Letní vyrážka je problém vyskytující se většinou opakovaně vždy v teplé roční období, kdy létá hmyz. Hlavní příznaky sice zahrnují především kožní změny a tím kazí vzhled koně, ale tím to nekončí. Úporné svědění, charakteristický znak tohoto ekzému, může vést v těžších případech k nejezditelnosti koně a dokonce i k tomu, že svojí úpornou snahou se škrábat začne být doslova nebezpečný sobě i svému okolí. O tom, jak to jemu ztěžuje život, ani nemluvě. O co vlastně jde? Co způsobuje tuto letní šílenost?

Hmyz, hmyz - a taky něco dalšího

Letní vyrážka - německy Sommerekzem (letní ekzém) nebo v anglicky mluvících zemích sweet itch (sladké svědění) je ve skutečnosti alergická reakce na bodavý hmyz, lépe řečeno na některé látky obsažené v jeho slinách. Nejčastěji tuto alergii vyvolají pakomárci (Culicoides) a muchničky (Simulium), ale mohou to být i komáři, ovádi a bodalky. Tyto druhy se živí krví a aby během sání předešli jejímu sražení, vpustí hned po bodnutí do krve sliny obsahující protisrážlivou látku. Ta je vcelku neškodná; může vyvolat svědění či pálení, ale to za chvíli ustoupí. Pokud však je kůň na tuto látku přecitlivělý, vše je jinak. Přecitlivělost je vlastně nepřiměřená reakce imunitního systému (alergie), kdy tělu cizí, ale neškodná látka (alergen) vyvolá velmi silnou imunitní odezvu. Při letní vyrážce, která patří mezi alergie 1. typu, imunitní systém reaguje poměrně rychle na alergen ve slinách hmyzu lavinovou tvorbou protilátek IgE, které se navážou na určité buňky (mastocyty a bazofilní granulocyty) a ty uvolní ze svého nitra zánětlivé mediátory (např. histamin aj.). Tyto látky způsobují vznik zánětu a poškození tělesných buněk a tkání. (Více například na stránce Wikiskripta)

Dobré je vědět, že tato alergie nepadá z nebe, ale vyvíjí se. Nejdříve se organismus musí na alergen „zcitlivět", připravit se na skutečnou alergickou reakci. To znamená, že po prvním kontaktu s ním sice dojde k nadprodukci protilátek IgE a jeho navázání na mastocyty a bazofilní granulocyty, ale nedochází k uvolnění zánětlivých mediátorů a kůň navenek nemá žádné nebo téměř žádné problémy. Teprve při opakovaném kontaktu s alergenem dochází k rozvoji letní vyrážky se všemi svými trýznivými příznaky, kterými jsou nesnesitelné svědění a následně takové rozškrábání kůže, že vznikají otevřené rány, do nichž se snadno dostává sekundární bakteriální infekce.

Letní vyrážka je komplexní problém zahrnující vnější i vnitřní faktory.

Proč u některých koní dojde k onomu „zcitlivění", když je spousta jiných, poštípaných rok co rok po celém těle, kteří letní vyrážkou nikdy netrpí? Bohužel na tuto otázku není jasná odpověď, přestože se dnes ví, že tento problém se zdaleka netýká pouze kůže a hmyzích slin. Je v tom mnohem více; přinejmenším metabolické dispozice a dost možná i dědičné. Letní vyrážkou trpí často poníci či koně malých plemen, tedy „severského" typu. Například z islandských koní žijících na evropském kontinentu jich je postiženo asi 25 %! Mluví se také o nedostatcích minerálů v krmné dávce (Fe, Cu, Zn, Se...) či v nevyváženém metabolismu bílkovin, jejich nadbytku v potravě, stejně jako v příliš energetickém krmení. Narušení imunity ale může mít příčinu v dlouhodobém stresu nebo i v nerovnováze střevní mikroflóry. Bohužel jasná je i další skutečnost: to, že vaše hříbě není „muchař", ještě neznamená, že máte vyhráno. Alergie se totiž může objevit i později; s rostoucím věkem se zvyšuje i pravděpodobnost, že u koně propukne.

Poznáte muchaře?

Asi ano. Bude mít odřený kořen ocasu a hřívu, možná i kohoutek a záď, hruď a spodní stranu hrudníku a břicha až do mezinoží. Ale to není to nejhorší. Vlastní alergie se projevuje v první řadě svěděním a muchaři se začínají škrábat: otírají se a dřou o stromy, hrazení, stěny boxu, koušou se, drbou kopytem, válejí. Těžce postižení jedinci doslova nemyslí na nic jiného, než jak utišit svědění. Jsou nervózní, zběsilí až nebezpeční, jak se snaží o vše dřít a otírat. Jenže škrábáním se svědění nezbaví, naopak. Kromě toho, že si olámou žíně ocasu a hřívy, si poškodí kůži a vznikají otevřené rány, mokvající a krvácející. Na ně se lepí špína, sedají mouchy a jiný hmyz a snadno dochází k bakteriální infekci. Při ní se objevuje další svědění, pálení, postižená místa mohou zhnisat a rány se zhoršují. Kůže časem olysá a zbytní, oteče, popraská, pokryje se krustami.

Pokud se rozhodnete kupovat koně, učiňte tak na podzim, dokud jsou vidět známky letní vyrážky. Na jaře může být kůň zarostlý srstí a vypadá zcela zdráv - do příletu prvního hmyzu.

Problémy se objevují na jaře a většinou mají několik různě intenzivních fází, často vrcholí v květnu/červnu a u některých koní i v září, na podzim, kdy teploty klesají a hmyz přestává létat, postupně ustávají. Kůň přes zimu zaroste srstí, aby se na jaře všechno roztočilo znovu; většinou ještě hůř. Letní vyrážka se totiž často rok od roku zhoršuje.

Vědou proti alergiím

V současné době jde ale diagnostika dál, než jen vyhodnocení viditelných příznaků. Vědci izolují různé látky ze slin hmyzu, které mohou vyvolávat alergie u koní, a chtějí je identifikovat, včetně jejich genetického kódování. Pak budou moct zjistit, na co přesně koně reagují a vytvořit proti nim léky.

I tak už ale existují diagnostické metody, které muchaře spolehlivě odhalí. Příkladem může být test Equine Cast 2000, kterým lze poměrně přesně zjistit u koně letní vyrážku bez ohledu na roční období, protože zjišťuje hladinu sulfidoleukotrienů (zánětlivé mediátory uvolněné následkem alergické reakce).

Proč chceme poznat, že daný kůň trpí touto alergií? Protože už i u koní se rozvíjí metodiky tzv. specifické imunoterapie (zvané také hyposenzibilizace či desenzibilizace), která je považována za jedinou kauzální terapii alergií a je odvozená z humánní medicíny. Její princip spočívá v tom, že se koni vpraví do těla připravený extrakt alergenu (zde látka ze slin bodavého hmyzu, na kterou má kůň prokázanou alergickou reakci). Léčba trvá delší dobu (ca 2 roky) a dávky alergenu se postupně zvyšují; kůň si tak „zvyká" na zvyšující se koncentraci alergenu, aniž by se rozvinula alergická reakce. Například B. Hunsinger získal během svých výzkumů nadějné výsledky: více než polovina sledovaných koní s letní vyrážkou (54,9 %) vykazovala za 6 měsíců léčby na principu hyposenzibilizace dobré výsledky, u dalších 13,9 % se příznaky zmírnily. Pokud tato léčba proběhla během prvních dvou let od toho, co se tato nemoc objevila, byly úspěchy ještě větší a až u 75 % koní se výrazně zmírnily příznaky. Podmínkou úspěšné léčby je ale přesná diagnóza, kterou je třeba provést co nejdříve po prvním objevení se příznaků této alergie, a co nejvčasnější zahájení léčby. Proto se doporučuje začít léčit koně už se středně závažnými příznaky (trvající déle než 3 měsíce v roce) a léčbu důsledně provádět 1-2 roky, protože podle zkušeností se objevují recidivy, pokud se s léčbou skončí dřív.

Válka s letní vyrážkou

Koně trpící letní vyrážkou potřebují v první řadě velmi poctivou, každodenní péči. A to nejen během jara či léta, ale skoro stále. Pouze tak jim můžeme zpříjemnit život, zmírnit příznaky nebo je v jistém slova smyslu „vyléčit". Bojovat s letní vyrážkou můžeme na třech frontách: 1. před (hmyzí sezónou), 2. během (hmyzí sezóny) a 3. po (bodnutí hmyzem).

1. Před hmyzí sezónou koně připravujeme na to, že se začnou „objevovat" alergeny:

• koně je třeba krmit krmivy s co nejnižším obsahem cukrů a pouze s nezbytným množstvím bílkovin, čili vyhýbáme se jádru a ideálně i jarní pastvě;
• přidáváme kvalitní minerální doplněk obsahující i stopové prvky;
• do krmiva přidáváme nenasycené mastné kyseliny, které zlepšují stav kůže a některé (omega-3) působí i obecně proti zánětům a upravují imunitní rovnováhu;
• někdy pomůže, když místa, kam sedá hmyz, potřeme vrstvou oleje;
• koně nestresujeme, snažíme se, aby žil v harmonickém stádě a v klidných podmínkách, měl svoji rutinu a ohleduplnou práci.

2. Během hmyzí sezóny o koně maximálně pečujeme, abychom minimalizovali jeho napadení hmyzem:

• denně koně čistíme, myjeme hřívu a ocas, sprchujeme ho, abychom ho zbavili prachu a potu, který přitahuje hmyz. Šampóny používáme jen v nejnutnějším množství a vždy jen ty, které jsou nedráždivé. Jinak koně myjeme čistou vodou;
• můžeme koni upravit denní režim, aby chodil ven v době, kdy létá hmyzu nejméně (v noci nebo ráno), přes den bude schovaný ve stínu a chládku stáje;
• při pobytu ve výběhu nebo na pastvině chráníme jeho tělo maskami a letními dekami, které jsou prodyšné ale neprostupné pro hmyz a zakrývají všechny důležité části těla (krk, hruď, břicho, kořen ocasu...);
• prostředí udržujeme čisté, aby se v něm hmyz nedržel a nemnožil, čili zbavíme se stojaté vody a tekoucí udržujeme velmi čistou, pravidelně vysečeme vysoké rostliny a nedopasky ve výběhu, pravidelně (denně) uklízíme výběhy od trusu, hnojiště a kompost držíme daleko od koní, udržujeme čisté žlaby, napáječky a jiné nádoby s krmivem a jeho zbytky;
• ježdění přesuneme na dobu, kdy je hmyzu nejméně. Přitom udržujeme pravidelný režim, abychom koně měli v dobré fyzické i psychické kondici;
• kdo má možnost přestěhovat koně do vyšších nadmořských výšek, může ji přes léto využít.

3. Pokud již koně hmyz obtěžuje, zmírníme jeho svědění a zabráníme rozvoji zánětu kůže a škrábání:

• rozhodně to neděláme tak, že koně trestáme!
• svědící místa lze potírat směsí vody s octem (9:1 nebo ještě řidší), můžeme na ně přikládat plátky cibule;
• postižená místa můžeme omývat přípravky s arnikou, aloe vera (tu lze používat i vnitřně), měsíčkem či heřmánkem; měsíček je dobrý i na otevřené rány;
• použít lze i různé komerční přípravky, například krémy a mastičky na „dětský zadeček" či podobné (Rybilka, Bepanthen, Penaten krém, Melkfett), které však nesmí být parfémované;
• záněty a svědění tlumí roztok Prurivet, který získáte od veterináře;
• otevřené rány je třeba vyčistit a dezinfikovat, ideálně povidon jodidem, pokud jsou tyto rány povrchové, lze použít i „fialku" nebo Aluspray, které je zároveň chrání před hmyzem;
• na svědící místa lze nanést i chladivé jíly, popřípadě směsi éterických olejů (sledujte, jak na ně kůň reaguje!), například:

éterický olej	účinky
anýzový	má kořeněnou vůni a odpuzuje hmyz
avokádový	ochrana před světlem
citronelový	ochrana před hmyzem
eukalyptový	součást insekticidů
jasmínový	u alergií působí na psychickou stránku problému, uklidňuje nervový systém
heřmánkový	mírní zánět a křeče, působí hojivě, uklidňuje nervový systém při přecitlivělosti na bolest a dráždění
levandulový	mírní otoky po bodnutí hmyzem, uklidňuje a regeneruje kůži, mírní bolest
mentolový	jeho zápach odpuzuje hmyz
pupalkový	vyživuje kůži svými nenasycenými mastnými kyselinami
karafiátový	vůně odpuzuje hmyz
olivový	vysoký obsah nenasycených mastných kyselin, vitamínu E, minerálů a vitamínů
santalové dřevo	jeho vůně odpuzuje hmyz
sezamový	chrání kůži před světlem
tea tree	pro citlivou a podrážděnou kůži, dezinfekce ran
z vlašských ořechů	chrání před světlem
cedrové dřevo	odpuzuje hmyz

Samozřejmě metod, jak se pokusit koně zbavit nepříjemné alergie, je mnoho, ale každý kůň je individualita a bohužel žádný, ať už konvenční či alternativní postup, není spolehlivý na 100 % u každého koně.

Čím více nápadů, tím větší šance, že svému koni najdete to nejlepší řešení; proto budeme rádi, když napíšete své zkušenosti, ať už pozitivní nebo negativní, s péčí a léčbou koní trpících letní vyrážkou. Můžete psát pod článek nebo na e-mail info@equichannel.cz a my poslední květnovou středu zveřejníme váš receptář letních rad a tipů!

Další informace:

Testy odhalující koně postižené letní vyrážkou (německy): http://www.pferdetierarzt.at/

B. Hunsinger: Diagnostik und spezifische Immuntherapie allergisch bedingter Erkrankungen, Pferdespiegel 4/2003 - výzkumy o léčbě alergií u koní (německy)