Ježdění na koni dopředu a dolů – fakta a mýty

28. 10. 2013 07:00, Aktualizováno 29. 10. 2013 17:22

Obrázky: 5

Autor: Dominika Švehlová Foto: archiv autorky Rubrika: Teorie ježdění Počet přečtení: 18226 Počet komentářů: 11 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 2 krát

Při ježdění se mnohý jezdec zajímá v první řadě o to, jak jeho kůň nese krk. A to i přesto, že jedním dechem ze sebe vysype, jak je pozice koňské hlavy a krku nepodstatná, protože základ je přece práce zádě. Takový věčný paradox nesoucí s sebou celou řadu frustrací a mnohdy končící kompletní rezignací na ježdění v přilnutí a přechodem ke zdánlivě jednoduššímu „řízení“ pomocí bezudidlových typů uždění. Podívejme se tedy na to, jak to s tím krkem a hlavou jezdeckých koní vlastně je.

Heslo dne: hlava dole

V současné době je snahou většiny jezdců dostat hlavu koně dolů - tím jim snížit a natáhnout krk. Předpokládají, že díky této pozici kůň vyklene hřbet, bude jím příjemně pružit a snáze a zdravěji bude nosit jezdce. Možností, jak koni snížit krk, je celá řada; od nejrůznějších pomocných otěží, přes ježdění s velmi nízce drženýma rukama, různé protahování udidla, naučení koně snížit hlavu na určitý signál, až po snahu přimět ho aktivně vyšlapovat odzadu a krk snížit jako reakci na vzniklý kmih. Ať tak nebo tak, je třeba si odpovědět na tři základní otázky: Co se ve skutečnosti stane se hřbetem, když se kůň pohybuje s hlavou dole? Jak moc dole je to správné dole? Jak dlouho je možné po koni chtít, aby se pohyboval s hlavou dole?

řemenovitý svalšíjový vazKoňská krční páteř je složená z řady 7 obratlů, která nese na svém předním konci těžkou hlavu představující společně s hmotností krku asi 10 % celkové tělesné hmotnosti koně! Aby hlava a krk nespadly v zemské gravitaci na zem, musí je nadnášet jako stavební jeřáb nějaká „lana"; konkrétně je to šíjový vaz a horní krční svaly; z nich především splenius - řemenovitý a semispinalis capitis - polotrnový hlavový. Oba spojují hlavu a krční obratle s prvními hrudními obratli; ukotvují je tedy k přední části trupu. Svaly mohou díky svému aktivně vyráběnému napětí či stahu zvednout hlavu do různé výšky a tak ji držet, šíjový vaz pasivně hlavu nadnáší jako gumové lano a tím svalům usnadňuje práci. V kroku nahradí až přes 55 % práce horních krčních svalů. V klusu a cvalu jim pomůže z 32 až 34 %.

Pokud by hlavu nahoře nedržely horní krční svaly, „visela" by jen na šíjovém vazu - a byla hodně nízko nad zemí. Klasickým příkladem je kůň v sedaci, kterému doslova „padá hlava", protože jeho svaly jsou ochablé vlivem léků. Nebo když se kůň pase - jeho horní krční svaly taky téměř nepracují a šíjový vaz je natažený na maximum; hlava mu visí několik centimetrů nad zemí, protože víc tomu nedovolí jeho dlouhé přední nohy. Pokud se kůň trochu rozkročí, dosáhne zuby na trávu - může se pást.

Horní krční svaly koně vlastně stále pracují, kromě chvíle, kdy si kůň lehne a hlavu si opře bradou o zem nebo si ji zcela položí. Však taky jsou protkány šlašitými vlákny, které jim práci usnadňují a tím oddalují svalovou únavu.

přirozené volné držení krku a hlavy koněVraťme se ale zpět ke koni pracujícímu například pod sedlem. Chceme, aby jeho svaly horní linie (včetně horních krčních) byly pružné a silné, pomáhaly „nést jezdce" a umožnily prostorný a energický pohyb končetin. V jaké pozici je tedy posilovat? Když nese kůň hlavu nahoře, nebo dole? Jeden německý výzkumný tým měřil EMG (elektrickou aktivitu) některých svalů (mezi nimi i jednoho ze dvou hlavních krčních svalů - řemenovitého = m. splenius) koní ve všech třech chodech s třemi různými pozicemi hlavy (korektní pozice „na otěži" - tedy vyšší držení hlavy s hlavou před kolmicí, pak v hyperflexi - čili zarolovaný kůň a kůň s volným držením krku a hlavy, tedy s krkem pohupujícím se přibližně ve vodorovné pozici) a zjistil, že řemenovitý sval byl nejaktivnější právě ve volném držení. Tato skutečnost přináší první důležitý - a popravdě i očekávaný - závěr: pokud chcete, aby se horní krční svaly koně nejen protahovaly, ale i korektně posilovaly, pracujte s ním v držení těla odpovídajícím tzv. „přirozenému" natažení. Podle stejného výzkumu prospívá kroková a klusová práce v tomto držení těla také svalu formujícímu krk před kohoutkem - trapézovému.

V této pozici jsou horní krční svaly lehce protažené a přesto aktivně pracují - to lze přirovnat cvičení Pilates... A stejně jako cvičení Pilates je třeba i u této práce s koněm dodržovat dvě zásady: nemůžete po koni chtít, aby v této pozici pracoval dlouho, a nesmíte po něm chtít, aby hlavu držel níž, než kolik zrovna zvládne.

Dolů, níž, nejníž...

Ano, zní to logicky: čím níž bude kůň nést hlavu, tím lépe protáhne své svaly horní linie (tedy horní krční a možná i hřbetní) a tím více je posílí v jejich nataženém stavu (viz Pilates). Je tu ale jedno „ale"! Ve chvíli, kdy se krk začne snižovat k vodorovné poloze, napne se šíjový vaz a při dalším snižování začne přebírat horním krčním svalům část jejich úkolu „nenechat hlavu spadnout na zem". Pokud tedy chcete po koni, aby pracoval s hlavou níž, než je přibližně vodorovná poloha krku, práce jeho horních svalů se začne zmenšovat. Proto když si koně chtějí v pohybu odpočinout, svěsí v kroku hlavu tak, aby krk směřoval od kohoutku mírně dopředu a dolů. Z hlediska posilování je proto nejvýhodnější skutečně ona „volná" vodorovná pozice nebo spíš ještě kousek nad ní! Nikoli však s hubou na úrovni karpů či dokonce s nosem „ryjícím" v písku. Takové a podobné momentky koní, vzbuzující u běžného jezdce dojem ideálu natažení, jsou chybné a dokonce do jisté míry škodlivé - pohybu koně a také jeho zdraví. Proč?

příliš nízko nesený krkV první řadě příliš nízká pozice nijak zvlášť neprospívá koňskému hřbetu, protože nijak nezlepšuje jeho pružnost, jak se často říká, naopak ho může zablokovat. To se projevuje například na prostornosti pohybu zadních končetin; například pasoucí se kůň s hlavou úplně u země jimi dělá sotva „krok-sun-krok". Toto pozorování potvrzuje i jedna studie, která porovnávala pohyblivost různých částí hrudní a bederní páteře koní při různých pozicích hlavy a krku. Přestože se při sníženém krku zvýšila sledovaným koním pohyblivost páteře v oblasti kohoutku (mezi 6. až 9. hrudním obratlem), dále dozadu se pohyblivost hřbetu neměnila či se dokonce snížila! Všichni koně, kteří se pohybovali s nižším krkem, měli dokonce ztuhlejší oblast beder. To s sebou přináší ono „táhnutí zadních nohou za koněm". Pokud chcete, aby kůň pohybující se v tomto držení krku zlepšil práci zádě a budete ho více pobízet, nezbyde mu nic jiného, než nadměrně ohýbat bederně-křížový kloub. To může vést k jeho přetížení a poškození (artritidy, artrózy...). I když... aktivně a maximálně pracující bederně-křížový kloub pak může navenek budit falešný dojem, že se kůň díky nízkému držení krku v bedrech vyklenul.

Šíjový vaz začíná jako provazec na týlní kosti lebky, pokračuje pod hřebenem krku a upíná se na trny prvních hrudních obratlů, aby se po nich táhl dozadu jako tzv. nadtrnový vaz až ke křížové kosti. Je do jisté míry pružný, především ve své přední části, díky čemuž umožní koni snížit hlavu až na zem. Pokud je však vepředu nadměrně natažený, jeho zadní část je příliš napjatá, aby koni umožnila „pružit v bedrech", a zároveň znemožní koni došlapovat zadními nohami hlouběji pod tělo.

Vědci díky svým studiím pohybu hřbetu koní zjistili další zajímavosti související s různými pozicemi hlavy a krku: pokud kůň nese hlavu výš (korektní drezurní pozice), má tendenci se prohýbat v místě pod sedlem, ale lépe klene bedra. Pokud má naopak hlavu sníženou, vyklene páteř v oblasti hrudníku, ale bedra se spíše prohnou.

Nic netrvá věčně...

...ani uvolněný a pohybu či zdraví koně prospěšný pohyb s krkem nataženým „dopředu a dolů". Přestože je řemenovitý sval protkán šlašitou tkání zvyšující jeho výdrž v práci a přestože mu v nesení těžké hlavy pomáhá šíjový vaz, po určité době se horní krční svaly stejně unaví, zeslábnou či dokonce ztuhnou a kůň se pokusí jim ulevit tím, že změní tempo nebo držení hlavy. Snížená pozice hlavy a krku totiž přemístí jeho těžiště trochu více dopředu a zatíží tak přední nohy. Aby kůň nepřepadl „na nos", musí zapracovat další svaly, které tuto vzniklou nerovnováhu vyváží. Jedná se především o svaly pletence ramenního, částečně pak o svaly hřbetní a břišní. A tyto svaly jsou - na rozdíl od horních krčních - čistě dynamické, odpovědné ne za držení určité pozice těla, ale za pohyb vpřed. Potřebují pracovat v pravidelném rytmu stahů a uvolnění, aby se řádně prokrvily, zbavily odpadních produktů a doplnily energií a kyslíkem. Pokud jsou delší dobu stažené, rychle se unaví. Kůň ještě více ztratí na své pružnosti a schopnosti tlumit nárazy předních nohou o zem - ano, těch předních nohou, které už jsou beztak tolik zatížené. Kůň se dostane „na předek". Jeho svaly ztuhnou a přestanou vyrovnávat nárazy, jezdec nebude sedět pohodlně, protože kůň ho nevezme „na hřbet", zároveň budou trpět klouby a kosti na předních nohách koní (artrózy, podotrochlóza...). Kůň bude více lehat do rukou jezdce a/nebo začne utíkat, aby se vyhnul ztrátě rovnováhy a nepadl na nos.

přiměřeně snížený krk pro práci v klusuBudeme-li s koněm pracovat přiměřeně krátce s přibližně vodorovně drženým krkem, usnadníme mu rovnoměrné vyklenutí hřbetu, provázené nadzvednutím kohoutku a odlehčením předních nohou.

Samozřejmě kůň se může naučit chodit s nižší pozicí hlavy a krku, aniž by se jeho svaly tak brzy unavily - znamená to ale měsíce až roky systematického tréninku!

Hlava dole - správně a zdravě

Dostáváme se do finále: Jak tedy jezdit, aby byl kůň nejen pohodlný pro jezdce, ale abychom taky zlepšili jeho pohybový projev a přitom zachovali zdraví?

1. Krk nesmíme koni snižovat rukama nebo pomocnými otěžemi. Kůň k tomu musí dojít správným uvolněním a zlepšením koordinace pohybu i síly svalů celého těla. Jak se říká, je třeba začít od zádě; ale ne stylem „napobízím koně do rukou". Je třeba pracovat na cvicích, korektně projíždět přechody, ale i obraty a změny směrů či stranové pohyby. Tím obvykle dokážeme bez jakékoli dodatečné pomůcky snížit koni krk, protože mu zlepšíme činnost hřbetu a zádě i prostornost a kvalitu pohybu končetin.

2. Žádnou polohu krku a hlavy nemůžeme po koni požadovat po delší dobu - ani tu sníženou, ani zvýšenou. Nemůžeme po koni chtít, aby klusal s hlavou dole deset minut v kuse - ani pět minut a dokonce často ani jednu minutu, pokud se například jedná o koně mladého! Je třeba střídat pozice hlavy, lépe řečeno nechat koně, aby si střídal pozice hlavy. Je třeba chvíli jezdit více na otěži (třeba jen jeden malý kruh), chvíli nechat koně vytáhnout (třeba jen půl velkého kruhu), pak ho nechat doslova odpočinout (v kroku na volné otěži). Korektní práce s koněm se skládá z neustálých změn - chodu, tempa, směru, křížení končetin, ohnutí a také pozice krku a hlavy. Kůň mění pozici krku a používá ho k další podpoře kontroly rovnováhy a kvality a přesnosti pohybu končetin. Čím pak je kůň více přiježděn a natrénován, tím déle vydrží pracovat v neměnném tempu a držení těla.

3. A nakonec se samozřejmě musíme vyvarovat extrémním pozicím krku a hlavy - ať už se jedná o nadměrné vzpřímení čili snahu o drezurní „tvar koně", tak i o příliš nízké nesení hlavy. Výchozím bodem je vždy zlatá střední pozice lehce nad vodorovnou rovinou a s postupem času a výcviku se lze dopracovat ke střídání pozic hlavy stále výš s pozicemi stále níž.

Krk nemá podle slov nejednoho jezdce či trenéra být tou částí těla, kterou se máte při svém ježdění zabývat - je třeba se soustředit na práci zádě a kvalitu pohybu končetin. Přesto je to právě ta část koňského těla, které je třeba věnovat velkou pozornost, protože vám řekne, zda s onou zádí a končetinami pracujete správně nebo špatně. Proto je třeba koně nechat, aby mohl „svým krkem k jezdci neustále promlouvat".


Zdroje informací

J. L. Cornille: Stretching the neck: fairytale or reality, HorseTalk.co.nz, 2013 - co se skrývá za snížením krku koně (anglicky)

M. A. Weishaupt a kol.: Effect of head and neck position on vertical ground reaction forces and interlimb coordination in the dressage horse ridden at walk and trot on a treadmill, Equine Vet. J. Suppl. 2006 - abstrakt výzkumu vlivu pozice krku a hlavy koně na pohyb končetin (anglicky)

Equine Head/Neck Position Influences Balance and Stride, Equinews, 2011 - vliv pozice krku a hlavy koně na pohyb končetin, další výzkumy (anglicky)

A. Beskstett: Researchers Study Head, Neck Positions' Effects on Muscles, The Horse, 2013 - jak pozice hlavy a krku koně ovlivní práci jeho krčních svalů (anglicky)

K. Kattwinkel: Stark genug fürs Reitergewicht, Freizeit im Sattel, 2008 - jak funguje tělo koně při ježdění (německy)

M. Rhodin: A Biomechanical Analysis of Relationship Between the Head and Neck Position, Vertebral Column and Limbs in the Horse at Walk and Trot, doktorandská práce 2008 - výzkum vlivu pozice krku a hlavy koně na pohyb trupu a končetin (anglicky)

C. B. Gómez Álvarez: The effect of head and neck position on the thoracolumbar kinematics in the unridden horse, Equine Vet. J. Suppl. 36 - výzkum vlivu pozice hlavy a krku koně na pohyblivost hrudní a bederní páteře

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. karol

    fyzika, či tréning?

    10:18 - 29. 10. 2013

    Všetky údaje o biomechanike síce vnímam a beriem ale samotnú podstatu úlohy formovania krku vidím však v niečom celkom inom. Tým, že bránim koňovi pomáhať si v pohybe vyvažovaním hlavou (ako je vyššie uvedené, nie je to zanedbateľná časť hmotnosti koňa) ho nútim posilovať svaly, ktoré musia slúžiť na kompenzáciu tohoto handicapu. Ke´dže koňovi neveim povedať - Trénuj si teraz latissimus dorzi, alebo kvadriceps tymito cvičeniami, ako to poviem človeku vo fitku, musím použiť iné nástroje a jedným z najvýznamnejších je udržovanie hlavy v nejakej polohe. V prvom kole mu zabránim pohybom hlavou v prirodzenej rovnováhe, potom v zníženej polohe (dopredu a dolu) a nakoniec v skrátenej (priuzdenie, vzpriamenie) pozícii. Tým docielim postupnú prestavbu celého tela koňa a tak sa stáva z neho atlét.

  • 2. karol

    Pochvala

    10:20 - 29. 10. 2013

    Ináč som rád že je takto formulovaný článok na svete, lebo je veľmi užitočný.

  • 3. triglav

    Sláva, 3 x sláva

    14:40 - 29. 10. 2013

    Díky za tento článek. Přesně tak, každý montuje krk a každý se snaží o natahování krku co to jde a tím rádoby "posilování" hřbetu. A výsledek jsou koně na předku vytrhávající otěže při sebemenším povolení. Nemluvě o koních ryjících v zemi při lonžování na chambonu špatně nainstalovaném. Díky díky díky.

  • 4. jaja

    krk koně

    15:12 - 29. 10. 2013

    Reaguje na 1.

    Ano, omezování pohyblivosti krku je jednou z běžných, používaných a účinných metod formování celého těla koně i jeho pohybu. To je ale už trochu vyšší level :-) V první řadě je třeba naopak koni nechat ten krku svobodný, aby se sám vyvážil pod jezdcem, naučil základy všech cviků a pak jdeme o level výš - začneme ten krk omezovat a tím tělo i pohyb koně formovat.
    Já chtěla v první řadě v tomto článku napsat o tom, že není hlava dole jako dole a že to může mít (a má) i negativní následky na hřbet koně a jeho pohyb (i zdraví). Protože stále je vidět kolem plno lidí, kteří myslí, že krk má být při práci co nejníž - a že s takto nízkým držením krku může kůň pracovat dlouhou dobu. Bohužel jsem to viděla i u renomovaných mistrů klasického ježdění a dokonce při práci s mladými koňmi :-(

  • 5. karol

    Samnozrejme

    15:24 - 29. 10. 2013

    Reaguje na 4.

    že ono "posilňovanie" nasleduje až v tej fáze vvýcviku, keď je kôň opbratný v prirodzenej rovnováhe. Inými slovami do obsadania ani základného výcviku napatrí, ale je obsahom špeciálneho výcviku a tréningu.

  • 6. faven

    Mýtus

    21:16 - 29. 10. 2013

    Neřekla bych, že si většina jezdců myslí, že pouhým snížením hlavy se vyklene (zpevní) hřebet. Někteří si to možná myslí, ale určitě to nění nějaké většinové teoretické i praktické východisko. Velká část určitě ví, že kůň může mít hlavu dole a přesto být tzv. rozpadlý. Snahu o snížení hlavy jsem vždy chápala v kontextu s krkem "zabloklým" zbytečně vysoko, ne snižování "až někem k zemi". A tedy jako součást uvolnovací práce. Shomažďování a zpevňování jde skutečně až od zádě.

  • 7. toto

    tot

    23:45 - 29. 10. 2013

    to co chceme od kone,musíme chtít i od sebe perfekt zvládnutou balanc v jakékoli poloze,skloubení pracovního jezdce a jrzdce skokana,přispusobivy sed schopny variací a prace s konem,takže když toto zvladnem,prace se zdravim konem bude pohadka nasvalení ,zakčnění svalu,nesení břemene bude prochazka ružovou zahradou,j

  • 8. toto

    tot

    23:55 - 29. 10. 2013

    jinak članek perfekt,ale žadna amerika to vedeli již vojaci za první republiky i když ne tak odbornre,ale pracovali tak dnes to vedi tak e skoro fšici,ale skoro nikdo se tim neridi,pruvlečky gogy a nevím co ješte,kratke martingali vše leti

  • 9. anery

    dejte to přečíst drezurním rozhodčím !!

    08:02 - 30. 10. 2013

    Svatá pravda, bohužel pokud vyrazíte s takto ježděnýn koněm na drezurní obdélník, naši (zejména jihomoravští) drezurní dinosauři rozhodčí, udělí více bodů právě těm zalomeným koním v týle a pokud se vám to stane na několika závodech posobě ,obvykle se pokusíte zalomit koně taky, a nebo necháte závodění. Paní doktorka Švehlová by měla povinně přednášet na školení drezurních rozhodčích.

  • 10. toto

    tot

    01:12 - 03. 11. 2013

    karol ale to je to jezdecke umnení povedat koni i o tech svalech a s čím mín pomuckami se obejdeš bude osvalení přirozenejsi , přirozenost nedosahnes bez citu a rychle reakce pri praci z konem,bohužel ty ruzny udelatka cit postradaj a tak rychle se s nima neda manipulovat, konec koncu fitka supr ale když vidim ty chlapce pracující na svych svalech,neni nad přirozene osvalení,pul sveta nema co jist anekteri se cpou aby jim narostl onen sval,opice nevipada jak svancinegr,ale silu ma za tri clapi.v čem to asi je karol.

  • 11. karol

    toto

    06:42 - 04. 11. 2013

    Reaguje na 10.

    To by bolo na dlhšiu debatu a asi nie som na odpoveď kvalifikovaný. Praktické pozorovanie z detsva ma však utvrdilo v tom, že veľkosť svalov a ich sila nemusia byť úmerné. Je to asi o somatotype a teda aj o zložení toho- ktorého svalu. Ako dieťa som vídal pri práci baníkov v Kremnici a keď som videl chudučkého chriašteľa, ktorý otočil naložený huntík na točne, s ktorým si veľký chlap nevedel poradiť, som si kládol tiež túto otázku.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 9 čtenářů. Celkový počet bodů: 45.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: