Když je venku horko, koni je ještě tepleji

6. 06. 2012 12:00

Obrázky: 3

Autor: Dominika Švehlová Spoluautoři: Dominika Švehlová Foto: Petr Švehla Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 19302 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát

Slunce pálí a rtuť na teploměru se šplhá nebezpečně vysoko. Člověk by nejraději ležel u vody, ale musí jít trénovat, protože o víkendu ho čekají důležité závody. Je mu horko, ale chlácholí ho vidina vychlazeného piva, až se z tréninku vrátí. Jenže co kůň? Je mu taky horko? Nebo to koně berou jinak?

Na rovinu: pokud je jezdci horko, koni bude ještě tepleji. Proč? Je to jednoduché - koně jsou zvířata stvořená pro život v mírném klimatu, dokážou velmi dobře udržovat teplo v těle a ne naopak. Pokud kůň a člověk středně těžce pracují v horkém počasí, kůň se může přehřát už za 17 minut; člověku to bude trvat 3-10x déle. Kůň má totiž na svoji masu hmoty poměrně malý povrch těla a díky tomu z něj do prostředí odchází málo tepla. Navíc má oproti člověku mnohem více svaloviny, která při práci tvoří teplo jako odpadní produkt, takže už sebemenší pohyb ho docela zahřeje. Pokud k tomu připočítáme tukovou vrstvu a srst, je jasné, že kůň se skutečně zbavuje tepla hůř.

trénink v horkuRozžhavená mašina...

... skoro tak vypadá kůň, který musí běhat v teplém počasí. Je naprosto normální, že se kůň po chvíli pohybu takzvaně zahřeje, i když je kolem chladno. Jeho pracujícími svaly se rozproudí krev a ta s sebou kromě kyslíku a živin přináší teplo. Další teplo vzniká „jenom" tím, že svaly pálí energii a pracují; až 80 % spálené energie má podobu tepla! Během práce se kůň zahřeje o 1-2 °C (taková provozní teplota...) - takže pokud mu v tuto chvíli změříte rektální teplotu, bude to skoro 40 °C. Jenže bylo zjištěno, že uvnitř svalů je v tuto chvíli skoro 43 °C! To už je teplota, při níž dochází k denaturaci bílkovin, dalo by se říct „rozvaření". Aby k tomu nedošlo, musí se svaly umět účinně chladit.

Na druhou stranu není kůň jako kůň. Podle jednoho výzkumu, kde vědci porovnávali koně 7-8leté a koně asi 15leté, se starší koně rychleji zahřáli na „provozní teplotu", a to už za 16 minut oproti půl hodince koní mladších. To ale není nic pozitivního: příčinou je méně tekutin v krvi starších jedinců a tím i méně účinné chlazení, rychlejší nástup dehydratace při pocení a zbytečně zrychlená činnost srdce při pumpování krve po těle. Pro letní dny je třeba myslet na to, že starší koně se snáze přehřejí; to platí ale i pro koně nemocné, jinak oslabené nebo naopak velmi mladičké. A pro koně dehydratované, kteří z nějakého důvodu nepijí či pijí málo.

Ale pojďme k tomu chlazení, protože bez toho byste si na koni moc nezajezdili. Jakkoli je kůň starý, aby se při práci nepřehřál, musí se umět průběžně chladit, musí mít účinnou termoregulaci.

Všechna ta voda

A termoregulace - stejně jako ústřední topení nebo klimatizace - závisí na vodě. Když je chladno, termoregulace udržuje teplo v těle: sníží se prokrvení kůže, zvýší izolační vrstvy, například se vzpřímí srst. Naopak v horku je nutné teplo z těla odvádět do prostředí. Dělá to ten stejný systém, ale „naopak": kůže je lépe prokrvená, snižují se vrstvy izolace a - hlavně - se produkuje pot, který ochlazuje tělo vypařováním. To je hlavní strategie chlazení koní. A aby se mohli dostatečně potit, musí mít dostatek tekutiny v krvi, která odtud přejde do potních žláz a z nich ven z těla.

Koně mohou potem ztratit až 15-20 litrů za hodinu v suchém horku a až 30 l ve vlhkém horku.

Zajímavé jistě je i to, že koně mohou potem ztratit až 15-20 litrů za hodinu v suchém horku a až 30 l ve vlhkém horku. Ve srovnání s člověkem kůň v pocení pokulhává: zatímco je tento způsob chlazení u koní účinný pouze z 25-30 %, u člověka je to až 50 %. A navíc - když je vlhko, pot se špatně vypařuje, takže přestože kůň ztrácí kvanta vody, příliš se neochladí. Koně tedy ztrácejí v horku více tekutin, než je nutné, a snadno dojde k jejich dehydrataci. Kromě toho je koňský pot koncentrovanější než lidský - obsahuje hodně solí, takzvaných elektrolytů. I ty jsou v těle potřebné a pocením je kůň nenávratně ztrácí.

Z obecného hlediska je jasné, že pokud má kůň v létě pracovat a nekomplikovat si život přehřátím, dehydratací či elektrolytovou nerovnováhou, je třeba dodržovat určitá pravidla, díky kterým se jeho rozpálené tělo bude dodatečně chladit - a díky kterým si bude kůň schopen v těle „nastřádat" více vody do zásoby.

1. Upravte si jezdecký režim

Koně špatně snášejí práci v horku, největší problém pak mají, když je zároveň i vlhko. Špatně se chladí a navíc ztrácejí mnoho cenných tekutin a elektrolytů. Je proto vhodné přizpůsobit počasí práci a ježdění.

Můžete s koněm během skutečně extrémního počasí jednoduše nepracovat a pouze ho necháte v klidu postávat na stinném místě pastviny či výběhu, popřípadě mu umožníte vstup do dobře větraného přístřešku. Koně v horku sami vyhledávají stín, proudění vzduchu a úkryt před hmyzem.

Ale samozřejmě ježdění se úplně vzdávat nemusíte. Vyhněte se však rozpálené části dne a jezděte ráno nebo večer. Ráno bývá chladněji, ale je vyšší vlhkost vzduchu; naopak večer je vzduch sice sušší, zato teplejší. Takže kdy? Porovnáním reakcí koní na obě podmínky bylo zjištěno, že koně lépe zvládají ranní situaci. Pokud tedy chcete v horkém létě udělat něco pro jejich pohodu a zdraví, přesouvejte větší aktivity do ranních hodin, ideálně tak do půl deváté. Činili a činí tak i organizátoři velkých jezdeckých akcí, například Olympijských her v Atlantě!

Pokud se přece podaří vydat se na práci s koněm v horku, upravte si aspoň svůj „jezdecký plán":

  • Zkraťte celkovou dobu ježdění, klidně o třetinu či polovinu. Udělejte, co je skutečně nutné, a konec.
  • Pracujte celkově pomaleji, vyhněte se velkým požadavkům. Opravdu hodně se dá udělat i v kroku či klusu! Kromě toho pomalejší práce je i šetrnější ke končetinám koně, když je letní zem vysušená na beton.
  • po soutěžiPřed vlastní prací koně věnujte velkou pozornost zahřívací fázi. Zní to paradoxně, ale přestože je kůň rozpálený od slunce, je třeba ho „zahřát" pohybem; pouze tak se zajistí, že do každého pracujícího svalového snopečku nateče dostatek krve, které ho nejen důkladně vyživí, uvolní a zahřeje na provozní teplotu (při níž i lépe odolává přehřátí!), ale bude ho také mnohem účinněji ochlazovat. Skutečně postupně zvyšujte nároky, věnujte dostatek času vykrokování, uvolnění a protažení, vyklusání a pomalému nacválání - je-li to pro vaši plánovanou práci potřeba; myslete na to, že tělo koně se musí postupně vyrovnávat s prací i s horkem.
  • Během práce koni dávejte skutečně časté přestávky v podobě vykrokování na volné otěži. Pokud jste v terénu na delší vyjížďce, velmi pomůže průběžně koně chladit třeba brouzdáním potoka nebo zapomenuté louže. Nebojte se koně nechat průběžně i napít!
  • Velký důraz klaďte na důkladné „vychladnutí" po práci - pořádně vykrokovat, povodit. Je nutné, aby se tep i dech koně vrátil do normálu, což v horku může trvat i pár hodin! I v tuto chvíli můžete vypohybování kombinovat se stříkáním nebo oplachováním koně či postáváním ve vodě. Je zajímavé, že podle novějších poznatků hodně zahřátým (!) koním nevadí polévání celého těla chladnou vodou; když při pokusech na koně lili vodu o teplotě 13 °C, z koně tato voda tekla už o teplotě 24 °C - rozpálené tělo koně ji za takovou chvilku zahřálo o více než 10 stupňů! Určitě však na zpoceného koně nedávejte v horkém počasí odpocovací deku - představuje další izolační vrstvu navíc a kůň se nebude moct dobře zbavovat přebytečného tepla. Více o chlazení koní najdete v článku Tepelný stres 2.
  • Po práci se nebojte koni dát napít, a pokud je třeba, doplňte mu i ztracené elektrolyty. Až ho vypustíte zpět na pastvinu nebo do výběhu, zajistěte, aby ještě chvíli pobýval ve stínu a na dobře „větraném" místě. To stejné platí pro případ, že se kůň vrací do stáje!
2. Připravte koně na práci v horku

Myslete na to, že kůň se hůře vyrovnává s teplotním stresem (což je právě horké letní počasí), když je v psychické a fyzické nepohodě. A naopak: psychicky vyrovnaný kůň v dobré fyzické kondici bude s nepříznivým počasím mnohem lépe a úspěšněji bojovat s výrazně menšími negativními důsledky. Proto už od jara pracujte na dosažení dobré fyzické kondice svého koně, nadýchejte ho zpočátku pomalou prací ideální prováděnou aspoň ob den, kterou budete postupně prodlužovat. Vkládejte pak do ní klusové a později i cvalové intervaly, přecházejte k náročnějšímu terénu. Tělo koně se naučí lépe využívat dostupné živiny a kyslík, svaly se začnou dobře poměřovat se vznikajícím teplem, budou se proti němu lépe chránit a zvládnou ho účinněji odvádět do prostředí. Jakmile přijde skutečně horké počasí, budou mít větší potenciál ho zvládnout, i když byly trénovány ve výraznějším chladnu.

Tři týdny musí být tělo vystavováno dostatečnému podnětu, na který si má zvyknout a kterému se má přizpůsobit.

Další velmi důležitý aspekt přežití horkého léta je aklimatizace. Je to vlastně změna termoregulačního režimu ze stavu „chráním si teplo" na stav „zbavuji se tepla". Ta probíhá za velkého přispění mnoha hormonů v těle a trvá nějakou dobu. Obecně se mluví o třech týdnech; tři týdny musí být tělo vystavováno dostatečnému podnětu, na který si má zvyknout a kterému se má přizpůsobit (= horko, nebo horko+vlhko).

Samozřejmě nejlepší je aklimatizace pozvolná, kdy se na jaře postupně otepluje počasí a kůň se tomu postupně přizpůsobuje. Ale kde že jsou ty ideály! Může se stát, že se oteplí náhle, že za jeden den teploty vyskočí i o více než deset stupňů. V takové dny není dobré s koněm pracovat. Pokud pak vysoké teploty přetrvávají, je dobré aspoň několik dní pracovat lehce, než se vrátíte k větší zátěži.

Náhlá změna teploty se může týkat například sportovců, kteří jedou závodit do jiných klimatických poměrů - nebo prostě jen chcete s koněm závodit či jinak pracovat a horkému počasí se přitom nevyhnete. Ono totiž není dobré trénovat koně ráno či večer, kdy je chladněji, a pak jet na závody, které se konají během horkého dne. I trénink musí probíhat v horku, aby si tělo na tuto situaci zvyklo a dokázalo se s ní vyrovnat.

Jak tedy připravit koně na to, že bude muset podávat výkony v horkém počasí? Tady je pár tipů:

  • Pokud je ještě chladno, můžete pracovat s lehčí dekou na koni, která bude simulovat působení tepla.
  • závody v horkuJakmile přijdou teplé dny, můžete zpočátku jeden den jezdit ráno, další den přes den. Postupně budete denní práci prodlužovat a zvyšovat.
  • Když už je horko, doporučuje se, aby kůň v těchto "horkých" podmínkách trávil aspoň 4 hodiny denně nejméně 5 dní v týdnu ideálně po dobu tří týdnů. Vždy druhou hodinu této doby s ním můžete pracovat. Zbytek horkého dne může kůň trávit ve stínu nebo v chladnějším prostředí například dobře větrané stáje.
  • Nejlepší je pro rozvoj termoregulace středně těžká práce, která rozptýlí teplo vyrobené ve svalech po těle, aby se rychleji dostalo do prostředí.
  • Pokud pracujete v horku, podávejte po práci více vody a elektrolytů. Dobré je přikrmovat ho namočenými řepnými řízky, které mají schopnost držet více vody ve střevech, odkud ji tělo může v případě ztráty pocením čerpat.
  • Koně je dobré naučit, aby přijímal vodu s rozpuštěnými elektrolyty. Je třeba začít malým množstvím solí ve vodě, aby si kůň zvykl na chuť a pak postupně během dní a týdnů zvyšovat, až se dosáhne doporučené dávkování.

Vše kolem...

Ale horko není jen práce. Letní období se může na zdraví a pohodě projevit i jinak a je dobré, když tomu umíme trochu čelit. Myslete například na to, že když je teplota prostředí nad 35 °C, koně přestávají tolik žrát a může se to projevit na výživném stavu či výkonnosti. V tuto dobu jim lze dodávat energii v poněkud koncentrovanější podobě, například přídavkem tuků.

Důležité je hlavně nahrazovat ztráty vody a elektrolytů. Myslete na to, že i když mají koně stále vodu, je třeba kontrolovat, zda skutečně pijí dost. Voda může být příliš teplá, nechutná, stará... S pocením se ztrácejí i cenné elektrolyty, takže nezapomeňte je doplňovat taky. Vždy jich však dávejte tolik, kolik kůň skutečně potřebuje - ne více!

Přestože jsou koně zvířata výborně uzpůsobená chladu, i v letním počasí mohou s trochou správné péče bez problémů podávat požadované výkony - a vy si užijete letních prázdnin nebo dovolené v sedle bez starostí a komplikací.


Zajímavé informace k tématu:

Teresa Pitman: Summer Riding: When the Rider is Hot, the Horse is Hotter, TheHorse, 7/2010, článek č. 16625
Texas A&M University Systém: Hot Weather Calls for Cool Care of Your Horse, The Horse, 07/2011, článek č. 18611
Natalie DeFee Mendik: Older Horses: Decreased Thermoregulation During Exercise, The Horse, 07/2011, článek č. 18577
Eryn Ryder: Stay Cool: Helping Horses Adjust in Extreme Heat, The Horse, 04/2006, článek č. 7356
Christa Lesté-Lasserre: Equine Heat Tolerance Parameters Examined in Study, The Horse, 04/2009, článek č. 14793
Marcia King: Cool Aid: Beating the Heat With Working Horses, The Horse, 07/1999, článek č. 350
Jennifer O. Bryant: Summer Heat Too Hot to Handle?, The Horse, 04/2008, článek č. 11593
Nancy Zacks: 'Soapy' Protein in Horse Sweat Evolved to Dissipate Heat, The Horse, 06/2009, článek č. 14345

Připojené obrázky

Připojené články

14.06. 2010 05:00 Tepelný stres u koní (1)
16.06. 2010 10:00 Tepelný stres u koní (2)
10.05. 2012 18:00 Elektrolyty
31.05. 2012 05:00 Koně a voda

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: