupuji mladého koně nebo hříbě, neznám všechny odpovědi. Musíte se proto podívat na nevýhody a např. u hřebců, jako je Indoctro, je to jednoduché. Víte, že u něj je „pozitivní nevýhoda" v podobě skvělého amatérského koně. Indoctro zplodil koně od finalistů OH a SP až po fantastické amatérské koně s vynikající jezditelností a úžasným charakterem."

Jsou někteří ze špičkových koní příliš „blázniví" pro amatéry?

Ne - podívejte se na koně jako je Indoctro - velmi dobrá huba, velmi dobrá rovnováha ve cvalu, skvělý přístup ke skokům, to je to, co dělá koně speciálním pro špičkové i amatérské jezdce - výborný přístup, fantastická rovnováha a jezditelnost, to je to, co získáte od Indoctra. Ale někteří jiní hřebci nejsou tak jednoduší, ovšem neřekl bych, že jsou blázniví."

Hádám, že byste si nechtěl vyrazit na vyjížďku do přírody na Shutterfly...

Přesně, teď jste uhodil hřebíček na hlavičku. Ale s Indoctrem to není problém."

Americký skokový guru a také muž, který americké skokové scéně představil evropské koně, George Morris, má stejný názor:

ShutterflyPokud bych chtěl odchovat koně pro svou tetu, nešel bych do plnokrevného Forresta, což je linie Shutterfly. Nenapadlo by mě vzít toho koně na vyjížďku. Někteří koně, možná Sapphire, pokud jste skutečně frajer, by mohli být milým skokovým koněm. Pro někoho. Záleží na typu a temperamentu. Pokud si nejste jisti tím, co chcete dělat, připouštěl bych to nejlepší tím nejlepším, protože pokud máte moc koní, můžete je vždy prodat a koupit jiného - což je lepší, než když máte koní málo a nemůžete se jich zbavit."

Jaký je na ježdění Authentic?

Poprvé jsem na něm seděl, když jej John a Beezie Madden chtěli koupit. Bylo 1. ledna, byla zima a větrno. Říkal jsem, že tohle je energický a horkokrevný kůň a pravděpodobně mě shodí nebo se mnou uteče. Chvíli jsem na něm jel a ano, je to horkokrevný a citlivý kůň, ale je také vyrovnaný. Je jako plnokrevník, není na ježdění pro hlupáky."

Ulf Möller odchoval několik nejzajímavějších mladých drezurních koní světa, včetně mistra světa Sandro Hita, a ve své funkci manažera PSI drezurní stáje v Hagenu dodává světovému trhu se sportovními koňmi široké spektrum koní. Nad otázkou se také zamyslel:

Je to otázka, nad kterou v Německu momentálně hodně přemýšlíme, protože když mluvíte o chovu, musíte také mluvit o trhu - a trh pro špičkové sportovní koně, kteří jsou lehce složitější, je mnohem menší než trh pro dobře přiježděné a lehce jezditelné koně. Normálně bych vám musel odpovědět takto: měli bychom chovat jednoduše jezditelné a ochotné koně... a výjimkou by byli špičkoví koně. Ale řekl bych tím něco jiného, než co bych rád viděl. Mám rád impozantní koně s úžasnými chody. Každý je má rád. Ale při tréninku, tam je často jednodušší mít koně s ne tak úžasným pohybem."

Nemyslím si, že se můžete podívat na tří- nebo čtyřletého koně a říci: tak tohle je příští olympijský vítěz. To nemůžete říct, protože vy vidíte toho koně, ale neznáte jeho inteligenci, ochotu k práci, učenlivost, a koneckonců ani jeho schopnost snést ten tlak. Často říkám, že je na světě mnoho lidí, kteří by byli schopni zaběhnout 100 metrů pod 10 sekund, ale jen málo jich je ochotných kvůli tomu absolvovat tvrdý trénink. A přesně to je u koní taktéž důležité. Kůň musí být ochoten snášet ten tlak... i po dvou hodinách práce předvést piafu. Bohužel často v začátcích, coby mladí koně, jsou pro běžné jezdce příliš složití. Pokud máte takový diamant, musíte pro něj najít toho pravého jezdce - jakmile máte tu správnou dvojici, můžete doufat v to, že tento kůň půjde výš."

Když se podíváte na původ, můžete říci „to je kůň pro amatéra" nebo „to je kůň pro profesionála"?

Znám pravé sourozence, kteří jsou naprosto rozdílní koně. Z původu dle mého koně soudit nemůžete, musíte toho koně vidět. Samozřejmě, máme linie, které dávají lépe jezditelné koně než jiné, ale stejně jako všechno ostatní v životě, nemůžete soudit koně dříve, než jej vidíte."

Na aukcích jste již prodali několik Grand Prix koní?

Máme malou výhodu, že začínáme pracovat se čtyřletými koňmi. Ti se učí diagonálnímu pohybu a hned od začátku vidíte, že někteří koně mají více talentu a někteří talent pro piafu nemají. Mám za to, že všichni koně se piafu mohou naučit, ale nakonec je to stejně otázka stylu. A styl je talent - jak ji provedou. Skáčí z jedné nohy na druhou? Je to ta piafa, kterou chceme vidět? Pamatujme ale, že Grand Prix drezurní kůň to není jen piafa a pasáž, jsou to také dobré chody, akce předních nohou, dobré přeskoky, dobré piruety - rovnováha, inteligence a jezditelnost. Drezurní kůň, to je ze 40 % kvalita a z 60 % trénink. U skokových koní je to možná naopak - z 60 % kvalita a ze 40 % trénink. Což znamená, že ve třech letech máte dobrý průměr, ale s dobrým výcvikem a ježděním se z nich stanou skutečně dobří koně."

Brigitte Wittig a BrioniWolfram Wittig je unikátní v tom, že je sám Grand Prix drezurním jezdcem a trenérem některých nejúspěšnějších jezdců světa, včetně Isabell Werth. Zároveň také se svou ženou Brigitte chovají a odchovali výjimečně úspěšnou kolekci vlastních drezurních koní. Zmiňme např. jejich hřebce Breitlinga, který úspěšně soutěžil v soutěžích pro mladé koně i v Grand Prix. Wolfram cítí nebezpečí současných trendů v chovu koní:

Tolik drezurních jezdců dnes poptává horkokrevné koně. Fajn, můžeme se na to zaměřit a chovat tím směrem, ale co když ti koně nedosáhnou nejvyšší sportovní úrovně a budou stále temperamentní. Co budeme s takovými koňmi dělat? Pokud jsou nebezpeční pro jezdce, kteří nejsou dost dobří... Pro nejvyšší úroveň soutěží potřebujeme skutečně talentované koně s dobrým pohybem, dobrým charakterem, ale pokud budou pouze horkokrevní a bez vhodného pohybu - co pak s nimi?"

Lidé ale často říkají, že kůň do Grand Prix prostě musí být trošku bláznivý a ne koněm vhodným na ježdění pro běžného jezdce. Souhlasíte s tím?

SatchmoNe. Dobrý kůň bude vždy dobrým koněm. Velmi dobrým příkladem je Satchmo. Satchmo se nikdy nebojí. Jde na všechna dekorování, pokaždé, krásným krokem a nikdy se neleká. Pokud se Isabell zeptáte, kterého ze svých koní by zvolila na projížďku, jmenovala by Satchma."

Takže si nemyslíte, že by se měli chovat dva typy koní - jedni pro paničky v domácnosti na projížďky přírodou a jiní koně pro Isabell pro zisk zlatých medailí...

Kůň musí být využitelný pro každého a pak se teprve na základě jeho pohybu můžeme rozhodovat, co s ním budeme dělat."

Takže nemusí být blázniví, aby došli až do Grand Prix?

„Nemyslím si. Když chcete dosáhnout vyššího stupně, nehledáte bláznivého koně. Protože pokud jej nemůžete kontrolovat, je jako bomba. Grand Prix kůň by to měl mít v hlavě v pořádku, k tomu by měl chov směřovat, jinak se vydáme špatným směrem. Pokud by se mělo ježdění na koni stát nebezpečným, pak budeme mít v budoucnu problém. Pokud by každý říkal, že potřebujeme bláznivé koně a pak vám říkal „buď opatrný, hlavně buď prosím opatrný" - to je neakceptovatelné. Když připustíte svou klisnu, neznáte výsledek - máme své plány, ale pokud někdo chce jen horkokrevné koně, pak může jezdit na plnokrevnících - ti jsou dostatečně horkokrevní - ale to nikdo nechce. Každý řekne „Ale ne, nemají dost dobrý pohyb!" - takže musíme najít zlatou střední cestu, ale za zachování podmínky, že kůň musí být využitelný pro každého. Pak už záleží na výcviku, kam až dojdeme. Ale chovat přímo Grand Prix koně? To rozhodně není možné."

„Když požádáte jezdce, aby popsali Grand Prix koně, dostanete popis různorodých koní: vysoké, malé, velké, těžší, klisny, valachy či hřebce... tak pro koho byste měl koně chovat? Ve chvíli, kdy chováte, tam váš klient není!"

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Břetislav

    \"problém\" lze popsat třemi větami:

    11:07 - 30. 11. 2015

    - kůň je vždy nevinen
    - špičkoví koně se nerodí,ale kupují
    - nelze mít všechno současně

    Koně máte takového , jak si ho vychováte a jak si ho zkazíte.

    Narodíte-li si hříbě po špičkových rodičích, skoro určitě se u Vás nestane špičkou, protože jezdec a kůň se musí spolu najít a Vy v konečné fázi, díky citovým vazbám z odchovu,
    nedokážete z toho koně vynutit vše, co v něm je.

    To je o časovém rozložení - i kůň který je ježděn "amatérsky" se časem může stát špičkou, i špičkový kůň se může stát koněm pro amatéra. Ale ne obojí současně.
    Mnohý příklad známe - já už leta používám pro výuku a turistické ježdění vollbluty z dráhy. Bez problémů. Ovšem v době plného tréningu pro steepl by s tím problémy byly. Což je o větě první - jaké si to uděláte, takové to máte! ;-) :-D

    O tom, že když jsem býval mlád, patřilo k hodnocení hřebce i hodnocení "pracovního charakteru" je asi zbytečné už mluvit. ;-)

  • 2. zuzka100

    A lidský faktor je kde?

    22:49 - 30. 11. 2015

    Zažila jsem dost "obtížně jezditelných" koní, kteří měli prostě jen smůlu na lidi. Proto nemůžu pochopit, jak to tihle profíci můžou takto generalizovat. Soulas s Břeťou.

  • 3. Sovicka

    obtížně jezditelný versus zkažený

    13:36 - 02. 12. 2015

    Reaguje na 2.

    Mám pocit, že to co zmiňujete nejsou koně obtížně jezditelní, ale prostě jen zkažení. A bohužel často práce nás amatérů;-)
    Ale já osobně se teda přikláním k tomu víc zohledňovat charakter.
    Na druhou stranu složití koně vždycky člověka naučí nejvíc, ale nepatří pod začátečníky.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: