Jarní pastva – koně je třeba na ni navykat

9. 03. 2011 05:00

Obrázky: 2

Autor: Dominika Švehlová Foto: Dominika Švehlová Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 9630 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 3 krát

Znáte to? Vždy zjara má váš kůň takový podivný průjem: jeho trus vypadá jako "kravince", žádné "koblížky", může zhubnout a být lehce dehydratovaný, většinou však neztrácí nic na své radosti ze života. Odčervený je a vyšetření trusu ani krve nepřináší nic nápadného. Nabízí se jedna prostá odpověď: jarní pastva.

U většiny jinak „normálních" koní se podobné průjmy objevují zjara, když začne růst tráva. Koně, kteří žijí na pastvině celý rok, si na novou trávu zvykají už během jejího růstu. Jiné je to u koní, kteří trávili zimu „na seně", ať už ve výběhu nebo ve stáji. Z hlediska ochrany pastviny před zničením není dobré vypustit koně na trávu, dokud není vysoká aspoň 8-10 cm. Je logické, že takový kůň se najednou dostane z neutěšeného výběhu či stáje na zelený bujný porost a neví, kdy má dost.

než bude kůň na pastvě pobývat celý den, musí si na ni zvyknoutZ toho vyplývá hned několik problémů. Každá změna v příjmu potravy rozhodí delikátní rovnováhu střevní mikroflóry, což se projeví zažívacími problémy. Jarní tráva je navíc velmi výživná. Energie je ve formě lehce stravitelných sacharidů, fruktanů. (O fruktanech pro vás již chystáme celý jeden článek.) Ty jsou fermentovány mikroorganismy v trávicím traktu koní a výsledkem je rychlá tvorba plynu a změněná střevní motilita. V jarní trávě bývá pouhých 20 % sušiny, čili 80 % je vlastně voda. Bohužel tak málo sušiny je naprosto nedostatečné pro správné fungování střev koní! Z toho vyplývá, že když koně najednou vypustíte na pastvu, může mít následující problémy:

  • průjem,
  • kolika,
  • laminitis (schvácení kopyt).

Je normální, že když kůň začne pobývat na pastvě, trochu se změní barva a konzistence jeho trusu. Ten však musí být stále ve formě měkkých koblížků. Pokud je příliš řídký, střevní mikroflóra je ve vážné nerovnováze. Je třeba koně z pastvy odvést, můžete mu podat probiotika, po konzultaci s veterinářem i živočišné uhlí či odvar z dubové kůry, a držte ho na dietě z kvalitního pozdního sena, dokud se průjem neupraví. Pak ho lze znovu postupně navykat na trávu. Je to jedno ze základních pravidel zahájení pastevní sezóny:

1. Postupné navykání na jarní pastvu. Obvykle je to otázka prvních asi 14 dní. První dny by měli koně strávit na pastvě asi půl hodiny a tento pobyt se postupně každý den prodlužuje o několik minut, dokud tam nebudou moct trávit několik hodin denně.
Lze se řídit podle následujícího schématu (samozřejmě vždy si ho upravte dle svých podmínek):

  • 1. a 2. den: 30 minut na pastvě.
  • 3. a 4. den: 45 minut na pastvě.
  • 5.-7. den: 60 minut na pastvě.
  • 8. a 9. den: 1¼ hodiny na pastvě.
  • 10.-12. den: 1½ hodiny na pastvě.
  • 13. a 14. den: 2 hodiny na pastvě.
  • 16. den a dál: dlouhodobý pobyt na pastvě.

Jakmile dostane kůň průjem, je třeba se vrátit k pastevnímu plánu předchozích dní nebo pastvu na několik dní úplně vysadit. Přetučnělí koně nebo ti, kteří někdy trpěli laminitidou, by neměli chodit na jarní pastvu vůbec. Někdy pomůže „pastevní" náhubek.

2. Nevyvádět na pastvu hladové koně. Před vyvedením na pastvinu je dobré koně nakrmit senem, aby neměli hlad a nevrhli se po trávě. Hladoví koně krom přežrání trávou mohou pozřít i toxické rostliny, pokud ale budou nažraní sena, budou si lépe vybírat. Dále je třeba stále dávat ad libitum sena na vhodném místě pastviny, aby se k němu koně mohli kdykoli dostat. Kůň, který má podrážděná střeva, dá senu často přednost před trávou.

3. Ubrat kalorie. Mladá pastva je bohatá na lehce stravitelné sacharidy a bílkoviny, stejně jako jádro má také málo vlákniny. Proto se koním vyvedeným na pastvu nemá ubírat sena, ale jádra. Pokud je potřeba dodat jádro, pak takové, které má méně než 10 % bílkovin a je neenergetické. Kromě toho je třeba počítat s nevyrovnaným přísunem minerálů. Mladá tráva má poměrně hodně draslíku a málo hořčíku. Vysoký obsah draslíku může vyvolat zvýšené vylučování hořčíku močí, a tedy ještě prohloubí jeho nedostatek. Vyrovnat to lze částečným omezením pastvy, přidáním řepných řízků a sena z pozdější seče. Obecně je třeba dodávat koním na pastvině odpovídající minerální doplňky a solný liz.

za plotem je tráva vždy zelenějšíSamozřejmě vždy je třeba myslet i na další příčiny průjmu. Na jarní pastvě se probouzejí k životu i parazité, především malí a velcí strongylidé. Počet infekčních larev se zvyšuje s každým teplým jarním dnem. Přestože nejvíce těchto parazitů je v trávě v létě a brzy na podzim, na jaře mohou ožívat vajíčka, která zde přečkala zimu. Určitou roli zde mohou hrát i encystované larvy malých strongylidů, které přečkávaly zimu ve střevech a nyní se probudí. Pokud jich je hodně, mohou být příčinou koliky a/nebo průjmu. Bohužel v trusu vůbec nemusíte objevit jejich vajíčka. Proti encystovaným larvám je účinný pouze moxidectin (Equest) nebo fenbendazol (Panacur), ten ve dvojité dávce podávané 5 dní za sebou. (Více o parazitech na pastvinách vám přineseme v jednom z následujících článků.)

A nelze zapomenout ani na psychiku koně! Kůň může mít lehký průjem, pohubnout a být dehydratován i proto, že po příchodu na pastvinu se změnil jeho „zimní" zaběhaný režim. Důležitá je i skladba stáda, protože psychika je jednou z vážných příčin podobných problémů. Stádové poměry mezi koňmi někdy bývají neúprosné.

Pokud je kůň přes pastevní sezónu odkázán jen na pastvu, je třeba si být jistý, že má naprosto zdravé zuby a že je pastvina dostatečná. Je také otázka, zda má přístup k vodě a zda je tu vodu ochoten pít. Především pak v létě, kdy je tráva již vyschlá a panuje horko, musí mít k dispozici vodu, protože pastva mu jí už tolik neposkytne.

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: