Kapitola z historie netolického chovu

15. 06. 2018 06:00

Obrázky: 7

Autor: Václav Štěrba Foto: archiv Václava Filišteina Rubrika: Chov koní Počet přečtení: 2719 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

V současné době, kdy dochází k nechutným různicím mezi členy chovatelských spolků a ne jenom okolo koní, je zaručeně povzbuzující, že se v Netolicích scházejí přátelé koní pouze kvůli té skutečnosti, že je společně poutá láska a oddanost ke koním.

V pátek 8. června 2018 v podvečer se v Netolicích na náměstí v budově Městského muzea sešlo cca 30 lidí, marně hledám trefné označení: od pamětníků, přes všechny generace, až k těm mladým. Tyto lidi svedla dohromady jediná věc, touha zachovat tradici netolického koně a s tím nedílně souvisejícího dostihového závodiště Kratochvíle.

Chov koní v okolí Netolic má velice dlouhou tradici. V jižních Čechách sílil ve středověku vliv mohutnějších hřebců alpské a italské provenience, a to jako důsledek přepravy nákladů po tzv. „Zlaté stezce“, tak k podpoře potažní síly v zemědělství. Jejich vlivem získávala část potomstva jihočeských klisen mohutnější rámec a výkonnost pro těžký tah. Pro tyto koně se používal zjednodušený název netolický kůň.

První zmínky o zavedení schwarzenberského hřebčína na Kratochvíli je z roku 1614. A ze stejného roku je zpráva o chovu koní na Petrově dvoře. V důsledku pozemkové reformy v roce 1924 schwarzenberský chov koní zanikl. Po vzniku státních statků po roce 1948 byl chov koní v dřívějších panských objektech obnoven. Nejdříve v objektu Petrův dvůr a později také na Novém dvoře u Lhenic. Po zvýšení stavu chovných klisen přibyly ještě objekty Grejnarov, Schwarzenberg, Žitná a Kratochvíle.

Prvním chovným cílem bylo produkovat remonty pro armádu. Základní stádo klisen bylo sestaveno z kořistních klisen a klisen získaných z armádní rezervy, které byly doplněny nákupem v hřebčínech a v moravském zemském chovu. Později k nim přibylo 5 klisen zakoupených z likvidační podstaty xaverovského stáda. Jako plemeníci zde působili hřebci 1119 Furioso IX a 1645 Furioso -2.

Ke změně chovného cíle došlo zrušením hipomobilních útvarů v armádě. Hřebčín se přeorientoval na chov mohutného teplokrevníka s použitím oldenburské krve, přičemž sehrál velice zásadní roli plemeník 1117 Eskamot (111 Eskamotér písecký, po 183 Rittmund ).

Posláním hřebčína bylo dodávat hřebčincům plemeníky požadovaného typu a mohutnosti. Avšak již v této době zřídila správa hřebčína prozíravě speciální stádo ušlechtilých klisen, jako základ pro příští šlechtění sportovních koní. K zušlechťování těchto koní používala především hřebce anglického plnokrevníka – Havel, Div.

Další etapou v rozvoji chovu koní bylo postupné kladení důrazu na chov koní se sportovní výkonností. Tuto etapu charakterizují tři plemeníci, kteří působili v Netolicích. Byli to Alarm III, Servátor a Quoniam. Tito hřebci nejenom, že v potomstvu produkovali syny – plemeníky, ale zároveň jejich dcery posílily stádo matek, celkem bylo po nich zařazeno do základního stáda matek cca 120 klisen.

Z ostatních plemeníků zaslouží za zmínku hřebec Havel I, který v Netolicích též dlouho působil. V 80. letech tyto plemeníky doplnil v Hannoversku koupený hřebec Libero a dále Lumen I, který byl synem hannoverského hřebce stejného jména, z netolické matky po Servátor.

Na vrcholu rozkvětu obhospodařoval Hřebčín Netolice 2 950 ha zemědělské půdy a z toho 2 000 ha tvořila půda orná. Chov koní byl hlavní a velice úspěšné zaměření produkce podniku. Značná část produkce koní byla prodána v zahraničí. Stav koní před rokem 1989 se pohyboval okolo 350 kusů, z toho cca 85 hlav tvořilo základní stádo teplokrevných klisen. Roční produkce teplokrevných hříbat se pohybovala okolo 65 jedinců, kteří našli uplatnění buď k doplnění základního stáda, nebo jako sportovní koně, aby se následně uplatnili v zemském chovu.

Současně s teplokrevným stádem existovalo stádo chladnokrevné, které bylo jediné v rámci tehdejších Plemenářských podniků a taktéž mělo za úkol produkovat chladnokrevné plemeníky pro zemský chov.

V původech netolických teplokrevných koní převládali hannoverští plemeníci a jim příbuzné vlivy šlechtění. Podle písemného vyjádření předního hipologa a ředitele francouzského hřebčince ST. Lo pana G. Bideaulta bylo netolické kmenové stádo vhodnou základnou pro šlechtění koní na sportovní výkonnost. Pozdější privatizace tomu však zabránila. Netolický hřebčín byl privatizován formou přímého prodeje majiteli, který byl v oboru hipologie naprostým nezasvěceným laikem. Tímto neuváženým prodejem tento perspektivní chov, jako i jiné, zanikl.

Když jsme si dočetli stručnou charakteristiku a historii netolického chovu, znovu si uvědomíme, jak důležitým a předvídavým skutkem je založení spolku příznivců netolického koně. Totiž když některé hodnoty zmizí, nelze je již nahradit. Dnešní společnost vynakládá nemalé prostředky na údržbu a obnovu různých objektů zájmu, které mnohdy za to ani nestojí.

Zde se sešla skupina nadšených lidí, kteří si dali za úkol udržet nesmírnou genovou hodnotu, kterou nám vytvořili naši předkové, a je naší povinností na to navázat.

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: