Koně Kinští a Velká pardubická

18. 08. 2015 08:00, Aktualizováno 20. 08. 2015 11:06

Obrázky: 11

Autor: Eva Holubcová Foto: archiv autorky, p. M. Tůmy Rubrika: Chov koní Počet přečtení: 4028 Počet komentářů: 9 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Chov koní Kinských přinesl pět vítězů Velké pardubické a mnoho věhlasných steeplerů. Tito jedineční koně tvoří nedílnou součást historie čs. chovu a neodmyslitelnou mozaiku příběhů kolem Velké pardubické, neboť klisna Norma se svojí jezdkyní Latou se staly doslova národními hrdinkami a emotivní bylo i vítězství outsidera Nestora v roce 1966.

CaesarChov šlechtického rodu Kinských pravděpodobně vznikl již v 17. století, ale první písemná zpráva pochází až z roku 1716. Teprve roku 1832 přešli k regulérnímu chovu vedeném dle anglických pravidel. Dříve totiž chov fungoval tak, že ve volně chovaném stádě klisen byl přítomný vybraný hřebec. To už neplatilo, ale i tak došlo k tomu, že se roku 1839 narodila plavá klisnička z plnokrevných rodičů Whisker a Themby II. Její původ však nebyl uznán, protože se barva palomino u plnokrevníků nevyskytovala. Tato porodila palomino hřebce Caesara, který se stal zakladatelem chovu koní Kinských.

Cílem chovu byl kvalitní honební kůň, který musel být tvrdý a schopný se zúčastnit i překážkových dostihů, zároveň ideálně atraktivní žluté barvy. Bylo taktéž masivně využívano kvalitních plnokrevných koních. Tehdy ale kritériem chovu nebyla jen barva, ale i konstituční tvrdost, a tak není divu, že z chlumeckého chovu vzešli vítězové Velké pardubické jako Magyarád (1897, 1900), Sláva (1899), Pohanka (1931), Norma (1937) a již jednou provždy poslední zástupce Nestor (1966).

MagyarádDvojnásobný vítěz VP Magyarád byl plnokrevný hřebec z hřebčí linie Buccaneer, která tehdy byla ve střední Evropě velmi rozšířená. Později byl využit v chovu a velmi úspěšný byl s Nedejse, obě jejich dcery založily větve, ze kterých vzešli vítězové VP. První Nebraska (Magyarád - Nedejse) se narodila v roce Velké války (1914) a je prabábou vítěze VP Nestora, zatímco druhá dcera Nepal (Magyarád - Nedejse) je mámou legendární žluté vítězky Velké pardubické Normy. Jejich pravý bratr Nedbal (Magyarád - Nedejse) je autorem vítězky VP z roku 1931 Pohanky, taktéž chovu Kinských. Pohanka je dnes zapomenutou vítězkou, nicméně tehdy zvítězila velmi lehce daleko a v sedle byl francouzský jezdec F. Durand. Podobně zapomenutou je i Sláva (Meteor - Sakuntala) z roku 1899, která tehdy celý kurz přešla bez chyby a byla jediným koněm, který došel do cíle.

Z rodiny „N" vzešli i další skvělí steepleři jako plavka Nevěsta (Chilperic - Nedejse), která v roce 1927 získala ve Velké pardubické pod Latou Brandisovou páté místo, a o rok později ze stejné rodiny Norbert (Pročpak - Nebraska) byl osmý s jezdcem Szabó. Norbert pak byl v roce 1930 čtvrtý a v roce 1931 třetí, a to už v sedle seděla slavná Lata Brandisová. Známí a dobří steepleři byli i Nurmi (Othello - Norma), Normandie (Korsičan - Nora), Norek (Diadém - Nora) a Norka (Blatec - Nota), populárním byl Nezamysl (Persimon - Nensi) nebo 2x ve VP startující Neklan (Delibáb - Nebraska) a jako poslední zmiňme pátou z VP Nevu (Pročpak - Nebraska).

NorkaLabutí písní rodiny N a obecně koní Kinských v Pardubicích byla právě klisna Norka (Blatec), pravnučka Normy, která by jistě patřila k favoritům Velké pardubické 1978, ale bohužel se po slibné sezóně zranila natolik, že odešla do chovu.

Legendární vítězství Normy ve VP

Norma se s Latou Brandisovou potkala při dni Velké pardubické roku 1933. V tomto roce se dostala NSDAP v čele s Adolfem Hitlerem k moci a vzestupný vliv Němců v Evropě již tehdy v sousedící zemi se silnou třimiliónovou německou menšinou vyvolával nemalé obavy z budoucího vývoje, které byly naplněny do posledního puntíku a česko-německé soužití nešťastně progredovalo přes Mnichov, okupaci (Protektorát Čechy a Morava) a po válce ve vyhnání naprosté většiny Němců z Československa. Krásná isabela, tehdy teprve šestiletá, získala krásné třetí místo. O rok později už byla jen tři délky za německou vítězkou Wahne druhá.

V roce 1935 se jí stala osudnou srážka s jiným koněm nad Taxisovým příkopem, kdy oba dva koně padli. Norma sice pokračovala dále, ale doběhla poslední, pátá. První tři byli cizí koně s cizími jezdci. Výsledky Normy ale nebyly úplně takové, jaké se čekaly, a tak Lata byla pro další rok nahrazena „pevnou mužskou rukou". Nicméně Norma doběhla ve velmi roztrhaném doběhu roku 1936 čtvrtá a vítězem byl německý Herold. Dlouho se zvažovalo, jestli cenná klisna, jakou Norma byla, nepůjde nakonec už do chovu, ale na poslední chvíli se rozhodlo, že dvojice Norma - Lata ještě dostane poslední šanci... Šanci, která se změnila v neskutečný epický příběh.

NormaNení divu, že v roce 1937, necelý rok před mnichovskou dohodou, bylo s velkým napětím očekáváno, jak dopadne Velká pardubická. Před blížící se druhou světovou válkou panovalo v celé Evropě velké napětí, navíc probíhala Španělská občanská válka (1936-1939), která byla předzkouškou druhé světové války (snad se podobná situace nebude opakovat po aktuálně probíhající ukrajinské občanské válce, kde se angažuje mnoho mocností). Navíc se VP konala necelé tři týdny po smrti Tomáše Garrigue Masaryka.

Zvláštní napětí, velké obavy z budoucnosti, předtucha zlého, to vše sehrálo roli v atmosféře Velké pardubické, kde nastoupilo šest cizích koní a kde favority byli němečtí koně Herold a Quixie. Norma s Latou Brandisovou jsou de facto jedinými nadějemi na slušný výsledek. U Hadího příkopu se pokoušejí o trhák, který jim vychází, a Norma vítězí velmi lehce o sedm délek za nepopsatelného řevu a nadšení čtyřiceti tisíc diváků. Nastává nejslavnější chvíle v historii chovu Kinských, v nejvypjatějších národních chvílích vítězí kůň českého chovu s českou šlechtičnou. Navíc ženou, to je třeba zdůraznit, tehdy přeci jenom to byla velká rarita a vzácnost. Dostih vstoupil do historie, nejenom proto, že další edice VP se běžela až po druhé světové válce, ale protože vyhrála žena se žlutou klisnou, obě českého původu. To v té nacionálně nesmírně vypjaté době bylo velmi kvitováno. Navíc zvítězily nad nacistou Schlagbaumem, jezdcem Quixieho. Kdo tehdy mohl tušit, že je to poslední takové vítězství na mnoho let.

Othello - poslední kůň Laty Brandisové ve VP

Plnokrevný Othello (Brutus - Ossiana, Ossian) byl charakterově velmi problematickým koněm, i v citově nezabarvených vzpomínkách je uváděn jako nevypočitatelný. Tato nevypočitatelnost vedla k tomu, že zabil svého ošetřovatele. Tato skutečnost není příliš známa, ani někde popisována. Dr. Ing. Fr. Lerche ve svých vzpomínkách uvádí: „Když jsem se dozvěděl, že Othello dříve usmrtil a v pravém slova smyslu zakousl svého ošetřovatele, kterému prokousl hrdlo a krční tepnu, pak přes energické protesty R. Kinského jsem přikázal dáti hřebce Othella na jatka, což se také stalo." Odtud také pravděpodobně problematický charakter u některých koní Kinských, který může a nemusí být způsoben krví hřebců jako West Nor West (který byl utracen po zabití a roztrhání svého ošetřovatele v Kladrubech, předtím v Polsku svému ošetřovateli utrhl ruku) a jeho nebezpečného syna Lionela, dále zmiňovaného Othello, a v neposledku fundamentálního napajedelského plemeníka Simsona, který ale proslul i špatným charakterem, v kombinaci s chovem s důrazem na barvu, nikoliv charakter a výkonnost. Othello před odporažením dal pro další chov KK hřebce Nurmi a pravé bratry Čingischán a César. Oba dva byli z klisny Čigýr (Delibáb - Csusza), která byla čtvrtá a osmá ve VP, ale její potomci Čimborasso a Čingischán ve VP startovali neúspěšně.

OthelloOthello vešel do dějin Velké pardubické jako poslední kůň, který startoval s Latou Brandisovou ve Velké pardubické roku 1947. Tehdy dvanáctiletý hřebec se ale postaral o vzrušení již před odstartováním, když psychicky neunesl atmosféru, od startu i s Latou Brandisovou utekl a stihl oběhnout celé závodiště, než byl přiveden zpět na start. Po startu byl prvním koněm, který překonal Taxisův příkop krásným skokem, ale v dalším průběhu již padl a jezdkyně si zlomila klíční kost a dvě žebra.

Slečna Brandisová poté již ve Velké pardubické nestartovala a naposledy se objevila v rámcovém dostihu, Memoriálu Kinského. Na klisně chlumeckého chovu, jak jinak. Na Hadím příkopu s koněm v divokém salto mortale si způsobila proražení lebky a šest týdnů se neprobrala k vědomí, kromě toho si vážně pošramotila páteř, zlomila několik žeber a nohu. Málem osudný pád ji působil potíže ještě léta, ale i tuto velkou nesnáz osudu překonala a dožila se 86 let. Slečna Brandisová patří k největším postavám čs. jezdectví.

Nestor

Speciální zmínku si zaslouží poslední vítěz Velké pardubické původem z chovu Kinských, a to polokrevný Nestor. Ten totiž roku 1966 vyhrál jako velký outsider z malé stáje. Jeho výkon nesnižuje to, že vedoucí koně všichni padli na Havlově skoku a předtím koně nezvládli dobře hlubokou oranici. V dostihu bylo celkem 30 pádů. Důležitým byl pád velmi dobře jdoucího start-cíl Bojgarda na Havlově skoku, kde padl i Nestor a šest dalších koní. Nestor však hned vstal a po znovunasednutí Tibora Kňazíka pokračoval dále v dostihu. Od cíle ho dělily již jen tři proutěnky a jediným velkým soupeřem zůstal rumunský Vampír, ale to již nebylo relevantní, neboť Nestor byl ve velké formě a velmi snadno odešel od soupeřů o deset délek.

NestorNestor se narodil v Kladrubech po plnokrevném Div (syn Lionela z matky po Simson) a z klisny Nensi, zrozené po spojení derby-vítěze Famose a klisny Niny. Ano, s nejvyšší pravděpodobností té Niny chlumeckého chovu, se kterou Lata Brandisová absolvovala svůj poslední a málem fatální životní start. Nina byla dcerou Glučíka a Nebrasky, která se zrodila ze spojení dvojnásobného vítěze VP Magyaráda s klisnou Nedejse.

Nestora připravovali v malé dostihové stáji ŠPÚ Prešov, byl jejich skrytým diamantem, avšak s vybranými jezdci se tomu těžko ovladatelnému a vzpurnému koni nedařilo, než do této malé stáje přišel pan Kňazík. Ten si ho připravil volně v terénech v okolí šarišského zámku a do VP roku 1966 nastoupili jako outsideři. Terénní příprava a souhra vedly ke krásnému vítězství. O rok později dokázali být Nestor a p. Kňazík třetí za Dresdenem a Mocnou a v roce 1971 devátí, když podruhé zvítězila dvojice Korok - Václav Chaloupka. To byla již nová éra, která ukončila slávu chovu Kinských na překážkách.


Chov koní Kinský přinesl pět vítězů Velké pardubické a mnoho věhlasných steeplerů. Dodnes koluje krev těchto koní v rodokmenech českých teplokrevníků a KK. Slavná minulost je mostem k budoucnosti a koně Kinští mají na co navazovat.

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. kajetanka

    Diky

    17:44 - 18. 08. 2015

    Moc zajimave cteni, dekuju :-) jen me napada otazka barvy Normy - podle fotek je izabela, proc se vsude uvadi ze plavka?

  • 2. bkocovsky

    Izabela

    18:55 - 18. 08. 2015

    Reaguje na 1.

    je pouhý světlý ryzák a to je ještě romantický název po jakési vzpurné španělské princezničce.

  • 3. Eva Holubcová

    Barva

    09:05 - 19. 08. 2015

    Dobrý den, netuším, v barvách se nevyznám, to se musíte zeptat odborníka :)

  • 4. kajetanka

    Re:

    10:33 - 19. 08. 2015

    Reaguje na 2.

    Svetly ryzak, a zesvetleny ryzak, nejsou z hlediska genetickeho kodu to same ;-)

  • 5. Barrel

    Současní KK

    11:39 - 19. 08. 2015

    Dobrý den, mám jeden dotaz co s tím mají dělat co současní KK? Podle mého tam moc plnokrevné krve není nebo ano?

  • 6. Eva Holubcová

    KK

    11:46 - 19. 08. 2015

    Dobrý den, nerozumím Vašemu dotazu. Rodina N, kterou zde tak rozsáhle probíráme (Nedejse, Nedbal, Norma, Nina, Nestor) je v chovu KK dodnes, nikdo z nich nebyl plnokrevný, jen vysoko v krvi. Plnokrevný Magyarád, ovšem vlastní odchovanec Kinských, byl poté užit v chovu KK.

    Současní KK ovšem s těmito atlety schopnými se zúčastnovat VP skutečně nic společného už nemají. Ovšem tohle je historie KK.

  • 7. Eva Holubcová

    KK

    11:46 - 19. 08. 2015

    Dobrý den, nerozumím Vašemu dotazu. Rodina N, kterou zde tak rozsáhle probíráme (Nedejse, Nedbal, Norma, Nina, Nestor) je v chovu KK dodnes, nikdo z nich nebyl plnokrevný, jen vysoko v krvi. Plnokrevný Magyarád, ovšem vlastní odchovanec Kinských, byl poté užit v chovu KK.

    Současní KK ovšem s těmito atlety schopnými se zúčastnovat VP skutečně nic společného už nemají. Ovšem tohle je historie KK.

  • 8. Jennifer

    Barva

    20:53 - 19. 08. 2015

    Reaguje na 2.

    Isabela (palomino) není světlý ryzák, ale jednou zesvětlený ryzák - tedy má ve své genetické výbavě jeden zesvětlující gen (Cr), který ovlivňuje základní zbarvení (tedy ryzáka) a zesvětluje ho. Pokud bude mít , 2 zesvětlující geny (tedy CrCr), bude to cremello. \"Vývojová! řada tedy je: ryzák (nemá Cr) - isabela (Cr-) - cremello (CrCr). Obdobně to funguje u hnědáků: hnědák (nemá Cr) - plavák (Cr-) - perlino (CrCr).
    Nic to ovšem nemění na tom, že podle fotografií Norma určitě nebyla plavka (musela by mít černé nohy, hřívu, ocas).

  • 9. evush

    Norma

    13:41 - 21. 08. 2015

    Reaguje na 8.

    Norma byla isabela (NCR), tedy zesvětlený (nikoliv světlý) ryzák :)
    Ze strany některých chovatelů je snaha o příliv plnokrevné krve do chovu kk, jako jakási protiváha současných spíše drezurně zaměřených chovatelských ambicí. Nicméně, vše lepší z chovného stáda z Ostrova bylo dávno rozprodáno. Jejich potomci však dávají v zahraničí sportovně relativně úspěšné potomky.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 3 čtenářů. Celkový počet bodů: 15.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: