Jan Pedersen: dnešní svět pohledem prezidenta WBFSH

19. 11. 2019 06:00

Obrázky: 5

Autor: The Horse Magazine Foto: © Horse Magazine Rubrika: Chov koní Zdroj: Horse Magazine Překladatel: Eva Holubcová, Martina Cerhová Počet přečtení: 707 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Jak se změnil chov koní v posledních deseti letech a co si o tom myslí jedna z autorit? Jana Pedersona vyzpovídal Chris Hector, přečtěte si dialog dvou vysoce erudovaných lidí v problematice chovu sportovních koní.

Dánský koňař Jan Pederson je prezidentem World Breeding Federation for Sport Horses (WBFSH) od roku 1999, což je obdivuhodné s ohledem na rozsáhlé změny, které proběhly v posledních dvaceti letech v chovu sportovních koní. Jan stanul v čele WBFSH jako nástupce Gerta Jan van Mujiena ve stejné době, kdy Její Výsost princezna Benedikte nahradila princeznu Anne jako patronku WBFSH.

Je to už deset let, co jsme spolu naposled hovořili. Co bylo podle tebe nejvýznamnější změnou pro WBFSH v posledních deseti letech?

Asi to, že plemenné knihy jsou nyní mnohem více nápomocné, než tomu bylo v počátcích. Zpočátku se obávaly, že World Breeding Federation se může stát příliš mocnou, ale teď si myslím, že je všem jasné, že je důležité spolupracovat. Každý zjistil, že chov koní je mezinárodní záležitost, a proto musí být mezinárodně organizován. To je jasná změna k lepšímu.

Například když jsme před deseti lety začali pracovat s projektem Inter-Stallion, některé plemenné knihy se bály transparentnosti, ale pak přišly na to, že transparentnost je cesta vpřed.

Četl jsem tvůj report a přemýšlel jsem o něm od počátku Mistrovství světa mladých koní v drezúře v Ermelu. Můžeme se podívat na hodnocení koní a poté zhodnotíme vliv plemeníků a hřebčích linií, ale co jezdci? Jak se dá vypořádat s faktorem jezdce, když kůň je ježděn Charlotte Dujardin nebo například mnou?

I to je možné s naším novým systémem, kde se s tímto faktorem počítá. Počítá se s vlivem jezdce, také s rodinou koně, ne jenom s otcem. Vše je hodnoceno a samozřejmě i jezdec. Nevím momentálně, jak to bude přesně fungovat v praxi, nicméně bude se to započítávat.

V Anglii mají ve všestrannosti sofistikovanou statistickou analýzu, kterou vyvinula společnost EquiRatings, takže s předstihem vědí, že konkrétní kůň obdrží hodnocení XY v drezúře, ale pokud tento kůň nebo jiný obdrží o 6 bodů lepší výsledek než obvykle, tak se výsledky v systému znovu zhodnocují, aby se zohlednila například i velkorysá porota. Funguje to proto, že pracují ze stejných výchozích podmínek. Ale jak vzít v úvahu to, že skoky do 160 cm v Německu jsou o dost odlišnější než v Austrálii, kdy stupeň obtížnosti je nižší oproti německé soutěži?

To se také musí brát v potaz, budeme určitě na tom pracovat, ale je to složité a nákladné. Nebude to hned.

Řekl jste, že plemenné knihy nyní mnohem více podporují WBFSH, ale čím to je? Cítí se ohroženy? Před deseti lety, když někdo choval hannoverány, vždy registroval koně u hannoverské plemenné knihy. Nyní může registrovat koně kdekoliv.

Tohle to asi částečně vysvětlí. Před lety, když jsem byl ještě mladý, chovatelé byli velmi loajální, podporovali pouze své plemenné knihy nákupem koní a podobně. Ale hodně se toho změnilo. Nyní chovatelé mohou kupovat koně kdekoliv, podle toho, kde jsou nejlepší aukce a ceny. Takže lidé už nejsou loajální a myslím si, že se v důsledku těchto změn sníží počet plemenných knih. A to je částečný důvod toho, že nyní více podporují WBFSH.

Např. na Mistrovství světa mladých koní v drezúře v Ermelu zvítězil v kategorii šestiletých Zucchero, odchovaný jedním z nejznámějších chovatelů hannoverského teplokrevníka Hans-Heinrich Brüningem, ale registrován je v oldenburské PK, protože jeho otec Zonic nebyl licentován pro hannoverského teplokrevníka. To by se před patnácti lety stát nemohlo.

Nemohlo. Nyní vidíte tohoto hannoverského koně registrovaného jako oldenburského koně a ježděného dánským jezdcem. Hodně se toho změnilo.

Co říkáte jinak na šampionát? Když se dívám na tyto koně, je to neuvěřitelné. Je těžké si představit, že se může šampionát zlepšovat v tomto tempu, protože koně, které vidíme nyní, jsou skutečně fantastičtí. Každým rokem kvalita koní stoupá. Další věc, která se změnila, je někdejší vnímání některých plemenných knih jen jako registru. Ale nyní např. u Anglo-evropské PK je počet koní u nich registrovaných vysoký a startují na nejvyšší úrovni. Příčina je jednoduchá. Registrace je nekomplikovaná a levná. Je to cesta budoucnosti?

Nemyslím si to. Tedy doufám, že ne. Neposouvá to chov dál.

Domníváme se, že původní systém licentace plemeníků se přežil. Když se podíváme na seznam slavných plemeníků jako Quidam, Mr. Blue či Voltaire – tito všichni byli odmítnuti na licentaci. A když si prohlídneme seznam licentovaných plemeníků, mnoho z nich zmizelo.

Nemyslím si, že by se to přežilo. Ale plemenné knihy jsou ohrožené také tím, že někteří majitelé hřebců se stali velmi vlivnými, takže v určitém bodě mohou zjistit, že plemennou knihu k ničemu nepotřebují. To je podle mě špatné, protože ten chov je hodně o byznysu a tohle by mohlo poškodit jeho další vývoj.

Co můžeme udělat pro ochranu stávajícího systému?

To je velká otázka a je těžké ji zodpovědět. Je diskutována v mnoha plemenných knihách. Budeme muset být pro chovatele stále zajímaví a také se soustředit na spokojenost zákazníků.

Zdá se mi, že u plnokrevníků byli chytřejší než my, když je u nich povolena pouze přirozená plemenitba, zatímco my jsme otevřeli láhev a vypustili džina.

Oni to mohli udělat, protože měli uzavřenou plemennou knihu. Kdybychom ji měli také, tak by situace byla jiná, ale nebýt povolení umělé plemenitby, nebyl by vývoj chovu takový, jaký byl. Na vývoj měla možnost transportu spermatu z jedné země do druhé velký vliv, ale také to není úplně dobré, protože se hřebčí linie stále více koncentrují. Už teď si myslím, že je to problém.

A já si také si myslím, že s povolením umělé plemenitby se vytratila společenská stránka věci. Když jsem přišel do Německa, malá stanice hřebců byla střediskem místní koňařské komunity, byl zde hotel a restaurace, kde se odehrávaly svatby a slavily se narozeniny. Lidé se cítili být součástí stanice plemeníků, ale to vše se v průběhu třiceti let vytratilo. Stalo se to samé v Dánsku?

V Dánsku to je stejné, a je to ostuda, skutečně ostuda. Jenže nemůžete zastavit vývoj… myslím, že dříve to bylo skutečně lepší, zvláště společenská stránka věci.

Dalším problémem je outcross. Když Celle nabídlo chovatelům Grandeho, malého, ošklivého – dneska by nebyl zřejmě licentován – na stanici, chovatelé si řekli, že když si Celle myslí, že je to vhodný hřebec pro nás, tak dobře, budeme jím připouštět. Dostali jste novou krev, outcross. A dnes je jenom několik málo módních plemeníků a není tu šance pro outsidera, aby se ukázal.

Plně s Vámi souhlasím!

A zhoršilo se to od té doby, kdy je možné s jednou dávkou připustit mnohem více klisen.

Z jedné dávky můžete dostat tisíce hříbat. Je to velký problém, nad nímž jsme dost diskutovali, jak ho můžeme řešit. Majitelé hřebců se toho obávají, protože prodávají sperma a neví, jak se dále distribuuje. Je to velmi obtížné, přemýšleli jsme o způsobech, jak to zastavit, ale nevím, jestli je to vůbec možné… ale je to v řešení.

Džin je venku z láhve. A majitelé klisen neví, co vlastně kupují.

Je to úplně jiný svět, změnil se tak moc za posledních deset let.

Děsivý svět.

V mnoha ohledech, ano, děsivý.

Dalším problémem je, že majitelé drezúrních klisen hledají nového hřebce, který je dobře propagován, a starší, prověření hřebci jsou ignorováni. Mluvím pouze o drezúře, protože situace je ve skocích opačná.

Ale to se změní, jakmile dostaneme nové mezinárodní chovatelské hodnoty. Bude mnohem jasnější, kteří plemeníci jsou skutečně dobří. Hodnoty nám řeknou, kteří plemeníci jsou lepší než ostatní, ale také přispějí k situaci, kdy se zužuje krevní základna. Inbreeding se časem stane velkým problémem.

A co cíle chovatelů, ty nejsou problém? Vidím hodně chovatelů, kteří chtějí odchovat hlavně drahé hříbě nebo čtyřletka, který může vyhrát Spolkový šampionát, a nezajímají se o velký sport.

Chovatelé ale prodávají své koně předtím, než dosáhnou do úrovně velkého sportu, protože si nemohou dovolit je držet po celou dobu, takže pochopitelně chtějí atraktivní hříbě nebo mladého koně.

Ale mohou kvality atraktivního hříběte nebo čtyřleté hvězdy být stejné jako u koně, který dojde až do vrcholového sportu?

Doufám, že ano. Jsem si jistý, že tahle drahá hříbata jsou koupena lidmi, kteří si myslí, že s nimi ujdou celou tu cestu. Ale ne všichni ji mohou zvládnout.

Ale i tak si myslím, že chovatelé skokových koní jsou v tomhle směru rozumnější, sledují výsledky vrcholových soutěží a snaží se odchovat takového koně.

Ano, rozdíl zde je, ale také je mnohem obtížnější prodat skokového koně jako hříbě, protože skokani to musí ukázat.

Další věc, která mě trápí, je návratnost chovatelům. Pamatuji se na návštěvu u chovatele Hello Sanctose, což není zrovna bohatý člověk, právě ten víkend, kdy kůň vyhrál milión dolarů v Calgary pouze za to, že se zúčastnil, a další milión získal ve výhře. Myslím si, že by nemělo být obtížné nějaké procento z výhry na pětihvězdičkových a vyšších soutěžích poslat chovateli.

To je důvod, proč často říkáme, že chovatelé jsou ve sportu ti chudí, ale pracujeme na tom společně s Xavierem Liebrechtem. Byli jsme v kontaktu s mnoha organizátory velkých soutěží a snažíme se spustit systém, kde chovatelé dostanou část výhry. Je to férové a organizátoři s tím nemají problém, jsou tomu příznivě nakloněni. Bude to velká motivace pro chovatele.

Cena pro chovatele nejlepšího koně v hodnocení WBFSH jde k chovateli prvního v žebříčku, ale máme tu chovatele, kteří mají dva koně v první dvacítce. Myslím si, že je lepší mít dva ve dvacítce, než jednoho, i když je to číslo jedna?

Můžete říci, že systém není úplně fér, ale je to otázka peněz. Souhlasím, že chovatel dvou koní v top 20 by měl být nějakým způsobem odměněn, protože je to skvělý úspěch.

Mluvili jsme o vývoji a změnách, které jsme zažili v posledních deseti letech. Jaké jsou vaše naděje pro příštích deset let?

Doufám, že plemenné knihy budou schopné přežít v tomhle bláznivém světě. Bude to obtížné a snad o tom nebudou rozhodovat jenom peníze, ale i koňařství a zapálení pro věc. Přichází těžké časy a za deset let bude svět hodně odlišný.

Tak zase za deset let na viděnou?

Ano, to bude fajn.

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: