18. 11. 2011 07:00
Autor: Katka Lipinská Foto: Julie Šverčičová, archiv Daniely Křemenové Rubrika: Drezurní ježdění Počet přečtení: 2870 Počet komentářů: 21 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát
Minulý týden jsme přinesli článek o chystané kategorizaci jezdců ve skokových soutěžích. Vzbudil velký ohlas a v diskuzi se objevily i velmi zajímavé myšlenky a připomínky. Tento týden pokračujeme s drezurou, kde je zatím kategorizace ve stadiu úvah. Vaše náměty a připomínky nás stále zajímají!
O úrovni jezdců ve drezurních soutěžích se mezi jezdeckou veřejností diskutuje snad ještě více než o úrovni skokanů. Možná inspirace děním ve skokovém sportu, možná tyto diskuze vedly i Drezurní komisi ČJF k zamyšlení nad kategorizací drezurních jezdců. Poprvé byla tato otázka probírána na zasedání DK začátkem října a jako nejlepší bylo vyhodnoceno převzít zavedený systém fungující v jiné zemi, např. v Německu. Po přezkoumání podkladů se ale dle manažerky DK MUDr. Heleny Žižkové ukázalo, že německý model je pro naše poměry nevhodný. Věc má prý ještě mnoho otazníků, proto si na konkrétní vyjádření budeme muset ještě počkat. Protože se ale jedná momentálně o diskutovaný problém, rozhodli jsme se do zahraničí podívat i sami a načrtnout tři modely systému kategorizace ve třech nejvýznamnějších Evropských drezurních „velmocích": Německu, Holandsku a Velké Británii.
Závodění v Německu je na počátku stejně jako u nás podmíněno splněním zkoušky. Podobně jako naše ZZVJ se skládá z parkuru, teoretických otázek a drezury. Na rozdíl od naší ZZVJ ale pro dospělé jezdce existuje i volba „bez parkuru". Úspěšný účastník za splnění získá povolení startovat v úlohách stupně Z a „malý odznak" (jedná se opravdu o odznak na klopu :-) spolu s malou knížečkou, kam se zapisují absolvované zkoušky. Zkoušek totiž během své kariéry můžete absolvovat víc a za ně získáte i další odznaky - bronzový, stříbrný, stříbrný s vavřínem a zlatý. Ten posledně jmenovaný už ale není za vykonanou zkoušku, nýbrž za umístění - za dosažení deseti vítězství na stupni T. Zkoušky jsou buďto všeobecné, nebo speciální pro konkrétní disciplínu - ty jsou potom obtížnější. Na stříbrný odznak s vavřínem musíte před komisí odjet drezurní úlohu stupně T za minimálně 65 % a projít teoretickou zkouškou odpovídající obtížnosti. V každém případě se zkoušky musejí absolvovat postupně, nejde některou "přeskočit".
Tímto ale německý systém nekončí. V Německu je mnohem širší členská základna, tedy i mnohem více závodníků a proto i prostor ke kategorizaci jezdců. Ti jsou v soutěžích děleni nejen podle odznaků, ale i podle bodů, získaných na základě dosažených umístění (RLP) do šesti výkonnostních tříd. Pro postup do vyšší výkonnostní třídy je nutné dosáhnout předepsaného počtu vítězství a umístění ve stávající výkonnostní třídě a dle získaných RLP bodů jezdec soutěží se slabšími nebo úspěšnějšími jezdci dané kategorie - což s sebou nutně nenese i postup na vyšší úroveň. Soutěže i jedné úrovně jsou totiž vypisovány pro konkrétní třídy, takže zkušení a profesionální jezdci na dané obtížnosti soutěží mezi sebou a méně zkušení mají také svou kategorii. Díky rozdělení na třídy mohou i velmi zkušení jezdci a profesionálové soutěžit na nižších úrovních s mladými koňmi, aniž by snižovali šance méně zkušených závodníků.
Pokud jezdec několik let nestartuje a jeho výkonnost je založená pouze na získaných umístěních a bodech (které se započítávají pouze za období posledních dvou let), vrací se do nižší výkonnostní třídy. Pokud má ale svou třídu potvrzenou zkouškou a odznakem, výkonnost mu zůstává. Po dvou letech však ztrácí získané body.
O německém systému jsem si povídala s Danielou Křemenovou - držitelkou stříbrného odznaku s vavřínem (DRA1D). Podle ní je německý systém velmi dobře promyšlený a přizpůsobený německému prostředí. To se na rozdíl od Čech vyznačuje velkým množstvím sportovních jezdců a také vyšší profesionalizací, z čehož vyplývá i nutnost kategorizace. Na naše poměry je tento systém takto aplikovatelný dle Daniely velmi obtížně, protože zde soutěží mnohem méně lidí a ještě méně profesionálů.
V Holandsku pro změnu neexistují žádné zkoušky - ani nic jako naše ZZVJ. Začínající závodník, ať se chce věnovat parkuru nebo drezuře, musí absolvovat drezurní úlohu na stupni Z. Pokud získá alespoň 60 %, může začít soutěžit i v parkuru na stupni Z. Pokud se chce věnovat pouze drezuře, jezdí na této úrovni tak dlouho, dokud nenasbírá minimálně 10 kvalifikačních bodů pro postup do L. Jeden kvalifikační bod získá za zajetí úlohy minimálně na 60 %. Zajede-li 70 %, dostane hned 2 body a nad 80 % rovnou 3 body. To samé platí pro postup z L do S a dále.
Tento systém kvalifikačních bodů se odráží i v hodnocení rozhodčích - ti netvoří pouze pořadí, ale hodnotí, zda jezdec podle nich má na posun do vyššího stupně, tj. 5 bodů - ještě to na postup není. 6 bodů - schvaluji postup výše v tomto cviku. 7 bodů - urychlení postupu do vyššího stupně (aby dobrá dvojice dlouho neblokovala přední místa na nižším stupni). Jezdci tedy nejsou motivováni pouze umístěním, ale spíše kvalifikačními body, které umožňují postup.
Pokud jezdec postoupí na vyšší úroveň, nebude mít již možnost závodit na úrovních nižších. Takže jezdec, soutěžící na úrovni S nebo ST, již nesmí závodit např. v Z nebo v L. Pouze má-li nového koně, smí sestoupit o jeden stupeň níže. Mladého koně v nejnižších soutěžích pak musí svěřit někomu jinému, nebo jet mimo soutěž. Toto je řešeno vypisováním soutěží pro mladé koně, kde je účast neomezená.
Pokud jezdec nějakou dobu nejezdí, jeho kvalifikační úrovně se to nedotkne, může se vrátit zpět do stupně, kde předtím startoval. Může si ovšem vyžádat výjimku a sestoupit o stupeň níž. Existuje i ve drezuře spíše teoretická možnost degradace na nižší stupeň - za podmínky, že jezdec získá 10 záporných bodů. Tyto se ale udělují pouze za některá vyloučení, není to proto příliš pravděpodobné.
Holandský systém mi podrobně popsala Katarína Hlavová, která v Holandsku dlouho žila a soutěžila až do úrovně T. Je jeho velkou zastánkyní a jeho největší výhodu vidí v tom, že závody jsou vnímány o něco hlouběji než jen jako příležitost získat „mašličku". Důležitější jsou postupové body - pokud tedy jezdec zajede dobře, může mít radost z postupového bodu a nemusí se trápit tím, že před ním skončilo několik zkušenějších jezdců. Nejezdí se pak jen pro umístění, ale hlavně pro zlepšení. S tím podle Kataríny souvisí i trochu jiný přístup rozhodčích. Kontroverzní je nemožnost jezdců ve vyšším stupni se vrátit níž se začínajícím koněm. Pro méně zkušené jezdce je jistě motivující, že nesoutěží s výrazně lepšími a zkušenějšími závodníky. I ostřílený jezdec si ale připravuje mladé koně a může chtít s nimi soutěžit sám už od začátku a pak se toto stává nevýhodou - to by ale bylo možno řešit vypisováním speciálních úloh pro mladé koně nebo jízdou mimo soutěž.
Britský kvalifikační systém je také velmi komplikovaný. Doufám, že jsem jej pochopila dobře a nemystifikuji vás.:-) Stejně jako v Holandsku, na začátku není zapotřebí žádná licence. Kvalifikační body v něm získává kůň i jezdec. Ty neomezují v postupu výše, ale brání dvojici soutěžit pod svou úrovní. Jezdci jsou dle výkonnosti rozčleněni do devíti skupin. Drezurní soutěže v Británii probíhají ve dvou „třídách" (sections). Třída otevřená (Open Section) je pro všechny. Třída vyhrazená (Restricted Section) je vyhrazena pro jezdce s nižším počtem získaných bodů, tedy méně zkušené. Důvodem je, aby méně zkušení jezdci mohli soutěžit mezi sebou navzájem a nebyli demotivováni nemožností se umístit mezi jezdci mnohem zkušenějšími. Na všech závodech musejí být dle pravidel vypisovány obě třídy.
Body se získávají přepočtem procent, dosažených v úlohách: za úlohu zajetou nad 60 % dostane dvojice 1 bod. Nad 62 % jsou to 2 body, nad 64 % pak 3 body atd. až k maximálně sedmi bodům. Když dvojice získá 14 bodů, nesmí soutěžit na nižší úrovni ve třídě Restricted. Tedy: jako jezdec soutěžící na úrovni Z a L mohu tyto soutěže jezdit tak dlouho, dokud nezískám 14 bodů na stupni L. Při 14 bodech na stupni L musím v soutěži Z přestoupit do třídy Open - v L pak mohu dále soutěžit ve třídě Restricted, dokud nedosáhnu 14 bodů na úrovni S. V případě, že jezdec nesoutěží minimálně 4 roky, posouvá se o skupinu níže.
Zásadnější omezení platí pro koně - po získání určitého počtu bodů se již nesmí účastnit nižších soutěží (bez ohledu na třídu). Tyto počty jsou ale výrazně vyšší, např. aby kůň nesměl na úroveň Z, musí mít nasbíráno 124 bodů. Pro úroveň L je to již 199. Ovšem v případě, že s koněm např. po prodeji startuje jiný jezdec, je možné za poplatek body odmazat.
Filip Minařík, instruktor British Horse Society sice považuje kategorizaci v Británii za velmi funkční, ale není velkým zastáncem kategorizace u nás. Důvodem je relativně malý počet drezurních jezdců u nás a především nedostatek kvalitních závodišť a závodů. Obává se, že zavedení systému kategorizace by mohlo zájem o závodění ještě snížit a že zatím nejsme pro podobný krok připraveni.
Velmi zajímavý článek na téma kategorizace a holandského systému Kataríny Hlavové vyšel ve zpravodaji Jezdec: http://www.jezdec.cz/co_det.php?id=85
Informace o britském systému kvalifikací byly čerpány z britských pravidel: http://www.britishdressage.co.uk/rules
Komentáře
rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře
Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího
Kategorizace jezdců
08:15 - 18. 11. 2011Souhlasím s tím, že je potřeba kategorizovat jezdců popř. koní. Je opravdu pro jezdce frustrující, když soutěží s profesionály a i to, že si přečtou předběžné startky a už znají pořadí dřív než na závody vyjedou.
Přepisuji tento komentář již po několikáté a napadají mě stále nové myšlenky, které by doplnily systém nebo ho přizpůsobily našim podmínkám a tak by to asi bylo nadlouho, ale určitě jsem pro.
Dodatek
08:27 - 18. 11. 2011Nejvhodnějšší mustr pro naši kategorizaci se mi zdá holandský způsob, který by byl asi našim podmínkám nejblíže, jen v poměru koní by asi bylo nejlepší, aby se posuzoval vždy kůň a jezdec jako dvojice. Ne jezdec samostatně. Jezdec za svoji výkonnost zde dostavá odznak, ale každá dvojicemůže mít jinou výkonnost a jiný postup a jiné možnosti.
kategorizace
10:56 - 18. 11. 2011Kategorizace mi prijde smysluplnna tak pro Z a L na uzdecce, kde je hodne startujicich a je proste videt rozdil mezi profikem a hobby jezdcem. Ale i snad ted muze poradatel omezit starty v rozpisu? Ze napriklad jezdec urovne T bude startovat mimo poradi? Rozhodne se nedaji souteze delit na oddeleni, protoze to nikdo nezaplati. Ve vyssich soutezich - SG+IM startuje typicky 5-8 dvojic, takze tam nejaka omezeni nemaji smysl a postup nahoru dle bodu by taky mohl znamenat, ze tam budou jezdci 4. Take nemam absolutne iluze o nasich rozhodcich a klidne si dovedu predstavit, ze budou schvalne nekoho strkat dozadu, aby vyse nepostoupil...
Koně
12:07 - 18. 11. 2011Já sama nezávodím ani jsem nikdy tuto ambici neměla , ale naše stáj závody pořádá, takže vím, co se tam dá vidět a nějak mi do celé kategorizace jezdců nezapadají koně. Přišlo by mi tak nějak logičtější, kdyby byli raději kategorizováni koně než jezdci. Nechápu, proč by S jezdec nemohl z mladým koněm startovat v Z a naopak člověk by na závodech neviděl zoufalou snahu dvojice ve stupni obtížnosti, na kterou kůň ještě očividně není připraven. Příjde mi, že se v celé kategorizaci jezdců nebere moc ohled na koně. Pokud jezdec získá lepší odznáček, klidně může postoupit dále, ale pokud se bude chtít přizpůsobit koni, ať zůstane kde je.
Mimo soutěž?
12:21 - 18. 11. 2011Reaguje na 3.
Celé to "mimo soutěž" mi trošku vadí, i když drezuru nejezdím :). Když vezmu v Z a L bude např. 30 startů, tak bych pole rozdělovala spíš podle GB systému, na dvě třídy. Protože když vezmu spoustu zkušených (ať už profi nebo nebo neprofi) jezdců, tak si jezdí mladé koně nebo koně do prodeje ale také dost často koně jiných majitelů. Dám příklad- známý jezdí koně pro německého majitele, ale když by tedy závodil tady s nimi neměl by žádný úspěch? Nepřijde mi to jako dobrý nápad ať už z pohledu (ne)jezdce :), majitele nebo sponzorů...
...
13:31 - 18. 11. 2011jak to, že v Nizozemí to funguje bez ZZVJ a mají výsledky oproti nám, kde jsou ZZVJ povinné???
TO JOHNY
14:11 - 18. 11. 2011protože u nás na ZZVJ skoro nikdo nezajede drezurní úlohu nad 60% :-) jinak kategorizace určitě ano, holandský systém vypadá zajímavě
TO MUK
17:16 - 18. 11. 2011Reaguje na 7.
ale i v NZ nemusí zajet úlohu na 60 % a tudíže se bude plácat pořád nízko a nebo se snaží a jde nahoru...Je otázka zda ZZVJ je přínosem či není...rozhodčí z JAR se zasmála tomu, že ten kdo chce zde jezdit vytrvalost tak musí mít zkoušky ZZVJ, kde jsou skoky a drezura:-)
novy system ZZVJ
22:58 - 20. 11. 2011Ja bych zacala nejdrive u ZZVJ, nez vubec bych kategorizovala drezuru nebo parkur, ci cokoli jineho.
Dyt se nam vsude ve svete smejou, jaka tu je uroven ZZVJ. Je to hanba... A tim, ze se zmeni, ze za jezdce musi rucit nejaky trener nebo cvicitel, dyt se to stejne da vselijak obejit.... uroven nesich jezdcu je velice nizka. Uz i anglicke deti maji lepsi styl nez dospeli cesi.. Bud bych ZZVj zrusila uplne, stejne jsou k nicemu... a nebo bych je naopak velmi zprisnila. A to asi takhle
bez ZZVJ by mohli soutezit jezdci do kategorie ZL
pokud by chteli do vyssi kategorie, museli by projit ZZVJ, ktere by ale byli o mnoho narocnejsi nez jsou nyni. Napriklad by museli prejit parkur L na styl, drezuru ZL nebo L na urcity procent bodu a nejakou teorii (napr.prvni pomoc, nemoci koni, anatomii, atd)
No reknete, kolik lidi, vyuzije v praxi vsechnu teorii, kterou musi nyni k ZZVJ znat? Potom by se meli take nekteri jezdci, zvaste starsi a zkusenejsi, posutovat individualne. Mam namysli treba ty, kteri napr. maji velke zkusenosti, jezdi kvalitne, ale nemeli tu moznost jezdit za nejeky klub a jako deti si udelat ZZVJ. Viz muj manzel. Nekolik let zil v zahranici, kde jezdil sportovni kone, nasbiral spoustu zkusenosti a nyni, zpet v CR, pokud by chtel zacit zavodit, tak si musi najit nejaky klub, pod kterym by mohl udelat ZZVJ mezi 13ti letymi detmi? koukam, ze jsem uplne odbocila od tematu kateforizace drezury... :) takze katogorizace ano, ale vice propracovat...
re zzvj
00:05 - 22. 11. 2011Reaguje na 9.
ono ho mezi těma dětma neubude, však mě taky neubylo a ani sem nebyl nejstarší :-)). Zvyšovat náročnost ZZVJ není moc rozumný - nízkou úroven máš hlavně proto, že a) nemáš zdroje (ani lidi, ani školní koně) a za b) nutíš lidi dělat něco, co dělat nechtěj a to na obou stranách (tedy jak zkoušených, tak zkoušejících). Zvyš náročnost praktických ZZVJ (která je už takhle na hraně) a dostaneš akorát větší množství ještě hůř jezdících lidí který budou mít navrch oprávněnej pocit, že jim to fakt jde... ZZVJ jsou v současný podobě relikt z doby, kdy byl jezdeckej sport organizovanej zhora, zahrnoval prakticky pouze dvě disciplíny a alternativně se stále uvažovalo o nasazení koní v armádě. Nad kvalitou jezdců se pak můžou hlasitě ronit slzy neomezeně dlouho, protože dokud se v obecný povědomí nedostane to, že časy se opravdu radikálně změnily, kosmetickejma úpravama ZZVJ to opravdu nevyřešíš...BTW k teorii - teda nějak si nedokážu dát rovnítko mezi "zkušený, kvalitní jezdec" a to minimum teorie v testech pro ZZVJ... tak jenom za náš klub - to co je v testech (mimo pravidel disciplín) je úplnej základ, kterej musí znát i náš traktorista a že ten se od koní drží dost daleko :-)
Kategorizace
15:58 - 22. 11. 2011Reaguje na 9.
Dobrá otázka proč to jinde funguje bez ZZVJ, proč i děti a junioři mají lepší návyky než naši dospělí.... Myslím, že hlavní problém je ve vzdělávání, národních trenérech a respektu, který tady chybí. Podle mého názoru kategorizace v drezure pro naše podmínky zcela zbytečná, dokud se naše kvalita nezvedne a jezdecká základna nebude větší. Vždyť ani Grand Prix se u nás téměř nikde nejezdí a pokud ano tak se na to bohužel zatím moc nedá koukat a pro nás je to vrchol. Bohužel v zahraničí to právě na Grand Prix úrovni začíná a tak je třeba kategorizace, aby měli z čeho vybírat.
Souhlasím s postupovými třídami nebo jak to nazvat pro koně, tím alespoň eliminujeme nepřipravené koně ve vyšším stupni obtížnosti.
Diskuze ohledně ZZVJ toho bohužel podle mě moc nevyřeší a není to tak hlavní problém. Kdo je připraven, nikdy nemůže mít problém je splnit a zároveň pokud někdo sportoval v cizině, není nic lehčího než na ČJF doložit praxi. Pokud ovšem v zahraničí nesplnil žádné zkoušky a licenci neměl, jednoznačně není co doložit a proto rovnou na ZZVJ bez vyjímky.
Katgeorizace atd.
10:25 - 23. 11. 2011A co na to jít jinak? Co kdyby kategorizace nahradila dosavadní ZZVJ, které stejně v podstatě nepřináší peníze navíc a ani jak vidno hmatatelné výsledky. Každá disciplína by si mohla stanovit "svá" pravidla postupu a ČJF by to posvětila. Licence by se platila každý rok za každou disciplínu zvlášť (třeba 1000 kč, z toho by 40 % měla oblast a 60% ČJF). Kritéria pro postup do vyššího stupně by měla být,ale také přísnější, třeba u vytrvalosti alespoň 3 x úspěšné absolvování nejkratší trati, která je nyní tzv.hobby, ale pokud by ZZVJ nebyla tak by se třeba tato trať značila ZM. Z drezury by rozhodovali % v základní úloze(min. % by si určitě frezurní komise dokázala stanovit sama) atd.. Věřím tomu, že by to mělo třeba následující efekt - větší přísun peněz pro oblasti a samotnou ČJF. Stále slyšíme jak je peněz málo...Osobně se nebojím, že by najednou hromadně vyjelo spousta lidí co koně sotva udrží a chtěli by hned závodit. ČR by nebyla jediná země na světě, kde nejsou ZZVJ by se licence platila pro každou disciplínu zvlášť.Změna by nebyla ani finančně náročná pro ČJF (z mého pohledu stačí dodatek k pravidlům a nové známky třeba s označení P-parkur, D-drezura, E-endurance atd.).Funguje to i jinde ve světě a na kvalitě to znát není.
kategorizace
12:56 - 23. 11. 2011Reaguje na 12.
nahrazení ZZVJ kategorizací je postup logickej, funkční, pro lidi srozumitelnej a přináší výsledky. Proto taky v čechách vydržel např. v endurance necelý dva roky, než byl odstraněn.... tak se obávám, že tudy cesta nevede :-) V podstatě, pokud čteš mezi řádky, je návrh kategorizace ve skocích jenom další obstrukční záležitost pro posílení systému "kdo komu co dluží" podaná formou líbivou, aby našla dost velkou podporu členů. Nikterak se nechci tímto dotknout ing. Šímy, protože je docela pravděpodobný, že je pouze ve vleku událostí a myslí to skutečně dobře.
Od roku 1990 do lonskýho roku přibilo cca 30000 nových majitelů koní, z nichž převážná většina nemá (neměla) s konma předchozí zkušenosti a dobře polovina je biologicky negramotná. Zatímco kůn dospěje během tří až pěti let, jak dlouho trvá, než se zapracuje zkušenej jezdec, chovatel a instruktor tak dobře, aby mohl předávat svoje zkušenosti dalším? A zabejvala se tím nepoměrem ČJF někdy vůbec? To je hlavní příčina toho, že "Kvantita však již příliš okatě předbíhá kvalitu a korektní výkony nejsou na kolbištích standardním obrazem" a odpověd ČJF je klasická - místo pomocné ruky obstrukce... Nestěžuju si (aspon ne moc), restrikční systém samozřejmě funguje a i přes něj se povedlo do struktury ČJF z těch cca pěti nových disciplín dvě zabudovat...
COZE?
21:31 - 25. 11. 2011Reaguje na 12.
1000Kc za licenci? jestli tebe "palej prachy", tak mne rozhodne ne. takze jestli tisicovku za licenci jezdce pro jednu disciplinu, tak za licenci pro kone aspon 5, ne?
jestli CJF nema penize, tak at zacne vyvijet aktivity, kteryma si je vydela. a nemyslim tim zdrazovani poplatku, ale poradani kurzu, treninku, vzdelavani, publikace ...
zijeme v komercni dobe, kazdy si sve penize ma zaslouzit. pravda, trendem dnesni doby a ceskemu naturelu tak blizke, je "odrit blbce", kdyz si svejch penez nevazi. dokud se lidi nejdriv nezeptaj, co za svoje penize vlastne dostanou nez je daj kdekomu, kdo si rekne, tak si budeme zivit "tu nasi" CJF a nezmeni se vubec nic. taky proc, kdyz vsechno bezi, jak po dratkach, ze.
nebo myslite, ze ti spravni muzi a spravne zeny ve funkcich, cela ta leta tvrde makali a vidouce tu mizerii, pripravili projekt, kterym zlepsi, ozdravi neduzive ceske jezdectvi (zejmena v tech nizsich stupnich, pro masy dostupnejsich) a ted, ted to prijde ... ?
jsem skeptik. sorry.
pak mi ale prijde skutecna drzost jejich "skvely plan", prevzit pod plnou kontrolu i hobby sektor. jim nejde o kvalitu, jim jde o penize. ono je totiz cim dal vice lidi, kteri na otazku "co za sve penize/poplatky dostavam", prisli na odpoved "no nic, preci". a ten odliv platicich nadsencu je prekvapive citit.
ja osobne si myslim, ze kvalitu jezdeckeho projevu nezvysi navyseni poplatku a jejich dalsi sekundarni navyseni omezenim predrazene licence na jednotlive discipliny. ani vynucena licence na hobby zavody (kde bude rozdil oproti ofi, kdyz na ne bude potreba licence?).
jsem presvedcena, ze zajem o kvalitni prezentaci pred lidma, maji lide s urcitou hrdosti, se schopnosti sebereflexe nebo s nekym, kdo je schopen jim dat objektivni zpetnou vazbu, lide vzdelani (nemyslim typ skoly, kterou absolvovali, ale typ a mnozstvi informaci a jejich pochopeni) A/NEBO lide dobre motivovani.
a ted to prijde! jsem presvedcena, ze zmena v jezdeckem projevu ceske populace je otazkou dobre nastavene motivace. bude-li meritkem kvality jezdeckeho vykonu hodnoceni STYLU. samozrejme ne vsechny souteze budou na styl, ale mely by byt a melo by jich byt dostatek. a ucasti jezdecke dvojice v techto soutezich by jezdec mel zpetnou vazbu o svem jezdeckem rozvoji. melo by byt prestizni zalezitosti jezdce pocet nasbiranych bodu v soutezich na styl, nikoliv pocet startu na jakekoliv urovni obtiznosti.
pro admin
22:49 - 25. 11. 2011zdravim, mela jsem jeste pokracovani prispevku s nazvem predmetu "akce CJF nutna, ale JAK" - byly tam nejake myslenky navrhujici mozna alternativni reseni, ale bohuzel mne to pri klepnuti na "vlozit komentar" odhlasilo a prispevek je? nevim kde :-) docela bych stala za to, kdyby se dal nekde vyskrabnout a umistit sem, uz to znova psat nebudu (i tak to byl uz dalsi pokus po "spadnuti" pri psani prvniho). dekuji.
(povazuji sve myslenky za velmi kvalitni, proto tak stojim o jejich zverejneni :-)))))))))
a co jako?
16:10 - 26. 11. 2011Reaguje na 14.
Nikdo se nikdy nezavděčí všem.Nejsem zbohatlík, ale tisícovka mne zase nepřipadá jako krvežíznivé peníze, Dělá to probůh ani ne stovku měsíčně, tj. třeba krabička lepších cigaret, 5 piv v hospě, či cca 3 balík sena...nemyslím si, že je tady spousta lidí, kteří by jezdili zároveň parkury, drezury a distančky:-). Pokud by se kupříkladu platila licence na každou disciplínu zvlášť tak by se třeba mohl o pár stovek zlevnit roční poplatek na klub apod.. Vše může být předmětem diskuze.
re
18:48 - 26. 11. 2011Reaguje na 16.
Johny, neblázni :) Pár takových lidí je, jezdíme distančky, parkury, příští sezonu chceme i drezury a military, nedovedu si představit ty prachy za to :)) To by byly čtyři tisíce jen federaci a kde máš licence koní... To bych už nikam nevyjela. Ale dobrý nápad je s tím pořádáním seminářů, vzdělávacích programů a pod. pod hlavičkou ČJF, to by se možná daly nějaké peníze vydělat... Nebo soustředění před ZZVJ ( ale s komisaři, co tam opravdu budou)
re
23:14 - 26. 11. 2011Reaguje na 17.
to jest jen myšlenka...nic více, nic méně...Nakonec ani ty semináře nebudou zadara a nevěřím, že na tom by ČJF finančně vzkvétala....První co je tak chybí sponzoři...jenže když nejsou výsledky, těžko se berou peníze....měla by se dát větší svoboda jednotlivým disciplínám, aby si jeli dle svých regulí a nebylo to řízeno centrálně. jak jsem psal výše, ZZVJ by potřeba nebyly pokud by byla všude zavedena kategorizace a bez úspěného dokončení základní mety by nešel soutěžící již výše...Na každou disciplínu by se to dalo jednoduše napasovat a udělat to tak,aby se nějaký "jouda" nedostal jen tak bez zásluhy výše...Dříve to podobně dobře sloužilo u vytrvalosti do doby než to ČJF zatrhla....Ono udělat v enduru 150 bodů zase taková sranda nebyla, protože to dělal min. 4-5 závodů a za tu dobu se ten člověk docela dost naučil....Tomu člověku to dalo z mého pohledu více než ZZVJ.
re johny
09:12 - 27. 11. 2011Mě osobně nepřijde myšlenka ZZVJ špatná. Vede k tomu, aby se jezdec dostal na nějakou minimální úroveň než vyjede na závody (mezi ostatní účastníky - tzn. aby je neohrozil, aby uměl jet doleva, doprava a rovně atp.). To jak se v současnosti leckde tato zkouška hodnotí je věc druhá. V koncepci kategorizace, tak jak byla prezentována já osobně přínos nevidím. A nám, amatérským jezdcům s jedním koněm a omezeným rozpočtem už vůbec ne (někdetu byla hláška "když na to nemás prachy tak to nedělej") - no myslela jsem, že naopak chceme jezdecký sport otevřít všem.
sponzoři
15:36 - 27. 11. 2011Reaguje na 18.
sponzoři nechyběj - jenom se odmítaj podílet na něčem, co postrádá smyslu a významu. Navrch pokud maj na výběr...
to mo007: pokud budeš mít kategorizaci tak jak to píše johny, je ZZVJ opruz navíc. A pokud máš ZZVJ, měla by kategorizece sloužit pouze k regulaci a ochraně koní a závodníků (když už to nezvládaj sami pořadatelé), ne k perzekuci a finančním trestům, jak je navrhováno...používat oba systémy jako restrikci povede jenom ke ztrátě členů. Jestli sis myslel, že by ČJF chtěla otevřít jezdecký sport všem, tak si projdi diskuze o licencích v endurance. Najdeš tam za posledních pár let úplně všechno, co má správnej příběh mít - zloduchy, úplatkáře, nátlak shora, výměny stran, lidové vzpoury, kladný hrdiny s čistým štítem, jenom ten štastnej konec zatím chybí, záporáci furt vedou...a něco podobnýho se povede ted u parkuru. A začátek příběhu už se rýsuje, místo řešení příčiny se budou trestat důsledky, takže jako obvykle...
re
18:42 - 27. 11. 2011Reaguje na 20.
Holandský systém mi připadá jako rozumná volba...Člověk by měl být soudnej a také klub. Myslím to v tom smyslu zda jezdce pustí na závody, aby to proběhlo v klidu, v rámci regulí a neudělal jezdec ostudu. ZZVJ je věc ošidná...Je to hop nebo trop a nedej bože abyste tam přijeli s arabem :-), sorry, ale rýpnout si musím (Přeštěnice 2007). Jak píše Lokki - anabáze o licencích ne enduro je hodná k zamyšlení. Nehledě na to, že je zde skupina jezdců, která si vyjezdila 150 b. a je jim to k ničemu. ZZVJ-e byly zrušeny a náklady jim samo sebou nikdo asi nenahradí...Nejedná se o malé prachy - těch cca 5 závodů je tak za min. 20.000 Kč..Tomu říkám "dostat přes hubu".Tak si aspoň jejich koně zaběhali a podpořilo se trochu HDP :-). Maucta