Kauza kopytní kost: Dr. Strasser versus ti druzí

22. 09. 2011 05:00

Obrázky: 1

Autor: Dominika Švehlová Foto: archiv autorky Rubrika: Odborné studie Počet přečtení: 14646 Počet komentářů: 35 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 2 krát

Před nedávnem mě na diskusním fóru oficiální české webové stránky Dr. Hiltrud Strasser zaujala odpověď MVDr. Pavla Mádra na můj příspěvek: „… Rovnoběžná kopytní kost není jen úhelným kamenem teorie Strasser. Kdyby kolegyně Švehlová studovala více a lépe, zjistila by, že i jiné teorie vychází ze stejného principu.“ Takže jsem začala studovat…

Zdravé přirozené kopyto očima Dr. Strasser

Úprava kopyt, jak ji prezentuje Dr. Hiltrud Strasser, se dle jejích slov řídí příkladem z přírody a má za cíl zajistit zdraví celého koňského organismu a samotné kopyto udržovat ve svém přirozeném tvaru a funkci zdravé a silné, popřípadě ho uzdravit a posílit, aby ho nebylo nutné chránit žádnými pomůckami. Kopytáři proto v individuálních intervalech kontrolují kopyta a korigují případné odchylky od přirozeného tvaru.

Dr. Strasser vychází z toho, že tvar kopyta kopíruje tvar kopytní kosti; odchylky kopytního pouzdra od tvaru kopytní kosti považuje za deformity. Na svých stránkách www.hufklinik.de ve článku Die Strasser-Methode (1) popisuje zdravé a funkční kopyto takto:

  • 1. Zatížené kopyto má spodní stranu kopytní kosti rovnoběžně se zemí (tzv. nulový palmární/plantární úhel). Tomu odpovídají vnější znaky kopyta:
  • 2. Přední kopyto má úhel přední stěny se zemí okolo 45°, zadní kopyto má úhel přední stěny se zemí okolo 55°;
  • 3. úhel korunky se zemí je u všech kopyt okolo 30°.
  • 4. Vyklenuté chodidlo s nejvyšším bodem u hrotu střelu.
  • 5. Protažení postranních střelových rýh směrem k patkám má jít tečně z vnější strany okolo patek.
  • 6. Při pohledu zepředu má být korunka rovnoběžná s nosným okrajem a obě boční stěny kopyta stejně vysoké, přičemž se mají svažovat ven, vnitřní stěna strmější.

Tyto charakteristiky včetně uvedených absolutních hodnot podle Dr. Strasser charakterizují zdravá a funkční kopyta jakéhokoli koně. Jakékoli větší odchylky od tohoto tvaru znamenají deformitu kopytního pouzdra. Bohužel nikde nejsou dohledatelné konkrétní studie či postupy, podle kterých na to Dr. Strasser přišla; ve snaze získat informace od jejích českých zástupců MVDr. Pavla Mádra či pana Václava Vydry se odpovědi omezují pouze na tvrzení, že tyto studie jsou - a je jich dost -, a na pozvání na seminář či přímo k paní doktorce na kopytní kliniku.

Podle článku Yvonne Welz: Hoof Angles (2) Dr. Strasser uznává, že úhel přední stěny kopyt může mít širší rozpětí (45-50° pro přední a 50-60° pro zadní kopyta), ale odůvodňuje to tím, že se jedná o kopyta obroušená pohybem po abrazivním povrchu, což vlastně tento úhel zkresluje. Linie korunky však je vždy cca 30° a autorka článku proto radí čtenářům neřídit se úhlem přední stěny kopyta, ale právě úhlem korunky.

různé úhly měřené na kopytě

Úhly kopyta: a - palmární úhel (mezi dolní hranou kopytní kostí a podložkou), b - úhel korunky (který svírá s podložkou), c - úhel přední kopytní stěny (který svírá s podložkou), d - dorzální úhel kopytní kosti (mezi její přední stěnou a dolní hranou).

Nulový palmární úhel - mýtus nebo zdravý fakt?

Palmární úhel je úhel, který svírá dolní hrana kopytní kosti se zemí.

Palmární (na zadním kopytě správněji plantární) úhel je úhel, který svírá dolní hrana kopytní kosti se zemí; pokud se kopytní kost směrem k patkám zvedá, je tento úhel pozitivní, pokud je rovnoběžně se zemí, je nulový, pokud se kopytní kost naopak zvedá v přední části, je negativní. Obecný návod, jak měřit palmární/plantární úhel, je popsán například ve článku How to Measure the Palmar/Plantar Angle.

Mezi autory, kteří se mohou pyšnit univerzitními tituly, je to pouze Robert Cook FRCVS, PhD, emeritní profesor, mezi jezdci a chovateli koní známý jako autor a propagátor bezudidlového uždění „bitless bridle", který nulový palmární úhel také považuje za správný a zdravý. Ve svém článku The ´Ground Parallel´ Coffin Bone Debate (3) mimo jiné píše, že kopytní kost je základna, na níž kůň stojí. Přirovnává ji k převrácené misce s uraženou zadní částí, která stojí na svém okraji; právě ten určuje stabilitu kopytní kosti na podložce, nikoli „dno" (rozuměj spodní - nahoru vyklenutá - plocha kopytní kosti). Proto souhlasí s teorií „nulového palmárního úhlu". Ve svém článku však vůbec nebere v potaz existenci například prstního polštáře, který kopytní kost zčásti podkládá (viz dále) nebo její zavěšení na kopytní stěnu.

Další zmínky o tom, že nulový palmární úhel je důležitým znakem zdravých kopyt, nacházím ve článcích autorů, kteří očividně či pravděpodobně vycházejí z učení Dr. Strasser - a opět bez popisu, jak k těmto údajům došli, či bez referencí. Příkladem budiž článek Why a Ground Parallel Coffin Bone? (4), zveřejněný ve zpravodaji školy péče o bosá kopyta Equine Soundness inc., jejíž instruktoři vycházejí z učení Dr. Strasser, nebo soubor článků autorky Gretchen Fathauer (5), která opět vychází z teorií Dr. Strasser. Kromě ní se odkazuje také na článek Michaela Savoldiho Uniform Sole Thickness II (6). Autor je podkovářem American Farriers Association a propagátorem trimu zvaného „Uniform Sole Thickness" a ve zmíněném článku vyzdvihuje význam položení kopyta celou plochou chodidla rovnoběžně s podložkou, což by mohlo - ale nemusí! - znamenat nulový palmární úhel kopytní kosti (viz dále).

Negativní účinky pozitivního úhlu?

Na skutečnosti, že palmární úhel nemá být negativní, se shodnou všichni. Nulový palmární úhel vysloveně propaguje pouze Dr. Strasser a její žáci či příznivci a podložených informací o jeho souvislosti se zdravými kopyty je doslova jako šafránu. Mnohem více prací, od vědeckých studií, přes fyzikální pokusy až po pouhá pozorování rentgenogramů se přiklání k tomu, že kopytní kost zdravého kopyta se od svého hrotu dozadu mírně zvedá, a to v úhlech od 1 až do 10°. Nemám v úmyslu zveřejňovat vyčerpávající přehled všech prací, které se tímto zabývají, přesto si dovolím uvést pár zajímavých příkladů.

Začnu těmi známými a jako prvního mohu uvést Gene Ovnicka (pár slov o G. Ovnickovi), což je uznávaný podkovář, vědec a klinik, zakladatel a představitel Natural Balance Hoof Care. Ve svém článku Definitions & Terminology (7) mluví o normálním palmárním úhlu 3-5°.

Monique Craig ve svém článku Hoof Conformation for Horse Owners (8) zase mluví o palmárním úhlu 1,5-6°. Upozorňuje však, že tento úhel je u různých koní různý a raději, než se soustředit na přesný palmární úhel, je hledět na to, aby kopytní kost stála korektně „pod osou končetiny". Autorka je vystudovaná počítačová inženýrka, vědkyně, podkovářka, konzultantka, zakladatelka Epona-Institutu zabývajícího se výzkumem biomechaniky kopyt a autorka softwarového systému Metron, který umožňuje měření velkého množství kopytních veličin. Na domovské stránce Epona-Institutu najdete vpravo nahoře velmi zajímavý obrázek, který ukazuje, že chodidlo rovnoběžné se zemí neznamená automaticky kopytní kost rovnoběžnou se zemí, tedy nulový palmární úhel.

A tady se dostáváme k jedné důležité skutečnosti, o které zastánci „nulového úhlu" nemluví: prstní polštář, střel. Tato pružná tkáň je jako klín (a to horizontálně i vertikálně) vsunuta mezi palmárními výběžky kopytní kosti i pod její klenutou dolní plochu a jejím úkolem je tlumení nárazu při došlápnutí kopyta na zem, někteří zástupci bosých trimů dokonce připisují těmto strukturám i schopnost roztahovat při došlápnutí do jisté míry patky a patkovou stěnu od sebe či zabránit nadměrnému oploštění a poklesu kopytní kosti (např. Swedish Hoof School, která má na YouTube velmi zajímavá videa kopytního mechanismu).

Tvar kopytního pouzdra není určen pouze tvarem kopytní kosti, ale zároveň i množstvím tkáně prstního polštáře a kopytních chrupavek.

Tvar kopytního pouzdra proto není určen pouze tvarem kopytní kosti, ale zároveň i množstvím tkáně prstního polštáře a kopytních chrupavek; o tom mluví například poster Evaluating Soft Tissue Composition of the Equine Palmar Foot with Computed Tomography, Magnetic Resonance Imaging, and 3-D Image Reconstruction kolektivu autorů z univerzit v USA a Austrálie (9). Podle této studie, provedené zatím na omezeném počtu kopyt, se na objemu kopyta podílí kopytní kost a měkké tkáně (především prstní polštář a kopytní chrupavky) přibližně v poměru 1:1-1,5. Kopytní pouzdro tedy nekopíruje přesně a pouze kopytní kost. Na rentgenových snímcích posteru lze zároveň zjistit, že vyklenutí chodidla je pod zadní polovinou kopytní kosti větší, než pod její špicí, což nepřímo potvrzuje pozitivní palmární úhel kopytní kosti.

Při snížení patek metodou fyziologického trimu došlo ke zvýšení palmárního úhlu kopytní kosti o asi 4°.

Vraťme se ale k přímému sledování palmárních úhlů kopyt. Z tohoto hlediska mě zaujal tzv. fyziologický trim Roberta Bowkera (pár slov o R. Bowkerovi), což je přední vědec zabývající se mimo jiné anatomií a funkcí koňských kopyt. Při fyziologickém trimu jde o (postupné) snížení patek tak, aby se střel dotýkal země, a zkrácení špice tak, aby vzdálenost hrotu střelu ke špici kopyta byla 1/3 a k patkám 2/3 délky kopyta - popis metody najdete ve článku Physiological trimming for a healthy equine foot (10). Dr. Bowker přišel na zvláštní věc: při snížení patek touto metodou došlo ke zvýšení palmárního úhlu kopytní kosti o asi 4°! Vysvětluje to tím, že se zlepšil stav prstního polštáře, který zmohutněl, takže se kopytní kost mohla v zadní části mírně nadzvednout. Úhel přední stěny kopyta se přitom nezměnil a z hlediska pohybu koní byl tento trim pozitivní (viz výroční zpráva 2007 McPhail Equine Performance Center (11) na str. 12), zde je abstrakt zmíněné studie Effects of barefoot trimming on hoof morphology.

Zajímavé je i zjištění Briana Hampsona během jeho výzkumů na divoce žijících brumbies v Austrálii a na Novém Zálandě (14 studií na 12 až 100 koních v jednotlivých studiích, koně z různých typů životního prostředí a s různým množstvím každodenního pohybu): zkoumaní koně měli průměrně palmární úhel okolo 5,4° a úhel přední stěny kopyta výrazně přes 50° (viz Allgemeine Diskussion des Dissertationsprojekts „Der Einfluss der Umwelt auf die Hufe wildlebender Pferde", časopis Der Huf č. 148, 2/2011) (12).

Další věhlasný autor, podkovář a veterinář Stephen E. O´Grady (pár slov o S. E. O´Gradym) píše ve článku Guidelines for Trimming the Equine Foot: A Review (13) o palmárním úhlu stejné informace, ale trochu jinými slovy: říká, že má být o 3-5° větší, než dorzální (přední) úhel kopytní kosti, čímž dodává této veličině důležitý relativní a tedy i individuální rozměr; uvádí také, že úhel přední stěny kopyta má být takový, aby osa prstu zůstala nezalomená. Vysvětluje, že palmární úhel má být mírně pozitivní proto, aby při zatížení končetiny mohla zadní část kopytní kosti poklesnout. Podobně píše ve svém článku Fads and Feet (14) Dr. Giles Holtom, PhD, F.W.C.F., podkovářský konzultant a vice-prezident UK Horse Shoers Association: „Zjistil jsem, že u všech normálních kopyt je úhel kopytní kosti vzhledem k zemi v klidu 3-5°. Pokud trimujete koně tak, že je tento úhel menší, pak při zatížení, např. při cvalu či skákání, bude kopytní kost nadměrně rotovat, a to způsobí poškození struktur pod ní a možná i rupturu mezikostního svalu či šlachy natahovače prstu."

Negativní palmární úhel (potenciálně i nulový) může být spojován s bolestivostí patek.

Na to myslí i James Welz (pár slov o J. Welzovi), manžel výše zmíněné Yvonne Welz a student Dr. Strasser, ve svém článku A Different View of Hoof Mechanism (15). Píše v něm o nutnosti mírně pozitivního klidového palmárního úhlu, cca 1-2°, protože při silném zatížení kopyta by jinak došlo ke vzniku negativního úhlu a nadměrnému natažení kopytního kloubu. Nulový úhel dle něho má být právě při silném zatížení kopyta.

Negativní palmární úhel (potenciálně i nulový) může být spojován s bolestivostí patek, která je způsobena zvýšeným tlakem na měkké tkáně kopyta, tedy pojivo, šlachy, vazy (jak je popsáno například ve článku Clinical Evaluation and Diagnosis of Palmar Foot Pain (16) Roberta J. Hunta DVM).

Dr. Strasser považuje zalomení osy prstu za menší zlo, než nedodržení vodorovné polohy kopytní kosti.

Textů - a studií - potvrzujících pozitivní palmární úhel u zdravých kopyt je skutečně hodně - přidám ještě jeden zajímavý odkaz na studii rentgenových snímků v podání podkováře Pete Healeyho Evaluating for equilibrium of the equine foot (17), která uvádí u zdravých koní palmární úhel 2-10°, což je známkou zdravého a dobře vyvinutého prstního polštáře a střelu. Autor zmiňuje mimo jiné i význam měření úhlu případného zalomení osy prstu a uvádí zatím nepublikovaný údaj, že změna palmárního úhlu o 2° má za následek změnu úhlu zalomení osy prstu o 5°. Dr. Strasser naopak považuje toto zalomení osy prstu za menší zlo, než nedodržení vodorovné polohy kopytní kosti - viz článek Lisy Simons popisující metodu Dr. Strasser Rethinking Traditional Hoofcare: The Strasser Theory Flies in the Face of Mainstream Farrier Logic (18).

Pojednání o číslech souvisejících s koňskými kopyty ukončím zmínkou o slovech Chrise Pollitta, jednoho z nejuznávanějších odborníků a výzkumníků koňských kopyt. Ten uvádí ve článku Clinical anatomy and physiology of the normal equine foot (19) tyto hodnoty: úhel přední kopytní stěny 48-60° (přední kopyta) a 50-62° (zadní kopyta), přičemž, což považuji za důležité, zmiňuje, že tyto úhly se u jednotlivých koní různí a závisejí na úhlu spěnky a lopatky daného koně. Radí, aby se kopyta upravovala tak, aby byla pokračováním úhlu spěnky, nikoli aby odpovídala konkrétním úhlům z nějaké učebnice.

Výzva?

Možná jsem stále ještě studovala málo nebo špatně, proto ráda uvidím výzkumy či zdokumentované případy, které by potvrdily prospěšnost nulového palmárního úhlu, nebo si nechám představit jinou metodu úpravy kopyt, která vychází z těchto poznatků nezávisle na Dr. Strasser.

Zdravá česká kopyta a jejich odborní garanti...

Ponechávám otevřenou otázku, zda je lepší nulový nebo pozitivní palmární úhel a zda je třeba udržovat konkrétní úhly předních stěn kopyt, či se soustředit na jejich vztah s jinými částmi těla koně. Názory ve světě se mohou různit a s časem měnit. Přesto si myslím, že pokud přijde na diskusi, je lepší diskutovat, nikoli mlžit...

Podle toho, jaké materiály jsou v současné době k dispozici, nevěřím, že je nulový palmární úhel a tedy striktní lpění při úpravě kopyt na konkrétních číslech uváděných Dr. Strasser, správné, ani že je to nějak podložené. Bohužel ani paní doktorka, ani její čeští zástupci, nemají snahu toto prokázat... Takže se ptám: Mají vůbec co prokazovat?

Na téma rentgenování kontrahovaných kopyt klisny Navarry pana Václava Vydry MVDr. Pavel Mádr (potenciální odborný garant profese kopytář a školitel) při naší návštěvě v Hněvšíně tvrdil: „Poloha kopytní kosti je ve vodorovné poloze, to je úplně v pořádku... To je ten zásadní rozpor - kdy my tvrdíme, že kopytní kost musí být ve vodorovné poloze. To je princip fungování toho kopyta. Mustangové, všichni divocí koně ji mají vodorovně. To je to, že vy vycházíte z jiných zdrojů, než vycházíme my." Naše zdroje, pravda, říkají něco jiného (viz výše). O tom, z jakých zdrojů „oni" vycházejí, jsme se ale nedozvěděli. Pouze, podle pana Vydry, že: „To není na základě jejích (Dr. Strasser) výmyslů, ale na základě fyziky."

S poznámkou MVDr. Jána Macha, že koně mají stejný úhel kopyta, spěnky a lopatky, Dr. Mádr rázně nesouhlasil a pan Vydra připomněl, že „kopytní kost by naopak měla mít oporu v celé své ploše na zemi." Na moje upozornění, že kopytní kost je ve své zadní části částečně podepřená prstním polštářem, Dr. Mádr zpočátku tvrdil, že ten je příliš měkký, aby nějakou oporu skýtal, poté dodal, že prstní polštář vlastně pod kopytní kostí není: „Ne, on tam už není. Ta kopytní kost je nad škárou kopyta. Ta škára kopíruje přesně kopytní kost." Nesouhlasil ani s tím, že by střel podporovala zespodu kopytní kost při došlápnutí kopyta na zem, vyvracel i tvrzení o její důležitosti u zdravých kopyt: „Jackson například tvrdí, že střelka je základ zdravého kopyta, ale to tak není. ... Funkcí střelu není to, že stimuloval nějak, úloha střelu je ta, že dovoluje roztažení kopyta."

Na moji námitku, že vyvinutý střel brání nadměrnému poklesu kopytní kosti při došlápnutí kopyta na zem, pokračoval: „Kopytní kost v podstatě nepoklesá, poklesá jenom ta rohovina a rozšiřuje se prostor mezi rohovinou a kopytní kostí. ... to je princip toho kopytního mechanismu, že se zvětší prostor mezi kopytní kostí a rohovým pouzdrem, který se naplní krví v okamžiku, kdy kůň došlápne. ... Při došlápnutí dojde k naplnění škáry krví... Veškeré škáry, prostě v okamžiku došlapu je veškerá škára naplněná krví..." Dr. Mádr zmínil, že toto potvrzuje (blíže nespecifikovaný) výzkum Dr. Chrise Pollitta, a pan Vydra dodal: „Proto doktorka staví prostě na fyzikální teorii, na které to kopyto musí logicky fungovat, na základě komolého kužele, kterým kopyto je. Šikmo seříznutého. Pokud tomu tak není, kopyto nefunguje fyziologicky."

Tak jsme se obloukem opět dostali k faktu, nad kterým jsme diskutovali - ke kopytům klisny Navarry, která byla výrazně kontrahovaná, směrem od korunky k zemi se zužovala (čili opak popisovaného komolého kužele), měla atrofovaný střel a - jak pánové Vydra a Mádr sami odsouhlasili - prostě dosavadní snaha o roztažení kopyta nepřinesla ovoce. „Ale to nemůže fungovat," odvětil pan Vydra na otázku Dr. Macha, proč nezměnili způsob úpravy kopyta, když dosavadní nefunguje. „Když je zúžená kopytní kost, můžu docílit zúžení na korunce, ale nemůžu docílit rozšíření rohového pouzdra. Musím nejdřív dosáhnout, když se mi to podaří, rozšíření kopytní kosti, dorůstání kostní hmoty a toho lze dosáhnout pouze tahem." Jakým tahem? No přece „Fungováním kopytního mechanismu...," dle slov pana Vydry. (Pro zajímavost zopakuji jeho výrok, který je o pár řádků výš: „Proto doktorka staví prostě na fyzikální teorii ... na základě komolého kužele ... Pokud tomu tak není, kopyto nefunguje fyziologicky..."). Mohu dosáhnout roztažení kontrahovaných kopyt Navarry (nejen jejích) fungujícím kopytním mechanismem, když tento vlastně v takových kopytech nemůže fungovat?

Toliko k odbornosti, argumentech, studiu a výzkumu. Ale metoda Dr. Strasser není jen o palmárním úhlu, argumentech a doložitelných vědeckých podkladech - je také o etice, empatii a snaze se dále vzdělávat. To ale zase někdy příště.


Citované zdroje informací:

(1) Strasser, H: Die Strasser-Methode: Forschung auf wissenschaftlicher Basis, 2005

(2) Welz, Y: Hoof Angles, 2006

(3) Cook, R: The ´Ground Parallel´ Coffin Bone Debate

(4) Why a Ground Parallel Coffin Bone?, 2008, autor neuveden

(5) Fathauer, G: Treating Founder (Chronic Laminitis) without Horseshoes, 2010

(6) Savoldi. M. T, Rosenberg, G. F.: Uniform Sole Thickness II, 2003

(7) Ovnicek, G: Definitions & Terminology, 1998

(8) Craig, M: Hoof Conformation for Horse Owners, 2010

(9) Cooner, A., Wilhite, D. R., Taylor, D., Hampson, B., Sanders, L., Ramey, P., Ramey, I. a Hathcock, J.: Evaluating Soft Tissue Composition of the Equine Palmar Foot with Computed Tomography, Magnetic Resonance Imaging, and 3-D Image Reconstruction

(10) Bowker, R.: Physiological trimming for a healthy equine foot, 2011

(11) Going Barefoot, výroční zpráva 2007 McPhail Equine Performance Center, str. 12

(12) Hampson, B.: Allgemeine Diskussion des Dissertationsprojekts „Der Einfluss der Umwelt auf die Hufe wildlebender Pferde, Der Huf č. 148, 2/2011, str. 16

(13) O´Grady. S. E.: Guidelines for Trimming the Equine Foot: A Review, 2009

(14) Holtom, G.: Fads and Feet, 2004

(15) Welz, J.: A Different View of Hoof Mechanism, 2007

(16) Hunt, R. J.: Clinical Evaluation and Diagnosis of Palmar Foot Pain, 2006

(17) Healey, P.: Evaluating for equilibrium of the equine foot

(18) Simons, L.: Rethinking Traditional Hoofcare: The Strasser Theory Flies in the Face of Mainstream Farrier Logic, Hoofcare & Lameness, 1/2001

(19) Pollitt, Ch.: Clinical anatomy and physiology of the normal equine foot, 1992

Další články pojednávající o metodě Dr. Strasser a srovnávající její poznatky s jinými výzkumy:

L. Florence, P. Reilly: Assessing the Strasser Method: The Perspective of Two Farriers at Referral Veterinary Hospitals
J. Jeymering: The Strasser Method Trim Considered

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. neugo

    Bravo

    08:23 - 22. 09. 2011

    Kdybych byl poblíž, jistě byste slyšela jak tleskám. Velice pěkně, stručně a věcně napsaný článek. Těším se na debatu :-), jak bude vypadat.

  • 2. Coral

    díky :)

    08:39 - 22. 09. 2011

    Děkuji za super článek :)

  • 3. jezdecka staj

    výborný článek

    09:03 - 22. 09. 2011

    Tomu se říká důkazy místo slibů, ale bohužel můj názor je, že i kdyby koním pana Vydry ty kopyta upadly, tak stejne bude on a členové jeho "sekty" tvrdit, že to dělají správně.

  • 4. JaroK

    Poučný článok

    09:05 - 22. 09. 2011

    Výborný článok a vysvetlenie podložené odbornými publikáciami. Ďakujem. Môj názor na citované vyjadrenia:
    Musím nejdřív dosáhnout, když se mi to podaří, rozšíření kopytní kosti, dorůstání kostní hmoty a toho lze dosáhnout pouze tahem." Jakým tahem? No přece „Fungováním kopytního mechanismu...," dle slov pana Vydry.
    „Kopytní kost v podstatě nepoklesá, poklesá jenom ta rohovina a rozšiřuje se prostor mezi rohovinou a kopytní kostí. ... to je princip toho kopytního mechanismu, ... koniec citácie.
    Ale to je práve tá chybná domnienka tejto úpravy kopýt - to je ako by ste si denne mierne odtŕhali nechty s tým, že sa vám tam (tým ťahom) utvorí priestor pre rast nechtovej hmoty. Výsledkom by boli permanentne boľavé a nefunkčné prsty.

  • 5. Marlene

    Zdroje

    09:16 - 22. 09. 2011

    Tento článek se dá považovat za výborný zdroj dalších zdrojů a potvrzuje vše, na co už otevřený a přemýšlivý koňák musel přijít samostudiem i vlastními zkušenostmi sám:)

    Děkuji.

  • 6. karol

    bingo jaro

    09:25 - 22. 09. 2011

    Reaguje na 4.

    dobré prirovnanie

  • 7. ppindian

    Bezva

    11:14 - 22. 09. 2011

    Tak to má být, fakta a doklady, nikoliv dohady a inkvizice. Obrázek je úžasný.

  • 8. Noxyr

    Argumenty vs arogance

    11:45 - 22. 09. 2011

    Ač jsem laik a asi 90% článku jsem nerozuměl, sleduji tuto kauzu a i z laického pohledu je mě jedno jasné. Zatímco tady na equichanelu používá autorka článku podložené argumenty a fakta a to v rosahu opravdu širokém a přesvědčivém, druhá strana, stoupenci Dr.Strasser používají špíče techniku arogance. Nesnaží se používat fakta, studie a důkazy, ale utočí na "neodbornost" oponenta. Tedy oni jsou ti chytří a ostatní, co to nechápou, tak jsou hloupí. Protože nemají pádné argumenty, snaží se (velmi obratně) snížit váhu argumetů svých opomentů tím, že znich dělají nechápevé, hloupé a nevzdělané.
    To je samožejmě metoda ubohá, a proto fandím Equichanelu v jejich "boji", jelikož se snaží přijít s fakty a dají si tu práci si je najít.
    Druhá strana mě znechutila, jak svým fanatizmem, tak svou arogancí.
    Nejhorší na tom je, že to odnášejí koně, kteří za nic nemůžou a jsou vlastně na úrovni pokusných králíků. To je mě líto a proto metody stoupenců Dr.Strasser odsuzuji.

  • 9. Ondřej POSEJPAL

    Překvapivě...

    12:28 - 22. 09. 2011

    ...není na žádném z obrázků, přímo znázorněn, a neviděl jsem v žádném popisu, vztah mezi
    sin kohoutku a hrudní páteře ( příp. krku), a palmárního úhlu. případně dopočet do geometrické roviny nad lopatkou. Myslím, že existuje a jeho jeho vliv je patrný z evolučního vývoje. Tam je zřejmě nedostatek metod jak Strasser a Cooka. Dnešní stav se nedá považovat za hotovou věc, pro jeho pochopení musíme vědět co mu předcházelo a podívat se tam kde to není vidět - prostřednictvím geometrického dopočtu. Kde je síla odstředivá, musí být také gravitace, nebo jiná síla. Nevíte náhodou nějakou studii, která se tímto výpočtem zabývá?

  • 10. Ondřej POSEJPAL

    Navíc....

    12:31 - 22. 09. 2011

    Není přece možné, aby vědci vycházeli z prostého pozorování, případně zjednodušených řezů s ještě zjednodušenějšími úhly, které navíc měří záhadnou metodou. :-)

  • 11. Ondřej POSEJPAL

    Nesmysl ...

    12:36 - 22. 09. 2011

    Jakou fyzikální funkci má kopyto? podle pana Vydry; to se mi také nepodařilo zjistit. Argument, že fyzikální funkce vyplyne ze seříznutého kužele je i na moje vzdělání podoben řešetu. Seříznutý kužel, nemá sám o sobě žádnou takovou funkci. V určitém smyslu statickou, ale tak jak to prezentují mám pochybnosti jestli opravdu znají rozdíl mezi obecnou fyzikou a statikou. Jestli že je jim trigonometrie cizí stejně, není divu že jejich práce nemá potřebný efekt.

  • 12. Břetislav

    10. jari - Navíc....

    12:42 - 22. 09. 2011

    a navíc na mrtvých kopytech !!

  • 13. aja

    děkuji za skvělý článek!

    12:48 - 22. 09. 2011

    \"tyto úhly se u jednotlivých koní různí a závisejí na úhlu spěnky a lopatky daného koně. Radí, aby se kopyta upravovala tak, aby byla pokračováním úhlu spěnky, nikoli aby odpovídala konkrétním úhlům z nějaké učebnice.\"

    Tohle bych nechala tesat do kamene. To co mě na metodě Strasser asi nejvíce dráždí je to, že pasuje všechny kopyta na jednu šablonu. To je tak nehorázná blbost, že to svět neviděl. Jinak moc děkuji za přehledné review, konečně jsem si v tom udělala jasno i po odborné stránce. A jsem moc ráda o zmínění práce, která se zabývala kopyty australských brumby, po přečtení tohoto faktu, si myslím, že není o čem diskutovat a jsem moc zvědavá co protistrana \"vymyslí\" za proti argument.

    Ad výrok Pana Vydry \"Musím nejdřív dosáhnout, když se mi to podaří, rozšíření kopytní kosti, dorůstání kostní hmoty a toho lze dosáhnout pouze tahem.\" Jakým tahem? No přece „Fungováním kopytního mechanismu.\"

    Neumím si představit, jaké \"fungování kopytního mechanismu\" by mohl docílit dorůstání kostní hmoty? Pokud vím, tak za růst kosti do šířky odpovídá okostice. Než zvíře dosáhne tělesné dospělosti tak se v její vnitřní vrstvě nachází osteoblasty, to jsou ty buňky, které tento růst do šířky umožňují a u dospělých zvířat zanikají. U dospělích zvířat pak už okostice slouží hlavně jako zprostředkovatel krevního zásobení a inervace kostní tkáně. Dále se uplatňuje při obnovování kosti po zlomenině. Ale to je tak všechno, dle logiky pana Vydry, když budu nosit na prostředníčku 5kg závaží, tak by mi díky tahu, měla dorůstat kostní hmota a já bych pak mohla mít 40 cm prostředníček. Nebo by se dal takhle řešit nanismus (trpaslictví) budeme ty nebohé lidičky natahovat na skřipec a napřesrok můžou hrát basketballovou ligu, ach jo hloupost některých lidí je nekonečná...

    Každopádně, ještě jednou moc děkuji za osvětu, myslím, že zrovna v tomhle případě je více než potřebná....

  • 14. blanka

    Díky

    13:28 - 22. 09. 2011

    Za článek a za zajímavé odkazy - především tento - www.epona-institute.org - poprvé vidím vrácení koně do fyziologického stavu na podkovách!

  • 15. žofré

    Dobře psáno

    13:43 - 22. 09. 2011

    věcí i formou,děkuji.
    Habet.:-)

  • 16. Ondřej POSEJPAL

    a dráždí mě tohle

    14:11 - 22. 09. 2011

    Správná funkce kopytního mechanismu, podle doktorky Strasser vyplývá pouze z jedné funkce končetin. A tou je stání, případně přenášení váhy ve stoje. Nikde nebere, bohužel ani řada jiných, v potaz změnu postavení lopatek, končetin a tvaru kopyta. To v závislosti na terénu a rychlosti. Kopyto mění svůj tvar v rámci sekund, jakož to se uvolňuje nebo napíná vazivová tkáň; mění se postavení končetin k trupu a kopytní stěny ke kopytní kosti. Krom dopadu a působení úderu o podložku, se mění celé postavení chodidla a trupu vůbec v závislosti na rychlosti. A to je podle mě taky jediný problém podkov - spíš jejich špatného podkování ( což je téměř pravidlem). Možná se pletu, nicméně o dobré funkci kopytního mechanismu se nedá mluvit v případě, že kůň kulhá.

  • 17. johny

    p.Vydra a jiní

    17:00 - 22. 09. 2011

    Pan Vydra je docela prima chlapík, ale v tomto je doslova fanatik, bohužel...Je to stejný fanatismus jak "přirozená komunikace, Roberts, Pareli aj." Tyto lidi nepředěláte i a ani trochu jejich pohled nezměníte...Představa např. bosonohého chladnokrevníka, který v lese tahá kmeny na prudkých svazích...ani nechci domyslet jak by ten began za chvíli dopadl...

  • 18. Istra

    Proč je "přirozená komunikace" fanatismus?

    17:45 - 22. 09. 2011

    Reaguje na 17.

    Upřednostňuji "klasické" ježdění, ale znalost těch úplně nejzákladnějších principů přirozené komunikace mi už mnohokrát zachránila situaci. Naposledy když mi kobyla odmítla nastoupt do přepravníku. Po několikahodinovém přemlouvání jsem jí nasadila parelku a na dlouhém vodítku jí vyslala vpřed...a vlezla tam sama. Kdyby to neznala kobyla ani já, stojíme v tom lese ještě teď :-). A spousta jných věcí při běžné manipulaci. Když je nejhůř... nasadím parellismus a jde to. Kdo nezažil, nepochopí.

  • 19. JaPo

    "přirozená komunikace"

    18:00 - 22. 09. 2011

    Reaguje na 17.

    Pokud se jí zabýváte více do hloubky, zjistíte, že vše už se v klasickém ježdění nějakým způsobem používá. Většinou to ale není zjednodušeně popsané. Nemůžete to posuzovat podle "cirkusových" vystoupení, nebo podle někoho kdo byl na jednom kurzu.

  • 20. Istra

    NHS

    18:46 - 22. 09. 2011

    Reaguje na 19.

    Na cirkusová vystoupení nechodím, na jednom kurzu jsem nebyla a vím, že řada zásad klasického ježdění z přirozené komunkace vychází. Pouze to nikdo neučí. Ale to je nakonec jedno, mně to pomáhá a to je hlavní :-).

  • 21. JaPo

    NHS

    20:40 - 22. 09. 2011

    Reaguje na 20.

    Mě také a o to jde :-)

  • 22. blanka

    parelismus

    14:13 - 23. 09. 2011

    Reaguje na 18.

    "Naposledy když mi kobyla odmítla nastoupt do přepravníku. Po několikahodinovém přemlouvání jsem jí nasadila parelku a na dlouhém vodítku jí vyslala vpřed...a vlezla tam sama. Kdyby to neznala kobyla ani já, stojíme v tom lese ještě teď :-). A spousta jných věcí při běžné manipulaci. Když je nejhůř... nasadím parellismus a jde to. Kdo nezažil, nepochopí."
    Nasadíš parelismus? Není přirozená komunikace náhodou o tom, že si člověk osvojí základy srozumielného chování ke zvířeti a díky tomu si vybuduje vztah, který funguje? Tj. používáš ji "přirozeně", podvědomě, jako nedílnou součást svého vztahu s koněm. Pokud několik hodin nakládáš koně a pak teprve nasadíš parelismus "když je nejhůř" (proč když je nejhůř?) a pareliho ohlávku, tak to svědčí o tom, že ten vztah s koněm nemáš. Komunikace s koněm se nemění přehozením ohlávky.

  • 23. Hanulienka

    zapeklité..

    21:12 - 25. 09. 2011

    ono je to docela zapeklité, a čeština je poměrně bohatá řeč, dobře odlišuje "jsem přesvědčen" a "přesvědčil jsem se". "jsem přesvědčen" je PR a politický žvást, "přesvědčil jsem se" nese a vyžaduje odpovědnost za vyřčené. kdo nese a na jaké bázi? nebráním se ničemu, jen chci celá data...

  • 24. Simka

    Pěkné

    10:36 - 26. 09. 2011

    Niko, fakt dobré, hodnotný, věcný, vědecky i srozumitelně podložený článek...díky

  • 25. vanta

    škoda

    10:50 - 27. 09. 2011

    článek je velice zajímavý a precizně zpracovaný, akorát mě trochu mrzí, že Strasserovci nepředloží protiargumenty, když jich údajně tolik mají

  • 26. Pavel Mádr

    ICPK

    11:19 - 27. 09. 2011

    Jako zástupce Institutu celostní péče o koně, o.p.s. (http://www.icpk.cz) bych rád poznamenal několik faktů.
    Dle mého názoru je nejdůležitější pro pochopení problému dobře se podívat na kopyta. Stěny kopytního pouzdra rostou z korunky tak, aby byla váha těla odpovídajícím způsobem přenesena na zem. Růst rourek je rovný pouze v případě, když je základna kopytní kosti vodorovná se zemí. Rohové rourky a lamely (lístky) mají optimální sklon a tedy nedochází k ohýbání rourek(na kopytě se netvoří vlnky) a lamelový závěsný aparát je plně funkční. Toto je prostý anatomický fakt, který si může každý ověřit. Kdokoliv se zabývá koňskými kopyty si jistě si všimnul, že kopyta, která mají úhel korunky svírající se zemí 30 stupňů mají rohovinu stěny rovnou. Nevytvářejí se pákové síly, které vedou k různým deformacím rohoviny. Zřetelně bývá vidět rovné odrůstání rohových rourek. Nedochází k roztahování lamel na přední stěně kopyta.
    Jakýkoliv náklon kopytní kosti narušuje optimální odrůstání rohoviny a závěs kopyta. Zkušenost z praxe všech kopytních klinik ukazuje škodlivost náklonu kopytní kostí.
    Dalším faktorem, který je velmi významný, je proudění krve do kopyta. V případě, že kopytní kost je rotovaná, dochází k omezení průtoku krve přes kopytní kost do škáry přední stěny kopyta a do škáry chodidla. Dojde k narušení funkce kopytní škáry, narušení závěsu kopyta (zvýšení rizika chronického schvácení), atd.
    Praktická pozorování a stovky RTG snímků ukazují, že:
    • Zdravá kopyta mají na RTG snímcích nulový palmární úhel kopytní kosti se zemí.
    • Palmární úhel chronicky schvácených kopyt bývá vždy odchýlený.
    • Palmární úhel koní s diagnózou podotrochlóza je odchýlený.
    • Uzdravení koně odcházející z kopytních klinik spolupracujících s Dr. Strasserovou mají vždy kopytní kost paralelní se zemí.
    • Kopytní kost uvnitř kopytního pouzdra nemění svou polohu vůči chodidlové stěně. Tedy pokud je kopytní kost při zatížení rovnoběžná se zemí, je i v nezatíženém stavu nulový palmární úhel.
    V článku byl opomenut, mimo jiné, velmi důležitý článek od G.D. Ramseyho. Jeho souhrn přeložený do češtiny je zde: http://www.icpk.cz/index.php/pece-o-kopyta/56-vliv-rznych-uhl-kopyta-na-dorzalni-lamelarni-zavs-na-koskem-kopyt.html
    Jedná s o jeden z nejvýznamnějších článků podporující zcela jednoznačně teorii rovnoběžné kopytní kosti a tedy i úhlu korunky se zemí 30 stupňů.

  • 27. Anží

    ad ICPK

    14:12 - 27. 09. 2011

    V článku se ale nepíše nic o ideálním nulovém úhlu, pouze o zvyšování energie v případě jeho zvětšování. To zdaleka není totéž

  • 28. lokki

    ad

    00:26 - 28. 09. 2011

    Reaguje na 26.

    Se kopytama nezabývám tak intenzivně jako vy, nicméně si nešlo nepovšimnout, že vlnky se tvoří hlavně změnou vnějších podmínek - stravy a stresu. Takže na vlnkách se snadno odpočítá první bohatší jarní pastva, přidání tréninku, změna stáje, první mrazy... pro koně s pobytem venku. A boxovaný koně s pravidelným rytmem života mají stěnu obvykle hladkou .... to jen tak naokraj, pouze se zdánlivou souvislostí s palmárním úhlem. Jinak Ramseyho článek (škoda, že máte jenom abstrakt, informace půl) celkem vhodně doplnuje Polittovo zjištění, že velikost palmárního úhlu má u divokých koní minimální směrodatnou odchylku a vysvětluje jeho horní limitu. Mimochodem pokud by byl nulový palmární úhel skutečně zásadní, pak by Ramsey musel zjistit, že úpravy úhel zvyšující jednoznačně nevedou ke kladnému výsledku. On ale napsal, že důvodem proč to občas nepomůže je to, že ulehčením jedné části nadměrně zatěžujeme jinou a to skutečně o nulovém palmárním úhlu neříká nic, jak poznamenala anží. A rozumnému člověku článek poslouží také jako varování před experimentováním s palmárním úhlem.
    Koně odcházející od HS budou mít vždy palmární úhel nulový, což vyplývá z principu metody - tady se obávám, že zaměňujete příčinu a důsledek.
    Ke zdravým kopytům a jejich RTG - technická otázka - jak velkou máte chybu měření a jak jí počítáte?

  • 29. Břetislav

    ad 26Ke zdravým kopytům a jejich RTG - technická otázka

    02:10 - 28. 09. 2011

    což chyba měření, ale zásadní otázka je, co je pro koho zdravé kopyto. Pro zastánce metody Dr Strasser je to pouze takové, které má nulový palmární úhel.
    jak pak budou ty rentgeny vypadat?Že by jich měla většina nulový palmární úhel ? :-)

    ad 26:
    - Vlnky na kopytech vysvětlil Lokki, já bych k tomu klidně ještě přidal třeba březost klisen...
    - domnívám se, že o Vašem tvrzení:"• Kopytní kost uvnitř kopytního pouzdra nemění svou polohu vůči chodidlové stěně. " by se dalo s úspěchem pochybovat - pokud nemáte na mysli mrtvé kopyto, právě vyjmuté z mrazáku.Pokud kopyto pracuje, při došlapu se rozšiřuje, snižuje se tím jeho výška a nějak nevěřím, že by se s tím současně měnila velikost kopytní kosti...ale bylo by to fajn, nedocházelo by při doskocích k poškození šlach...

  • 30. gonzales

    Laikum se to tezko vysvetluje, oni nevi, ze nevi.

    21:38 - 17. 01. 2013

    MVDr. Strasser ma dostatecne teoreticke znalosti a diky tomu, ze se problematice onemocneni kopyt venuje vice nez 30 let i dostatek praktickych zkusenosti, coz se da rict jen o malo kterem veterinari. Ani napr. Pete Ramey, Jaime Jackson, Brian Hampson PhD nemaji dostatek teoretickych znalosti - na pomoc si musi prizvat veterinare, v podstate jsou zavisli na jejich vysvetleni - nazoru. Na rozdil od nich MVDr.Strasser pochodum - pohybu v zivich systemech rozumi na urovni fyzikalniho pohybu. Podkovari, kopytari sice maji prakticke zkusenosti, ale nemaji teoreticke znalosti. Bez teorie to nejde, to by jsme nemuseli vubec chodit do skoly - medicina by se nemusela studovat 5 - 6 let, stacil by na to 3 lety ucebni obor. Cim chce clovek byt lepsi praktik tim musi byt NAPRED lepsi teoretik.

    Ten kdo se chce vyjadrovat k prirode, zivym systemum - organismum, ke konskemu kopytu - kovat ci nekovat - by mel nejprve znat jak probiha pohyb hmoty na te nejzakladnejsi, nejnizsi urovni a to je pohyb fyzikalni.
    Proto prirodu, vesmir, planety nezkoumaji chemikove ani biologove, ale fyzikove.

    Zjednodusene co by mel vedet kazdy, nez zacne nesouhlasit s MVDr.Strasser, kazdy, kdo se chce vyjadrovat k problematice onemocneni kopyt, kovat ci nekovat, chodit nebo nechodit do vody atd.

    1. Pohyb fyzikalni - je pohyb zakladnich stavebnich castic hmoty - atomu - (ATOM je nejmenší castice běžné hmoty, částice, kterou už chemickymi prostředky dále nelze dělit ovšemi fyzickymi ano.), elementarnich castic, iontu atd. Na teto urovni dochazi ke kovalentnim vazbam - tento typ vazby je typicky pro vazby atomu v organickych molekulach - aminokyseliny. Pro pochopeni teto vazby je treba znat strukturu atomu - zminovano v clanku Strucny pohled do anatomie kopytniho pouzdra.

    2. Pohyb chemicky - zahrnujici chemicke procesy, dostavame se na uroven molekul a makromolekul - bilkoviny, fosfolipidy, glykoproteiny atd. - viz.Strucny pohled do anatomie kopytniho pouzdra.

    3. Pohyb biologicky - zde se dostavame na uroven BUNKY, ktera je zakladni stavebni a funkcni jednotkou zivych organismu. Uvnitr bunky, v jejich organelach, probihaji velice slozite chemicke pochody - proteosynthesa na ribosomech a v Golgiho aparatu - exocytóza - viz.Strucny pohled do anatomie kopytniho pouzdra, "vyroba" energie oxydaci glukozy v mitochondriich a dalsi.

    4. Pohyb spolecensky - vcelstva, mraveniste a lidska spolecnost - je nejvyšším, nejsložitějším druhem pohybu hmoty, jaký byl dosud poznán, ale ten uz nas tak nezajima.

    VELICE zjednodusene rekapitulace.

    ad 1. Kovalentni vazby zprostredkuji spojeni atomu prvku - uhlik, vodik, sira, dusik,kyslik a vznikaji napr. aminokyseliny.

    ad 2. a 3. Spojovanim aminokyselin do retizku uvnitr bunky (proteosynthesa) vznika primarni struktura, natocenim aminokyselin a retizku v prostoru vznika sekundarni a tercialni (disulfidicke mustky) struktura makromolekuly bilkoviny napr. KERATIN. Spojenim makremolekul vznika kvarterni struktura bilkoviny napr.KOLAGEN, HEMOGLOBIN.

    Myslim, ze vetsina tech, kdo pomlouvaji MVDr.Strasser a ty kdo s ni souhlasi, o tomto nema ani paru.

  • 31. HelaS

    Děkuji ...

    00:25 - 18. 01. 2013

    Reaguje na 30.

    ... pane gonzales, za vyčerpávající rozbor, skutečně; atomy, buňky, fyzika, chemie... to jsou věci.
    Nicméně koně koexistují s lidmi, co tyhle termíny slyšeli jen z rychlíku, takže jim dělá poněkud problém postoj "budeš zdravej, i kdybys měl chcípnout".

    No jo, laici... děs.

    +++

  • 32. gonzales

    Vice komentaru - vzkazu na

    00:07 - 19. 01. 2013

    Reaguje na 31.

    http://www.kopyta.com/
    dreamranch - bukol
    mozna se vam tam bude neco libit.

  • 33. Katka K.

    Re: Laici

    19:45 - 20. 01. 2013

    Reaguje na 30.

    Brian Hampson je vědecký pracovník, který sice s veterináři zcela jistě spolupracuje, ale že by byl na jejich vysvětlení závislý.... zajímavý názor. Nicméně stejně jako vy se v kopytní problematice raději spoléhám na názory veterinářů (nejlépe expertů na ortopedii a kopytní problematiku) - a opravdu je velmi drtivá většina těch, kteří s ní nesouhlasí.
    Co se týče vašeho odkazu na dreamranch, nevím, jestli by byl Petr Soukup potěšen, že ho spojujete s obhajováním učení dr. Strasser - jeho pohled je zde: http://www.equichannel.cz/petr-soukup-muj-nazor-na-metody-pece-o-kopyta

  • 34. gonzales

    Jak jste na to prisla

    00:48 - 21. 01. 2013

    Reaguje na 33.

    Brian Hampson PhD. je spis praktik nez vedecky pracovnik, ikdyz dnes v Americe a asi i v Australii je vedecky pracovnik kde kdo. Jeho prace na brumbech POUZE dokazala, ze kun je od prirody zdrave a silne zvire, ktere se dokaze adaptovat - prizpusobit i pro neho neprorozenym, extremnim podminka a kopyto je dynamicka struktura ktera, kdyz ji to umoznime, se dokaze prizpusobit silam - povrchum, ktere na ni pusobi. Kone v Australii nejsou doma, prvni kone dovezeni z jihoafrickeho Kapska az v roce 1788.

    Centralni poust - tvrdy povrch, sucho, k vode 1x za 4 dny 65 km.
    Oblast kanalu - extremni sucho (nejsussi misto Australie) se strida s kvalitni pastvou po destich.
    Kaimanawa - vlhko, blato, zelen - urcite malo pohybu.

    Jak jste prisla na to, ze se stejne jako vy spoleham na nazory veterinaru - NESPOLEHAM.
    Nikde jsem nepsal ani nepisi, ze bych spojoval Petra Soukupa s ucenim MVDr.Strasser . Musite se na dreamranch napred podivat.

  • 35. Ondřej POSEJPAL

    re ekoaktivismus

    08:26 - 21. 01. 2013

    Podivuju se nad krákozrakostí lidí, kteří neustále útočí na to co se lidem podařilo zachovat v relativním souladu s přírodou. Mrzí mě, že se se stejnou vervou nepostaví před nějakou fabriku, nebo chemičku a nepoukazují na masivní úbytek ryb v tocích v poslední době, namísto neustálé kritiky na adresu těch, kteří mají pro chod světa a přirozené projevy pochopení (i kdyý s ohledem na dobu ve které žijou).

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 6 čtenářů. Celkový počet bodů: 30.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: