Ježci v nouzi?

23. 10. 2023 Redakce Equichannel Autor fotek: pixabay.com, iStock.com

Ježci jsou v teplých letních měsících častými návštěvníky našich stájí. Všichni víme, jak moc jsou užiteční, jak moc roztomilí a tak jim i to jejich děsivé noční funění a dusání kolem boxů rádi odpustíme. Obvykle není třeba věnovat ježkům nějakou zvláštní pozornost. Pokud jsou zdraví a evidentně spokojení, žádnou nadstandardní péči ze strany člověka nepotřebují. Brouzdají-li nám ale po zahradě drobní pichlaví vyhublíci či ježci evidentně "bez elánu", není od věci si je o něco pozorněji prohlédnout. Jak ale poznáme, že stav "našeho" místního pana ježka není úplně ideální? Že by uvítal přátelskou výpomoc? A co vlastně máme dělat? Vzít drobka, co bydlí pod balíkem, domů do tepla?

Abychom měli v ježčí problematice alespoň o trochu jasněji a žádný bodlinatý hmyzožrávek nezůstal v podzimních plískanicích bez pomoci, požádali jsme o rozhovor o nevyžádaných ježčích nájemnících pracovníky institutu Nadace na ochranu zvířat.

Asi všichni vědí, že v České republice žijí dva druhy ježků. Je ale i laik schopen je od sebe odlišit?

Na našem území žijí dva druhy ježků – ježek západní (Erinaceus europaeus) a ježek východní (Erinaceus roumanicus). Ježek západní je o něco větší, od ježka východního se liší kresbou na obličejové části („brýle“), bodlinami (pravidelně pruhované a „učesané“ směrem dozadu), zbarvením břicha (podélná tmavá skvrna). Ježek západní žije spíše v listnatých a smíšených lesích pahorkatin a vrchovin s hustým podrostem, případně v parcích, zahradách a sadech ve vesnicích a městech; ze zimního spánku se probouzí později. Ježek východní vyhledává zemědělskou krajinu nížin, kde se drží na mezích, v křovinatých stráních, ve stržích, větrolamech atp., ale nevyhýbá se ani lidským sídlištím; zjara se probouzí o měsíc dříve a s tímto časovým náskokem se také začíná rozmnožovat.

Jak poznáme, že ježek není v pořádku a potřebuje podat pomocnou ruku?

Zdravý ježek, který zvládne přezimování v přírodě, by měl na začátku listopadu vážit minimálně 500 g. Pokud má méně, je potřeba mu s přezimováním pomoci. Doporučuje se pomoci ježkům, kteří mají od poloviny října méně než 450 g a od poloviny listopadu méně než 650 g. Samozřejmě je potřeba se postarat o ježka zraněného, nemocného nebo silně zamořeného parazity, bez ohledu na jeho hmotnost. Také v případě, že dojde ke zničení hnízda při nějaké úpravě terénu a jsou venku slepá mláďata. Je třeba se také postarat o ježky, kteří se pohybují venku v zimě, kdy by měli již zazimovat. V tom případě je s nimi něco v nepořádku (zničené zimní hnízdo, špatný zdravotní stav…).

00-shutterstock-708139534.jpg

Jakou konkrétní pomoc tedy máme ježkům poskytnout, abychom nenadělali více škody než užitku?

Správně byste v případě nalezení nemocného ježka měli volat záchrannou stanici, která si pro zvíře buďto přijede, anebo vám poradí, co přesně pro něj můžete udělat. Pokud se jedná o mládě velmi malé a slepé (do 120 g váhy), předat jej stanici pro handicapované živočichy (není možné doma zdárně odchovat). Starší ježky je třeba zahřát, umístit do pokojové teploty, zbavit parazitů a nakrmit. Odblešit sprejem nebo zásypem pro psy a kočky – do bodlin (ne Frontline!). Klíšťata buď odpadnou při odblešení nebo je třeba je vyndat pinzetou.

Krmit je možné konzervami pro koťata (bez sóji!), dále můžete podávat vařené kuřecí nebo hovězí maso s přílohou (rýže, vločky, těstoviny), vařené vajíčko, je možné jim dát i pár piškotů. Rozhodně nepodávat mléko a mléčné výrobky, vepřové maso, uzené, smažené a pečené potraviny, solené a kořeněné jídlo, vařené brambory, mořské ryby, zbytky lidského jídla, sladkosti. Nedáváme ani nasbírané žížaly či hlemýždě apod., protože mohou být přenašeči vnitřních parazitů.

Měli bychom ježkům vypomáhat i v průběhu roku? Je vhodné ježky přikrmovat? Připravit zimoviště?

Ježkům je možno pomoci a přispět během roku především úpravou zahrady a okolí domu (tedy i stáje). Také je nutné ježky, o kterých víte, nechat v klidu. To platí pro lidi, ale i pro psy a kočky. Nenechte psy vyštěkávat a obtěžovat ježky a rušit jejich obydlí! I kočky mohou být nebezpečné, především pro mláďata. Přikrmovat ježky je možné a dá se jim takto pomoci, je však třeba dodržovat určitá pravidla.

  • Přikrmovat jen na jaře a na podzim, kdy je v přírodě málo přirozené potravy.
  • Místo, kde přikrmujeme, udržovat čisté.
  • Přikrmovat pouze kvalitní a vhodnou potravou.

Přikrmujeme vždy večer. Přikrmujeme jen zdravé ježky, pokud ježek není v pořádku a i přes přikrmování nepřibírá, patří spíše do domácí péče. Kromě toho, pokud je nemocný, může nakazit ostatní zdravé ježky na přikrmovacím místě. Krmítko pro ježky musí být chráněno před deštěm, zabezpečené tak, aby se dovnitř nedostaly kočky. Důležité v horkých dnech je také napajedlo. Vhodná jsou běžná ptačí koupátka nebo jiné ploché stabilní misky (např. podložky pod květináče). Do lehčích pastových misek je dobré dát kámen, aby ji ježek nepřevrátil.

Úkryty a příbytky pro ježky je také možné připravit, vhodné jsou například hromady klestí přikryté plachtou, sestavené „ježčí hrady“ z kamenů, je možné vyrobit i jednoduchý dřevěný domek. Takto vyrobené úkryty je třeba čistit, protože se v nich drží cizopasníci, plísně a bakterie (přírodní hnízdo se časem rozpadne). Důkladné čištění je nejlepší provést na jaře, po zimním spánku a před obdobím rozmnožování.

V přírodě ježci jako úkryty využívají nejčastěji různých hustých keřů, živých plotů, dutin ve stromech nebo v hromadách kamenů, pod hromadami dřeva. Pokud narazíte na ježčí hnízdo a omylem je odkryjete, ihned je zase zakryjte a vzdalte se, aby matka měla možnost se znovu k hnízdu vrátit.

AdobeStock-335526119.jpeg

Existují nějaké zásady, jak postupovat v případě, že jsme našli ježka, jehož zdravotní či výživný stav nám nepřipadá optimální?

Pokud v určitém období na podzim nemá ježek dostatečnou váhu, pak je nutné mu s přezimováním pomoci. Ježek by měl na začátku listopadu dosáhnout váhy minimálně 500 g. Je třeba pomoci ježkům, kteří mají od poloviny října méně než 450 g a od poloviny listopadu méně než 650 g.

O takové ježky je možné se postarat i při domácí péči. V tom případě je třeba ježka nejdříve prohlédnout (zjistit, zda není zraněný nebo zamořený parazity, zda je to sameček nebo samička, zvážit). Ježek, který má teplotu pod 35 °C, je podchlazený a je třeba ho zahřát. Připravíme krabici s vysokými stěnami, do které dáme gumovou ohřívací láhev naplněnou vlažnou vodou a zabalenou do ručníku. Na to ježka položíme a přikryjeme dalším ručníkem.

Provizorně pak ježka umístíme do velké, co nejvyšší kartonové krabice vystlané novinami, kterou přikryjeme ručníkem. Pro další ubytování je vhodný prostor s teplotou 18-20 °C, s přirozeným světlem, dobře větratelný. Výběh by měl být alespoň 2 m2, jako domek může sloužit krabice cca 30 x 30 cm, uzavřená, s vyříznutým otvorem 12 x 12 cm. Krabici naplníme roztrhaným zmuchlaným novinovým papírem.

Krmíme 1x denně, večer. Ježek potravu spořádá během noci. Jako základní krmivo jsou vhodné kočičí konzervy, přidáváme různé druhy masa s přílohou (ne vepřové), vejce, ryby (ne mořské).

Před zazimováním by měl ježek dosáhnout váhy minimálně 600-700 g. Chceme-li ježka zazimovat, je vhodná chladná místnost nebo balkon, terasa, sklepní prostory, garáže (pokud nejsou příliš teplé). Teplota v zimovišti by neměla příliš přesáhnout venkovní teplotu. Dosud používaný domek uložíme do větší kartonové nebo dřevěné krabice s délkou strany cca 40 cm. Do vnějšího ohraničení také vyřízneme identický otvor, jak ve vnitřním domku. Prostor mezi stěnami vyplníme zmačkaným novinovým papírem a vytvoříme tak tepelnou izolaci. Krmíme ještě tak dlouho, dokud přijímá potravu (pokud je stále při chuti, odebereme potravu na tři dny, ale ne vodu). Když ježek usne, otvor přelepíme kouskem toaletního papíru. Tím zůstává kontrola, zda ježek ještě vylézá. Necháme vždy k dispozici vodu a suché krmivo pro ježky.

Po probuzení (v březnu či dubnu) potřebuje ježek před vypuštěním ještě nabrat síly. Ježka vykrmíme na takovou váhu, kterou měl před usnutím. Vypustíme ho nejlépe v období do poloviny dubna, ve vyšších polohách koncem dubna. Dobrým vodítkem je aktivita žížal. Mladé nebo ručně odchované ježky bychom na pobyt ve volné přírodě měli nejdříve připravit v zahradním výběhu, starší ježky můžeme nechat volně odejít, pokud mají hmotnost minimálně 600-700 g. Nezapomeňte, že ježka si doma nemůžete nechat. Ze zákona jste povinni takto vyléčené a zdravé zvíře vypustit zpět do přírody.

hedgehog-child-1696328-960-720.jpg

Můžeme nějakým způsobem pomoci či přispět organizacím, které se péčí o ježky zabývají?

Organizacím zabývajícím se péčí o ježky je samozřejmě možné pomoci, nejlépe tyto organizace kontaktovat a zeptat se přímo na jejich potřeby. Některé uvítají finanční pomoc, některé i praktickou výpomoc dobrovolníků.

Doporučujeme při nálezu ježka nebo při zájmu o pomoc ježkům kontaktovat nejbližší záchranné stanice pro volně žijící handicapované živočichy a vše s nimi konzultovat.

Podobné články

S ušatými příbuznými koní se dnes stále častěji setkáváme i v našich zeměpisných šířkách, na "žírných" českých pastvinách. Osel, pasoucí se ve…

Není tomu tak dávno, co byli mezci a muly nepostradatelnými pomocníky v zemědělství a dopravě i v našich zeměpisných šířkách. Dnes je ale těchto…