Monika Mechová je nezávislou poradkyní pro krmení koní, nepreferuje výrobky žádné značky a bere v úvahu i ekonomickou stránku věci. Kromě ukončeného studia na Mendelově univerzitě (obor krmivářství) se dále vzdělává a drží krok s nejnovějšími trendy ve výživě koní. Absolvovala např. kurz pod záštitou University of Edinburgh v rámci projektu Coursera a navazující seminář „Advanced equine nutrition" pod vedením Dr. Jo-Ann Murray na University of Glasgow. Její web zde: http://krmeni-koni.cz.
Rodinou koluje okřídlená historka, kterak jsem si ve čtyřech letech u stánku vyplakala figurku černého koníka, která nasměrovala mé budoucí fungování 🙂
Učila Vás rodina, oddíl, nebo jste úplný samorost?Začínala jsem v poněkud samorostlém jezdeckém oddíle na okraji Prahy, kde jsem získala své první jezdecké zkušenosti. Pak jsem přestoupila do převážně parkurového oddílu, odkud jsem utekla k soukromníkovi s distančními koňmi. Tam jsem prožila několik hezkých let, následovalo stěhování na Moravu a opět ježdění soukromých koní. Už v čistě rekreační rovině. Mám dobré základy, ale teď jezdím minimálně a jen pro potěšení.
Někde na pomezí, většinu času mi berou dvě malé děti, jak to bude dál, se uvidí.
Typově nemám preferenci. Většinou si s koněm sednu nebo ne na první pohled a pak to šlape nebo to nechávám být, ať už je kůň jakýkoli. Vzhledem k nulovým sportovním ambicím mě neomezují fyzické vlastnosti koně, ale opravdu jen vzájemná souhra.
Jeden koník houpací, v obýváku bydlící. Většinu času věnuji koním klientů, na smysluplnou práci s vlastním koněm nemám momentálně kapacity.
Až jednou nazraje ten správný čas, mou ambicí je vyrovnaný, spokojený a přiměřeně přiježděný parťák na toulky do lesa, do polí a do vinic v okolí.
Kdo nebo co vás inspiruje v práci s koňmi? Máte nějaký vzor?Líbí se mi práce německé trenérky Anny Jantscher. Ale obecně si ze všeho beru něco. Nesleduji jeden výcvikový směr nebo jednoho trenéra. Jsem otevřená všemu, poslechnu si, zamyslím se, zvážím, jestli to pro mě a mého koně má smysl a pokud ano, zařadím to do naší práce.
V začátcích pro mě fungoval hlavně jako zdroj důležitých informací a studnice různých názorů. Teď je pro mě možností zvyšovat povědomí lidí o správné výživě koní a hlavně její provázanosti s celkovou péčí o koně a jeho managementem.
Pokud se ptáte na sportovní úspěchy, pak nikam. Spíš koně sami mě neustále táhnou dál. Vždy když mám pocit, že už toho celkem dost umím a znám, objeví se kůň, který mi dokáže opak 🙂 Udržují mě tak neustále v procesu vzdělávání a udržují mě pokornou vůči mému oboru i koním samotným.
Těch by bylo 🙂 Ale asi žádný speciální, který by stál za vypíchnutí.
Panovačnost a netrpělivost ze strany člověka.
Jakou nejlepší věc jste se od koní naučila?Vyjadřovat se jasně a srozumitelně, neříkat tělem něco jiného než to, co si myslím. Protože oni to stejně poznají 🙂
Vypustit z hlavy starosti všedního dne a soustředit se jenom na koně a to, co právě děláme.
Z dětství mě neustále pronásleduje film Silver Brumby s Russelem Crowem. Na ten se ráda podívám kdykoli. A z knih? Rozhodně Byerley Turk, už jste tu o něm, myslím, psali. Co se týče výživy, pak Equine applied and clinical nutrition od autorů Geor, Harris, Coenen.
Dali mi můj život takový, jaký je. A nevím o ničem, co by mi vzali 🙂
