Koně a lidé v ohnivém pekle Austrálie

15. 01. 2020 06:00

Obrázky: 11

Autor: Michaela Burdová Foto: www.interestingingeneering.com, Ken Leanfore, 7news.com.au Rubrika: Pomozte koním Počet přečtení: 2481 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

„Slyšeli jsme hukot, jako když se řítí vlak, obloha se zbarvila do temně oranžové, na zem se snášel déšť žhavých uhlíků. Uvědomili jsme si, že tohle nezastavíme a musíme pryč,“ říká obyvatel vesnice postižené ohněm. Na jihu od Sydney jedna žena nasedlá svou klisnu a doufá, že se dostanou obě včas do bezpečí. Peklo na zemi, to je Austrálie v posledních měsících.

V šesti státech Austrálie shořel 17,1 milion hektarů, nejvíce je postižený Nový Jižní Wales (5,2 mil. ha). Čísla se mohou dále zvyšovat, 2700 domů je zničených (údaje k 14. 1. 2020, zdroj Crisis Coordination Centre of the Australian Government). 

Sezóny požárů

Australané jsou na požáry v buši zvyklí a zdejší ekosystém je na pravidelná období požárů tisíce let adaptovaný. Když se živel uklidní, a konečně přijde déšť, většina buše se rychle zotaví. V zásadě nejde o to, jestli vypukne požár, ale kdy. Současná sezóna patří k těm nejhorším. Dlouhotrvající sucha, dostatek paliva - suchého porostu, extrémně vysoké teploty a vítr postavily ideální taneční parket pro smrtící ničivé požáry, které se na některých místech spojují a vytváří megapožáry.

Blahovičníkové stromy (eukalypty), domov a potrava ikonických koal, jsou vysoce hořlavé – jejich listy hoří jak papír, hořící kůra se odlupuje a vítr ji snadno odnáší o stovky metrů dál. Pokud však oheň projde rychle, pak i když koruny stromů ohoří, stromy obvykle přežijí, dokonce některé druhy potřebují oheň, aby se rozmnožily. Plody puknou a vydají semínka, jen když přes ně projde oheň. Vyklíčí na holé půdě snáze než ve vrstvě listí. Pod kůrou eukalyptů jsou „spící“ pupeny, ze kterých po shoření celé koruny vyrážejí nové výhony. Dokonce i když celá nadzemní část shoří, některé druhy mají pod zemí hlízovitě ztluštělý kmen, ze kterého strom znovu obrazí. Zvířata jsou také do jisté míry adaptovaná, ale ne na tak intenzivní a rozsáhlé požáry.  

Jižní Austrálie a Viktoria jsou nejrizikovější oblasti na světě. V roce 2009 ve Viktorii (Černá sobota) vzniklo 400 požárů, hořelo 28 dní, zemřelo 173 lidí, byla zdevastovaná celá města. Zahynulo tehdy 183 koní a 58 586 kusů dobytka. Už v roce 2008 vědci upozorňovali na trend větší frekvence a intenzity požárů a situace na přelomu roku 2019 a 2020 tyto prognózy překročila. Globální oteplování samo o sobě buš nezapálilo, ale vytvořilo skvělé podmínky. Zároveň je tu ještě jeden klimatologický jev, a to je rekordní intenzita tzv. indickooceánského dipólu, rozdílu teplot na východě a západě oceánu, což způsobuje na jedné straně sucho a na druhé záplavy. A kdo škrtne sirkou? Oheň mají obvykle na svědomí blesky, dále samovznícení a bohužel je zde i lidský úmysl nebo nedbalost. Policie v Novém Jižním Walesu obvinila 24 podezřelých ze záměrného založení požáru, v této souvislosti je vyšetřováno dalších 183 osob, z nichž je 40 mladistvých. 53 nedodrželo zákaz rozdělávání ohňů. 47 odhodilo podle závěrů policie nedopalek cigarety. Česká republika má v tomto ohledu hořkou zkušenost z roku 2005, kdy český turista při vaření polévky způsobil požár 160 km čtverečních národního parku v Chile.

Oběti

Počet lidských obětí aktuálního období je k 13. lednu 28, ohni podlehly stovky milionů zvířat. Podle ekologa Chrise Dickmana z Univerzity v Sydney přišla o život miliarda zvířat, přičemž jeho původní odhad minulý týden byl 500 000 zvířat (téměř půl miliardy jich přišlo o život jen v Novém Jižním Walesu, ale upozorňoval, že celkové číslo podle něj bude daleko vyšší, protože nezahrnovalo žáby, netopýry a bezobratlé živočichy). Nutno podotknout, že číslo může být jiné, zřejmě vyšší, ale na konečné bilance je ještě brzy.

Letní sezóna a vysoké teploty vrcholí v lednu a v únoru, riziko dalších požárů trvá. Zvířata hynou nejen přímo v samotném ohni, ale umírají i později z důvodu nedostatku potravy, menší druhy se stanou snadnou kořistí pro lišky a divoké kočky. Tito predátoři moc dobře vědí, že po požáru mohou mít hody a stahují se na spáleniště, kde se menší savci nemají kam schovat. Když vidí tyto šelmy sloup kouře, jdou za tím. Minimálně dvacet živočišných druhů požáry zatlačily na pokraj vyhynutí, ale roztomilým koalám ani při letošní děsivé ztrátě (25 000 jen na Klokaním ostrově) vyhynutí nehrozí tak bezprostředně jako jiným druhům, protože jsou přece jen rozptýleni na velkém území, zatímco některé vzácné endemické druhy žijí jen v určité omezené oblasti.

Co se týče Klokaního ostrova, lidé ze záchranných organizací mluví o apokalypse. Třetinou ostrova se prohnal požár, spáleniště je pokryto mrtvými klokany, koalami, ptáky a dalšími zvířaty. Sem tam se jako zázrakem objeví nějaký přeživší tvor, jehož však momentálně ohrožuje smrt hladem a musí do záchranné stanice.

Koně a požár

Koně se celkem dobře umí vyhnout ohni, pokud mají dostatek volného prostoru s minimálním množstvím vegetace. Vyhledávají místa, která jsou už spálená a kde už je oheň neohrozí, jsou rychlí, takže na rozdíl od koal se rychle přemístí jinam.

Počet koní v Austrálii se uvádí mezi 900 000 a 1,5 milionem (2010), z toho je cca 400 tisíc koní zdivočelých. Pro majitele koní v rizikových oblastech je požár každoroční noční můrou a dobrý katastrofický plán může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Předvídat však nelze úplně všechno, protože požár buše zaútočil i v místech, kde ho obyvatelé nečekali. A je to zase především majitel koní, který je zodpovědný za svá rozhodnutí, musí mít plán, informace, ale i znalosti. I tak dojde ke škodám, pokud je dům a farma v cestě ničivé destrukci požáru.

Přeživší koně a dobytek pak navíc ohrožuje hlad, když píce lehla popelem. Jeden farmář, který přišel o stádo ovcí, ještě postrádá asi 10 telat. „Nemusíte mě litovat,“ řekl, „jsem pojištěný. Ale pokud se telata vrátí, nevím, čím je nakrmím.“ Celkem 100 000 uhynulých kusů dobytka je ztráta dle Ministerstva zemědělství, což samozřejmě zahýbalo s cenami mléka. Někde se zase přeživší krávy dojí, ale nedostane se do těchto míst mlékárenský vůz.

Megan Jones, jezdkyně všestrannosti na úrovni 5 hvězd, bilancovala před několika dny škody na jezdeckém středisku na svém facebookovém profilu:

V této fázi máme pořád ještě dům, asi 12 m od zadních vrat pořád hoří. Hala zatím stojí, přišli jsme o některé stáje, překážky, shořely hrazení paddocků, sekačka, čtyřkolka, ještěrka. Dům je celý zakouřený, ale máme stále domov, máme koně, všichni jsme v bezpečí.

Dá se na takovou katastrofu připravit?

Útulné a přátelské plamínky v krbu nebo v ohništi při táboráku jsou miniaturami ohromujícího potenciálu destrukce ohně, který se vymkne kontrole. Slova hasiče: „Silný nárazový vítr, intenzivní žár a plameny vás rychle unaví. Hustý, těžký kouř štípe do očí a dráždí plíce. Je obtížné vidět a dýchat. Oheň se blíží s ohlušujícím hukotem, padá déšť žhavých kusů spáleného, které podpalují další místa kolem vás. Možná dojde voda a energie. Možná jste sami. Bude tma, rámus a bude to extrémně fyzicky a psychicky vyčerpávající.

Požár se šíří rychlostí 3,5 km/h, při silném větru i dvanáctikilometrovou rychlostí, ničivé požáry (bushfires, wildfires – požáry volně se šířící v přírodě) mohou dosáhnout maximálních rychlostí od 12 do 20 km/h. Nejrychlejší je oheň v travnatém porostu. Vítr je zásadním faktorem rychlosti šíření ohně, nejen že odvane dopředu hořící větve, ale také vysušuje, předehřívá vegetaci, kterou má v cestě, vzplane tedy mnohem rychleji. Podobné je to i ve svahu, kdy oheň postupuje mnohem rychleji do kopce, protože čelo plamenů vysušuje vegetaci před sebou. Vítr v údolí může vyvolat tzv. komínový efekt. Těch druhů terénních členitostí, které mohou urychlit šíření ohně, je víc. Také záleží na typu vegetace, hustý jehličnatý porost nebo křoviny hoří prudce a oheň postupuje rychle. Zvláště rozsáhlý a intenzivní požár si vytváří vlastní klima, které jej může pohánět.

Pro člověka na zemi je obtížné odhadnout rychlosti šíření požáru. Tím, že se plameny míhají a mění, mají lidé tendenci spíše přeceňovat vzdálenost ohně, což může být fatální omyl.

Co radí návod na katastrofický plán australským majitelům koní?

Pokud jste obklopeni vegetací, jste vždycky ohroženi – buš vás ohrozí intenzivním ohněm a hořícími větvemi, tráva se zase vznítí velmi snadno a rychle se oheň šíří, také pobřežními křovinami se požár pohybuje velmi rychle. Blízkost hospodářských budov, seníků apod. je také riziko, protože plameny mohou přeskočit velkou vzdálenost. A jste-li na kopci, počítejte s tím, že se k vám oheň dostane rychleji. S každými 10 stupni stoupání se rychlost požáru zdvojnásobí.

V oblasti, kde se pravidelně vyskytují ničivé požáry, se musíte na tuto část roku dobře připravit, vědět, kde získáte aktuální informace, kam se obrátit a orientovat se v kategoriích požárů.

Zůstat, nebo odejít?

Je třeba si stanovit bod, kdy nevyhnutelně opustíte dům, vědět dopředu, kam půjdete a jak se tam dostanete a co si vezmete s sebou. Měli byste vědět, které koně budete evakuovat jako první, zda jsou schopni transportu – není čas učit koně chodit do přívěsu, když se potřebujete rychle dostat pryč (ale podle diskuzí na sociálních sítích se u těžko naložitelných koní prostě použije sedativum, když jde o život).

Nikdy nevypusťte koně mimo ohrady na volno. To je pravidlo číslo 1 katastrofických plánů, které majitelé často porušují a činí to problémy především v hustě osídlených oblastech. Znovu a znovu pak nastávají situace, kdy koně na silnicích blokují dopravu a hasiči mají problém projet. Navíc mohou volně pobíhající a vyděšení koně způsobit nehody, což ještě víc situaci komplikuje. V roce 2019 se tyto situace vyskytly např. při ničivých požárech v Kalifornii, kde je velká hustota lidí i koní a YouTube je plný záběrů koní volně pobíhajících po silnicích, úprk desítek plnokrevníků vypuštěných na volno z hořícího areálu. Jenže, jak se říká, po bitvě je každý generál. V Kalifornii uhořely desítky koní zavřených v malých paddocích, časté jsou případy, kdy se majitelé prostě nedostali ke svým zvířatům včas kvůli zácpám na silnicích. Svoboda může být šance na život a když majitel stád otevře ohrady, těžko ho odsoudit.

Mějte vždycky připravený plán B, když plán A nefunguje. Prodiskutujte vše se sousedy, ostatními majiteli koní v okolí.

Zůstat a bojovat 

Zůstat znamená být perfektně připraven. Nedržte se myšlenky, že zrovna vám se oheň vyhne.

A také si odpovězte na otázky – jak moc je váš dům odolný proti ohni, zda setrváním na místě neohrožujete kohokoliv z rodiny, zda si dokážete poradit s nouzovou situací, která by byla náročná i pro zkušené hasiče. Pokud si nejste jistí, raději včas odejděte.

Když zůstanete, měli byste mít potřebné vybavení pro případ, že budete s ohněm bojovat. To může nastat ještě před oficiálním varováním. Co budete dělat předtím, než se k vám oheň dostane, během požáru a po něm? Máte k dispozici velkou, vypasenou pastvinu, ideálně s nějakou vodní plochou, kde mohou koně najít úlevu od žáru? Vhodné jsou také písčité plochy, velká kolbiště, pokud nejsou uprostřed bujné a přeschlé vegetace nebo dřevěných budov. Ohrady by samozřejmě měly být kovové, z nehořlavého materiálu. 

Jedna z obranných strategií starých farmářů byl boj ohněm proti ohni, vypálení pásu, který pak zabrání šíření ohně k farmě, australští hasiči mají v tomto velké zkušenosti. To se však nesmí v Austrálii v národních parcích, pokuty jsou desetitisíce dolarů. Jistá energetická společnost ve Sněžných horách pokládala do země kabel a vybagrovala v tomto prostoru 60 m široký pás. Zaplatila pokutu půl milionů dolarů, ale za dva roky se klokani během požáru aspoň měli kam uchýlit. Pokud by chtěl někdo použít dřevo z buše obklopující jeho dům, pak nejen, že nesmí kácet, ale nesmí ani sesbírat větve, aby neohrozil živočichy, kteří ve spadlých větvích a kmenech hledají úkryt.

Kontrolované požáry jsou do jisté míry osvědčená praxe, na druhou stranu na tuhle část strategie nelze zcela spoléhat při tak silné intenzitě požárů, kdy plameny dalece převyšují koruny stromů a hořící kusy větví ve větru létají desítky metrů daleko.

V případě, že je sucho, silný vítr a extrémní horko, je dobré koně do bezpečných ohrad odvést včas. Pokud už požár vypukne, bude mnohem složitější je přemístit, do nebezpečné pasti vás dostane hustý kouř, spadlé stromy a dráty. Koním sundejte deky, ohlávky, čabraky, vše syntetické, co se může žárem rozpálit nebo vzplanout. Identifikace je důležitá – čip, výžeh. Pokud není snadné koně odchytit, nechte mu koženou ohlávku s označením.

4 důvody, proč požár nezvládnete:

  • Stupeň požáru je katastrofický (od loňska nová kategorie)
  • Je extrémní nebezpečí vzniku požáru a váš dům není speciálně konstruován, aby odolával ohni
  • Nemovitost není dobře udržovaná
  • Vy a další lidé v domě nejste mentálně a fyzicky fit a připraveni

Pokud vám shora řeknou odejděte, seberte se a opusťte dům. Když budete čekat moc dlouho, je možné, že nestačíte přemístit koně nebo vám to nedovolí.

Cesta do bezpečí - evakuace

Víte proč, kdy a kam a co s sebou. Hodina H je tady a prioritou jsou životy lidí a zvířat.

Přepravníky

Ideálně máte nachystáno, natankováno a vaši koně neváhají s nastupováním. Evakuace koní, kteří nejsou zvyklí cestovat, není snadná a není čas se s každým koněm příliš dlouho zabývat. Profesionální přepravci si však obvykle poradí. Dobrými anděly pro mnoho koní a hrdiny australských požárů buše se nedávno stali Matt a Jackie Petersonovi, kteří jsou profesionálními přepravci. Nechtěli ani pomyslet, že by na severovýchodě Viktorie měli uhořet koně, jako se to stalo na jihu, kde nebyl nikdo, kdo by koně odvezl a požár přišel příliš rychle, lidé nebyli dostatečně varováni. Matt a Jackie společně se svým zaměstnancem Stephem Grayem věnovali celý týden a své finance na to, aby dostali stovky koní do bezpečí. 60 lidí využilo jejich pomoci. Jejich post na Facebooku nasbíral 26 000 sdílení a 2 700 000 zhlédnutí během pár dní. Pracovali do třech do rána a někdy je autority pustili i tam, kde byly cesty uzavřené. Cestou také přiložili klisnu s hříbětem, které vedl po cestě jeden muž, původně rozhodnutý, že je přepravovat nebude. Velmi se mu ulevilo, když byli naloženi. O jedné misi majitel firmy píše:

Cesta k téhle farmě byla uzavřená, ale ještě nás pustili s tím, že musíme být rychlí. Máme oba náklaďáky naložené, přičemž téměř všichni koně se tu narodili a nikdy necestovali v přepravníku… zvládli jsme to a nyní míříme do bezpečí Wangaratta. Během tří dnů jsme naložili 263 koní.

…nebo nasednete a ujedete

Bec Winter musela s rodinou prchnout před ohněm ze svého domu 150 mil jižně od Sydney. V žádném případě tam však nehodlala zanechat svou klisnu Charme. Svého syna a sestřenici nechala odjet autem a sama, ač značně roztřesená, nasedla na klisnu a vydala se do bezpečí. Chvílemi byla dezorientovaná, neviděla ani na krok, cítila žár a nevěděla, zda jedou směrem k ohni nebo od něj, ale věřila, že klisna je z této pasti vyveze. Podle jejích slov byla klisna velmi soustředěná, bez obvyklých úlekových reakcí a rozpustilosti. Našla cestu a svou majitelku dovezla na bezpečné místo bez úhony. Příběh má poněkud hořkou dohru. Dům požár nakonec nezničil, ale během její nepřítomnosti ho zloději vyrabovali včetně kola, vánočního dárku jejího syna. Rabování je ostře sledovaná záležitost, oblast hlídají drony a vrtulníky, přistižení zloději mohou očekávat horní sazby trestů.

Buďte miliardáři

Trochu provokativní nadpis, ale faktem je, že australský miliardář Terry Snow se na požár buše připravoval několik let velmi pečlivě. „Evakuace nepřipadala v úvahu. Máme 650 kusů dobytka, 120 koní a 30 zaměstnanců,“ řekl 77letý majitel jezdeckého střediska Willinga Park v města Bawley Point. Rodák z Canberra věděl, že jeho areál o rozloze přes 800 hektarů v blízkosti buše a národního parku se jednou ocitne v nebezpečí požáru. Svůj plán delší dobu tvořil na základě konzultací s odborníky. Když oheň pronikl do této oblasti, plán fungoval. Vrtulníky dopravily vše potřebné a krmivo, dvě cisterny doplnily zásoby vody. Generátory byly nachystané. Snow zajistil pomocí mechanizace ochranný pás prostý hořlavého materiálu. Jezdecké středisko ohni odolalo a stalo se tak i ochranným valem pro další nemovitosti v oblasti. Zatímco sousední národní park požár zdevastoval, nikdo v Bawley Point neztratil domov ani zvířata.

Po požáru, nápravy 

Než vypustíte koně do ohrady, zkontrolujte ji pečlivě. Nejen hrazení, spadlé dráty, ale také horká místa, kterou mohou nečekaně vzplanout. Dlouhodobé vystavení kopyt horké půdě může způsobit laminitidu.

Zranění

Zkontrolujte koně, zda jeho stav vyžaduje veterinární ošetření. I v případě popálenin byste měli znát první pomoc, protože v dané situaci nemusí být veterináři schopni dojet včas. Mohou zrovna zasahovat jinde a řešit zcela akutní situace.

Popáleniny

Zkušená veterinářka E. W. Herbert v roce 2017 zpracovala kazuistiky několika popálených koní v Austrálii. Své zkušenosti s léčbou dala k dispozici volně ke stažení a použití. Je to cenný odborný materiál s fotodokumentací - viz příloha. Pro ty, kteří celý elaborát nemají zájem prostudovat, jen pár zásadních bodů:

 

  • Popáleniny velké části těla ani výpotek či separace korunky kopyta nejsou pro prognózu prediktivní.
  • Trvá 2 týdny i déle, než je plně viditelný celý rozsah popálenin.
  • U lesních požárů nemusí být problémy s poškozením dýchacích cest.
  • V raných fázích dobře funguje med.
  • Puchýřky na rohovce se zhojí.
  • Infekce nebyly výrazným faktorem vyjma hlubokých ran.
  • Lehké bandáže z tkaných látek nebo staré punčochy se ukázaly lepší a levnější než objemné bandáže.
  • Dlouhodobé podávání nesteroidních protizánětlivých prostředků nevyvolávalo zjevné klinické známky toxicity. Oprávněné bylo i podávání omeprazolu.
  • Kontinuální použití zvlhčovadel bylo důležité pro prevenci odtrhávání kůže.
  • Koním psychicky pomáhala večerní pastva.

Kouř

I když koně odolají přímému ohni, neohrožuje je na zdraví jen přímý žár a popáleniny, ale i samotný kouř, který se může v krajině podle klimatické situace držet dlouho. Studie z roku 2018 v Calgary, kde se kouř udržel po dobu 6 týdnů, prokázala u pólo poníků poškození dýchacích cest. Koňskými plícemi projde za minutu 2000 l vzduchu, což je ohromné množství a nejen vzduchu, ale i částic znečištění. Všichni koně začali kašlat, zhoršila se jejich výkonnost, u všech byly potvrzeny zánětlivé procesy dýchacích cest, přítomnost velkého množství mikroskopických částic. Když se vzduch vyčistil, trvalo 2,5 týdne, než se stav koní začal zlepšovat. Obecně po nadýchání kouře trvá 4-6 týdnů, než se plíce zotaví, ale nikdy ne dřív než za dva týdny. Kouř v Sydney momentálně odpovídá denní porci 37 cigaret.

Altruismus

Lidé v Austrálii pomáhají, kde se dá, centrum aktuálních informací pro potřebné i pomáhající je v různých skupinách na sociálních sítích. Na YouTube běží záběry na kolony kamionů s návěsy naloženými senem, které míří tam, kde není píce. Srdcervoucí jsou všudypřítomné záběry na popálené koaly, které katalyzovaly vlnu solidarity. Bohužel i tady se musí umět pomáhat s určitou dávkou znalosti – lidé mají za to, že koala potřebuje pít a snaží se jim pomoci tím, že jim dají vodu z lahve. Jenže tohle roztomilé, stromové zvířátko pije málo, vodu si bere z listů blahovičníku, a když už se musí napít, skloní hlavu a chlemtá jazykem. V případě, že zvednou hlavu a z láhve jim nateče větší množství vody, dostane se jim do plic a mohou se doslova utopit nebo dostat pneumonii, což je smutná zkušenost ze záchranné stanice.

Byl založen mezinárodní fond Equestrian Fire Relief Australia (EFRA) na podporu jezdecké komunity postižené požáry v Austrálii. EFRA bude získané prostředky poskytovat prostřednictvím institucí a stávajících iniciativ v Austrálii.

Mezi jmény ambasadorů fondu jsou např. Martin Fuchs, Christian Ahlmann, Patrick Kittel, Blyth Tait a Sir Mark Todd; Michael Jung, Ingrid Klimke, Edwina Tops-Alexander, Andrew Hoy, Chris Burton; William Fox-Pitt, Sam Watson, Boyd Martin, David O’Connor, Astier Nicholas, Carl Hester a Charlotte Dujardin.  

Profesorka Caroline Taylor ze Serenity Equestrian Park ve státě Viktoria rozdává seno na všechny strany a je zdrcená. Pro Horseandhound řekla: „Má země je v plamenech. Hluboká láska ke zvířatům mi rve duši na kusy, když jsem se dozvěděla, že odhadem uhořelo 480 miliónů zvířat. Kouř je takový, že sotva vidím na koně ve výběhu. Dva dny jsem neviděla slunce.“ Také zmínila tisíce mrtvých klokanů, skotu, ovcí a koní za ohradami podél silnic, kde hledali útočiště. Známí a příbuzní vyprávěli o 30 metrů vysokých plamenech, které sežehly vše, co jim stálo v cestě. Její kamarádka uprchla z domu a koním otevřela výběhy s nadějí, že najdou cestu do bezpečí. Z leteckých snímků bylo vidět, že její domov vyhořel, o koních zatím neví, kde jsou. „Kamarádka, která přišla o dům, vyprávěla, že slyšela děsivý hukot požáru a křik zvířat v buši…

Sociální sítě však musí člověk dobře filtrovat, protože se zde vyskytují záběry z jiných požárů, modelka dojemně objímá klokana, ale rozhodně ne v Austrálii, srážka protipožárních vozů je stará 5 let atd. Záběry na koně v pasti požárů v Kalifornii 2019 se objevují na YouTube jako situace z Austrálie.

Hrozí nám ničivé lesní požáry?

Podle expertů Univerzity v Berkeley, USA, změny klimatu přinesou rozsáhlé lesní požáry i sem, do centra Evropy. Také podle klimatologa ČHMÚ Radima Tolasze by se mohl pás ničivých požárů, jaký dnes známe ze Středomoří, posunovat do střední Evropy.

Pokud nastanou dlouhodobá sucha s vysokými teplotami, odrazí se to i v počtu lesních požárů. V období 2006-2015 bylo zaznamenáno v ČR 7 255 lesních požárů, v roce 2018 to bylo přes 2 000 požárů, nejvíce od roku 1998, v tomto roce zasáhly lesní požáry rekordní počet zemí. Mít promyšlený plán pro případ, že ohnivý kohout zakokrhá v lesích nebo obilném poli za stájemi či přístřešky, je něco jiného než poněkud abstraktní a leckdy otravné povinné školení BOZP (nám se nic takového stát nemůže). Inspirací a vodítkem pro konkrétní situaci mohou být katastrofické plány ze zemí, které mají s ničivými požáry bohaté zkušenosti, případně zkušenosti z první ruky od těch majitelů koní, kteří to zažili – tak ještě výběr několika tipů (Amelia Jane Facebook):

  • Pokud koně necháte na místě v bezpečném a prostorném výběhu, na hlínu pokud možno vypaseném, ustřihněte nebo zavažte ocasy, hrozí riziko vzplanutí.
  • Výběh čistý od koblih – žár je vysuší a koblihy se mohou vznítit, když do nich příhodně zafouká vítr, nepodceňovat.
  • Pro jistotu koně odveďte na bezpečný prostor na noc nebo brzy ráno před odjezdem do práce – nemusí se vám v případě požáru podařit dostat se včas ke koním.
  • Pozor na změny větru – někdy si lidé myslí, fajn, vyhne se nám to… a najednou se vítr otočí proti vám 10x silnější - v této situaci o Popeleční středě zahynulo 47 lidí do 15 minut.
  • Už se mnohokrát potvrdilo, že lépe dopadli ti, kteří měli sepsaný katastrofický plán nejen na to, jak čelit požáru, ale co dělat po něm.
  • Není dobré stříkat koně hadicí, když se blíží fronta požáru, i když to vypadá jako dobrý nápad. Žár vodu rychle odpaří a pára pálí.
  • Mějte rádio a baterky – mobilní sítě nemusí fungovat.

Jak pomoci, kam poslat peníze

Jako koňáky vás může oslovit právě EFRA: https://www.equestrianfirerelief.com.au/

Nebo sbírka na záchranu fauny organizovaná Pražskou ZOO:

Zdroje:

Připojené obrázky

Připojené soubory

Připojené články

26.11. 2019 06:00 Koně a hurikány

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: