Rychlé odkazy:
Ježdění v těhotenství
12. 02. 2010 12:00
Autor: Katka Lipinská Foto: Martin Lipinský Rubrika: Zdraví a psychologie jezdce Počet přečtení: 7096 Počet komentářů: 31 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 4 krát
Ježdění a těhotenství, ježdění s miminkem, caparti u koní, to jsou oblíbená diskuzní témata. Není divu, když většinu lidí, motajících se kolem koní, tvoří mladé ženy a dívky. Tento článek by vám měl přiblížit specifika, rizika, ale i výhody tohoto stavu a umožnit se informovaně rozhodnout. Ty, které ještě zkušenost nemají, alespoň zjistí, co je (možná někdy) čeká.
Projdeme si nejprve postupně tři trimestry těhotenství, co se děje a mění v těle. Jaká jsou rizika pro nenarozené dítě i matku a co může ublížit. Podařilo se mi vytahat rozumy dokonce ze tří odborných lékařů, doufám, že vám pomohou.
První trimestr
Uteče většinou nejrychleji, protože první měsíc se vlastně nepočítá. Navenek se nic nemění, tedy skoro. Už ve druhém měsíci se začínají povolovat břišní svaly. Vzpomínám si, že mě chytala panika, že miminko je miniaturní a mně už roste břicho. Jak budu vypadat za pár měsíců? Někomu už v té době začíná vadit ježdění, přesněji řečeno otřesy a napínání břišních svalů. Hodně žen mívá bolesti v podbřišku, které jsou vcelku normální. Důvodem je překrvení pánevní oblasti. Pokud to matce nevadí a nemá problémy, ježdění není důvod zakazovat. Svaly pánevního dna i břišní svaly ještě dobře fungují. Co vadí, jsou otřesy – samy koneckonců poznáte, co ještě snesete a co vám už začíná vadit. Vydrncávání v pracovním klusu pochopitelně ideální není, pokud ale umíte pohyb dobře vysedět, lze i v něm normálně pracovat.
První trimestr je nejrizikovějším pro miminko. Zpočátku, zhruba do doby, než těhotenství zjistíte, se jeho vývoj řídí zákonem „vše nebo nic“. Dojde-li k poškození, je-li nevratné, těhotenství končí. Dlužno říci, že zhruba 20% těhotenství skončí potratem v této rané fázi, přičemž drtivou většinu příčin matka svým chováním nemůže ovlivnit. Ve 2. a 3. měsíci se vyvíjejí orgány, jedná se tedy o období z hlediska vývoje plodu nejzásadnější. Matka by se měla vyhnout všemu, co by mohlo plod ohrozit. Jsou to nejen virové infekce, ale i přehřátí nebo „práce“ na kyslíkový dluh. Obojí se přenáší i na miminko, které je v tomto období opravdu hodně zranitelné. Fyzicky náročné tréningy, zejména je-li horko, tedy raději vynechte. Hlídejte si puls, neměl by dosáhnout hodnoty, která vznikne odečtením vaší váhy od čísla 200. (Někteří autoři uvádějí jiné hodnoty v rozmezí 180-220). O problémech s nevolností, způsobených vysokou hladinou progesteronu, se zde rozepisovat nebudu, jen zmíním, že normální je i zvýšená únava a spavost a určitě se v tomhle období nemá cenu překonávat. Naopak, tělo ví nejlíp, co potřebuje. Věřte mu.
Druhý trimestr
Z gynekologického hlediska je to období nejméně rizikové a budoucí matka se v něm většinou cítí velmi dobře. Pokud je všechno v pořádku, není důvod se omezovat, jen platí pravidlo o nezvedání těžkých věcí a vyhýbání se rizikovým činnostem. Jaké je největší riziko případného pádu? Hrozí především jí. Záleží samozřejmě na okolnostech, ale protože nastávající matka se instinktivně snaží chránit si břicho, riskuje, že nedopadne tak „optimálně“, jak by mohla, a zraní se.
Ke konci druhého trimestru se začínají často objevovat děložní stahy, tzv. „tvrdnutí břicha“. Je to nebolestivý stav, který určitě nepřehlédnete. Většinou nepřináší problémy, ale je dobré to oznámit svému lékaři, který zkontroluje, zda to nemá vliv na zkracování děložního čípku. Pravděpodobně vám doporučí užívání magnézia. To je obecně v těhotenství dobré užívat. Tyto stavy se objevují často právě v kombinaci s pohybem a otřesy, ježdění je může vyvolávat. Pokud nejsou příliš časté a děložní čípek se nezkracuje, nevadí to, v opačném případě na ježdění radši moc nemyslete, ať si nepřivodíte předčasný porod.
Třetí trimestr
Ve třetím trimestru je ježdění už dost rizikové. Břicho roste poměrně výrazně a mění těžiště jezdkyně, takže se zvyšuje riziko pádu, i když kůň jen nevinně zakopne nebo uskočí. Břicho je navíc poměrně neskladné, špatně se slézá a nalézá, a bez pomoci a přidržení koně jsou i tyhle úkony riskantní. Samozřejmě, i tohle je vysoce individuální. Při případném pádu může dojít k abrupci placenty, tedy jejímu odtržení od děložní stěny. Uvolní-li se malá část, je šance, že vše dobře dopadne. Pokud je to část větší, případně placenta celá, plod je ohrožen na životě (případně během chvíle umírá), protože je odtržen nejen od výživy, ale i od přívodu kyslíku. Ohrožena je i matka, protože dojde k masivnímu krvácení.
Mimoto se celé tělo připravuje na porod. Pánevní vazy se rozvolňují, pánev se rozestupuje, aby při porodu mohla projít hlavička dítěte. Zároveň na tyto uvolňující se vazy shora tlačí již velká děloha. SI klouby (nejedná se o klouby, ač se jim tak říká, ale o chrupavčité spojení páteře a pánve) jsou přetěžované již samy o sobě a, stejně jako pánevní spona vpředu, pobolívají. Dle moudrých slov ortopeda není radno je dráždit ani sezením obkročmo, ani vybalancováváním pohybů koňského těla, protože existuje riziko, že dojde k poškození. Podrobněji o něm napíšu v dalším díle – ježdění v šestinedělí.
Na jaký váhový přírůstek se v těhotenství můžete těšit? Je to poměrně individuální, ale většina nastávajících matek přibere 8-20 kg. Vyjímka ale není ani 8 nebo 25 kg. V tom druhém případě vám dá ale už dost práce se po porodu vrátit zpět k původní váze. Optimum je cca 10-13 kg, ale i tady se doporučení liší. Abyste měly představu, jak tato váha zacvičí s vaším těžištěm, podívejme se, kde ji máte. Hmotnost plodu je kolem 3,5 kg. Hmotnost zvětšené dělohy, placenty a plodové vody, to je dalších téměř 3 kg. Hmotnost prsů se zvýší přibližně o půl kilogramu. Mimoto se v těhotenství zvětšuje objem krve o další cca půlkilogram. Tkáně mají větší sklon zadržovat vodu, což mohou být dva kilogramy navíc, ale i podstatně víc. Na břiše a na prsou máte tedy minimálně o sedm kilogramů více než dříve, to je nezanedbatelná hmotnost. V těhotenství je i větší riziko přibírání, tělo má tendence si ukládat tukové zásoby, protože ho čeká kojení, což je velký energetický výdej. Pokud jste až do té doby byly aktivní na koni a kolem koní a po otěhotnění jste přestaly, buďte připravené na to, že toho tělo využije pro vytvoření tukových zásob. Je-li to možné, nepřestávejte se tedy hýbat.
Pro a proti ježdění
Myslím, že těhotenství asi nebude nejpříjemnější doba pro koňařky, byť lékaři tak rádi zdůrazňují, že „člověk by se neměl kvůli těhotenství omezovat, měl by dělat nač je zvyklý a užívat si to.“ Ovšem také dodávají (toto jsou konkrétně slova MUDr. Elišky Ludvíkové): „s vyjímkou aktivit, u nichž je riziko pádu. Riskantní jsou také otřesy.“ A pak si vyberte! Je pravda, že než sedět depresivně doma v bezpečí, je asi lepší sedět šťastně na koni, to si ale musíme každá rozhodnout sama. A přijmout riziko, že pokud se náhodou něco stane, budeme si to dlouhá léta vyčítat. Je dobré si alespoň vybrat bezpečného a pohodlného koně. Neměl by to být šicí stroj, měl by mít pohodlné, klidně plošší chody. Velmi nepříjemné a potenciálně nebezpečné jsou všechny nepředvídatelné pohyby, uskakování a otočky, takže lezte jen na zvíře, které dobře znáte a důvěřujete mu. A pokud možno v co nejbezpečnějších podmínkách. Vyplatí se také mít koně, se kterým se nebudete muset přetahovat a používat na ježdění moc síly – přeci jen, břišní svaly ochabují, snáz se unavíte a vůbec nemáte chuť síly vydávat zbytečně.
Má ježdění v těhotenství nějaký přínos? Domnívám se, že nezanedbatelný. Jelikož hormony cvičí i s psychikou, zrelaxovat a přijít na jiné myšlenky je skoro životně důležité. Čímž neříkám, že nelze relaxovat jinak než na koni.:-) Udržíte-li si dobrou fyzickou kondici, velmi to pocítíte nejen při samotném porodu (a že to je fuška), ale i po něm. Čím lepší kondice, tím lépe a rychleji se zregenerujete. Já jsem v prvním těhotenství poctivě od třetího měsíce nejezdila a zhruba od čtvrtého mě neméně poctivě bolela záda. Ve druhém jsem sice také brzy přestala s aktivní prací, ale klidné vyjížďky a vycházky na spolehlivém koni jsem si užívala skoro až do konce – záda fakt nebolela!
A co je zajímavé, podle výzkumů kontakt s koňmi může prospět i nenarozenému miminku. Alergie je metla moderní doby a koně a prostředí stáje představuje obrovské hnízdo alergenů. Pokud jste alergické, byť v malé míře, a umíte s tím žít, v těhotenství to nepokoušejte. I když u vás se žádná reakce nedostaví, vaše tělo o alergenu ví a uvědomuje o riziku i vyvíjející se imunitní systém děťátka. Ovšem pokud alergici nejste, pak své dítě před alergií nejlépe ochráníte právě tím, že se budete pohybovat mezi zvířaty a v prostředí, bohatém na alergeny. Je to už hodně dávno (takže bohužel neuvedu podrobnosti), co jsem četla výsledky výzkumu, kde se srovnávaly alergické projevy dětí nealergických matek podle toho, v jakém prostředí matka v těhotenství pobývala. Zjistilo se, že prostředí „statku“ bylo z tohoto hlediska úplně nejvhodnější.
Pravda je, že mnoho jezdkyň, zejména drezurních na naší i světové scéně, jezdila dlouhé měsíce. Máme v živé paměti Alenu Zeusovou nebo Hanu Vašáryovou, která se v roce 2007 stala mistryní ČR v pátém měsíci těhotenství. Podíváme-li se na světovou špičku, není to jinak, stačí zmínit nedávné těhotenství Isabel Werth. Od některých jezdkyň je slyšet, že jim těhotenství v ježdění i pomohlo – zlepšilo cit pro hudbu nebo pro samotné koně. Je pravda, že těhotná žena je mnohem vnímavější a senzitivnější. Mohou se jí proto díky tomu dařit věci, které byly předtím dlouho oříškem právě z nedostatku vnímavosti. Na druhou stranu tato senzitivita vede i větší emocionální labilitě, což u ambiciózní jezdkyně spolu s úbytkem sil může vést k rozčarování, zlosti nebo (spíše) lítosti. I když koně berete jinak opravdu vážně, v tomhle období trochu přehodnoťte priority. Však to brzy skončí.
Mně osobně těhotenství pomohlo nejvíc v tom, že jsem měla čas si některé jezdecké věci „usadit“ a včlenit do systému. Sice jsem s koněm aktivně nepracovala, ale měla jsem možnost se hodně dívat na jiné, tak trochu si na nich vyzkoušet, co funguje a protože jsem měla dost času, uzrálo to v celkem smysluplný celek. Kondice sice vzala za své, ale mít jasno v hlavě je také potřeba. Ale hlavně mi nucená přestávka dodala obrovskou motivaci a chuť do ježdění po porodu. Možná kdybych tušila, jaké problémy mi uspěchaný návrat přinese, trochu bych jej odložila. Ale o tom již v dalším článku, který je pro vás připraven na pondělí.
Připojené obrázky
Ohodnoť článek:
1 2 3 4 5
Čím více bodů, tím lepší hodnocení.
Linkuj na:
Naši partneři
-
EQUISERVIS spol. s r.o.
Servis pro vás a vašeho koně.
www.equiservis.cz
info@equiservis.cz
+420 257 316 782
-
-
Copyright (c) 1997 - 2011 EQUICHANNEL.cz - ISSN: 1213-0737
E-mail: info@equichannel.cz
EQUICHANNEL.cz je členem internetové reklamní sítě OUTDOORNET
Komentáře
rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře
Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího
Díky
12:13 - 12. 02. 2010Tak toto téma je pro mne právě velice aktuální. Když jsem se o těhotenství dozvěděla, tak jsme měla chvílemi lítostivé pocity, že nebudu moct jezdit, ale moc riskovat se mi také nechce, koně nemám 100% spolehlivého. Vše vyřešil sníh, který ve svém množství už ježdění vylučuje, takže mě ani nic nepokouší. A tak už jsem se smířila s myšlenkou, že do podzima na koně nesednu. Ale až nebude sníh, tak se určitě nabídne hodně možností pracovat s koňmi ze země a myslím, že to bude přínos nejen pro koně, ale i pro mě. Hýbu se o mnoho méně, než jsem byla dosud zvyklá a obávám se, že nejen ztráta kondice, ale hlavně nabývající kila mě budou trápit čím dál víc.
Pěkné
12:21 - 12. 02. 2010Moc povedený článek, který by si měla uritě přečíst každá nastávající koňo maminka.
Taky jsem skoro celé těhotensvtí nejezdila - nepočítám li huberta na belgickém hřebci, kdy jsem měla pouze tušení (cca 5. týden) a pak jedna romantická procházka zasněženou krajinou s manželem ( také na beganovi a 4.měsíc). Myslím, že mi nic neuteklo, ikdyž pocit jsem měla úplně stejné - proboha, rok nejezdit!!!!!
A u kondice jsem se pobavila :-) Tak to je to poslední co mám. Teť je to jen kojení a s tím spojené maxi tvary :-)
A na pokračování o předčasném návratu se moc těším!
Poděkování
14:30 - 12. 02. 2010Reaguje na 2.
Katko, děkuji za moc pěkný článek. Určitě má člověk o čem přemýšlet a myslím, že jak píšeš, vlastní tělo také dost ukáže, co člověku dobře dělá a nedělá, ale i tak asi člověka dost přepadají lítostivé chvilky, že nemůže do sedla a musí oželet tréninky :-) , ale naopak by ho to zase mohlo nakoupnout do další práce po porodu, ale to těžko soudit, protože zatím nevím, co ženskou po tom čeká, někdo na to čas má někdo ne a asi také dost záleží na miminku.
Těším se na další článek ;-)
Tipy?
20:52 - 12. 02. 2010Jee, to jste me potesily, nebyla jsem si uplne jista, zda tento clanek (i pokracovani) nekoho oslovi. Napadlo me jeste, kdyz mam doma takovou sikovnou skvadru lekaru, pokud byste nekdo mel tipy, o cem byste si chteli precist v souvislosti s konmi a zdravim(cloveka), tak hlaste. Vyzpovidam a sepisu. Mam pocit, ze se tu porad resi kone, ale obcas neco resi i clovek sam se sebou a konmi.:-)
Libi :o)
21:13 - 12. 02. 2010Moc hezky napsano. Zacinala jsem cist s neduverou, ze se bude doporucovat jezdeni v tehotenstvi, ale na konci jsem se vsim souhlasila :o) Ja jsem v tehotenstvi nejezdila, ale o to vic casu jsem stravila s konem praci ze zeme, opecovavani atd. Myslim, ze tehulky, ktere bez koni nemuzou vydrzet, si najdou nejakou jinou cinnost se svym chlupacem nez jezdeni :o)
Drzim vsem tehulkam a jejich drobkum pesti, aby vse dopadlo dobre
to si vytisknu a ukážu manželovi
22:26 - 12. 02. 2010Jsem ve 26tt (6 měsíc). A samozřejmě mám od manžela koně totálně zakázané. Nesmím s ním jít ani na procházku na vodítku bez dalšího člověka.
Přitom mám koně klidného, hodného, spolehlivého, ...
Na jednu stranu chápu, že se o mě manžel bojí, ale na druhou stranu je to dost drsný :(
Celý dny nemyslím na nic jiného, než jak se má kůň, jestli má nohy oteklé moc nebo málo, co asi dělá ... brečím, jsem na prášky ... mám výčitky jak prase, v noci noční můry, že kůň stojí v boxe na betonu bez podestýlky a podobné kraviny ...
Už se těším na pokračování :) výborný nápad i článek!
Parádní
08:05 - 13. 02. 2010Velmi pěkný článek o zajímavém tématu, o kterém už jsem sama přemýšlela mnohokrát...
k tomu tipu
09:21 - 13. 02. 2010Reaguje na 4.
Mě by docela zajímalo, jak je to s prací ve stáji. koně mám doma, nyní v zimě je potřeba nosit jim vodu z domu. Známí nekoňáci mě úplně jednoznačně zakazují na cokoliv ve stáji sáhnout, odnést kbelík je nemyslitelné. Naštěstí mám velice vstřícného manžela a když je doma, vodu mi nanosí, kolečko vyveze. A už od začátku nenosím kbelíky po dvou najednou (ty velké, to je pak 30kg), ale nosím jen po malých a už radši i jen po jednom a vodu dolévám průběžně. Jsem dma, takže času dost. malý kbelíček je asi do 10kg, nemám s tím žádný problém, vůbec se mi nezdá, že bych se nějak namáhala. To třeba takové kýchnutí se mi zdá mnohem větší nápor na břicho. Kamarádka, co má své dvě děti a koně taky doma, tak ta prý spíše nemohla mnoho dělat, ale kdyby neměla opravdu striktně nic zvedat, tak by nemohla ve druhém těhotenství ani zdvihnout svou starší dcerku v tu dobu prý 15kg a tomu se prostě vyhnout nedá. A kdybych se vyhýbala i tomu málo, co mám kolem dvou nenáročných koní na práci, tak mi svaly ochabnou tak, že bych měla roblém snad i chodit.
Děkuji za článeček
11:19 - 13. 02. 2010Jsem moc ráda, že jsem si mohla přečíst odborné stanovisko :-) sice už se mi to krátí asi cca měsíc do porodu, ale ráda jsem si přečetla rady odborníků. Jezdit jsem přestala ve třetím měsíci, koně nemám spolehlivého a přesně jak to bylo zde psáno měla jsem problém s břišními svaly a taky byl dost velký odpor ze strany rodiny. Kolem koní jsem dělala vše (máme doma dva) do té doby než mi doktorka v šestém měsíci pohrozila předčasným porodem(přesto že jsem já žádné problémy nepozorovala). Od té doby nehorázně tloustnu, a mám deprese z návratu do kondice. Ještě jednou díky a těším se na článek o šestinedělí.
Kolik nosit - pro Renatu
16:05 - 13. 02. 2010Reaguje na 8.
Na tohle jsem se konkretne ptala tez. "Oficialne" by se pry nemelo zvedat nic tezsiho nez 5 kg, ale ze to je dost casto utopie, to vedi i lekari sami. Zejmena pokud uz jedno dite mate, tak to proste nejde. Moc zalezi na tom, jakym zpusobem veci zvedate, nemelo b y se to tahat brichem ani zady. Ja si pamatuju, kdyz mi ke konci casto tvrdlo bricho a potrebovala jsem neco zvednout, sla jsem na bobek a zvedala to pres nohy s narovnanymi zady. To mi nevadilo. Asi podobne jako kdyz mate blokla zada. Jinak ja jsem na sobe dobre citila, co mi nevadi a co uz jo a tohle je vazne individualni. Stejne jako s tim jezdenim. Nektera nevi, ze je tehotna, funguje normalne, jina na namahu jen pomysli a uz ji picha v podbrisku.:-) Takze na tohle rada asi uplne neni. Ja bych to nijak neresila, proste bych delala to, nac se citim. Hlavne nespechat, neresit, ze honem neco musim mit a neprepinat se. Na to ma clovek zbytek zivota.:-)
Dodatek - lnene seminko
16:09 - 13. 02. 2010Ja uplne zapomnela. Jeste jsem chtela napsat, ze pokud varite milackum ctyrnohym lnene seminko, jedna z babskych rad je davat si cca lzici denne (vcetne slizu :-))) s nimi pro snazsi porod a na podporu traveni. Je to sice babska rada, ale dozvite se ji i od lekaru. Priznam se, ze ja to nezkousela, ale hlavne proto, ze jsem o tom tehdy nevedela. Jinak bych do toho mozna i sla, sice to vypada nevabne, ale on pak clovek udela skoro vsechno, jen aby ten vetrelec maly uz vykoukl.:-)
Lněné semínko
16:20 - 13. 02. 2010Reaguje na 11.
Ještě k tomu lněnému semínku, taky mi to moje doktorka doporučila pro snažší porod, ale pozor až od 36 týdne. Prý je to nejlepší zamíchat třebas do jogurtu, že to není tak hnusné :-)
ježdění v těhotenství
19:32 - 13. 02. 2010Velice pěkný článek. Já jezdila do sedmého měsíce. Od pátého jen jednou nebo dvakrát týdně jen krokem cca na hodinu. Měla jsem ho doma a vše dělala jako by nic. Vodu jsem ale netahala, mám hadici a těhotenství bylo přes léto. Koníčka mám velice spolehlivého a poslušného, takže nebyl žádné problém. Začala jsem znovu jezdit dva měsíce po porodu a to bylo těžší...Vše povolené, takže jsem tam lítala jako hadr na koštěti..
Každopádně není čeho se bát, pokud je matka vpořádku a má běžné těhotenství a hlavně klidného koně....
ježdění
20:26 - 13. 02. 2010Zajímavé,během mého těhotenství mi nebylo naprosto nic,ale vůbec,všichni říkali těhotenství není nemoc,měli pravdu.Od začátku jsem normálně jezdila,jednoho valacha a dělal vše kolem.Asi tak kolem pátého už kolem mě lítali ze stáje a nosili mi sedlo a podobně,pořád jsem ale ještě jezdila všechny chody chodila do kopců,funěla,ale nakonec jsem přestala na přelomu 7-8 měsíce,nic mi nikdy při ježdění nebylo a spadnout můžu kdykoli i doma náhoda je blbec,to bych nesměla nic.Takže jsem bez problému jezdila dost dlouho a nikdy mi nalejzání velké problémy nedělalo ani slejzání,naopak jsem byla na koni moc šťastná jezdili jsme dost v temtu,hodně klusovky,cval,jediné co bylo tak že jsem to už tolik asi neudejchala museli jsme přejít do kroku přestalo mě píchat v boku a jeli jsme dál.
Jaký závěr než mě tu odsoudíte,Porod cca 4.5 hodiny spontání,dcerka v pořádku a měla 10bodů nejvíc co jde po porodu nevím název,JEdnala jsem dle svých schopností a když jsem pak chodila na předporodní kurz do 5 patra s bachorem a 17.5 kg nahoře po schodech a né výtahem jako ostatní a ještě jsem byla schopná si popoběhnout ostatní jen zírali,proč,protože jsem ze sebe neudělal tu která teď nesmí nic dělat a jen se šetřit nebylo mi nic a opravdu nejsem ta z těch co to až nepřiměřeně přehání,představa,že bych od začátku těhotenstv nic nedělala jen chodila na procházky tak mám nahoře x kg asi víc a porod nezvládám tak jak jsem to zvládla,po 2 dnech jsem šla domu,jediné co mi tam řekli,že díky asi těm koním mám hodně pevné pánevní dno tudíž mě museli asi dost nastřihnout,ale zahojilo se to krásně a žádné problémy namám ani já ani Lůca a jakmile s dcerkou někdo houpe nebo jí drncá na koleni je spokojená,asi to bude rajťák od malička:-)),takže asi tak záleží to jen na Vás a já těm co jezdí přeji ať nespadnou a vše mají v pořádku.Na koně jsem si sedla 4 týden po porodu to byl tak úžasný pocit,jako bych seděla na koni poprvé,jela jsem jen chviličku a opatrně,kvůli stehům,ale bez problému
ježdění v těhotenství
22:50 - 13. 02. 2010Super článek.Já mám děti dvě-když jsem čekala první,tak jsem aktivně jezdila asi do čtvrtého měsíce,pak už ne.Ale byla to spíš moje lenost,a asi i to,že to bylo poprvé-tak jsem se trochu bála.Kvůli komplikacím a taky proto,že mimák šel po zadečku jsem nakonec měla akutního císaře.Po druhé jsem jezdila asi měsíc-tušila jsem,že jsem těhotmá,ale jistota ještě nebyla.Pak už to nešlo-po operaci mám dost srůstů a jak se mi začalo zvětšovat břicho,tak to bylo nepříjemné.O to rychleji jsem se ale po druhém císaři vrátila do sedla-t týdny a úplně v pohodě.Nevím,co by na to řekli odborníci,ale já se cítila dobře,tak proč to nezkusit ne?A teď se uvidí,co bude dál-plánujeme třetí :-) Třeba to už bude ta holka :-)
Přínosné, ane ne pro mou psychiku :o)
10:22 - 14. 02. 2010Ahoj, jsem právě ve 28. tt a dělám vše bez omezení. Spoléhám se hodně na své tělo, které by mi řeklo, že už to přeháním. Patřím asi mezi ty odolnější, protože už jsem sebou dvakrát sekla na naprosto uklouzaném sněhu před stájí (tomu bohužel nejsem schopná zabránit), jednou měla podseknuté nohy letícím předmětem a do toho jezdím, vozím kolečka se senem do výběhu, nosím vodu, strouhám kopyta........ Cítím se skvěle a nemám vůbec pocit ohrožení miminka, ale jakmile si přečtu nějaký podobný článek o tom co vše se může stát jsem najednou bez odhodlání dál jezdit, protože co kdyby jsem zrovna dnes spadla. Do teď jsem suveréně jezdila nepřemýšlela co vše se může stát, ale jak si přečtu něco takového přestávám být suveréní a uvolněná na koni, což on přesně cítí. Sakra ta psychika je ale svinstvo. Nedokážu si představit, že bych nejezdila, protože i s tím, že mám pohyb jsem přibrala již 17 kg! Jsem jako velryba a jediný okamžik, kdy se tak necítím je na hřbětě koně. Při ježdění na koni mi vadí, že mám stálý kyslíkový dluh, a proto mě při rychlejším chodu píchá na pravé straně. Srovná se to ve chvíli, kdy začnu zhluboka nadechovat nosem a vydechovat ústy (skoro celou dobu co jezdím :o)) a někdy mi po ježdění tvrdne břicho, ale to se mi stává i když ležím doma v posteli. Když slejzám z koně nemůžu dát nohy k sobě (trochu mě bolí kyčle a snad i stydká kost nebo nějaké spodní vazy či co to je), ale to se za chvíli samo srovná. Ježdění jsem konzultovala se dvěmi lékařkami specializované na porodnictví a ty mi ježdění nezakázali s tím, že mám hlavně poslouchat svoje tělo, ale důrazně varovali před pádem. Jenže je nenapadlo, že se budu kácet ze svých nohou nikoliv z koně.
Jestli jsem přijala riziko, že ohrožuju miminko? Zcela určitě, NE. A kdyby se něco miminku stalo? Nevím jak bych se s tím vypořádala po zbytek života..... Nikomu takový přístup nedoporučuji, ale já sama jsem se rozhodla jinak a tak musím věřit, že mé rozhodnutí je správné.
Re: Boza
15:01 - 14. 02. 2010Jsi dobra, ze na to dokazes nemyslet, ja to moc neumela. Mrzi me, ze ti kazim radost z jezdeni, to zcela jiste nebyl zamer.:) Na druhou stranu clovek by si tech rizik byt vedomy mel a uz je na nem, jak je vyhodnoti. Ja to riziko v druhem tehotenstvi prijala, vyhodnotila jsme ho jako nizke a jak rikala vcera tehotna kamaradka - "svemu koni verim vic nez vsem tem ridicum, co denne potkavam na silnici." Pravda, bez kone se vetsinou obejdem snaz nez bez auta.
Mozna pro tebe bude zajimavejsi pokracovani o jezdeni v sestinedeli, protoze to plati i pro treti trimestr, ovsem to jsem psala (narozdil od tohoto clanku) uz skutecne se zamerem jezdkyne varovat, tak pokud nechces, radsi to ani necti.:-) Ale mas to "za par", to uz se da prezit a drzim palce.
Re: Katka
19:27 - 14. 02. 2010Ne, ne tvůj článek je super. Jen díky svému malému černému svědomí se snažím podvědomě se takovým článkům vyhýbat a když už ho přečtu, tak se snažím na něj rychle zapomenout a chovat je spontálně jako před přečtením článku :o) Ježdění v šestinedělí si zcela určitě přečtu, protože to už budu rozhodovat pouze o sobě a ne o miminku.
moje zkušenost
19:54 - 14. 02. 2010Já jsem jezdila rekreačně do konce 6. měsíce, ale mám opravdu spolehlivého koně!! V 7. měsíci jsem párkrát jela jen v kroku, ale už to nebylo ono (nevěděla jsem jak slézt), tak jsem toho nechala a věnovala se práci ze země na dvou lonžích. Koník byl super, skoro jako pod sedlem. A co se nestalo? Uklouzla jsem a spadla na zadek, kdybych na něm jela, tak by se to určitě nestalo-zákon schválnosti :-) Ale naštěstí se mi nic nestalo. Mám krásnou 5měsíční holčičku a odpočatého koně. Po porodu jsem začala jezdit asi po 2 měsících. Na kondičku a záda to bylo dobré, ale na jiného koně bych si nesedla!!!
Ještě doplním
21:33 - 14. 02. 2010Jak tak čtu vaše příspěvky, tak mě začíná být líto, že nejezdím, cíctím se dobře, ale jak jsem psala, tak máme stejně moc sněhu na ježdění a navíc za dvě sezony, co jsem na svém mladém koni jezdila jsem byla na zemi 2x a jednou i s koněm, takže podle této statistiky vychází, že pravděpodobnost pádu je během letošní sezony vysoká, takže i proto radši ne. Ale mít k dispozici jízdárnu, tak tam bych koni věřila, to jo.
Jen k tem rizikum
22:19 - 14. 02. 2010K tem rizikum, holky co se povedlo mne bez kone, to by se mi na koni taky asi nestalo. Den pred terminem jsem vybehla za odjizdejicim manzelem pres zahradu (jel na nakup a listecek nechal doma:) a na ni byl postaveny stan. Klasicke Acko s dlouhyma snurama. Holky ja v behu o tu snuru zakopla a s rozbehem jsem sebou praskla primo na bricho! Nestihla jsem to ani ztlumit rukama, nic. Musim rict ze jsem v tu chvili myslela ze je nejen po diteti, ale i po mne, takovou hruzu jsem v zivote nezazila. Jecela jsem jak smyslu zbavena, ac normalne v krizich hlavu neztracim, prileteli i sousedi, co se deje. No nedelo se dikybohu nic, akorat o pulnoci jsme jeli do porodnice. Doktor rikal, ze to vliv nemelo, ale manzel prohlasil, ze dite evidentne pochopilo, ze na svete to uz asi bude bezpecnejsi.:)
lněné semínko a ježděníXpráce
22:55 - 14. 02. 2010Děkuji za článek sice už máme 9m mimi,ale když jsem byla těhu zjiš´tovala jsem to všude možně..
Můj doktor naopak ježdění vítal,ale podezřívala jsem ho z toho že neví o co jde:-)
Nemám ve stáji spolehlivé koně,a tak jsem v prvním trimestru pomalu omezovala a pracovala s nimi spíše na lonži,skákání ve volnosti atd..později jsem na koně vylezla jen bylo li to nezbytné(nutno podotknout že jsem měla naprosto bezproblémové těhu)
Práce kolem stáje ale bylo hodně a nijak jsem se neomezovala..kolečka jsem si nakládala míň,na vidle méně sena...ale jinak jsem dělala vše.týden před porodem jsem skládala krajinky..cítila bych se daleko hůř kdybych ležela doma a sledovala jak moc jsem ztloustla a jak se zjev blíži hrochovi:-DD.
Co se týká lněného semínka mohu jen doporučit a názory na zavedení se různí...semínko je vhodné i na zažívání jako lehké ůnutidlo" tedy předchází zácpám...jeho používání jsem nikdy nečetla jako nebezpečné..jen malinovník že se má zavádět později..
Semínko jsem jedla normálně spařené vařící vodou..je to slizké,ale chutní jako ořech nic zásadně hrozného:-))
Návrat do sedla ´byl velice brzký i z nutných důvodů a 6ti nedělí bylo také pracovní a jezdecké...nejhorší po porodu je takovéto "rozkydnuté"(omlouvám se za výraz) měkké tělo..Všechno se ale brzo vrátí a na břišní svaly nic lepšího není:-)))Žádné total gymy ale vidle kolečko a 3 loty denně:-DD
Každýmu funguje něco jinýho
00:42 - 15. 02. 2010Reaguje na 22.
a já nedám dopustit na pangamin bifi. Mít ho už tehdy, kdy přicházeli na svět mí potomci, asi bych neměla takovou potíž se zácpou po porodu.
Tehdy, kdy jsem porodila své potomky, existovala jen jediná rada - šeptanda - jez víc čokolády. Kupodivu to fungovalo, i když čokoláda má pověst spíš že staví...
Řešit to teď, žeru ten pangamin bifi po hrstech,
Dobrý je ale taky po porodu co nejvíc chodit - když je to možné, samozřejmě,
Nitka určitě poradí další dobré grify.
Helo, to urcite nee:)
09:43 - 15. 02. 2010Nas rodinny recept je svestkovy, pripadne merunkovy kompot. Funguje skvele!
alergeny v těhotenství
11:09 - 15. 02. 2010ahoj, připojuji se k pochvale za perfektní článek. K odstavci, kde píšeš o alergii tak při testech na alergologii mi kromě plísní vyšlo, že jsem alergická na všechno (trávy, stromy, roztoči,...) řeším to prášky. V těhotenství se asi těžko vyhnu všem těm alergenům, takže ano s největší pravděpodobností porodím alergické dítě :-( ať jsem na statku u koníků nebo ne
puls
13:07 - 15. 02. 2010puls (tedy tep/min) by neměl dosáhnout hodnoty, která zjednosušeně vznikne odečtením VĚKU od čísla 200, nikoliv váhy - to by někteří objemnější jedinci nemohli ani vstát z postele:-)
Zácpa
16:10 - 15. 02. 2010Reaguje na 23.
Co se týče problémů s vyprazdňováním v těhotenství a po porodu - můj favorit je toto:
http://www.docsimon.cz/zbozi/lactulosa-sirup-250ml-50
Jinak - článek je moc pěkný, srozumitelný, žádná zbytečná hysterie. A podle toho, jak se komentáře rozjely, je vidět, co je tu mamin - nastávajících i novopečených.
Doufám, že je v plánu i pokračování - batolata u koní :-)
Odkaz
16:18 - 15. 02. 2010Reaguje na 27.
Vypadá to, že odkaz nefunguje, ale jedná se o sirup Lactulosa - snadno k dohledání na netu.
ježdění až do porodu
20:18 - 15. 02. 2010Nejsem aktivní jezdkyně, ale fyzioterapeutka provádějící hipoterapii. Když mi gynekolog na konci 7. měsíce oznámil, že mé dítě se neotáčí a tudíž vzhledem k mému věku to bude bez diskuzí planovaný císař. K cvikům na otočení dítěte jsem si naordinovala hipoterapii na beganovi - jednak mě unesl a má výrazný houpavý pohyb hřbětu do stran. Jezdila jsem 3krát týdně 20 minut ve středním kroku až do porodu, nasedala a sesedala z rampy - kůň byl veden, já jsem se zcela uvolnila a nechala se houpat. Císař mě sice neminul, protože dcera se rozhodně na hlavu stavět nehodlala, ale mělo to jiné přiznivé účinky - nulová bolest zad, žádné otoky, cítila jsem se velmi dobře a aktivně (vůbec ne těžce), konečně jsem si mohla hipoterapii dokonale zažít na vlastní kůži. Takže budoucím maminkám koňařkám vřele doporučuji!
Pochvala
22:16 - 04. 10. 2010Ahoj Katko, článek je to moc pěkný a přínosný! Ježdění v těhotenství mi dělá dobře, naštěstí mám klidnou kobylku momentálně ve stejným měsíci březosti jako já.
Těšém se na další příspěvky!
S pozdravem
Monika.
z pohledu porodni asistentky
13:14 - 17. 05. 2011Jako porodni asistentka a konarka zaroven urcite doporucuji behem tehotenstvi kontakt s milovanym zviretem-taky bych to nevydrzela :-) uz jen pro pocit psychicke pohody a uvolneni budouci maminky. Byt doma zavrena a jen lezet je opravdu deprimujici...
Ovsem take se priklanim k nazoru, ze vseho s mirou! Vse bych opirala o aktualni stav tehotenstvi a zeny. Urcite neprecenovat sve sily pri praci ve staji a na koni a velmi dulezite: maximalne eliminovat riziko padu a poraneni, stejne tak i nadmerne otresy!
Je velkou pravdou, ze tu jednu chvilku, kdy prijdete o sve dite z duvodu vasi neopatrnosti, si pak budete vycitat po zbytek zivota.
Takze vsem budoucim maminkam preji prijemne proziti tehotenstvi, at uz v sedle nebo pouze na prochazkach s konikem a treba se sejdeme na porodnim sale ;-)
Zdraví Šárka