Když slunce pálí

2. 05. 2012 05:00

Obrázky: 2

Autor: Dominika Švehlová Foto: Dominika Švehlová Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 12785 Počet komentářů: 3 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Nadcházející léto – a vlastně už i to jaro – přináší se svými slunečními paprsky radosti i starosti. Tak, jako mohou spálit člověka, mohou ublížit i koním. A co víc; pokud se sluneční záření spojí s určitými rostlinnými látkami, může kůň trpět závažným kožním problémem: fotodermatitidou.

Když působí sluneční záření delší dobu na kůži, může její vrchní vrstvy spálit. O tom bude vyprávět mnohý z těch, co si při prvním slunečním jarním dni vyjdou ven v tílku a kraťasech. Sluncem spálená kůže zčervená, pálí a časem se může začít loupat. V těžších případech se na ní vytvoří puchýře, extrémem mohou být skutečné příškvary a nezřídka jsou tyto spáleniny provázené horečkou a zimnicí. Kůň ale není člověk a před slunečním zářením je chráněn nejen srstí, ale především pigmentem v kůži, který pohlcuje ultrafialovou složku slunečního záření odpovědnou za tyto problémy. Skutečnému spálení od sluníčka tak většinou „podlehnou" pouze koně se světle zbarvenou srstí a nepigmentovanou kůží (růžovou), ať už se jedná o odznaky nebo o celé tělo.

zánět nepigmentované kůžeJenže u koní jde občas ještě o něco horšího. Pokud se spojí působení slunečního záření a nepigmentované kůže s určitými chemickými látkami, které se dostaly do těla koně, spáleniny kůže mohou nabýt hrůzných rozměrů a hloubek, kůže může doslova odumřít, sloupat se v cárech a vzniknou závažné, těžko léčitelné rány. Tomuto kožnímu problému se říká fotodermatitida (= zánět kůže způsobený světlem) nebo také fotosenzibilizace (= zcitlivění na světlo). A protože s sebou nese celou řadu různých obtíží, které mohou dokonce až ohrozit život koně, zkusíme se na něho podívat blíže.

Chemie, která reaguje se světlem

Princip vzniku fotodermatitidy je poměrně jednoduchý: kůň pozře (nebo mu je do těla vpravená jinak) určitou chemickou látku zvanou fotodynamická, ta projde do jeho krve a s ní se dostává do kůže. Fotodynamické látky mají zvláštní schopnost: dokážou absorbovat a na krátkou dobu udržet energii slunečního záření (většinou o vlnové délce, která spadá do ultrafialového spektra). Tím se aktivují a předávají nabytou energii okolním biomolekulám (např. bílkoviny v krevních vlásečnicích nebo kožních buňkách, nasycené a nenasycené mastné kyseliny nebo nukleotidy DNA či RNA). Přitom vznikají toxické volné radikály, které, pokud jsou v dostatečném množství, poškozují živé buňky různých tkání; v našem případě kožní buňky, výstelku cév, ale může dojít i k podobnému poškození oční rohovky.

Odkud se ony fotodynamické látky v koni berou?

No, zvenčí i zevnitř... Pomineme-li u koní vzácné situace, kdy dochází k fotosenzibilizaci následkem geneticky podmíněné metabolické poruchy tvorby pigmentu zvané porfyrie, zůstávají nám dvě možnosti:

  • kůň pozře fotodynamickou látku s krmivem (většinou při pastvě nebo v seně) nebo mu je do těla vpravena v podobě léku - mluvíme o primární fotosenzibilizaci,
  • fotodynamická látka se vytvoří v těle koně a není játry zneškodněná - jedná se o sekundární neboli hepatogenní fotosenzibilizaci.

Primární fotosenzibilizace: co do těla nepatří

Fotosenzibilizující látka (obvykle se jedná o rostlinnou látku nebo lék) se do koně dostane s potravou nebo injekčně. Příkladem mohou být látky obsažené v některých bylinách: třezalka, pohanka, tolice mnohotvará (rostlina příbuzná vojtěšce pocházející ze Středomoří a kvetoucí drobnými žlutými květy) či rdesno peprník nebo jílek vytrvalý. Z léků vyvolávají fotosenzibilizaci např. fenothiazin (uklidňující účinek), thiazidy (např. močopudné účinky), akriflaviny (dezinfekční přípravky), sulfonamidy a tetracykliny (látky s antibakteriálními účinky). Patří sem také některé látky používané k ochraně dřeva, ale i různé mykotoxiny plísní nacházející se v krmivech.

Někdy se uvažuje o tom, že by tento typ fotosenzibilizace mohla vyvolávat i vojtěška, ale zatím se o tom neví nic přesného ani jistého.

Sekundární fotosenzibilizace: když játra nepracují

Příčinou tohoto typu fotosenzibilizace jsou jaterní problémy. Koně s rostlinami přijímají i zelené barvivo chlorofyl (nezapomeňte, že je přítomen i v seně!), které v jejich střevech rozloží bakterie na látku zvanou fyloerytrin. Ta je fotosenzibilizující a z těla se vylučuje žlučí, která se tvoří v játrech. Pokud má kůň problémy s játry a je postižená i tvorba žluče, fyloerytrin se nevylučuje pořádně a může se hromadit v krevním oběhu. Dostane se i do kůže - a proběhne reakce, kterou máme popsanou o pár odstavců výš.

Proč ale u koně dojde k poškození jater? Příčin může být celá řada. Může souviset s podáváním léků poškozujících jaterní funkce, játra mohou trpět infekcemi, nebezpečné jsou i různé chemické látky, například měď, fosfor, tetrachlometan (chlorid uhličitý, tetrachlór, používá se jako rozpouštědlo), fenanthridin (alkaloid na jeho bázi obsahuje například vlaštovičník) či aplikace séra/antiséra, působení celé řady mykotoxinů (toxických látek produkovaných plísněmi v krmivu). Někdy dojde k poškození jater ze zcela neznámé příčiny, může to být i infekce, která se do jater dostává žlučovody ze střeva. Příčinou poškození jater mohou být i pyrolizidinové alkaloidy obsažené v některých rostlinách; klasickým příkladem je starček, ale také psí jazyk lékařský, brukev řepka, kapusta, kostival, troskut, pryskyřník, různé houby aj.

jetel zvrhlýJednou z hlavních příčin poškození jater koní s následnou fotosenzibilizací, o níž se ví už přes 100 let, je pozření jetele zvrhlého (Trifolium hybridum), vzácněji jetele lučního (Trifolium pratense). Bohužel zatím není znám princip ani toxické množství této rostliny, neví se ani přesně, zda toxickou látku obsahuje přímo jetel nebo to nějak souvisí s plísní, která na něm může růst. Tato plíseň roste i na jiných typech jetele, její hepatotoxický účinek se však možná objeví pouze v přítomnosti látek obsažených právě v jeteli zvrhlém. Faktem však zůstává, že spásání tohoto jetele může u koní vyvolat fotosenzibilizaci, vředy v dutině ústní a záněty jater. Pokud se kůň k jeteli zvrhlému dostane pouze na krátkou dobu, lze počítat s fotosenzibilizací. Pokud je však jeho příjem dlouhodobější, může dojít až k jaternímu selhání s následnou smrtí, což skoro připomíná otravy již zmíněnými pyrolizidinovými alkaloidy.

Když se kůže loupe

Na fotodermatitidu bývá náchylná kůže málo osrstěná a/nebo nepigmentovaná. Takže bílé odznaky na hlavě a končetinách, ale výjimkou nejsou ani jiné části těla - včetně rohovky! V mírném případě jsou tato místa zčervenalá, oteklá a koně pálí. Mohu se dělat puchýřky, které prasknou a vyteklá tekutina vytvoří krusty. Vzniklé rány jsou výborným prostředím pro pomnožení bakterií; začnou hnisat. Těžké případy se projevují skutečně hlubokými krvavými ránami či odlupující se kůží. Může to vypadat, jako by se kůň zamotal do ostnatého drátu. Pokud si člověk není jistý, zda se jedná skutečně o fotodermatitidu nebo jen o „normální" popáleninu, je možné provést biopsii kůže a vzorek vyšetřit pod mikroskopem.

Jenže ono tady nejde jen o kůži! V mnoha případech provází fotosenzibilizaci postižení jater, které je většinou vážnějším problémem, než kožní rány. Proto je dobré, když se koni odebere krev a zjistí se, zda jsou jaterní ukazatelé v pořádku nebo ne. Poškození jater si totiž jinak většinou nevšimnete. Kůň může hubnout, mít mírné koliky, ale nikoho nenapadne, že příčinou jsou játra - až přijde fotodermatitida. Nevýhodu mají bezodznakoví koně; u nich totiž postižení jater skutečně může plíživě a nepozorovaně přejít až k jejich selhání...

Co s tím?

Koně, kteří jsou dlouhodobě vystaveni silnému slunečnímu záření, mohou časem trpět rakovinou kůže - karcinomem skvamózních buněk.

V první řadě odveďte koně ze sluníčka, už to mu hodně pomůže a zmírní bolest „spáleného" místa. Kožní změny se většinou řeší lokálně, čili umýt, ideálně i ostříhat okolní srst a na změněnou kůži dát lokální přípravky uklidňující bolest a zánět. Často dobře pomohou kortikoidy, jejichž použití je samozřejmě nutné řešit s veterinářem. Hluboké, krvavé či hnisající rány budou pravděpodobně vyžadovat antibiotika, někdy i injekčně podané. Infekce je tady totiž velkým rizikem: kůže v místě poranění ztrácí svoji ochrannou funkci. Počítejte s tím, že hojení může trvat různě dlouho, podle závažnosti poškození. V těžkých případech se jedná i o měsíce, protože musí doslova dorůst nová kůže. Je samozřejmé, že během této doby je nutné koně chránit před slunečním zářením. Může chodit ven v noci, nebo když je pod mrakem, slunečné dny by měl raději přebývat ve vzdušné stáji. Není nutné, aby žil neustále v šeru - nutné je pouze omezit přímé sluneční světlo. Nepigmentovaná místa těla můžete chránit maskami s UV filtry, dekami či kamašemi, můžete koně natřít krémem s UV filtrem (doporučuje se minimálně 30).

Samozřejmé by mělo být pátrání po příčině fotosenzibilizace a jejím odstranění. Jednou z věcí je vyšetření krve na jaterní ukazatele. Je také dobré projít pastvinu a pokusit se najít rostliny obsahující fotodynamické nebo hepatotoxické (poškozující játra) látky.

Přestože kožní problémy mohou vypadat hrozně, jaterní poškození je pro koně potenciálně nebezpečnější. Uvědomte si, že játra neschopná zpracovat fyloerytrin jsou už často z velké části poškozená. Léčba musí nastoupit okamžitě a rázně, aby měl kůň šanci se z toho dostat. Nestačí jen koně odvést do stáje a namazat opalovacím krémem; zdánlivý letní kožní problém totiž může být mnohem hlubším problémem významně ovlivňujícím další život koně.


Další informace:

Sunburn, Photosensitivity or Contact Dermatitis in Horses - údaje o fotosenzibilizaci koní přímo ze stránek ontarijského ministerstva zemědělství (anglicky)

Rádce hospodáře: Další jeteloviny - texty o některých jetelovinách na stránkách Agrokrom (česky)

Toxikon - zajímavá stránka o různých rostlinných jedech (česky)

Understanding Horse Nutrition: Alsike clover - o problematice spojené s jetelem zvrhlým u koní (anglicky)

Alsike Clover Toxicity in Horses - další informace o působení jetele zvrhlého na koně (anglicky)

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. jk.babeta

    Vojtěška

    18:32 - 02. 05. 2012

    "Někdy se uvažuje o tom, že by tento typ fotosenzibilizace mohla vyvolávat i vojtěška, ale zatím se o tom neví nic přesného ani jistého."

    Z naší vlastní zkušenosti u dvou koníků se přikláníme k variantě, že vojtěška opravdu bude také jeden ze "spouštěčů".

  • 2. jaja

    vojtěška

    21:08 - 02. 05. 2012

    Reaguje na 1.

    Ono skutečně v některých případech to vojtěška může spustit - měla jsem na mysli spíš to, že se odborníci přiklánějí k tomu, že obsahuje fotodynamickou látku - ne že poškozuje játra (čili dělá primární fotosenzinilizaci, ne sekundární). Ale neví se ani, zda to tak skutečně je, jaká látka to je, za jakých podmínek (tolik koní jsme znala, kteří se pásli vyloženě na vojtěškovém poli, a nic...).

  • 3. kristy

    vojtěška

    06:51 - 04. 05. 2012

    Reaguje na 1.

    Tak já zase s vojtěškou problém nemám. Můj kůň je na fotodynamické látky citlivý, měl fotodermatitidu několikrát (šiml s nepigmentovanou kůží). Vojtěškové granule žere celý rok. Objevilo se mu to po seně od nového dodavatele, takže bych to tipla spíš na "jedovaté" seno s třezalkou nebo podobnou bylinou. Jak se seno přestalo dávat, problémy vymizely i přes krmení vojtěškou...

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: