Když má kůň nos za kolmicí

11. 2. 2010 Theresa Sandin Autor fotek: archiv autorky

Proč je špatné, když má kůň nos za kolmicí? Ano, proč nad tím vlastně dumat? Vypadá to jako malichernost, starat se o nos koně, když nám jde přece o záď. Takže proč si lámat hlavu s nějakým „za kolmicí"? Dobře, takže vám to prozradím...

sd logo

rollkurChceme, aby kůň během práce natáhl celý svůj rámec, aby se uvolnil a aby využil plnou kapacitu své síly efektivně a bez napětí. Pouze bez napětí může kůň plně využít své schopnosti a bude se atleticky vyvíjet. Pojem tenze (= napětí) lze definovat jako ztuhnutí nebo stažení svalu, což je opakem efektivního pohybu, kmihu a rovnováhy. Proto chceme, aby byl celý kůň uvolněný, bez tenze, ale fit. Uvolněný, ale ne ochablý, tonizovaný, ale ne ztuhle napjatý.

Pokud máte napjatého koně, bude pracovat sám proti sobě. Pokud je váš kůň napjatý na jednom konci a na druhém je uvolněný, stále pracuje proti sobě, bez ohledu na to, zda je napjatý zadní nebo přední konec. Tenze v zadním konci je často způsobená slabostí, špatnou rovnováhou a špatnou gymnastickou přípravou, zatímco tenze na předním konci velmi často pochází z toho, že jezdec táhne hlavu koně dozadu. Tenze, protože se kůň cítí nepohodlně v hubě nebo protože musí udržovat postoj, který vyžaduje používání špatných svalů, čímž se narušuje jeho normální rovnováha a způsob pohybu.

Normální držení těla


normální držení tělaKdyž kůň stojí, jde nebo běží ve volnosti, obvykle drží krk natažený a zvednutý a nos dopředu. Tímto způsobem může dle svých potřeb regulovat rovnováhu a zaostřit zrak na různé objekty. Tato pozice krku a hlavy je také nejméně namáhavá.

Krční pilovitý sval (m. serratus cervicis), nejdelší sval krční (m. longissimus cervicis) a trnový sval (m. spinalis cervicis) pomáhají nést zadní část krční páteře, přidržují ji shora od kohoutku (červené).

Řemenovitý sval (m. splenius) a nejdelší sval hlavový (m. longissimus capitis) podporují přední část krční páteře, také působí od kohoutku (zelené).

V oblasti týlu pomáhají krátké svaly tahem za týlní drsnatinu na zadní ploše lebky vystrčit nos dopředu (modré).

Žvýkací sval (m. masseter) je uvolněně tonizovaný, takže čelisti zůstávají zavřené (žluté).

Šíjový vaz, jdoucí pod horní linií krku, je uvolněný a nepracuje.

Takto to funguje, plus ještě svaly, které slouží k ohýbání krku do stran. Toto držení těla je pro koně přirozené, což zní dobře. Udržet koně v této pozici během ježdění není nic těžkého. Ale ježdění není pro koně nic přirozeného, takže na vaši hmotnost na svém hřbetě bude reagovat: Zkrátí krk a prohne hřbet.

Prohnuté držení těla


prohnuté držení tělaZkrátí horní krční svaly, řemenovitý a nejdelší hlavový sval, a tím se zkrátí jeho horní linie (zelené).

Základna krku je tlačena dolů a některé svaly, které ji drží, povolí, protože horní krční svaly drží hlavu zvednutou (červené).

Také krátké svaly týlu jsou zkrácené a nos koně je ztuhle vystrčený dopředu (modré).

Všechen ten tah za hlavu seshora způsobuje, že kůň musí zatnout žvýkací svaly, aby udržel hubu zavřenou (žluté).

Následkem toho se kůň prohne, protože se zkrátí jeho horní linie, základna krku je zatlačená dolů/dopředu a hřbet klesne, protože napětí se šíří podél páteře. Kůň se pohybuje uspěchaně na předku. Prohnutý hřbet způsobí, že předek a záď nejsou propojené.

Takže musíme udělat nějaké úpravy v rovnováze koně a ve způsobu, jak bude během ježdění a výcviku používat své tělo. Proto činíme to, co by jinak udělal i on normálně při jakékoli „zvláštní situaci". Shromažďujeme.

Avšak dříve, než ho shromáždíme, musíme ho uvolnit a naučit ho teleskopicky vytáhnout krk - to je duše shromáždění (zatímco ohnutá hlezna jsou jeho srdcem).

na otěž aktivací záděA aby mohl kůň uvolnit svoji horní linii a teleskopicky natáhnout krk, uvolnit hřbet a najít rovnováhu, musíme ho jezdit na otěži, s uvolněným týlem.

Na otěž zezadu

Ježdění na otěži však vyžaduje trochu více, než jen uvolnění týlu. Mnoho koní tak totiž pouze bude pokyvovat hlavou, ale ne pracovat. My však chceme, aby kůň pracoval, začněme tedy od jeho zadního konce.

Když zadní noha došlapuje pod tělo, pánev se stáčí (podsazuje). Hřbet se zvedá a podepírající a sunoucí končetina přenáší svoji energii na hřbet a uvolňuje svaly. Horní linie se uvolní a prostupný kůň ji ještě více protáhne tím, že jde za udidlem.

Na otěži - uvolnění týlu

na otěžiUvolnění týlu podpoří prodloužení a uvolnění svalů, které hýbou nosem (modré).

Toto uvolnění postupuje podél horní linie až horním krčním svalům, ty se také uvolní (zelené).

Nyní musí pilovité krční, nejdelší krční a trnové krční svaly nést krk u jeho základny, protože horní krční svaly tak nečiní. Základna krku se zvedne a krk se vysune jako teleskop (červené, tmavé šipky).

Jakmile se uvolní týl, nos koně klesne dolů ke kolmici. Žvýkací svaly se mohou uvolnit, čelist je volná a může se mírně pootevřít, aby kůň mohl přežvykovat udidlo (světlá šipka).

To je obvyklé žádoucí držení krku koně, tak chceme, aby pracoval, aby zvedl základnu krku a uvolnil čelist a týl. Kůň přijde na přilnutí a je připraven se natáhnout, kdykoli mu nabídnete delší otěž. Tak je to správné.

Co se týče protažení, není to to stejné jako strečink v hodinách gymnastiky, když opřete jednu nohu o lavici a položíte se na ni trupem, abyste si co nejvíce protáhli svaly. Kůň však nemá v dolní části krku žádnou „kost", která by sloužila jako páka. Pokud bychom silově protahovali jeden konec krku (horní linii), znamenalo by to, že musíme stáhnout dozadu a stabilizovat druhý konec (dolní linii). To není dobré.

Kůň však může k protažení využít gravitaci. Když necháte hlavu koně poklesnout níž k zemi, svaly podél horní linie se uvolní, aniž by docházelo ke stahu svalů dolní linie.

Teleskopické vytahování krku - dopředu...

teleskopické vytažení krku dopředuZákladna krku se do určité míry zvedne, když kůň sníží hlavu. Bude také výš než týl, takže krční páteř se narovná a teleskopicky vytáhne. Svaly dovolí hlavě, aby se pomalu a postupně snížila (červeně).

Svaly podél horní linie krku (týlu) se natahují a dovolí krku, aby se vytáhl teleskopicky dopředu (zeleně, tmavé šipky).

Týl je stále naprosto uvolněný a pouze dovolí hlavě, aby z něho visela. Nos klesá směrem k zemi (světlá šipka).

Žvýkací svaly jsou stále uvolněné a čelist může viset volně.

Nyní je krk narovnaný a teleskopicky vytažený, jak jen to jde. Pracují pouze svaly horní linie, ato ve střední délce svého možného natažení, postupně se povolují stále více a více.

Lze vidět, že uvolnění týlu umožní hlavě viset dolů, a jak krk klesá, úhel mezi hlavou a krkem se otevírá. Pokud by byly dolní krční svaly používané nesprávně, bylo by to vidět právě zde. Právě hrdlo je tím místem, kde by se to projevilo. Nyní však všechny svaly mění svoji délku. A to je dobře. Jakákoli statická práce je vyčerpávající a může způsobit hromadění kyseliny mléčné. Proto lze takovéto dobrovolně úmyslné protahování provádět kdykoli, pomáhá zbavit se únavy a brání nekorektní práci krčních svalů.

... dolů a ven

dopředu - dolů - venPokud se kůň natáhne úplně, jeho nos dosahuje k zemi. Vypadá to velmi přirozeně a je to přirozené. Kůň se tak natahuje při pasení a při čichání k zemi. Pamatujte si, že pro koně je přirozené trávit 12 a více hodin pastvou.

Svaly základny krku se natahují a berou s sebou trnové výběžky obratlů v oblasti kohoutku. To roztahuje hřbet jako harmoniku nebo vějíř (červené).

Horní linie je plně natažená od týlu ke kohoutku, ale není přetažená. Páteř je rozvinutá do své maximální délky (zelené).

Střední kloněný sval, spojující dolní čelist se střední částí krční páteře, je natažený a čelist je pootevřená, aby mohla přežvykovat (modré).

Kůň je stále zcela uvolněný a vytáhl se natolik, že svoji roli přebírá šíjový vaz a do jisté míry hlavu mechanicky podporuje. Uvolnění.

To je moment, kdy si většina lidí myslí, že trochu "navíc" nemůže uškodit. Trošku více protáhnout. Možná trochu více protáhnout týl, když je úhel mezi hlavou a krkem tak otevřený. A tady to začíná jít špatným směrem.

Kůň je bytost podléhající stejným fyzikálním zákonitostem, jako my všichni na Zemi. Gravitace je jen jedna. Gravitace chce, aby se kůň rozplácl na zemi. Kůň musí vykonávat svalovou práci, aby vůbec stál vzpřímeně. Pokud kůň jde a vytáhne krk za použití gravitace, všechno chce spadnout dolů. Hlava taky.

Takže aby se hlava pohnula dozadu, musí jí v tom něco pomoct, aby překonala gravitaci a „visela" trochu více stažená dozadu. Bezpochyby v tom mnoha koním pomáhají jejich jezdci, kteří prostě jejich hlavu nesou ve svých rukách. Ale někteří tak nečiní, někteří chtějí, aby kůň svoji hlavu takto nesl sám.

Za kolmicí

za kolmicíHorní linie je natažená.

Týl je natažený.

Dolní kloněný sval táhne krk dozadu, aby ho stabilizoval, zároveň tím táhne základnu krku dolů (modré).

A střední kloněný sval táhne dozadu hlavu, přičemž také táhne krk dolů (modré).

Jazylkové svaly sternohyoideus a sternothyroideus také pomáhají zkrátit dolní linii, aby se hlava mohla udržet vzadu (růžové).

A protože ony i kloněný sval táhnou za dolní čelist, žvýkací svaly musí pracovat, aby udržely hubu koně zavřenou (žluté).

Sval sternohyoideus táhne za jazylku a s ni i za jazyk, ten proto nemůže v hubě volně ležet a správně nést udidlo.
Tomu se říká TENZE, napětí. A bude hůř.

Do hloubky a rollkur


do hloubky a rollkurHorní linie je protažená.
Páteř mezi týlem a 3. krčním obratlem je nadměrně vyklenutá a pod napětím.

Dolní a střední kloněný sval pilně pracují (modré).

Stejně tak pracují i jazylkové svaly sternohyoideus a sternothyroideus (růžové).

Jazyk a jazylka jsou tažené dozadu a celá oblast dolní čelisti je napjatá (žluté).

Páteř je uvězněná uvnitř šíjového vazu. Extrémní zarolování poskládá tento vaz okolo krční páteře, to stlačí táhnoucí svaly dolní linie krku. Při tom všem je šíjový vaz natažený (přerušovaná čára).


Domluvme se na pojmech...

Protože se zde bavíme o pozici krku, je třeba si ujasnit pojmy, abychom pod jedním výrazem nemysleli zcela odlišné situace. Při ježdění by se neměl přísně dodržovat jeden neměnný názor, ale je třeba lépe pochopit i jiné názory či dokonce jiné postupy, s nimiž sice ve skutečnosti nesouhlasíme, ale možná říkáme něco podobného.

Například někteří jezdci říkají, že jezdí v hloubce. Přimějí koně snížit hlavu níž, než by ji nesl normálně. Někdo říká, že už je kůň zarolovaný dozadu k hrudi a jiní to spíš vidí jako pouhé protažení krku dopředu a dolů. Nakonec do hloubky znamená dolů, ne? Slovo v hloubce se také často spojuje se zarolovaným držením krku a hlavy a kromě toho někteří jezdci nedokážou pochopit, že existuje něco takového, jako je ježdění koně s krkem vytaženým ven (dolů a dopředu). Možná ještě tak u koně, který vyhazuje a strká hlavu mezi nohy.

Budu zde používat některé zkratky, protože nechci opakovat dlouhé výrazy a protože anglické verze těchto zkratek se běžně používají v diskusních fórech. Pokud je neznáte - zde je legenda:

  • BTV (angl. Behind The Vertical) = ZK = nos za kolmicí
  • IFV (angl. In Front of the Vertical) = PK = nos před kolmicí
  • FDO (angl. Forward, Down, Out) = DDV = krk natažený dopředu, dolů, ven
  • zalomený za 3. obratlem = páteř nesprávně uspořádaná mezi nosičem a 3. krčním obratlem
Zdánlivá kolmice

na kolmici nemá být linie vedená středem hlavyna kolmici nemá být hrana dolní čelistiNěkteří lidé si myslí, že „na kolmici" má být linie vedená středem hlavy nebo dokonce hrana dolní čelisti. Někteří si dokonce myslí, že se týl nachází 20 cm za ušima koně, protože to je bod, který je nejvýš - a přece se říká, že nejvýš má být týl, není-liž pravda?

Ne.

„Kolmice" je pomyslná svislá linie, která začíná na čele koně a jde kolmo na zem, před ní nebo na ní se má nacházet nos. Hřbet nosu má být před kolmicí, jako velmi prudká sjezdovka!

nos je před svislou liníí začínající na čeleMůžete také pro srovnání vzít na pomoc oko a nozdru. Jakmile je nozdra před svislou linií vedenou od oka, hlava koně je před kolmicí. Nebo v případě velmi dobře padnoucí uzdečky má být lícnice svislá. To je pozice hlavy, kterou kůň zaujímá ve spánku, nebo když používá minimum krčních svalů. A minimální používání krčních svalů není nic špatného, jak by si někdo mohl myslet. Jsou zde svaly, které ovládají polohu hlavy, ty táhnou hlavu dozadu a dovnitř, zkracují krk. V tomto případě chceme, aby byly tenké. Zde je výraz „ohnutí či vyklenutí v týlu" nevhodný. Lepší by bylo použít „uvolnit týl", protože tak nos padne sám od sebe blízko ke kolmici

obvyklý obrázek z drezurních soutěží, za kolmicí a týl doleSkutečnost, že 99 % všech drezurních koní, které uvidíte na obdélníku, nemá nos na nebo před kolmicí, ukazuje, že pojem „kolmice" má u různých lidí různý význam. Známky se nedávají přímo a pouze za držení hlavy, pokud se vůbec držení hlavy bere v potaz. Dostal-li kůň přesto za určitý cvik známku "10", na správnost jeho držení hlavy nebral nikdo ohled, protože jinak by nedostal 10. Ale zcela jistě budil dojem kulatosti, tento dojem však nebyl správný.

Více na stránce "Trénujte si oko" (zatím pouze v angličtině).

Týl zdánlivě nejvyšším bodem


skutečné umístěný kostního výběžku zvaného týlPotom tu máme týl a míru jeho zvednutí. Podle pravidel by měl být nejvyšším bodem, kromě chvíle, kdy kůň jde v kroku na dlouhých otěžích. Ale kde se skutečně týl koně nachází? Týlem není bod, který je u závodních drezurních koní nejčastěji nejvyšší. Ne, týl je protruberancia occipitalis, tedy zadní část lebky. Tento bod má zůstat nejvyšším kostěným bodem shromážděného koně a koně v jakémkoli postoji na otěži. Těžko tomu porozumíte, pokud jste tuto situaci nikdy neviděli. Někdo si může instinktivně myslet, že kůň je při tomto držení krku napjatý nebo „nedostatečně zakulacený". To obvykle pochází z neschopnosti „udržet" koně v tomto držení o jeho vlastní vůli a místo toho je potřeba ho „uvěznit" za kolmici, aby nemohl házet hlavou nahoru. Také to pro vás může být neobvyklé, pokud neznáte anatomii koně a myslíte si, že hlava se kloubí s krční páteří za dolní čelistí. Takže teď už znáte pravdu!


hlava se napojuje na krční páteř v horní části, ne na úrovni dolní čelistiMyslím si, že mnoho nepochopení pramení z toho, že jezdci a trenéři neznají dobře anatomii koní a funkci krku a hlavy a jejich skloubení. Krční páteř se napojuje na horní část lebky, poblíž hrany, kde začíná temeno a pak čelo. Z tohoto místa lebka visí dolů. Nenapojuje se v místě, kde hrdlo přechází v dolní čelist. Tam není žádné kostní spojení a svaly v těchto místech mají být tenké, pokud se jedná o koně ježděného na přilnutí.


kůň zůstane za kolmicí, pokud ho trénujete za kolmicíMnoho jezdců a trenérů říká, že týl jakožto „nejvyšší bod" je až konečná póza na úrovni grand prix, ale je to pouze kec nevzdělaných! Myslí si, že krk dole a hlava za kolmicí (týl a krk svírají stejný úhel, jako když je kůň ježděn „nahoře") je držení těla koně na nižším stupni výcviku a jakmile se kůň propracuje na úroveň grand prix, jednoduše krk zvednete a - voila - hlava je na kolmici.

Řekla bych, že to se NIKDY nestane. Dojde totiž k tomu, že se kůň naučí držet hlavu staženou dozadu pomoci svalů dolní linie krku a tak ji bude držet i tehdy, když krk zvedne. Tito koně se obvykle pohybují s nadměrně vzpřímenými krky (a tedy i prohnutými hřbety) a jejich hlavy jsou stále za kolmicí, i když jsou ježdění „nahoře", protože se naučili tomuto způsobu nesení hlavy a byli za něho chváleni. U těchto koní je nemožné „umístit krk kamkoli", jak říkají rádi příznivci rollkuru, protože jezdec nedokáže vytáhnout nos koně dopředu. A kůň se naučí nosit hlavu staženou dozadu. Jediným způsobem, jak přimět koně vytáhnout nos dopředu, je jezdit ho v prodloužených chodech, což lze trénovat doma, ale mezi pasáží a krokem v drezurním obdélníku bude kůň stále s nadměrně vyklenutým krkem a prohnutým hřbetem.


týl je nejvyšším bodem koně a nos je před kolmicípři natažení je týl níž než kohoutekPodle pravidel má být týl nejvyšším bodem koně, ne celého vesmíru! To neznamená, že musí být příliš vysoko, aby byl nejvyšším bodem koně.

Když se hlava dostane níž než kohoutek, je dobré, že není týl nejvyšším bodem - protože se jedná o protažení! (Pamatujte, že nos má být stále na nebo před kolmicí.) Měli byste nechat koně protahovat se dolů často, aby se uvolnil a prodloužil krk, ne aby v této pozici „pracoval". To ho také povzbudí ve snaze protáhnout se i během shromáždění a krásně vyklenout krk.

poloha týluJiným důvodem tohoto omylu je to, je i skutečně zkušení lidé od koní, jako je Frank Evans a jiní, považují za týl nosič (atlas) (fialový) nebo čepovec (axis) (modrý), což samozřejmě není pravda. Jsou to totiž už krční obratle a týl (červeně) je součástí lebky, zadní část mozkovny, abychom byli přesní. Důvod, proč má být týl nejvyšším bodem koně, je ten, že krk NEMÁ být příliš zarolovaný v oblasti atlasu či axisu. A tady dochází ke zmatení pojmů: Protože atlas nebo axis jsou u mnoha koní nejvyšším bodem, musí být týl právě zde. Ach jo!

Ti, kteří si myslí, že týl může být nejvyšším bodem pouze u shromážděných koní na úrovni Grand Prix, jsou ztraceni v bludišti nadměrného klenutí krku. Myslí si, že je to tak, protože jezdí svého koně už od prvního dne s krkem zarolovaným (nadměrně ohnutým na úrovni 2.-3. obratle) a kůň se tím učí zkracovat spodní stranu krku a držet hlavu staženou dozadu. Jakmile se to kůň takto naučí, jedinou šancí, jak dostat jeho týl nahoru do pozice nejvyššího bodu, je zvednout jeho krk rukama do té míry, že už nebude moct držet hlavu za kolmicí. Není divu, že si tito lidé myslí, že „závodní pozice hlavy nahoře" je špatná pro koňský hřbet!

Příště si rozebereme jednotlivé situace před kolmicí, za kolmicí, nahoře, dole - a jaké klady a zápory s sebou nesou pro ježdění a především pro koně.

Podobné články

Jak dosáhnout shromáždění... Mluvili jsme o kruhu pomůcek, polovičních zádržích a nyní si musíme něco říct i o sestavení koně. Co to vlastně je, jak…

Vyhrávají nejvyšší drezurní soutěže koně, kteří jsou skutečně shromážděni? Výzkumy zjistily, že ne. Ale proč to tak je - proč rozhodčí dají nejvíce…