Jiří Podhajský: Neupravuji kopyta podle metody Strasser

5. 01. 2012 05:00

Obrázky: 1

Autor: Katka Lipinská Spoluautoři: Jiří Podhajský Foto: archiv J. Podhajského Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 17328 Počet komentářů: 39 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát

„Strasser metoda není špatná. Je ovšem špatně praktikována. Je praktikována demagogicky, je potlačován kritický pohled na jednotlivosti, je to ideologie univerzální pravdy…“ Přinášíme vám velmi zajímavé povídání s „odpadlým“ studentem Strasser metody a známým českým kopytářem Jiřím Podhajským.

Kdo je kdo: Jiří Podhajský

Ve dvanácti letech začal jezdit, od patnácti dva roky jezdil ve sportovní stáji v Kladně. V roce 2001 si pořídil koně vlastní. Nikdy neměl sportovní ambice a zdravotní potíže jeho koní jej vedly k tomu, že se začal zajímat o problematiku chovu koní, úpravy kopyt a některých nemocí hlouběji. Své koně chová venku 24/7, vnímá, že tam patří a potřebují to k tomu, aby byli zdraví, silní, otužilí, aby jim bylo dobře.

poodyJak dlouho se věnujete úpravě kopyt?
Kopyta svých koní jsem začal upravovat v roce 2001. V roce 2003 jsem začal strouhat několik koní svých známých a od roku 2005 se strouhání kopyt věnuji, abych tak řekl, cele. Od roku 2005 jsem minimálně jednou ostrouhal přibližně 900 koní a zhruba polovinu jsem jich strouhal déle než rok.

Z jakých teoretických a praktických zdrojů (různé způsoby bosého trimu) vychází způsob, jakým kopyta upravujete?
Na začátku jsem načerpal hodně informací z Klubu Equus. A nejen informací, ale i zápalu pro věc, uvědomil jsem si díky němu, jak jsou kopyta důležitá. Také mně pomohl Petr Soukup, který mi velice ochotně spoustu věcí vysvětlil a ukázal. Potom jsem se zúčastnil Základního semináře paní doktorky Strasserové a usoudil jsem, že tohle je to ono. V roce 2006 jsem započal dvouleté studium Ošetřovatel kopyt podle metody MVDr. Strasser. Mezitím jsem navštívil několik seminářů různých metod, četl jsem články a diskuse, ale hlavně jsem strouhal. Několik let jsem strouhal kolem 250 koní měsíčně, přitom jsem se snažil maximálně vnímat koně, majitele a podmínky. Moje hlavní teoretické zázemí je studium u paní doktorky Strasserové a po praktické stránce je to moje vlastní praxe.

Jaké hlavní rozdíly vidíte mezi Strasser trimem a jinými způsoby úpravy kopyt?
Nesouhlasím s termínem Strasser trim, nic takového totiž neexistuje. Existuje Metoda Strasser, to ano. Ale to je metoda celostní, která se zabývá zdravím koně celkově, zdravím tělesným i duševním a tedy i kopyty. Kopyta v této metodě hrají důležitou roli a vyučuje se jejich úprava. Jsem si ale naprosto jistý, že nikdo nestrouhá tak, jako paní doktorka, stejně jako nikdo nestrouhá jako Patrik Spieleder nebo jako Václav Vydra. Kopytář není povolání, to je řemeslo, ke kterému člověk je a nebo není. A kdo k němu je, dělá ho podle citu a zkušenosti. A právě ten cit a zkušenost dělá individuální rozdíly i v rámci jedné metody, stejně jako mezi europodkováři. Jsou špatní a dobří, ale i ti dobří se dost liší. Jejich práce se dá rozeznat.
Takže otázka je spíše na rozdíl mezi metodami. Je to rozdíl světových názorů: na jedné straně se snažíme, aby byl kůň uzdraven, i kdyby na to měl chcípnout, na druhé straně chceme, aby klusal po makadamu a je nám jedno, co je na konci nohou a co to s tím koněm dělá.

Dobrá, tedy úprava kopyt dle metody Strasser, pokud se vám zažitý výraz Strasser trim nelíbí. I my jsme si povšimli některých rozdílů mezi kopyty koní, upravovanými touto metodou a bosými kopyty, upravovanými jiným způsobem, jaké rozdíly vidíte vy při vaší praxi? (Odhlédněme nyní od přístupu a podívejme se na techniku a tvar kopyta).
Metoda Strasser klade důraz na anatomickou správnost. Hodně zjednodušeně řečeno: snaží se, aby klenba chodidla kopírovala klenbu kopytní kosti, aby tvar kopyta umožňoval maximálně kopytní mechanizmus, aby rozpěrky měly takovou délku a tvar, aby se nedeformovaly, aby kopyto bylo vyvážené stranově a aby korunka a přední stěna měla správné úhly. Všeobecně jsou to zásady, se kterými se ztotožňuji. Důležité ovšem je, že takovéto zásady lze naplňovat pouze omezeně, a sice podle stavu konkrétních kopyt. A právě v míře jejich naplňování je podle mého názoru jeden z hlavních problémů metody Strasser.
Žádnou jinou metodu jsem seriózně nestudoval, takže moje hodnocení je velmi subjektivní a vychází hlavně z práce jiných kopytářů, kterou jsem viděl. Působí na mne dojmem opačného extrému - tedy zkrátit, co se odlamuje a hlavně, hlavně nesahat na chodidlo. Korekce například příliš dlouhých patek, stranové nevyváženosti nebo třeba rozpěrek, které dlouhodobě zarůstají do chodidla, je vyloučena, protože je potenciálně (dočasně) bolestivá. Zdá se mi to jako důsledné respektování kopyta, tak jak narostlo, bez ohledu na to, jestli dobře nebo špatně.

Upravujete i koně, kteří jsou sportovně využíváni?
Několikrát jsem to zkusil, ale nedělá to dobrotu, takže se tomu vyhýbám. Máme rozdílné názory na přístup ke koním. Ke sportu se „nehodí" mít koně na pastvinách, polovinu roku se zimní srstí a žijícího ve stabilním stádu. Já se naopak domnívám, že pro koně jsou tyto podmínky velmi důležité.

Čím se při úpravách řídíte?
Řídím se teoretickými znalostmi a vlastními zkušenostmi. Existuje hranice, kdy koně léčit a kdy už spíše udržovat, aby se stav kopyt nezhoršoval. Není lehké ji najít a vůbec není snadné se s majitelem shodnout na tom, co by měl u svého koně respektovat. Bohužel hodně milovníků koní má rádo hlavně ježdění a nechtějí slyšet, že jejich kůň má nějaké limity.

Co vás zaujalo na metodě dr. Strasser?
Zaujala mě především hloubka teorie, kterou využívá, resp. učí. Je to podle mého názoru metoda, která je opravdu sofistikovaná.

Jaký máte názor na její Základní seminář a dvouletý Kurz? Do jaké hloubky zachází? Může Kurz vyškolit kopytáře bez jiného vzdělání natolik, aby byl poté schopen sám správně upravovat 1. bezproblémová kopyta, 2. kopyta patologická?
Základní seminář by byl dobrý, kdyby se z něj vyhodila ideologie a nebyl za neslušnou cenu. Dokud tady nebyl nikdo a musel jezdit lektor z Rakouska, ještě bych to pochopil. Ale posledních pět let je to neslušné. Dělám podobné jednodenní semináře za dobrovolné vstupné a nestalo se mi, že bych vysloveně zplakal. Můj seminář je pravda jednodenní a účastníci nestrouhají, ale to je jeho výhoda, jelikož si po něm nikdo nemyslí, že získal kvalifikaci. Dozví se tam ovšem to stejné.

Dvouletý kurz je vynikající. Časem jsem se naučil ignorovat ideologii, mezi kolegy jsem byl za šprta, ale získal jsem ohromné množství teoretických znalostí, které jsou pro tuhle práci zásadně důležité.

Může se automechanik po vyučení pustit do opravy jednoduchého auta? A může opravovat auta nabitá elektronikou? Pokud je schopný, tak už od malička ladil mopeda či pionýra a ve druháku měl nadupaného postaršího sporťáka. A po vyučení může dělat cokoliv, potřebuje jen zkušenosti, které prostě chvilku trvá nasbírat.

Kopyta se nedělí na bezproblémová a patologická. Jsou bezproblémová a problémová, fyziologická (zdravá) a patologická (nemocná).

Upravuji otázku: Může Kurz vyškolit kopytáře bez jiného vzdělání natolik, aby byl poté schopen sám správně upravovat 1. bezproblémová kopyta, 2. kopyta problémová?
Ta otázka je špatně postavena. Může vyškolit „ošetřovatele kopyt podle metody MVDr. Strasser." Jestli je takový člověk schopen upravovat správně kopyta koní, to je otázka.... Já se domnívám, že jeho „správně" bude diskutabilní.
Neznám ovšem žádné oficiální vzdělání, které by to umožňovalo.

Máte zkušenosti s tím, že byste jednoho koně upravoval podle Strasser trimu a potom (nebo předtím) jinak? Byl znát rozdíl 1. ve tvaru jeho kopyt, 2. v jeho pohybu po této změně?
Pokud se kopyta začnou upravovat jinak, samozřejmě je to vidět ;-)
Záleží na tom, jaká jsou to kopyta. Ostrouhal jsem spousty koní, kteří potom začali chodit a spousty koní, kteří potom chodit přestali. To je tak závislé na konkrétní situaci, že by bylo zavádějící takhle obecně odpovědět. Obecně lze jen říct, že tato metoda často vede ke zlepšení stavu kopyt, v některých případech ale za cenu nepohodlí koně, měrou úměrnou stavu kopyt. Ale jako každé zobecnění je i tohle vlastně trochu jinak.

Co považujete za pozitiva Strasser trimu?
Pozitivní je rozhodně sofistikovaný přístup ke každému detailu a k celku, skutečná znalost anatomie, mechaniky, nauka o tkáních, podrobné studium různých deformací a jejich skutečných příčin a možností jejich nápravy. Za zásadní považuji důraz na vhodné podmínky pro koně a souvislost podmínek, pohybu a korektur kopyt.

Měl jste možnost srovnávat tyto teorie dr. Strasser s teoriemi jiných metod, proudů, filozofií...?
Všichni tvrdí, že vychází z anatomie kopyta. Všichni tvrdí, že kopyto má mít nějaké úhly a nějaký tvar. V názorech na to, jak má to kopyto ideálně vypadat, se mnoho rozdílů nenajde, ale taková kopyta ve skutečnosti nejsou. Takže jde o to, jak naložíme s tím, co máme. Především mě ale udivuje, že hlavní pozornost se soustředí na kopyta, která už jsou, jaká jsou, pořád se řeší, jak upravovat kopyta patologická, a přitom se nikdo neptá, proč máme tolik kopyt patologických a jak tomu zabránit. Všechny teorie se vůči sobě navzájem vymezují, očerňují se a plýtvají energií na blbosti. Navíc některé z těch, které jsou u nás k dostání, jsou výhradně podnikatelský záměr, s velmi neseriózními základy a nebo naivní přístup lidí, kteří se neobtěžují kritickým myšlením. Výjimek typu Petra Soukupa je zoufale málo. Jakkoliv se v lecčems neshodneme a tímto ho pozdravuji.

Jaká jsou podle vás negativa úpravy kopyt dle metody Strasser?
Přílišná snaha o nápravu nenapravitelného, ideologický přístup, demagogie a byznys, připomínající nechvalně známé prostředky na hubnutí. Z mého pohledu je ale zásadní, že tato metoda se snaží napravovat kopyta způsobem, který je pro mnoho koní s patologickými kopyty významným způsobem nepříjemný, nepohodlný, bolestivý a nepřipouští, že od určité chvíle postupuje proti koni.

Jaký je důvod, že jste ve vzdělání nepokračoval a nezískal certifikát?
Absolvoval jsem studium, písemné i praktické zkoušky a vykonal jsem 5 z potřebných 20 dnů praxe. Zbylou praxi jsem nevykonal, protože jsem napřed neměl čas a později chuť. Zkrátka jsem v té době neviděl v tomto systému další smysl, začal jsem mít vlastní názor.

Co vám odebralo chuť pokračovat v praxi?
Vadil mi ideologický ráz tohoto společenství. Demagogie a nemožnost skutečné diskuze.

V čem konkrétně se odchylujete od Strasser trimu v případě 1. kopyt bezproblémových, 2. kopyt patologických?
Jenom výjimečně se setkám s kopyty, která není potřeba na začátku „řádně" upravit. Většinou jsou zanedbaná a ve většině případů i patologická, respektive patofyziologická. Obecně stav kopyt českých koních je hrozný. Spousta kopyt patologických je ale bezproblémových a výjimečně je to i naopak. Navíc je potřeba rozlišit, co je možné a co nikoliv. Takže pokud se jedná například o koně těžce schváceného, záleží na tom, jestli je schvácený dva roky, nebo dva měsíce. V prvním případě se budu snažit v podstatě podle metody Strasser udělat nějaký pokrok. Ten je ale možný v takovémto případě jenom do určité míry, takže po nějakém čase se budu snažit koni udělat maximální pohodlí takovou úpravou, aby se stav kopyt ovšem dále nezhoršoval. Je to balancování na jakési hraně. Ve druhém případě budu postupovat stejně, ale za půl roku nebo za rok to budou pravděpodobně kopyta jako před schvácením. Takže bych neřekl, že se liším v něčem konkrétním, v postupu, protože rozdíl je v přístupu. Napravuji jenom co je možné. A na rozdíl od metody Strasser tvrdím, že některé věci spravit nejdou a není správné se o to pokoušet. Na druhou stranu nesouhlasím s opačným extrémem, tedy pohodlí na úkor zdraví. Domnívám se, že je důležitá ta rovnováha. Je to ale mnohdy náročné na uvědomění majitele, protože když mají koně, kteří mají špatná kopyta a takových je ohromné množství, a doposud jezdili jakoby nic, není pro ně snadné přistoupit na to, že musí být ke koním ohleduplnější, šetrnější než doposud.

Takže mimo případů, kdy máte pocit, že je stav „nespravitelný", postupujete při úpravách dle metody Strasser? Tedy např. koně pana Vydry vyjma klisny Nelly byste upravoval obdobně?
Všechny koně, včetně Nelly, bych pravděpodobně upravoval trochu jinak. Nejde jenom o způsob, jde také o míru. Jde o tu rovnováhu mezi zlepšováním geometrických parametrů a duševní a fyzickou pohodou koně. Neupravuji kopyta podle metody Strasser. Dělám to podle toho, co jsem se naučil a jaké jsem získal zkušenosti.

Kolik přibližně jste viděl koní, upravovaných tímto trimem s kopyty 1. zdravými, 2. patologickými?
Mimo těch, které jsem strouhal, něco mezi padesáti a stovkou. Stejně jako v ostatní populaci, většina je patologických.

Jak se pohybovali a jak byli případně využíváni?
Obojí různě. Koně se zdravými kopyty chodili většinou dobře a ti se špatnými zase většinou špatně. Využíváni byli k rekreaci nebo hobby sportu.

Byl jste na návštěvě na její klinice - jaké jsou vaše dojmy?
Byl jsem na klinice v Tübingenu několikrát. Viděl jsem mnoho koní, kterým paní doktorka pomohla, a mnoho koní, kterým se pomoci nedařilo. Koně, kteří se dostanou na kliniku, jsou většinou koně, nad kterými všichni zlomili hůl, respektive koně, které konvenční metody přivedly do fatálního stavu..

Jaký máte názor na Strasser trim u koní s kopyty 1. zdravými, 2. nemocnými?
Domnívám se, že Strasser metoda není špatná. Je ovšem špatně praktikována. Je praktikována demagogicky, je potlačován kritický pohled na jednotlivosti, je to ideologie univerzální pravdy, která má potřebu se zásadně vymezovat vůči ostatním, a to i za cenu manipulace. S tímto jsem se ovšem setkal u všech „metod". Jediný, s kým jsem se setkal a kdo nedělá tlaky, snaží se poslouchat a přemýšlet, je Petr Soukup a o to samé se pokouším já.

Dr. Strasserová i její čeští zástupci říkají, že málo zkušený praktik může tímto trimem koně poškodit - dokonce že může být v tomto podání nebezpečný. Jaký je váš názor na toto tvrzení?
Každý nezkušený může něco poškodit, což může být nebezpečné.... Ta otázka pravděpodobně někam míří.....?

Tato otázka míří k další otázce: Jaký je dle vás počet hodin či rozsah teorie/praxe nutné k tomu, aby dotyčný kopytář mohl být považován za zkušeného? A další otázka související: Je podle vás dostačující, aby se kopytář vyučil a vystudoval pouze jednu metodu péče o kopyta a pak pouze na tomto základě upravoval a dokonce léčil kopyta koní, některá i vážně postižená?
Veterinární medicína se studuje šest let a je zcela zjevné, že je to sice zárukou čehosi, ale zárukou jasně omezenou. Názory drů Macha a Mádra jsou toho jasným příkladem.

Tady se pořád mluví o metodách a o tom, která je správná. To je ale nesmysl. Existují různé druhy metod a logicky jejich závěry mohou, ba musí být odlišné, protože pracují různým způsobem. Pokud někdo pozoruje divoké koně a studuje jejich kopyta, musí dojít k jiným závěrům, než ten, který pitvá kopyta koní uhynulých nebo utracených v ČR. Nemám didaktické vzdělání ani ambice, takže nedovedu určit, jaký rozsah by mělo správné vzdělání mít. Ohledně obsahu mám představu, že by se mohlo jednat o jakýsi průsečík těch několika etablovaných metod. Pokud by někdo měl absolvovat studium několika metod, aby splňoval kritéria pro povolání kopytář..... to mi přijde legrační... podle čeho by se pak rozhodoval, jakou metodu použije na kterou nohu?! Zároveň to samozřejmě znamená, že žádná z těch metod není dobrá, protože není dostatečná. Tady se totiž nejedná o umělecké směry, nebo druhy masáží, které různou cestou dosahují téhož. Tady se totiž ve skutečnosti každý snaží dosáhnout něčeho jiného a to je ten problém. Například: někteří se snaží o ideální tvar kopyta a nehledí na pohodlí koně, jiní se zase nezajímají o důsledky deformací kopyt, protože je v zájmu pohodlí koně neřeší. Což je samozřejmě velmi nepřesné zjednodušení.

Znáte nějaký případ koně, upravovaného Strasser trimem, který sportuje (bez ohledu na disciplínu)?
Ne.

Je podle vás možné skloubit bosý trim a sportovní využití koně? Za jakých podmínek?
Je podle vás možné skloubit Strasser trim a sportovní využití koně? Za jakých podmínek?

Nebudu používat termín bosý nebo Strasser trim, protože obojí dělá jinak Petr a jinak Pavel. Ale to, že je kůň bosý, není na překážku sportu. To sport je na překážku bosým koním. Je to ve skutečnosti technický doping.

Hlavní problém nejsou koně bez podkov, ale koně se špatnými kopyty. Chovatelé zanedbávají péči o kopyta hříbat, hříbata a mladí koně jsou v nevyhovujícím prostředí a paradoxně u koní pro sport to platí extra dvojnásob. Je to obchod a péče stojí peníze. A lidé koupí stejně, protože nekupují kopyta, ale původy. Nedávno jsem asistoval při koupi koně u renomovaného obchodníka. Vynikající jednání, stovka koní, ceny od padesáti tisíc do milionu, ale kopyta v tak strašném stavu, že jsem se nestačil divit. Ve třech letech mají koně jednou provždy špatné nohy, akorát že se to zatím schová za podkovy.

Jak se díváte na masové rozšíření Strasser trimu v ČR, například tím, že by se schválila dílčí kvalifikace kopytář a tento trim by se díky státním dotacím mohl vyučovat za tak nízké poplatky, že by si to mohl dovolit naprosto kdokoli?
Dívám se kriticky na to, že se za státní peníze učí „jediná správná" metoda a tou je podkování. Já jsem si vzdělání zaplatil a nemrzí mě to. Peněz se rozkrade tolik, že tohle není zásadní. Ale myslím si, že konstruktivní přístup by byl přijít s něčím, co by si zájemce mohl vybrat vedle podkování a Strasser metody. Třeba za státní peníze. Jenomže v české společnosti se konstruktivní přístup nenosí, není tu zatím nikdo, kdo by to dokázal. Import Strasser metody je podstatně snazší a kdo je jí okouzlen, snaží se ji prosazovat.

Jak by podle vás mělo vypadat skutečně smysluplné vzdělání budoucích kopytářů?
Domnívám se, že jediné možné řešení je tržní. Majitelé koní přijdou na to, co jim vyhovuje a s rozšiřováním působnosti kopytářů budou přibývat jejich žáci a časem snad i školy. Jakou formu budou mít, to zatím nedokážu odhadnout. Oficiální vzdělání možná někdo prosadí, ale nedomnívám se, že to bude dobře. Zatím není shoda mezi odborníky, jak by se to mělo dělat, takže zatím budeme tápat. Absolventy oficiálních vzdělání nevyjímaje.

Možná sledujete současné spory mezi podkováři a Strasser-kopytáři. Mám na mysli především to, jak bude vhodné vzdělávat dále profesionály zabývající se péčí o koně (včetně jeho kopyt). Máte nějaký názor na tuto situaci - na jeho řešení v podmínkách ČR?
Jedná se o spor dvou zabedněnců. Je mi nanic z manipulace a překrucování, z plivání a pomlouvání, které je motivováno jednak ekonomickými zájmy a jednak neschopností připustit, že nic není černobílé. Je to stejné, jak spor mezi západní a alternativní medicínou. Jedni o druhých říkají, že jenom škodí a ve skutečnosti je pravda někde uprostřed. A aby to nebylo tak jednoduché, tak ta pravda není nějaká středová linie, ale hodně klikatá čára, která je místy tenká a jasná, místy naopak široká a nepřesná. Důležité je, že se objevují lidé, kteří nekřičí, ale poslouchají a snaží se najít to nejlepší.

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. megera

    Na Jirku nezvykle mnoho slov a málo digmatismu - velmi příjemný posun

    08:57 - 05. 01. 2012

    Díky Katce Lipinské i Jiřímu Podhájskému za dlouhý článek plný innformací. Potěšil mne. JIří, hodně štěstí v další práci i životě :-)

  • 2. Martina3007

    po dlouhé době rozumná úvaha...

    09:08 - 05. 01. 2012

    díky za rozumnou úvahu,kdysi jste mi strouhal koně,ale nebyla jsem spokojená s Vaším přístupem ani výsledkem trimu,asi se od té doby z Vaší strany hodně změnilo,jsem ráda že nejste fanatik a přeju hodně spokojených koní i majitelů......

  • 3. Veronika

    Trochu rozpaky

    09:12 - 05. 01. 2012

    Za mě: článek pěkný,ale mám pocit, že ,,redaktorka,, chce vymámit z p. Podhajského něco ošklivého na onu metodu,( protože ona není jejím příznivcem ?) ...... posuzovatel chyby záměrně nehledá, ale hodnotí.........

  • 4. janinka

    Protestuji!

    09:29 - 05. 01. 2012

    Jirka strouhal mojí kobylku v době, kdy sportovala. Odešla stupeň S, pravda, ve vytrvalosti, která je bohužel na okraji zájmu, leč přesto ji za sport považuji. Kopyta bez problému. :-)

  • 5. Kerrika

    %20

    10:02 - 05. 01. 2012

    Reaguje na 3.

    Áno, aj ja mám pocit že sa celý čas snažila autorka vymámiť niečo zlé na Strasser metodu, ale po prečítaní celého článku jej to ani nemám za zlé, pretože väčšina absolventov kliniky bude nakazená v článku spomenutou ideou dokonalého kopyta za akýchkoľvek podmienok, takže nakoniec môžu narobiť viac škody ako úžitku....

  • 6. vattunka

    taky protestuji

    10:03 - 05. 01. 2012

    Vím ,že si pan Podhajský vše nepamatuje,není to možné v tom množství,ale na kursu jsme se potkávali a mého koně tam přímo strouhal Patrik Spieleder,přímo po strouhání kůň jel domů po kopytě 40km ,ve vytrvalosti měl výkonnost S,další kobylka strouhaná následně námi výkonnost CEI** a další jak píše Jirka díky této metodě ,protože je celostní člověk otevřel oči a pak pokud začal používat vlastní mozek-což se trochu s touto metodou vylučuje,začal hledat vlastní směr a způsob,takže pak byla další kobyla výkonnost CEI*,ale myslím že dnešní úpravy nejsou podle žádné metody,prostě jsme našli to co těm daným koním vyhovuje...poslední kobylce bylo 20let při této výkonnosti,takže otázka jak budou vypadat kopyta po několika letech závodění a až jí bude 20,je tady bezpředmětná.

  • 7. Ivetashena

    janinka vattunka

    10:22 - 05. 01. 2012

    Holky - proti čemu to vlastně protestujete? Nějak mi to nepřijde v kontextu tak úplně srozumitelný a jednoznačný...

  • 8. neugo

    Protest a dotaz

    10:23 - 05. 01. 2012

    Pro Veronika: Máte stoprocentně jen pocit, že chtěla autorka článku jen vymámit nějakou špínu na metodu Strasser. Pokud jsem si stačil všimnout, jsou zde otázky, které by měly vyzdvihnout tuto metodu i poukázat na její chyby.
    Na pana Podhájského bych měl jeden dotaz - myslíte si, že koně s pravidelnou úpravou kopyt dle metodiky vyučované paní Strasser mohou pracovat v lesním provozu? Děkuji

  • 9. vattunka

    odpověď na protest

    10:31 - 05. 01. 2012

    Reaguje na 7.

    Znáte nějaký případ koně, upravovaného Strasser trimem, který sportuje (bez ohledu na disciplínu)?
    Ne.

    jen na tuto otázku a odpověď,nic víc v tom není.

  • 10. janinka

    pro Ivetashena

    10:34 - 05. 01. 2012

    Reaguje na 7.

    Stejně jako vattunka, plus: "Upravujete i koně, kteří jsou sportovně využíváni?
    Několikrát jsem to zkusil, ale nedělá to dobrotu, takže se tomu vyhýbám. Máme rozdílné názory na přístup ke koním. Ke sportu se „nehodí" mít koně na pastvinách, polovinu roku se zimní srstí a žijícího ve stabilním stádu. Já se naopak domnívám, že pro koně jsou tyto podmínky velmi důležité."

  • 11. Ivetashena

    vattunka

    10:41 - 05. 01. 2012

    Reaguje na 9.

    Chápu dobře, že ty sportuješ, upravuješ metodou Strasser a p.Podhajský to ví (strouhá ti)?

  • 12. Ivetashena

    janinka

    10:43 - 05. 01. 2012

    Reaguje na 10.

    Chápu dobře, že máš sportovní koně venku a spolupracuješ s p.Podhajským?

  • 13. janinka

    pro Ivetashena

    10:47 - 05. 01. 2012

    Reaguje na 12.

    No, kobylka už nesportuje, venku je pořád. V roce 2009 nám Jirka Podhajský strouhal (a střídavě já pod jeho dohledem), odešly jsme 80km, tj. S, v Třebušíně, skončily druhé.
    Pak se někdy spolupráce ukončila(nevím přesně kdy, tuším že cca před rokem? musela bych dohledat), protože se Jirka tuším stěhoval a ostatní majitelé chtěli strouhat s někým jiným, čili by jezdil jen kvůli nám a cesťák by pro mě byl těžce nevýhodný.

  • 14. jaja

    sport, výkonnost a Strasser

    10:54 - 05. 01. 2012

    Tyto otázky, čili zda pan Podhajský zná koně upravované Strasser metodou a přitom sportující, byly položeny jako snaha najít koně, kteří prokazatelně zvýšili (aspoň udrželi) svoji výkonnost díky (za) Strasser metody. Protože Dr. Mádr přímo tvrdil, že tato metoda zvyčuje výkonnost koně. Samnozřejmě bez důkazů. Jak objetivně posoudit zvýšení výkonnosti? Proto nás zajímalo, zda aspoň někdo zná koně, kteří tato kritéria splňují.
    Pokud janince strouhal pan Pdhajský, pak se ale asi nejednalo o ortodoxní Strasser metodu? Nebo se mýlím? Klisna janinky podávala sportovní výkony v době, kdy byla pravidelně trimována pouze a jen podle zásad metody Strasser?

  • 15. janinka

    pro jaju

    11:02 - 05. 01. 2012

    Reaguje na 14.

    "pak se ale asi nejednalo o ortodoxní Strasser metodu?" nejednalo. Reagovala jsem opravdu spíš na tuto část "Upravujete i koně, kteří jsou sportovně využíváni?
    Několikrát jsem to zkusil, ale nedělá to dobrotu, takže se tomu vyhýbám. Máme rozdílné názory na přístup ke koním. Ke sportu se „nehodí" mít koně na pastvinách, polovinu roku se zimní srstí a žijícího ve stabilním stádu. Já se naopak domnívám, že pro koně jsou tyto podmínky velmi důležité."

  • 16. vattunka

    pro ivetashena

    11:37 - 05. 01. 2012

    Reaguje na 11.

    Musíš pořádně přečíst mou odpověď.Sportuji pořád,byli jsme s přítelem několikrát na kursu Strasser a potkávali se tam s Jirkou Podhajským,už tenkrát jsem sportovala a tenkrát ještě koně "byli"na Strasser trimu,ale v mé odpovědi je souhlas s Jirkou ,že člověk když začne používat vlastní mozek začne se vyvíjet,takže myslím že nyní jsme na stejné cestě ,možná ve stejném směru,ty kursy mi daly hodně,otevřeli mi očit,pomohly se spoustou věcí,ale myslím že dneska máme svojí metodu,která je pro naše účely ověřená a nejlepší,protože nejsem fanatik,už nedokážu posoudit nakolik jsme se od původního odchýlili,ale základ Strasser tam je.ale i tak u každého koně je potřeba to dělat trochu jinak,takže rozhodně všechny koně nemají kopyta stejně upravená podle šablonky.Fotky by možná napověděli více.

  • 17. Veronika

    Pro neugo :.

    11:46 - 05. 01. 2012

    Reaguje na 8.

    Otázky ne , spíš odpovědi jsou pro i proti, dále- budeme slovíčkařit ....mít pocit nebo mít jen pocit je u mě rozdíl ( pocitů je spousta :-) ).....p. Podhajský si vzal ode všeho něco a vytvořil si svůj pohled na věc. Stejný problém vyvstává i u ,,parelistů,, a klasických jezdců, v každém táboře jsou radikalisti- přes naší metodu vlak nejede (další ideologie). Ale je už málo těch, kteří si dokáží přiznat, že i některé metody z jiného tábora ( ať je to výcvyk nebo kopyta, cokoliv) jsou dobré, což si myslím, že ,,redaktorka ,, si sama sobě není schopna přiznat vzhledem ke kopytní problematice.Je to můj a jen můj pocit, může to být i myšleno jinak, může mít i jimý pohled na věc...

  • 18. Katka K.

    Re:

    12:31 - 05. 01. 2012

    Reaguje na 3.

    Redaktorka nic nemámila, poslala panu Podhajskému sadu dotazů a pak probrala místa, která chtěla upřesnit nebo rozvést.

  • 19. Břetislav

    Kopytář není povolání, to je řemeslo

    13:14 - 05. 01. 2012

    Dovoluji si tvrdit, že úprava kopyt není řemeslo, ale umění, ke kterému je potřeba mít řemeslnou zručnost. Tak jako třeba sochařství, řezbářství. Chcete-li udělat sochu Davida, stačí přece vzít mramorový kvádr a otlouci vše přebytečné, což může udělat i řemeslník...nebo ne? :-))
    Kvalifikací pro kopytáře by, podle mě, mělo být vyučení( a praxe) kovářem-podkovářem. Od toho dál(výše) může studovat různé metody bosého trimu.(nejlépe na vlastních koních).Protože pak bude znát i další možnosti jak koni pomoci, když už to bosým trimem nejde.(jako třeba ta švýcarská klinika, kam p.Vydra poslal svého kulhavého koně )
    A pokud jde o to, která "škola", metoda, kovář či kopytář je lepší, tak nejlepší péčí o kopyta je PRAVIDELNÝ DOSTATEČNÝ POHYB.
    QED.

  • 20. Hana Dastychová

    ...

    16:56 - 05. 01. 2012

    Článek pěkný, ale jelikož jsme tímto způsobem jak upravovat kopyta prošli, tak musím říct, že s tady tou metodou, že žádné podkovy nesouhlasím.. Měli jsme schvácenou kobylu a kdyby nedostala tzv. otočené podkovy asi by jsme ji neměli.. a nebo také kobylu které se drolili kopyta a takže potřebovala podkovy.. no jediné co jsme se dozvěděli když jsme řekli že se jí drolí kopyta bylo -- > porážka .. nahnalo mi to docela slzy opravdu nepříjemný pocit u kobyly, které bylo 11 let .. no nicméně změnili jsme kopytáře na kováře kobylku jsme nakovali a běhá si po pastvinách ještě teď :-))

  • 21. megera

    k 20

    19:17 - 05. 01. 2012

    přivezla jsem si koně vyřazeného z dostihů, špalky na předku, přední šlachy v darebném stavu a na všechn 4 hniloba. KOně mi zpočátku ošetřoval Jirka, zuli jsme a strouhali, Jirka bych ochotný i jít za ním do výběhu, který nesousedí hned se stájí, je to trochu výlet. Kůň v jeho péči rozhodně nestrádal. nikde netryskala krev, kůň byl na pastvině na relativně měkkém a vyhovovalo, mu to. Pak jsem si pozvali veterinární lékařku s RTG kvůli posouzení vnitřního stavu kopyt. ONa vymyslela otočené podkovy a tak nám je kovář nakoval... efekt tak na dva tři dny, pak to popadalo dolů, za dalších 14 dnů už kůň chodil darebně, výsledky RTG byly nečitelné, protože snímky byly udělány mizerně. Jirka v té době řešil své potíže a stěhování, koně se ujal a dodnes o něj pečuje Petr Soukup a v reálně možném čase vzhledem k rychlosti růstu kopyta se jeho stav normalizoval. Dodnes chodí bos, nesportuje, ale pohybuje se v terénu jistě a obratně, Žádná hniloba, žádné špalky, žádné pajdání. Těžko předvídat, jak by postupovala léčba při aplikaci Strasser metody, ale v té době už Jirka nebyl tak úplně nevidící a neslyšící (i když přiznat to veřejně by tehdy bylo asi těžké) Vážím si posunu ( určitě si prošel mnohým a snad je všechno dneska fajn )

  • 22. Břetislav

    20. Hana Dastychová

    19:26 - 05. 01. 2012

    Kobylku ani Vás neznám ale přesto bych si dovolil radu: Hlavně ji necpěte nějakým Biotinem (vit."H") protože čím pomaleji ta kopyta rostou, tím jsou pevnější, kompaktnější a odolnější.Z dubu je také jiné dřevo než z lípy či topolu.... :-))

  • 23. Břetislav

    ad 21. Megera

    19:34 - 05. 01. 2012

    a k čemu toho koně máte??
    Moje koně musí uživit sebe, mě a moji rodinu... tím je doba, kdy ten kůň nemůže doopravdy pracovat, velmi omezena.Ovšem nikoliv věkem, mám koně, kterému je dnes 31 let a možná byste mu i záviděli jak chodí... :-)). Pravda... kopytáře jsem k němu nikdy nepustil!

  • 24. Břetislav

    přivezla jsem si koně vyřazeného z dostihů, špalky na předku, přední šlachy v darebném stavu a na všechn 4 hniloba.

    19:42 - 05. 01. 2012

    To je mi povědomé... já na podzim koupil dva takové...ale vůbec mě to netrápí a jsem pevně přesvědčen, že z jara budu mít dva perfektní koně na ježdění.Až v té Chuchli jednou dostanou rozum, tak se samou radostí zblázní a budou mít zase hovno... :-)) :-))

  • 25. bowly

    ...

    20:27 - 05. 01. 2012

    Reaguje na 23.

    No k cemu, asi pro radost, a obcasne povozeni...ne kazdy musi mit kone na to aby ho zivil, hm ?

  • 26. Břetislav

    ad 25...bowly

    20:45 - 05. 01. 2012

    Vám , u toho koně pro radost a občasné povožení, dělá radost, když ten kůň nemůže chodit?? V čem je rozdíl ?

  • 27. Kerrika

    ..

    21:25 - 05. 01. 2012

    Reaguje na 26.

    a az vam kon nezvladne na vas zarabat,co spravite,?

  • 28. Kerrika

    ..

    21:26 - 05. 01. 2012

    alebo je v tom odo mna nepochopena ironia,?

  • 29. Břetislav

    @ Kerrika ad 27- a az vam kon nezvladne na vas zarabat,co spravite,?

    22:22 - 05. 01. 2012

    no coby.. požádám si o důchod, ne? Ale tak daleko zatím ještě nejsme. Zatím tu mám koně, kterým je 27, 29, 31, a pořád chodí s radostí a těší se na to, i když u mě chodí už třeba 20 a více let...řekla byste, že tomuhle fešákovi http://wiki5.rajce.idnes.cz/Letni_kurz_jezdeni_v_JK_NOWA_-_Studanky_16.7.2011/#DSC06033.jpg bylo v době fotografování 30,5 roku ?? Dnes už 31. Co bude až nebude..., neřešte. Učte se zacházet s koňmi tak, aby se v pohodě, zdraví a při chuti do života dožili takovéhoto věku. A pamatujte si, že sentiment do chovu koní nepatří. :-)) :-)) Vidím-li hříbě, mrzáka, není na co čekat.A 30% negativní selekce je mnohem mírnější než 30% pozitivní selekce.

  • 30. Břetislav

    tak ten odkaz ještě jednou...

    22:23 - 05. 01. 2012
  • 31. Břetislav

    do Třetice všeho dobrého... když EQCh nebere odkazy pře zalomení řádku:

    22:27 - 05. 01. 2012
  • 32. kousal

    konečně

    08:13 - 06. 01. 2012

    Delší dobu sleduji různé "rozepře a sázky" dvou táborů,někdy sepřikláním k jedněm,někdy k druhým a dnes musím říct,že i přes cílenou snahu dotazujícího se,p. Podhajský odpovídal dle mého gusta.Stejně,jako u výchovy a výcviku koní neexistuje "metóda",neexistuje ani u úpravy kopyt.Může pouze sloužit,jako hrubý nástin postupu,ale v praxi je to jen a jen o jednotlivých koních a individuálním přístupu.

  • 33. megera

    Bow....přesně

    11:20 - 06. 01. 2012

    Břetislave, mám je pro radost a nedělá mi radost, když jsou chromí, v mém držení chromí nejsou, nevydělávají na mě, nechci, aby na mě vydělávali, já vydělávám na sebe a na ně a oni mi oskytují duševní pohodu. Pokud jsem si přivezla koně s potížemi, což se dá říct vlastně o všech, které jsem měla a mám, tak první bylo dát je dopořádku, poskytnout jim co nejlepší možné podmínky v rámci mých možností a dělat si radost tím, že jim je dobře, občas se jet podívat dolesa, na louky, někam na výlet. Každý to máme nastavené jinak. Jeden měl úzká kopyta, druhý drolivá, třetí zmíněné špalky a hnilobu. Mě, na rozdíl od Vás ten stav trápil a měla jsem zájem ho změnit. POstupovala jsem tak, jak nejlépe jsem uměla a po konzultaci s veterináři, kováři a kopytáři. Průběh 15 let samozřejmě i v mém případě přinesl určité posuny v názorech. Dnes jsou všichni naboso, zdraví a jen tak někoho bych k jejich kopytům nepustila. Naštěstí nemusím, mám Petra a ten má zlaté ruce. Za což mu děkuju. Zatímco vy si umíte vystrouhat sám, já na to nemám potřebný fortel ani sílu. Takže raděj budu dělat co umím a Petr nechť také dělá co umí...

  • 34. Břetislav

    @ Megera

    11:40 - 06. 01. 2012

    abychom si rozuměli... píši-li, že mě to netrápí, znamená to, že to co vidím, dokážeme s kovářem za půlroku, za rok zcela jistě dát do pořádku. Ne že s tím ten kůň bude chodit zbytek života.
    Byť si většina jezdců kupuje koně pro radost, jsou i tací kteří mají svého koníčka jako povolání a mohu se radovat a potěšit i v práci ;-). A jistě jich také není málo. :-)
    Diskusi, která z těchto skupin majitelů se o své koně a jejich nohy lépe stará, nepovedu. :-)

  • 35. HyskaS

    :o)

    17:56 - 07. 01. 2012

    Reaguje na 33.

    pěkně napsáno...

  • 36. PP

    kopyto po úpravě Strasser

    11:52 - 10. 01. 2012

    právě jsem našla foto kopyta po úpravě z kurzu - poslední foto viz
    http://www.zamekskalice.cz/fotogalerie/319

    nechápu po čem má ten kůň pak chodit. tohle chtějí učit?

  • 37. sisi58

    :o(

    14:30 - 10. 01. 2012

    Reaguje na 36.

    To kopyto na obrázku je z mrtvého koně?

  • 38. kunicek

    Děkuji za článek a za zkušenost

    08:58 - 12. 01. 2012

    Jsem moc šťastná za to, co jsem teď dočetla... Je vidět, že jsi změnil přístup a za to si Tě moc vážím, nebyla jsem před třemi (?) lety spokojená s Tvým strouháním a je vidět, že se od té doby něco změnilo a to mě moc těší. Kvůli Tobě, i kvůli koním. Jirko, stále chceš ty fotky Sáry kopyt? :-) Strouhám si už druhý rok sama...

  • 39. Paja K.

    Reakce k článku

    17:37 - 15. 12. 2014

    Po pročtení článku jsem mile překvapena odpověďmi. A jsem ráda, že se i mezi veřejností začíná uvažovat o kopytech koně....a koni více celistvě (kopyta, zuby, hřbet-správné sedlo, svaly a kostra-chiropraxe - prostě zařízení komfortu celého koně). Načerpala jsem za roky u koní spoustu zkušeností. A všechny metody mají něco do sebe a všechny něco proti. A některému koni se hodí to a jinému to. A samozřejmě špatně použitá jakákoli metoda může ublížit. I sebelíp vyučený kovář či kopytář s tím či oním papírem může udělat spoustu chyb a není zárukou, že učeň toho a toho člověka se zaručí, že Vašeho koně vystrouhá či okuje "nejlíp". Všechny přístupy se musí brát s rozumem a umět uznat i chybu ve svém "umění". Nyní jsem se také setkala v praxi s touto metodou....a musím říci, že za půl roku, co člověka, který to dělá pozoruji - vidím velmi pozitivní výsledky u koní, které přivezli a zachránili "hrobníkovi z lopaty". Též jsem příznivcem toho, aby se to dělalo opatrně, ale tu míru....samo musí fakt člověk u daného případu prostě "vycítit" sledovat koně a majitele a všechny podmínky a mnoho faktorů. Strouhali jsme nyní jednu sportovní kobylu nižší výkonnosti a jsem spokojená a chci sledovat dlouhodobě jak jí to pomůže. Prozatimní zkušenosti - chodila velmi křivě a blokovala se jí záda a tuhly svaly v několika oblastech, (též jsme odstranili zubní problémy a vyměnili sedlo) - prostě jsme koníka začali vnímat jako celistvý projekt a zatím po roce a půl dělá veliké pokroky v pozitivním směru, nakonec jsme začali upravovat kopyta v podstatě podle této metody, ale jak říká pan Podhajský - každý se naučí základ a pak už mu směr dají jeho další zkušenosti a vnímání koní a jejich odpovědi na daný zásah do kopyta...atd. Je to nesmírně složité a nelehké všechno obsáhnout a když si někdo chce najít v tomto skulinky a vypichovat neúspěchy, tak to jde lehce, to by uměl každý, nic nedělat a popichovat. Já věřím, že každá metoda může pomoci - s rozumem a s mírou použitá. Sama bych ráda kurz navštívila a vzala si z toho pro mne zásadní věci. Dál už si udělá člověk sám obrázek. Ale nesouhlasím s tím, že se necháš úplně pohltit nějakou ideologiíí a slepě jít za ní. Vždycky je dobrý přístup mírné kritiky a snaha o objektivní uvažování. Dále bych ráda taky navštívila i jiné kurzy a udělala si z toho vlastní názor. Prostě mít víc innformací z více pohledů a pak dělat závěry. Oni mě vždycky totiž překvapí lidi, kteří o tom či onom nic neví a dělají závěry na sociálních sítích. A pak se brání tím, že když to neumí, tak to radši ani nedělají. To je sranda. Je vždy jednoduché být kritikem, než dát svou energii do toho, prostudovat věci do hloubky a pak hodnotit. To je náročné. Já věřím, že kdo chce jít za tím či tím směrem a snaží se pořád učit a pídit po tom, jak by to mohl udělat líp a snažit se upřímně, tak z toho může být hodně dobré práce. A přeju to všem, kdo se snaží a jde si za tím. Nenechte se odradit brblaly ;-) Přeji hodně energie a zdaru v konání kolem koní.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 3 čtenářů. Celkový počet bodů: 15.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: