Koně a hříbata 6/2012: Jezdecké soustředění s Emou Jančářovou II.

30. 05. 2012 17:00

Obrázky: 17

Autor: Julie Šverčičová Foto: Julie Šverčičová Rubrika: Z časopisů Počet přečtení: 5894 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Již včera vyšlo další číslo časopisu Koně a hříbata, letos již šesté. My vám přinášíme malou upoutávku právě teď... Více hledejte na stáncích!

KAŽDÝ KŮŇ MÁ SVÉ PRO A PROTI, JE JEN NA INTELIGENCI JEZDCE SE S TÍM VYROVNAT, NĚCO S TÍM DĚLAT A NAUČIT SE HO MOTIVOVAT
- Ema Jančářová, 17. 3. 2012 Záryby u Prahy

Dovolte mi přivítat vás v druhém díle zápisků z jezdeckého soustředění větou, kterou jsme se minule loučili. I dnes se nám totiž bude hodit, zatímco posledně jsme si obecněji přiblížili nejčastější chyby, kterých se deset různých jezdců na různých stupních výcviku dopouštělo, dnes se podíváme na konkrétnější témata, nakoukneme pod pokličku jezdeckého umění, podíváme se, jaký recept na jaký problém Ema Jančářová, naše současná nejlepší drezurní jezdkyně, jezdcům připravila a jak si podle něj jezdci „uvařili"...

Mladý kůň = stálé přilnutí + minimum pobídek

Výše uvedená rovnice by nám měla signalizovat, co tvoří základ úspěchu ježdění mladého koně. Cílem (a často právě cesta je cílem) ježdění mladého koně by mělo být jezdit jednoduše, v klidu, dopředu. Zbytečně koně nemást, minimalizovat pobídky a zádrže.
Základem ježdění mladého koně je stálé přilnutí a minimum pobídek.Abychom mladého koně dostali pod kontrolu a byl nám bezpečný, je nutné naučit ho jezdit na stálém přilnutí, otěž se za žádnou cenu nesmí prověšovat a škubavě napínat, mladý kůň potřebuje stabilitu, získat důvěru. Ruka jezdce mu pochopitelně nedodá „stabilitu" v tom smyslu, že by mu „držela" či zvedala hlavu, ale v tom smyslu, že ho nebude překvapovat, kůň nebude narážet do otěže, ale bude v jemném lehkém kontaktu s rukou jezdce, takže v momentě, kdy bude jezdec potřebovat odbočit či kůň uskočí, či by se „rozhodl vydat jiným směrem", ruka jezdce bude v pohotovosti, jemná, pružná, připravená - a tedy efektivní.

Mnoho koní může působit na zahozené otěži spokojeným dojmem, ale v momentě, kdy je potom otěž potřeba (obrat či korekce koně v momentě, kdy začne vypadávat ze směru pohybu, ustupovat, táhnout pryč, když se lekne atd.), je jezdec v pohotovosti a NEMUSÍ OTĚŽÍ ŠKUBNOUT, což by chtě nechtě udělat musel, kdyby ji měl předtím prověšenou. Místo toho má možnost pouze plynule otěž přitáhnout a potom opět povolit.

Je velmi důležité, aby se mladý kůň nenaučil, že je otěž nepříjemná, že se za udidlo (přestože nechtěně) hrká, škube. Mnohem spravedlivější a jezdecky logičtější je jezdit ho od počátku na přilnutí, dát mu jistotu, že ruka neubližuje. Udržet koně citlivého, neotupit ho zpočátku a následně nemuset používat stále silnější a silnější pomůcky. Základem ježdění mladého koně tedy je udržovat stálé přilnutí a minimum pobídek. Stálé přilnutí neznamená držet koně na křečovitě krátké otěži, při stálém přilnutí může (a mladý kůň by měl mít) možnost nést si krk delší, ideálně lehce natažený směrem dopředu. Zkrátka a dobře: přilnutí nerovná se krátká otěž nebo kůň zkrácený v krku.

Čtyřletý Selection

Selection na lonžiJezdkyně Eva Drozenová si na soustředění přivezla mladičkého valáška (o. Stedinger po Sandro Hit, m. po Weltmeyer) zakoupeného na hannoverské aukci. Před soustředěním s ním pracovala přibližně měsíc, valášek však již byl ježděný v Německu. A tak přestože to Eva měla do Záryb coby kamenem dohodil (a kdyby neměla na soustředění koně dva, byla by bývala mohla dojet i po kopytě), šlo o první společný výjezd mimo domácí jízdárnu, do cizího prostředí, navíc na neuzavřenou plochu uprostřed polí.

Jako asi každý mladý koník byl i Selection zpočátku hodně rozrušený, na vše koukal, táhl dopředu a pořehtával, počáteční „manipulace" s ním tedy nebyla úplně nejsnadnější (sama jsem měla tu čest ho sedlat), ale jakmile začal pracovat, zjistil, že o nic nejde, že je to „jako doma" a začal se soustředit. Před samotným ježděním si ho Eva vzala na cca deset minut na lonž, bez jakýchkoli pomocných otěží, čistě proto, aby se mohl protáhnout, uvolnit a dostal ze sebe nashromážděnou mladickou bujnost, než se začne jezdit. Pravidelný pohyb kupředu mu hodně pomohl se uklidnit.

PauzaKůň byl trenérkou pochválen, že se na svůj věk předvádí velmi hezky, kontrolovaně a vyrovnaně (...a co víc od čtyřletého koně chtít...?). Připomenuta byla základní poučka kontrolovat stálé přilnutí, vědomě si u mladého koně kontrolovat práci rukou: ruka by neměla u takového koně dělat nic jiného než udržovat stálý lehký kontakt, snažit se omezit počet korekcí na minimum. Důležité je opravdu především to, aby kůň šel kvalitně dopředu.

Právě proto může také u mladých koní nastat problém s učením zádrží (přechodů do nižšího chodu či zastavení). Abychom si pomohli a mohli používat co nejjemnější zádrže, navrhla Ema Jančářová jakousi optickou pomůcku, v tomto případě Eva se Selectionem nacvičovala poloviční zádrže na velkých vlnovkách: během obratů měla dvojice klusat, na střední čáře (kdy měl jít kůň pouze rovně kupředu), měla přejít do kroku. Stačilo opravdu jen pár zopakování a valach se začal „zjemňovat", sám už tušil, co přijde, a očekával ty nejjemnější, sotva postřehnutelné signály.
Jako další dobrou pomůcku u mladých či málo ježděných koní Ema Evě doporučila nebát se pracovat se svým hlasem. Uklidňující promluvení pomáhá koni uvědomit si, že se nic neděje, takové vydechnutí navíc pomůže i samotnému jezdci odplavit případný stres, neztuhnout a začít opět pravidelně dýchat. Na mladém koni je extrémně důležité netuhnout, ztuhnutím jezdce ztuhne i kůň a mladý kůň potřebuje především uvolňovat, jezdit v pohodě.

U mladého koně se vznosnými chody, který „plave dopředu", jakým Selection beze sporu je, je také hodně důležité hlídat si dosedání přesně doprostřed sedla, do nejhlubšího bodu posedlí, jít vědomě s pohybem koně, nedosedat k zadní rozsoše.

Mladý kůň je jako dítě

Osvědčené je také pracovat s mladým koněm jako s dítětem ve škole: udrží svou pozornost jen chvíli a pak potřebují pauzu, aby se mohli soustředit dál. Proto je dobré u mladého koně často střídat intenzivní práci s pauzami, aby měl vždy možnost si „odfrknout", povolit. Pokud bychom s koněm intenzivně pracovali po dlouhou dobu jako s vyškoleným „mazákem", mohl by se koník po chvíli přestat soustředit, zoufale vymýšlet, jak se vyhnout práci „vymýšlením blbostí", začít se vztekat a podobně. Mnohem lepší tedy je počítat s tím, že mladík pod sedlem bude příjemný a pracovitý jen pokud se naučí pod sedlem i relaxovat, když dostane chvilky odpočinku.
Odpočinek nemusí znamenat zastavení (mladí koně často stojí neradi a tímto cvičením bychom jim k vlastní relaxaci moc nepomohli), ani nemusí jít o sesednutí či „pastevní přestávku", plně by mělo stačit prodloužit otěže, nechat vytáhnout krk, přejít do kroku, pohladit koně po hřívě a nechtít po něm chvíli nic jiného než krok po obvodu jízdárny.

Nákrční řemen

Nákrční řemenPoslední položkou na receptu k ježdění mladého koně, která se stihla za první hodinu probrat, bylo (v tomto případě naštěstí snad nepotřebné, ale pro např. budoucí první vyjížďky možná neocenitelné): nebát se obohatit výstroj koně o nákrční řemen (např. z martingalu) či nákrční kruh (prodává se i samostatně). Tuto pomůcku, která sama o sobě nemá na koně žádný větší vliv, oceníme ve chvílích, kdy si mladý koník z radosti vyhodí či povyskočí - je mnohem lepší se z bezpečnostních důvodů přidržet řemenu než ztrácet rovnováhu nebo se koně „chytit za hubu" otěží. S příležitostným vyhozením bychom totiž měli u mladého koně rozhodně počítat: obvykle nejde o zákeřné gesto, ale jakési radostné ulevení si ve smyslu „jé, to jsem se ale nadřel!" a „to byla ale fuška!" :-)
Čistě pro zajímavost, nákrční řemen u mladých koní vřele doporučuje i Ingrid Klimke, jezdkyně s velkými zkušenostmi ze soutěží všestrannosti a ježděním mladých koní. Pokud kůň výrazně táhne dopředu, doporučuje místo tahání za otěže použít tlak nákrčního řemenu, na který koně velmi dobře reagují. Ostatně si jej nemůžou vynachválit ani ti zastánci bezudidlového ježdění, kteří jezdí koně pouze na nákrčním kruhu.
Tak proč nevěřit zkušeným a na mladého koně si nákrční řemen nevzít? Zkazit tím snad nic nemůžeme :-)

Jedenáctiletá klisna

Když už jsme nakousli, že si Eva na soustředění přivezla koně dva, sluší se, abychom si alespoň krátce představili i druhou Evinu hvězdičku. Věrní čtenáři se již s klisnou Marionette, přezdívanou Wendy, znají z minulého čísla časopisu, kde jsme si ji představili v rubrice Starám se o... Jak se Wendy předvedla na soustředění a jak se Evě vedlo s druhým koněm?

Ema Jančářová zdůraznila, že je vždy dobré, má-li trenér možnost vidět stejného jezdce na více koních, protože může snáze odhalit jeho chyby. Pokud tedy jezdec má možnost trénovat pod trenérem či cvičitelem na více koních, měl by této příležitosti určitě využít, určitě se to jezdecky vyplatí.

dovnitř záďEva byla pochválena, že s klisnou vypadá jezdecky lépe, uvolněněji, přirozeněji - ovšem zde se není až tak čemu divit, s klisnou již jezdí pět let, zatímco valáška měla doma teprve měsíc. I přesto by se měla i na Wendy víc soustředit na vlastní uvolnění, je-li to potřeba, vyklepat si ruce, ramena, nevyhledávat napětí, ale naopak vše uhlazovat, sama sebe uklidňovat, při jízdě nemluvit:-) ale raději dobře, pravidelně dýchat. Tuto chybu dělá hodně jezdců, neuvědomují si, jak důležitý je dobrý rytmus dýchání.

Dále padlo obecné upozornění - též vhodné uším všech soutěžících jezdců - jak je zásadní nesnažit se koně jezdit po celou dobu v soutěžním rámci. Je nutné koně nejprve uvolnit, v práci mu dělat pauzy, nechat ho protáhnout, nevadí ani pár kroků, kdy si kůň natáhne krk hluboko a kulatě. Důležité je nesnažit se koně dostat na kolmici a do vzpřímení silou, u ježdění neustále přemýšlet - a opět, dobře dýchat.

Jako hodně klisen, i Wendy se jeví delší v zádi a v rámci uvolnění kyčlí bylo Evě doporučeno jezdit střídavě dovnitř záď a dovnitř plec, což je sice náročný cvik, ale pomůže koně dobře rozhýbat. Klíčové jsou potom především momenty přestavování - přechody z dovnitř zádě do dovnitř plece.
Dvojice byla na závěr pochválena (tak se má přeci končit vždycky) a i my jim přejeme hodně úspěchů do budoucna!

Jelikož jsem na první část zápisků ze soustředění dostala velmi kladné ohlasy (za které děkuji), rozhodla jsem se vás neochudit ještě o další část, kterou chystáme - ještě před sebou máme dvojice od hobby úrovně až přes úroveň ST. Je tedy rozhodně nač se těšit!


Titulka 6/2012Obsah čísla 6/2012:

Plemeno: Kartuziánský kůň
Starám se o...: KWPN
Fotoseriál: Zaplétáme hřívu
Jedu, jedeš, jedeme: ...do Maksa Stud
Fotografování koní: Sport
Sběratelská karta: Kartuziánský kůň
Pohled: Stádo JS Alpin Horse

Plakáty:
A2: Podílová arabka, klisna Fiery Rose s hříbětem Alpinhorse For Pleasure (Welsh part-bred)
A3: Fríský kůň, hřebec Pieter van Diphoorn
A3: Holandský teplokrevník (KWPN), valach Be Impressed
A3: Welsh part-bred, hřebeček Annwyl Boy

Ostatní:
Ze zahraničí: Brynseion Stud
Cesta hříběte: Vítej na světě!
Leny bojovala o život!
Psi u koní - jedeme si pro štěně
Jezdecké soustředění
Začátky v sedle; ABC Drezúrních koní
Bondův ponykoutek a Listárna
Příběhy a Foto čtenářů
Soutěže a osmisměrka
Komiks Koniklec a Žužuova poradna

...a další

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: