Koně a hříbata 4/2012: Práce po zimě Aneb do jara v kondici

28. 03. 2012 16:00

Obrázky: 15

Autor: Julie Šverčičová Foto: Julie Šverčičová Rubrika: Z časopisů Počet přečtení: 5713 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Dubnové číslo časopisu Koně a hříbata pro vás nachystalo téma skutečně aktuální, posuďte sami: "Většině koní začíná s jarem náročnější práce, jezdci se probouzí ze zimní letargie, kdy se jim do sedel příliš často a na delší dobu nechtělo. Najednou do nich vjede nová chuť ke sportovním výkonům nebo aspoň dlouhým vyjížďkám, vždyť poznávat probouzející se jarní přírodu je taaak krásné…"

Dost pravděpodobně nepatříte ani do skupiny jezdeckých sportovců se zimní „superpauzou", ani k těm, kteří měli přes zimu koně kdesi zaparkovaného a teď si na něho s prvním poupátkem vzpomněli. I přesto byste však možná chtěli vědět, jak dostat koně po zimě zpět (či poprvé) do kondice.

Jaká zátěž je pro něj adekvátní a čím už bychom mu mohli ublížit?

Kliky, dřepy, sedy, lehy, kilometry dlouhé běhy...

Než se pustíme do teoretizování a plánování cvičebního programu pro koně, měli bychom si zamést před vlastním prahem. Duben už je dostatečně vzdálený všem oteplovákům a péřovým bundám, které by mohly „omlouvat" naši nemotornost a schovávat nekoordinovanou podobenku Michelina. Jezdec by měl být také v kondici, nikdy by neměl zapomínat, že jezdectví je v prvé řadě SPORT. A kdo chce sportovat kvalitně, nemusí (a neměl by) být zrovna anorektik, ale musí být v KONDICI či se do ní dostávat. Musí se přibližovat sportovní postavě, ovládat svoje svaly, udržovat rovnováhu, umět zpevnit své tělo, nebýt jen neforemnou horou, která se bude koni bezmocně kymácet na zádech.

Nabírejte kondici a pružnost spolu s vaším koněmJezdec by tedy měl provozovat krom „vození si zadku" i doplňkový sport, který mu pomáhá vedle udržení kondice především k uvolnění svalstva a kloubů. Nejde tedy o posilovnu (přestože posilovat břišní svaly lze jen doporučit, ty totiž hrají v ježdění opravdu velkou roli), nedoporučuje se příliš jednostranně posilovat nohy: jezdec potřebuje hlavně rovnováhu, ne rozmačkat koně svými holeněmi. Jezdec má být spíš atlet než kulturista.

Výborným doplňkovým sportem k ježdění tak je plavání, při kterém se úžasně uvolňují svaly a klouby, je to velmi přirozený pohyb vhodný pro každého. Plaváním se poměrně rychle hubne a dostává do kondice, navíc je vhodné i pro silnější a obezitou trpící jedince, jejichž tělo by mohlo například při následujícím doplňkovém sportu výrazněji trpět, další je běhání.

Při pomalém běhání se učíte dýchat, koordinujete pohyby svého těla a trénujete především vytrvalost a vůli. Běh má tu výhodu, že ho může dělat kdokoli, kdekoli - a prakticky bez výmluv. Stačí k tomu obyčejné tenisky. Podle knihy Reihnarda Meiera (Samostatně v sedle, Brázda, Praha 2001) je doplňkový sport a celková kondice jezdce ke koni nejen etická, ale také nutná, protože ježdění ulehčuje, motivuje, přináší pozitivní a sportovní přístup. Jako nejlepší doplňkový sport k ježdění volí vytrvalostní běh a každý jezdec by měl v rámci tréninku dvakrát týdně uběhnout volným tempem přibližně pět kilometrů. Během pár měsíců by měl díky získané vytrvalosti tuto vzdálenost uběhnout za pětadvacet minut. Dále uvádí obecnou poučku, jak poznat, zda svého koně zatěžujete příliš, či nikoli: obecně by neměl být teplokrevný kůň zatěžován jezdcem tvořícím 15 % jeho hmotnosti (jednoduchý a rychlý příklad, pokud váš kůň váží 500 kg, neměli byste sami vážit víc než 75 kg).

Abyste si mohli orientačně vypočítat hmotnost koně, může vám posloužit obecně používaný vzorec, uvedený pro změnu například v knize Michaely Burdové (Endurance - sport bez hranic, JK Amigo, 2003):

Hmotnost koně = obvod hrudi (cm)² x délka trupu (cm) / 11900

Cesta ke koňskému atletovi

Budování kondice musí začít postupně. Tak jako vy sami z ničeho nic nenazujete tretry a neuběhnete pár kilometrů ve slušném čase, tak ani na koně nemůžete po zimní pauze hodit sedlo a vyrazit cválat do kopců nebo vyjet na puťák. Kůň, který dosud nepracoval (remonta, kůň po obsednutí) nebo kůň s dlouhou jezdeckou pauzou bude potřebovat relativně dlouhý čas, než se dostane do přijatelné jezdecké kondice. Pokud kůň přes zimu nepracoval nebo pracoval maximálně jednou týdně, musíte zkrátka na jaře začít pomalu. Nahodit sedlo a vyrazit „dračit" by mu neprospělo ani fyzicky, ani zdravotně, ale ani psychicky. Náhlý nárazový trénink koni nepomůže posílit, jen ho unaví a možná i poškodí.

Práce v kroku není nikdy dostPrincip tréninku

Při fyzické zátěži se z pracujících tkání vyčerpává zásoba energie a naopak se zde nahromadí odpadní látky, dochází k dočasnému poškození tkáně. Aby se mohla regenerovat, potřebuje po zátěži dostatečný odpočinek, dost času k odbourání odpadních látek a nahromadění nových zásob energie. Tkáně se takto po zátěži dostávají do výchozího stavu. Pokud zátěž začne přicházet častěji, začnou se tkáně „vyspravovat víc", tedy investovat jakoby „pro jistotu" víc nahromaděné energie. Takto si kůň buduje kondici.

Ovšem pouze tehdy, dokážeme-li práci správně dávkovat, tedy pokud dokážeme odhadnout nutný čas k regeneraci (pauze mezi ježděním) a postupně přidávat zátěž (frekvenci a intenzitu ježdění). Odhadnout tu správnou dávku přitom vůbec není snadné, jak by se třeba mohlo zdát. Tělo posiluje jen při přiměřené zátěži. Je-li malá, nemá na kondici vliv. Je-li příliš velká, můžeme koni fyzicky ublížit (je náchylnější ke zranění či onemocnění).

Tyto tréninkové principy mají perfektně zvládnuté především vytrvalostní jezdci a i my bychom se mohli inspirovat jejich častým měřením tepu koně. Můžeme se naučit poznávat, jak náročná byla pro koně vykonaná práce podle toho, jak moc se po práci zadýchal a za jak dlouho mu tep přejde do mezí normálních hodnot. Průměrné klidové hodnoty tepů za minutu jsou 36-48, dechů 8-16. Je dobré změřit vašemu koni klidové hodnoty před prací a potom dávat pozor na to, za jak dlouho po práci mu hodnoty klesnou zpět do normálu.

Při obzvlášť silné zátěži stoupají tepy až na 200 za minutu během práce, nad tuto hodnotu bychom koně však neměli hnát, naopak bychom se měli snažit zvyšováním kondice tepovou frekvenci při zátěži snižovat. Pomalou a pravidelnou prací. Čím trénovanějšího koně budeme mít, tím rychleji se mu hodnoty po práci vrátí do normálu.

Kontrolujte vašemu koni tepy a dechyZkuste koni při vaší práci změřit tepy. Pokud se uklidnily za zhruba patnáct až dvacet minut, pak jste s koněm pracovali optimálně. Od této hodnoty si jistě odvodíte i ostatní možnosti: čím rychleji se koni tepy vrátí do normálu (např. pod deset minut po práci), tím více práce by mohl vzhledem ke své kondici dostat, aby přiměřeně posiloval a dále zvyšoval svou kondici. Pokud se mu naopak tepy nevrátí do normálu ani po půl hodině, pak jsme práci přehnali, koně jsme příliš unavili a příště musíme trochu ubrat.

Pozor bychom si měli také dávat na poměr frekvence dechu a tepu, pokud je dechová vyšší než tepová, pak je kůň vyčerpaný.
Maximální hodnoty tepu za minutu jsou v klidu 48, v kroku 80, v klusu 120, v rychlém klusu 140, ve cvalu 200, v trysku ale až 250. (Dr. Juliette Mallison in Burdová, M. Endurance - sport bez hranic, JK Amigo 2003).

Pokud dokážeme poznat, jak náročná pro koně v dané kondici práce byla, dokážeme mu i lépe naplánovat práci další. Obecně je vhodné začít na kondici pracovat pomalu, pravidelně a velmi postupně zátěž zvyšovat, pomalu posouvat kondici koně výš. Myslet bychom měli i na zlaté sportovní pravidlo, že trénink jednou týdně kondici jakžtakž udržuje, při méně častém tréninku se snižuje a zvyšovat se začíná až při tréninku alespoň dvakrát až třikrát týdně.

Pospíchej pomalu

Nejprve je tedy na místě pomalá práce, nadýchání koně v kroku, klusu a poté i v pomalém cvalu v rovném terénu. Kůň, který měl kratší zimní pauzu, bude první pomalou nadýchávací fází procházet okolo měsíce či dvou, kůň bez kondice, který doposud nepracoval, pak může potřebovat i půl roku a výše. Pro koně bez kondice by první dva týdny výcvikové lekce neměly o moc přesáhnout půl hodiny v kroku, maximálně lehoučkém klusu a to ideálně obden. Ve zbylých dnech můžete koně brát na procházku na ruce nebo čas využít k práci ze země, přirozené komunikaci, seznamování s nezvyklými předměty, které by mohly koně třeba venku polekat, učit se spolu s koněm uvolňovacím, protahovacím cvikům, získávat ohebnost. Ve dnech ježdění se můžeme s koněm nechat vzít na lonž a protáhnout i sebe, volný krok je ideální pro všechny myslitelné cviky v sedle, získávání vlastní jistoty a rovnováhy. Pokud jsme přes zimu lenošili spolu s koněm, pak tohle cvičení jistě budeme potřebovat.

Po zimě vás čeká spousta krokové prácePo těchto dvou „startovacích týdnech" můžete dobu tréninku pomalu prodlužovat, obecně ale ne víc než o pět minut od předešlé lekce. Postupně můžete přidávat i klus. Pokud se kůň jeví dobře, jde ochotně a práce ho nevyčerpává, můžete zapojovat i kratičké cvalové vsuvky v klidném tempu, vždy ale jen na kousek a s možností dostatečného vydýchání.

Až postupně se můžete propracovat k přibližně hodinovým vyjížďkám v lepším tempu ve všech základních chodech a postupně můžete přidávat i vyjížďky v náročnějším (kopcovitějším) terénu.
Nejdřív se kůň nadýchává (trénuje oběhovou soustavu), následně se trénují i svaly (po půl roce systematické práce prorostou svaly novými vlásečnicemi a výrazně posílí), nejdéle potom trvá posílení podpůrných tkání, jako jsou kosti a klouby (ty posilují zejména cvalovou prací). Šlachy bohužel natrénovat nejde, po druhém roce koně se dají už jedině poškodit, nikoli posílit.

Po získání základní kondice (nadýchání a síly) je možné začít se specializovaným tréninkem a zaměřit se na to, co po koni budeme požadovat - vytrvalost, rychlost, sílu či obratnost. Veškerou práci bychom však vždy měli doplňovat protahováním, uvolňováním, přiježďováním, vyjížďkami, prací ze země a odpočinkem.
A určitě není od věci si vždy čas od času - jen tak pro kontrolu - změřit tepy koně.

Tak na co čekáte? Hurá si „změřit koně", zjistit, jak na tom jste, a ve dnech „jezdeckého volna" k regeneraci vyrazit běhat. Protože pokud ne teď, pak kdy?


Titulka 4/2012Obsah čísla 4/2012:

Plemeno: Welara
Starám se o...: Limetree Magnuma
Fotoseriál: Na jarní vyjížďce
Jedu, jedeš, jedeme: ...do Hucul clubu Francova Lhota
Fotografování koní: Pohyb II
Sběratelská karta: Welara
Pohled: Fríský kůň, klisna Hilda van de Brink

Plakáty:
A2: Český teplokrevník, valach Calif
A3: Shagya arab, valach Zalim
A3: Českomoravský belgický kůň, klisna Kamila
A3: Shetlandský pony, klisna Plamenka of Kadov

Ostatní:
Jak se trénuje v Boskovicích
Cesta hříběte: Březost
Bylinky pro koně: Kopřiva
Oblastní přehlídka hřebců
ABC Drezúrních koní
Začátky v sedle; Psi u koní
Bondův ponykoutek a Listárna
Příběhy a Foto čtenářů
Soutěže a osmisměrka
Komiks Koniklec a Žužuova poradna

...a další

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: