Kmín kořenný - expert na lidský i koňský břichabol

21. 05. 2019 07:00

Obrázky: 7

Autor: Iveta Jebáčková-Lažanská Foto: Lenka Brothánková, Iveta Jebáčková-Lažanská Rubrika: Různé Počet přečtení: 1027 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Každý jistě známe koření, které naše babičky sypaly při vaření brambor do vody s odůvodněním, že díky tomu budou uvařené brambory „lepší“. Vždy mne zajímalo, v čem budou lepší? Proč? To už jsem se ale od babičky tak přesně nedozvěděla... Přesto dodnes do vody na vaření brambor malou lžičku kmínu přisypávám. Na rozdíl od babičky ale už vím, proč to dělám.

Kmín je vlastně semeno rostliny z čeledi miříkovitých, totiž kmínu kořenného (Carum carvi), někdy se používá i označení kmín luční. Kmín je mrkvovitá, dvouletá, někdy i vytrvalá rostlina. V prvním roce vytváří růžice přízemních listů, v druhém již vyrůstá přímá vysoká lodyha. Samotný plod je dvojnažka, 3–5 mm dlouhá a úzká. Kvete v květnu a červnu, zraje od července do srpna. Užívaná část je zralý plod, méně často list.

Kmín známe všichni coby koření, ne každý už ale ví, že dobře slouží i coby léčivo hojně využívané v tradiční přírodní medicíně. Obsažené účinné látky:

  • silice → karvon (cca 60 %) + limonen (cca 40 %)
  • jiné terpeny
  • alkaloidy
  • beta-karoteny
  • fenoly
  • flavonoidy
  • mastné kyseliny
  • minerální látky (hlavně železo, také vápník, draslík, fosfor)
  • oleje (10 - 18 %)
  • třísloviny

Kmín se nejčastěji pěstuje jako dvouletá rostlina – ovšem po výsadbě na zahrádce si klidně již v prvním roce trhejte jeho aromatické listy do salátů a polévek – krásně dochucují! Lidové léčitelství praví, že kmín dokáže utišit menstruační bolesti, podporuje trávení, odstraňuje zápach z úst (můžete kousat semínka jen tak, za syrova – bez úpravy), připisuje se mu výrazný imunitní účinek, působí močopudně, snižuje krevní tlak a cholesterol. Bývá využíván i jako celkový detox a coby prevence cévních a srdečních onemocnění, též při revmatismu a při potížích s klouby.

Kmín je hodnotný zdroj železa – jedna kávová lžička drceného kmínu obsahuje 1,4 mg Fe, což odpovídá cca 18 % z doporučené denní dávky pro dospělého člověka.

Kmín v kuchyni

V kuchyni nachází kmín uplatnění coby chuť zlepšující a trávení podporující přísada. Přidává se do slaného pečiva, do zelí, brambor, houbových pokrmů, při pečení mas a výrobě konzervovaných pokrmů (paštik a ostatních zavařovaných masných výrobků). I zcela obyčejný chléb by mohl vyprávět celou pohnutou historii hledání kouzelné přísady, která by pomohla zmírnit jeho nepříjemně nadýmavé účinky, konzumoval-li se za čerstva... Až kmín to našim předkům vyřešil – protinadýmavých bylin a koření je sice vícero, ale chuťová stránka nakonec rozhodla, že se kombinaci chléb-kmín udělila zlatá medaile. Dodnes je v pekařství kmín nedocenitelný.

A brambory zmíněné v úvodu? Tam je to údajně o solaninu – ten se ve skladovaných bramborách postupně během zimy kumuluje (podle posledních výzkumů spočívá jeho toxický účinek ve vazbě na mitochondriální membránu a v následných změnách její propustnosti pro kationty vápníku), přičemž účinným neutralizérem se tradoval být právě kmín. Bohužel jsem žádnou studii nebo vědecké pojednání s důkazy nenalezla, zato v bylinářských knihách a starých kronikách je těchto zmínek nepřeberně. Přísná věda však zcela střízlivě neutralizaci solaninu kmínem bez důkazů neuznává, soudí, že jde pouze o překrytí hořké chuti. Zato staří léčitelé na kmín jednoznačně přísahají.

Aby ne, když tato malá hnědá semínka bývala, podle dochovaných záznamů, odedávna používána jako protijed. V běžné stravě (tehdy bez chladniček a mrazniček, pro nás tak samozřejmých) se velice rychle aktivovaly zdraví škodlivé procesy, které pro lidský organismus bývaly nejen oslabující, ale často až fatálně toxické – a právě kmín podle kořenářů i běžných tehdejších zvyklostí býval nejdostupnějším prostředkem, který dokázal bránit růstu a množení baktérií a plísní. (Ostatně baktericidního účinku kmínu se běžně využívalo i při výrobě kosmetiky a parfémů, také v mydlářství.) Mikrobiální účinky se v denní praxi natolik osvědčily, že se kmín začal hojně používat nejen coby chuťový atraktant, ale i jako účinná a na našem území dostupná prevence otrav jídlem. Pytli s tímto kořením se dalo i platit.

Léčitelé zmiňují dokonce i účinky proti střevním parazitům. Zní to až zázračně, viďte? Při testování in-vitro byly u kmínové silice zjištěny antibakteriální účinky (Escherichia coli, Staphylococcus aureus, Candida albicans + další mykotické mikroorganismy) a rovněž inhibice (snížení aktivity enzymu díky vazbě jiné látky) přežívání larev různých parazitů.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) a který bývá velmi opatrný, co se stvrzení účinků léčivých potravinových přísad týče, je v současné době možné pro kmín kořenný používat následná vědecky podložená (a zcela střízlivá) zdravotní tvrzení:

Kmín kořenný (Carum carvi) podporuje:

  • normální trávení
  • normální hladinu lipidů v krvi
  • kojení
  • přirozenou obranyschopnost a
  • normální funkci imunitního systému

Mluvit o kmínu a nezmínit chráněné označení původu v rámci EU „Český kmín“ a vůbec české úspěchy na tomto poli, především jméno našeho šlechtitele Františka Procházky, kterému se podařilo vyšlechtit tři kvalitní neopadavé odrůdy s vysokým obsahem silic a příznivým obsahem karvonu, by bylo vynecháním velmi důležitých informací. Protože právě na jeho veleúspěšné šlechtitelské úsilí navázalo Sdružení Český kmín, které nyní pěstuje kvalitní odrůdy po celém území republiky.

V roce 2002 bylo kmínu kořennému uděleno patentovým Úřadem průmyslového vlastnictví „Osvědčení o zápisu označení původu Český kmín“ a od r. 2008 pro dvouleté odrůdy kmínu smí Sdružení používat název Český kmín a červené logo s dvanácti zlatými hvězdičkami, které symbolizují výrobek zařazený na seznam chráněného označení původu v rámci EU. O získání uznání kvality českého kmínu od Evropské unie se nejvíce zasloužil tehdejší předseda Českého kmínu ing. Josef Kameník, CSc.

Neškodí připomenout si jeho chválu kmínu: „Kmín je, krom kuchyně a při výrobě likérů, nepostradatelný i v kosmetickém průmyslu. V lidovém léčitelství a ve farmacii je ceněn pro své karminativní, antiseptické, spasmolytické, baktericidní a fungicidní účinky. V humánní i veterinární medicíně je složkou mastí proti kožním parazitům. Plody, pokrutiny i sláma jsou hodnotným dietetickým krmivem, podporujícím tvorbu mléka, zvyšujícím stravitelnost živin, omezujícím nadýmavost jiných krmiv a zvyšujícím jejich chuť, příznivě působícím na látkovou výměnu a celkový zdravotní stav (jen pro dojnice nejsou tato krmiva vhodná vzhledem k přecházení pavůní do mléka). Možnosti využití kmínových silic v chemickém průmyslu jsou také velmi zajímavé – byla ověřena schopnost inhibovat klíčení. Funkce retardantu klíčení brambor – ve srovnání se syntetickými přípravky nevykazují kmínové silice toxicitu.“

Karminativa jsou látky, které působí zejména proti nadměrné plynatosti střev. Nejedná se však o projímadla. Mají protikřečové a desinfekční účinky. Řadíme sem plody kmínu, fenyklu, anýzu a koriandru, květy heřmánku, nať máty peprné a nať dobromysli.

Pěstovaný kmín se liší od kmínu planě rostoucího ani ne tak účinky, ale vyšším výnosem větších semen a jejich sníženým vypadáváním před a při sklizni. Teplota při sušení semen nesmí přesáhnout 35 °C /ne vždy je nutné kmín dosoušet, někdy postačí po výmlatu sklizeň pouze vyčistit, v teplých letech požadovaná hodnota vlhkosti (12–13 %) může být dosažena na poli/ – pokud se ale dosouší, je třeba šetrné technologie s nižšími teplotami s ohledem na těkavost silic, které nesmí vyprchat, aby kmín zůstal typický v chuti i vůni a hlavně plnohodnotný ve zdravotních účincích.

Bohužel při nákupu v supermarketu nepoznáme, po jak hodnotném semeni saháme, velmi často se obchoduje kmín doslova mizerné kvality. Ať už jde o mechanicky narušené nažky (tedy výrazná ztráta chuti i vůně), netříděné semeno se zbytky plev, s kamínky i sušeným hmyzem, někdy bývá kmín pouze jednoletý (tedy s malým množstvím účinných silic), dokonce u mletého dovozového kmínu kontroly zjišťují nastavenost směsi různými jinými, levnými přísadami. Zákazník nemá možnost poznat, co v balení konkrétního kmínu kupuje, může pouze důvěřovat...

Proto radím zcela nekompromisně vybírat kmín jedině s deklarací kvality! U kmínu pěstovaného v ČR a označeného ochrannou známkou „Český kmín“ je kvalita semen podložena deklarací sledovaných hodnot konkrétní sklizně a spotřebitel má tedy záruky výrobce a jím užívaných technologií pěstování a následného zpracování – může tedy oprávněně věřit, že nakupuje jakostní výrobek. Doporučuji porozhlédnout se v okolních družstvech a zjistit, zda náhodou nemáte v okolí pěstitele produkujícího toto kvalitní koření pod záštitou sdružení Český kmín.

Kmín je v českých zemích (ač se to málo ví!) tradiční tržní plodina, má bohatou historii pěstování (není totiž náročný na teplo, takže se mu daří i v bramborářských, tedy výše položených oblastech). Bohužel je náročný krom světla i na vodu, dvouletý kmín v prvním roce nemá rád přísušky především v srpnu, kdy se zakládá kořenový systém nové rostlinky, druhým rokem potom potřebuje nejvíce vláhy koncem dubna a v květnu. Při současných suchých letech je u nás kvalita kmínu, i přes vysokou úroveň českého kmínařství, ohrožena. Naštěstí má kmín dlouhý kořen, takže nedostatek srážek ohrozí vždy plodinu především v prvním roce pěstování, ve druhém již méně. Kmín je na množství závlahy náročný ale i z druhé strany – příliš vláhy v době kvetení mu škodí úplně stejně, jako sucho... Přesto zatím nebyl problém dobrého českého dodavatele kmínu sehnat a nespoléhat se na vyčichlé zahraniční dovozy v malých baleních ze supermarketů. VŽDY nakupujte ke skladování celý kmín a melte (drťte) si ho až před použitím! Těkavost (nestálost) silic je vysoká, myslete na to.

Silice mají pro rostliny vysoce přínosné funkce – slouží jako ochrana před býložravci (chuťová bariéra proti přílišnému vypasení) i jako aromatické lákadlo pro opylovače. Intoxikace (otrava) silicemi je sice možná, vyskytuje se ale pouze při opravdu nadměrném či výrazně dlouhodobém užívání, což si zvířata, mají-li na výběr, zkorigují. O poznání více odkázána „na milost chovateli“ jsou při vmíchávání siličných drog do směsí vlhčených žlabových (kyblíčkových) krmiv, kde může dojít snadněji k překrytí chutí a příjmu většího množství, než jaké by zvíře přijalo jednosložkovou formou při vlastním výběru. Proto jsme vždy při podávání rostlin bohatých na silice opatrní a nedávkujeme bez rozmyslu a znalosti doporučených dávkování a doby podávání (obecně platí nepodávat dlouhodobě). Siličné drogy se používají mimo kuchyni (kde převládá kořenicí funkce) především ve formě nálevů (přelití vroucí vodou a ponechání v ní po určitý čas k vylouhování, většinou 10 minut) a odvarů (vložení do vlažné vody a postupné přivedení k varu na dobu 10–15 minut, následné chladnutí po dobu také cca 15 minut – teprve poté odvar zcedíme).

Možnosti užívání kmínu

Kmín můžeme jak my (lidé), tak koně užívat za syrova (ať už samostatně pokousáním celých semen či prostým přidáním do jídla/krmiva) nebo formou čaje. Čaje se, podle způsobu přípravy, dají rozdělit na:

  • nálev – podrcený nebo namletý kmín zalijeme vařící vodou, přikryjeme a necháme 5–10 minut louhovat → nevaří se. Takto připravujeme pouze kmín mletý a na jemno drcený.
  • odvar – kmín vsypeme do studené vody a za občasného promíchání přivedeme k varu, povaříme pár minut (tím unikne chlór z vody a jiné škodlivé plyny), načež scedíme. Takto můžeme připravit čaj i z celého kmínu.
  • zápar – kmín vsypeme rovnou do vařící vody, přikryjeme a cca 5 minut mírně povaříme.
  • macerát – kmín zalijeme studenou vodou a necháme louhovat přes noc (8–10 hodin) → výsledný nápoj je jemnější. Také jde o nejšetrnější variantu vytěžení účinných látek, která je ale na druhou stranu riziková z důvodů mikrobiálních. Proto někdo doporučuje maceráty připravovat z převařené a zchlazené vody.

Můj osobní tip → kmín pro koně používám jemně drcený nebo mletý (nejlépe zcela čerstvě před přípravou) a maceruji ho přes noc spolu s namočeným celým ovsem (důvod máčení ovsa – nabobtnání, tedy změkčení slupky obilek) nebo s řepnými řízky (u těch je důvod máčení jasný – v návodu k použití ho zmiňuje každý výrobce). Vodu mírně přisolím (omezení případné mikrobiální aktivity a zároveň zchutnění). Ráno už jenom přimíchám zbylé ingredience do stavu, aby mi vznikla nikoli kaše, ale příjemně ovlhčená krmná směs rašelinové konzistence.

Dávkování a příprava

Lidé:

  • nálev: 1–5 g kmínu se přelije 150 ml vroucí vody, nechá se cca 10 min. vyluhovat v přikryté nekovové nádobě, poté se scedí. Pije se obvykle 1–3x denně v teplém stavu po malých dávkách. Nálev se připravuje vždy čerstvý, bezprostředně před použitím. Častá chyba: Většina bylin obsahuje nejen prospěšné látky, ale také látky, které při vnitřním užívání tělu škodí. Tyto látky se uvolňují s delší dobou louhování. Častý nešvar: zapomenuté sítko s čajem či čajový pytlík v hrnečku, někdy i několik hodin!, je nejen chuťový zlozvyk, ale i zlozvyk zdravotní. A pamatujte – louhovat se má vždy pod přiléhající pokličkou, aby nám z bylinek a koření neunikaly zdraví prospěšné, ovšem silně těkavé éterické oleje (siličné látky).
  • zápar: 1 kávová lžička kmínu na šálek záparu (pije se až 4x denně).
  • zápar ke karminativním účelům: dětem 1 lžička, dospělým 2 lžičky kmínu na 2,5 dl vody. Podávat po jídle 2–3x denně.
  • odvar: 1 kávová lžička do 250 ml studené vody, přivést k varu a krátce nechat varem přejít.

Dávkování může být i vyšší, uvádí se až 5 g děti, 10 g dospělí. Kmín je nejúčinnější a nejlepší rostlinné karminativum, které známe. Při teplotě do 25 °C, v dobře uzavřeném obalu, v temnu a suchu vydrží CELÝ (nedrcený, nemletý) plod kmínu nejméně 1 rok.

Účinky kmínu na trávicí a zažívací potíže jsou dány dvěma biologicky aktivními látkami přírodního původu → karvolem a karvonem, které mají spasmolytický účinek (tedy dokáží uvolňovat napětí hladkého svalstva). Účinky jsou nejvyšší na hladké svalstvo trávicího a urogenitálního traktu. Díky tomu kmín ulevuje při menstruačních bolestech, premenstruačním syndromu, žaludečních křečích nebo střevních kolikách. Ale kmín optimalizuje trávení i jinak: podporuje uvolňování trávicích šťáv v dutině ústní, v žaludku i v tenkém střevě /takže až se přejíte, víte, co máte dělat :-)/. Tím se zvedají koncentrace trávicích enzymů. Plus účinně podporuje činnost jater a sekreci žluči.

Farmacie z kmínu připravuje aromatické oleje, sirupy a také léčivé čaje s účinkem proti křečím, plísním nebo zánětům. Kmín kořenný se všeobecně hodnotí jako zcela bezpečná a zdraví prospěšná léčivá bylina, která ovšem nemá legislativně stanovenou doporučenou denní dávku ani maximální denní dávku. Kontraindikace nebo interakce s jinými léčivy nebo doplňky stravy nebyly dosud objeveny. Ve výjimečných případech se může po konzumaci kmínu vyskytnout alergická reakce – jste-li alergičtí na rostliny z čeledi miříkovitých (i mrkev sem patří!), kmín nepoužívejte. Užívání kmínu vědci zvažují u rakoviny tlustého střeva, rakoviny prsu, stejně jako u rakoviny slinivky. /V případě takto závažného onemocnění prosím nespoléhejte na byliny a koření jinak, než jako na podpůrnou léčbu a vždy ji konzultujte se svými lékaři!/

Jako kmín jsou označovány i rostliny jiných druhů, uděláme si tedy jasno:

  • Kmín římský (semena z jednoleté rostliny šabrej kmínovitý) – v arabské kuchyni top koření, odlišná vůně i chuť od kmínu kořenného.
  • Kmín černý (semena z jednoleté byliny černucha setá) – výborné koření arabských zemí, aroma nevýrazné, chuť pálivá, blízké v použití pepři.
  • Kmín vodní (semena haluchy vodní) – jedovatá rostlina bažin a močálů. Semena jsou nepříjemně aromatická a značně hořká, dříve se používal v lidovém léčitelství, nikoli v kuchyni.

Jak je to s kmínem u koní?

Jedním slovem – skvěle! Povídačky o toxicitě pro koně řaďte do kategorie otrav lněným semínkem či semínky z jablek (kolik by se jich muselo zkonzumovat, aby začaly nastupovat negativní účinky?→ třeba jadřinců tolik, kolik kůň, ani pokud by se hodně snažil, konzumací celých jablek pozřít prostě nedokáže). Dokonce ani pro březí klisny není kmín kontraindikován, používá-li se občasně dle potřeby, nikoli dlouhodobě ve vysokých dávkách.

Koním se podává ráno i večer do krmení 1–2 vrchovaté polévkové lžíce, a to nikoli dlouhodobě. Proč? Protože kmín je bohatý na obsahy vonných silic (éterických olejů), které jsou těkavé, ve vodě nerozpustné a ve svých účincích, věřte, velmi intenzivní! Ve vyšších dávkách bychom koním po delší době nepřetržitého podávání mohli, v krajním případě, zadělat na problémy s ledvinami a játry. Inu, budeme raději ctít pravidlo našich babiček – dobrého pomálu!

Kmín coby protikoliková zbraň

Kmín výrazně omezuje kvasné a hnilobné procesy ve střevech. Usnadňuje odchod plynů. Působí ve střevě antisepticky – to vše jsou důvody, proč je účinný u koní trpících na kolikové příhody v malých, častěji (preventivně) podávaných dávkách. Při začátku pastevní sezóny neváhejte a ranní i večerní krmivo obohaťte lžící mletého kmínu. Koním chutná, tudíž s příjmem, začnete-li rozumnou dávkou, nebývá problém. Podávání po dobu cca čtrnácti dnů (max. měsíce) rozhodně neuškodí.

Kmín coby laktagogum

Co to znamená? Jde o skupinu bylin podporujících laktaci zvyšováním sekrece mléka. Účinky kmínu spolehlivě přechází do mateřského mléka (odtud užívaný termín „kmínové mateřské mléko“), takže nejen, že kmínem zvedneme laktaci u klisen, ale působíme blahodárně i na střevní prostředí hříbat a usnadňujeme odchod plynů. To věděli již naši předkové a využívali spasmolytických a karminativních účinků kmínu po porodech nejen v lidských obydlích, ale i ve chlévech. Kmín podporuje tvorbu, kvalitu i množství mateřského mléka a navíc působí pozitivně na trávení u klisny i hříběte.

  • Použití kmínu syrového: Třikrát denně vrchovatou polévkovou lžíci (cca 12 g) mletého kmínu přimíchat za syrova do krmení po dobu nabíhání laktace klisny. Po cca týdnu dávkování snižte na podání ráno a večer (tedy dvakrát denně), opět cca na týden. Déle bez přestávky nepodávejte.
  • Použití kmínového čaje (tedy nálevu): 20 g pomletého kmínu spařit čtvrtlitrem vroucí vody a 10 minut louhovat, poté scedit. Podávat klisně do krmení ráno a večer po dobu rozbíhání laktace.

Kmín coby obnovitel střevní mikloflóry

Dočasně můžeme čerstvě namletý kmín přidávat koním do krmení po dobrání antibiotik. Nemusí jít o čaj, stačí vrchovatá lžíce mletého či drceného zamíchaná do ovlhčeného krmiva.

Kmín – podpora průdušek a vykašlávání

Kmín dobře ředí hlen. Dá se coby jednodruhový čaj využít při nachlazení na odkašlávání a lepší odchod hlenů. Stejně tak se dá úspěšně přidávat do inhalačních bylinných směsí, má totiž silné bakteriostatické až dezinfekční účinky i na průdušky. Doporučuje se míchat s heřmánkem, levandulí, mátou, řebříčkem, šalvějí a tymiánem.

Kmín jako odčervení?

Kmín nesnáší střevní parazité. K tomuto účelu se nepoužívá samostatně, ale ve směsích (s hřebíčkem, majoránkou, pelyňkem, řebříčkem, šalvějí, tymiánem) → výsledný čaj je hořký, ale pro parazity má být likvidační... (Osobně bych se tedy jen na takovéto přírodní odčervení nespoléhala, ale coby doplňková kúra „pro jistotu“, například pokud vychází dobře koprologie, se dá nasadit. Kdo směsí bylin s kmínem odčervuje běžně, bez kupovaných past, a ověřuje si laboratorní hodnoty před a po kúře, může se podělit o poznatky v diskuzi pod článkem...)

Kmín na nervy

Díky obsahu nervy tišících kumarinů se dá kmín využít i třeba před závody nebo přepravou zvířat. A nejen pro koně - občas lépe poslouží, když si nervičky uhladíme my, s koňmi už to potom půjde i bez kmínu! :-)

... a ať nezůstanete jen a pouze u vaření kmínu pro koně, ale vyzkoušíte si ho i na celé lidské rodině, přidám recept na opravdu výbornou kmínovou polévku!

Kmínová polévka

  • 2 lžíce sádla
  • lžička či dvě drceného/mletého kmínu /jak má kdo rád křupavé kousky kmínu mezi zuby :-)/
  • menší mrkev (nemusí být)
  • hladká mouka
  • 1,5 – 2 litry vody
  • 3 – 4 velké brambory
  • 1 vajíčko
  • nasekané kmínové nebo petrželkové lístky, může být i pažitka
  • sůl

Připravíme si kmínovou jíšku – na dvou lžících sádla osmažíme do růžova kmín spolu s hladkou mouku. (Já na rozpuštěné sádlo a kmín přihazuji i trochu nastrouhané mrkve, teprve potom zapráším moukou.) Jíšku zkusíme nepřipálit :-) a po pěkném zarůžovění ji do hladka rozmixujeme ručním mixérem s cca litrem a půl vody. Přidáme drobně pokrájené brambory a vaříme do jejich změknutí. Na závěr vmícháme do hotové polévky rozšlehané vejce, které v ní necháme srazit – a hned poté stáhneme hotovou dobrotu z ohně. Pravá kmínová polévka se již nijak dál nekoření, její chuť je vystavěna na vyladění uvedených surovin a především na aromatické výrazné chuti čerstvě podrceného, nevyčichlého kvalitního kmínu. Dobrou chuť!

Alergie na kmín: Tak jako u každého koření i u kmínu se mohou najít lidé, kteří nedokážou efektivně zpracovat výrazně větší množství účinných látek, než na kolik jsou zvyklí z běžné denní stravy. Nadbytečné množství se může zasloužit o vznik alergické reakce. V takovém případě upusťte od kmínových čajů a zůstaňte u kmínu pouze v dávkách kořenicích, i ty jsou výrazně prospěšné! Díky pokrmům s kmínem si zvednete příjem antioxidantů a železa, podpoříte své trávení, snížíte pravděpodobnost otravy jídlem a podle studií si dokonce upravíte hladinu cukru v krvi. Tak směle do kmínu!

Zdroje:

  • KORBELÁŘ, Jaroslav; ENDRIS, Zdeněk. Naše rostliny v lékařství, Avicenum, Praha, 1981.
  • JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef A. Herbář léčivých rostlin 2. díl (E - K), Eminent, Praha, 1995.
  • RNDr. Václav Jirásek, CSc., RNDr. PhMr. František Starý, CSc. Atlas léčivých rostlin. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1989.
  • MIKA, Karol; Fytoterapia z pera lekára, Osvěta, 2016
  • www.toxicology.cz - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.
  • https://www.uroda.cz/sdruzeni-cesky-kmin/
  • Vyhláška č. 331/1997 Sb.

Připojené obrázky

Připojené články

10.04. 2018 07:00 Kopřivy - poklad našich pastvin
25.03. 2019 05:00 Česnek nejen proti upírům?

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 3 čtenářů. Celkový počet bodů: 15.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: