Jak začít krmit podvyživeného koně

22. 3. 2023 Dominika Švehlová Autor fotek: Dominika Švehlová

Komu se dostane do rukou zanedbaný a ještě navíc podvyživený kůň, může počítat s dlouhou dobou zvýšené péče a hlavou ztěžklou nekonečnými starostmi a spekulacemi. Jednou z nich je i správné a bezpečné krmení, které by koni vrátilo zdraví a optimální výživný stav. Jak na to, aby mu dobrá krmě skutečně pomohla a ne naopak uškodila?

Vykrmení hubeného koně je sice záležitost - jak jinak - velmi individuální, přesto však má několik obecně platných zásad, které je radno dodržovat. Výchozím úkonem pro sestavení vhodné krmné dávky i strategie je zjištění hmotnosti koně a jeho výživného stavu (někdy taky nazývaného výživná či krmná kondice). Samozřejmostí je koně hned po příchodu kompletně vyšetřit veterinářem, včetně laboratorního vyšetření krve, které může ukázat příčinu podvýživy koně i varovat před některými možnými komplikacemi (nemocné ledviny, játra...). O tom jsme psali ve článku Péče o zanedbaného koně.

Zjištění tělesné hmotnosti

výpočet hmotnosti koně

Posouzení výživného stavu

O posouzení výživného stavu informuje podrobně článek Stupnice tělesné kondice koně. Velmi pěkné je i video na toto téma na serveru TheHorse (anglicky).

Pozor:
Zimní srst může zamaskovat špatný výživný stav. Koně je proto nutné vždy prohmatat!

Pro zdraví a dobrou výkonnost koně je vhodné, aby měl výživný stav na stupni 4-6 dle Hennekeho devítibodové stupnice (1 = vyhublý, 9 = obézní). Vyhublý kůň pak patří ke stupni 3 a méně, má viditelná žebra a trnové výběžky, skoro žádné tukové zásoby a často je také nedostatečné osvalený, s matnou srstí, lámavými kopyty a otupělým chováním.

Koně výživného stupně 2 nebo 1 bývají velmi těžký oříšek s nejasným koncem, za beznadějné stavy se považuje ztráta tělesné hmotnosti o více než 50 %, popřípadě situace, kdy se vyhublý kůň není schopen postavit a leží.

S koněm je pak dobré začít pracovat až tehdy, když se dostane do výživné kondice stupně aspoň 3,5.

Proč kůň zhubl?

Koně v přírodě běžně mění hmotnost, přes nepříznivé roční období, například zimu či sucho, zhubnou, aby zase váhu nabrali, jakmile se jim zlepší pastevní podmínky. K těmto změnám může docházet i u koní domácích, především u těch, kteří žijí po celý rok na pastvinách a slouží k rekreaci. Zhubne-li normálně živený kůň během zimy o jeden, maximálně dva stupně výživné kondice, lze to ještě považovat za normální stav, pokud svoji hmotnost během jara a léta opět nabere.

Především u zanedbávaných koní se však stává, že jejich hmotnost spadne rychle a výrazně dolů a nevrátí se dostatečně zpět. Pokud má člověk-zachránce rehabilitovat podvyživeného koně, musí zjistit, proč se do tohoto stavu dostal.

Koně se z normální výživné kondice mohou dostat na stupeň 2 až 1 už za 60-90 dní, pokud nejsou krmeni, popřípadě za 3-4 měsíce, pokud mají přístup pouze k nekvalitnímu krmení.

1. Nejčastější příčinou je nedostatečný přísun živin a energie, a to proto, že kůň neměl/nemá k dispozici dostatečně stravitelné krmivo, nebo je jeho krmivo celkově chudé na živiny a energii, je krmen nesprávným způsobem, popřípadě má celkově krmiva málo. Na tuto možnost je třeba myslet nejen v případech jasného týrání či zanedbání péče, ale i při běžném pastevním ustájení, kdy hierarchicky výše postavení koně své „podřízené" ke krmení nepustí. Také nervozita či stres mohou způsobit, že kůň nechce žrát. Tělesnou hmotnost ovlivní i případný nadbytek či spíš nedostatek některých minerálů a vitamínů, například vitamínu B nebo zinku.

2. Problémy se zuby jsou další častý důvod hubnutí koně. Buď způsobují koni bolest při žvýkání a on tak omezuje příjem krmiva, nebo kvůli nim není schopen potravu pořádně prožvýkat, takže se snižuje její stravitelnost ve střevech.

3. Další příčinou bývají infekce a začervení. Při akutních infekcích - dýchacích, pohlavních, ale i jiných - kůň trpí nechutenstvím, v boji s patogeny má také větší spotřebu energie. Vnitřní parazité, především ve větším počtu, svému hostiteli odebírají živiny, nebo (častěji) způsobují záněty a poškozují střevní stěnu a zhorší tím vstřebávání živin.

4. Na hubnutí mají velký vliv i jiné zdravotní problémy či bolest, protože buď mění metabolické poměry v těle, nebo způsobují, že kůň „nemá chuť". Patří sem například nádory, Cushingova nemoc, žaludeční vředy, střevní kameny, zlomeniny čelisti, ale i chronické stavy jako artróza, dušnost, onemocnění srdce, jater, ledvin. Některé neurologické problémy či poúrazové stavy mohou způsobit i problémy s polykáním, čímž ovlivní příjem potravy.

5. Další příčina hubnutí je podchlazení, kdy kůň spálí hodně energie ve snaze udržet svoji tělesnou teplotu na potřebné výši.

Proč je podvýživa tak špatná?

Když kůň hladoví, spotřebovává jako zdroj energie pro tělesné pochody nejdříve cukry a tuk uložené v těle. Normálně jsou tyto ztráty vzápětí nahrazené živinami z potravy. Pokud je však přísun těchto živin z nejrůznějších důvodů nedostatečný, vyčerpá tělo jejich zásobu a k získávání energie začne využívat bílkoviny. Jenže ty slouží hlavně jako stavební látky všech tkání, ne jako zdroj energie. Při dlouhodobějším hladovění se tak začnou spotřebovávat svaly, ale i tkáně vnitřních orgánů, takže riziko selhání některého životně důležitého orgánu je od nyní časovanou bombou.

Podvyživení koně trpí nedostatečnou hladinou cukru v krvi (hypoglykémie), což má za následek zhoršenou činnost všech tělesných buněk až jejich „smrt hladem", a hyperkalémií, tedy zvýšenou hladinou draslíku uvolněného z rozpadlých svalů, který může nepříznivě ovlivnit například činnost srdce. Nedostatek potravy, tedy i vlákniny, je u koní nebezpečný i kvůli přímému poškození střev, jejich peristaltiky a mikroflóry.

Podvyživený kůň je proto

  • celkově slabý, méně pohyblivý, snadno unavitelný,
  • má zhoršenou imunitu, snáze se nakazí a začerví, podlehne i banálním nemocem, špatně se mu hojí rány,
  • má poškozen trávicí trakt, což se může projevit kolikami, zácpou, záněty střev, zničením střevní mikroflóry apod.,
  • je dehydratován, tedy má v těle málo tekutin,
  • nemá fungující termoregulaci, v horku se snáze přehřeje, v zimě/vlhku/větru prochladne a podchladí se.

Vykrmování vyhublých koní - co ano, co ne

Strádající koně mají málo střevní mikroflóry a střevní buňky netvoří dostatek trávicích enzymů, takže jejich trávicí trakt není tak účinný, nedokáže trávit a vstřebávat živiny dobře. Prvních asi 10 dní je proto kritických, během nich se musí zažívací trakt dostat ze „strádajícího" stavu do „normálu". Je proto především v tuto dobu třeba dbát na několik důležitých zásad krmení:

Realimentační (refeeding) syndrom
Pokud vyhládlého koně začnete hned krmit jádrem, může mu asi za 3-5 dní začít selhávat srdce, plíce či ledviny. Příčinou je zvýšení množství glukózy a následně inzulínu v krvi, který má za úkol dostat ji do buněk. Zároveň tam ale ukládá z krve i fosfor a hořčík, a protože strádající koně nemají zásoby těchto elektrolytů, začnou jim v krvi chybět, což se projeví právě poškozením zmíněných orgánů. Více o realimentačním syndromu najdete na této stránce.

Zásada číslo 1:
Hladovějící a vyhublé koně je nutné první dny krmit pouze kvalitním a dobře stravitelným senem nebo senáží. Na dvě-tři hodiny denně mohou jít i na chudší pastvu. Protože pravděpodobně trpí dehydratací, je třeba je po malých dávkách i napájet.

Zásada číslo 2:
První dny je nutné podávat krmení po velmi malých dávkách a velmi často, v pravidelných intervalech, ve stále stejnou dobu, protože trávicí systém není díky hladovění zvyklý zvládnout velkou porci. Začíná se většinou „plátkem" sena (do 0,5-1 kg), a to aspoň 6x denně, tedy každé 4 hodiny (i v noci!). Koně, kteří jsou sice vyhublí, ale přísun potravy měli (trávicí trakt je tedy na přísun potravy zvyklý), mohou dostávat větší dávky sena, přesto je dobré aspoň první dny i jim píci dávkovat v častých intervalech, tedy nedovolit adlibitní příjem.

Pozor:
Hladoví koně se jistě budou za každou cenu chtít dostat ke krmení - budou se možná snažit utíkat za potravou, loudit, být agresivní, mohou žrát i nevhodné či nepoživatelné věci. Odolejte a dodržujte zásadu opatrného dávkování krmiva! Pouze pomalý návrat k normálnímu krmení i normální tělesné hmotnosti minimalizuje riziko poškození zdraví.

Zásada číslo 3:
Krmnou dávku postupně zvyšovat a zmenšovat počet dávek - čili koni postupně dávat najednou více sena méněkrát denně. Za 2-4 týdny tak kůň přejde do stavu, kdy bude moct být krmen „normálně" - čili 3x denně takovou porcí krmiva, která mu zajistí přibírání na váze.

Zásada číslo 4:
První dny až týdny nepodávat koni žádné jádro ani granule/pelety na bázi obilovin nebo krmiva obsahující vyšší množství lehce stravitelných cukrů a škrobů (tedy ani větší množství mrkve, melasu, melasovaná krmiva apod.); jeho krmivo má obsahovat do 20 % stravitelných cukrů.

Zásada číslo 5:
Energetická krmiva se v případě potřeby začnou přidávat později, po několika dnech až týdnech dle stavu koně. I tato krmiva se musí zpočátku podávat po velmi malých dávkách (hrstička) aspoň 5-6x denně v pravidelných intervalech.

Zásada číslo 6:
Lepší než jádro jsou krmiva s nízkým podílem obilovin, například vojtěškové produkty, řepné řízky, krmiva s vyšším obsahem tuku (rýžové otruby, slunečnicová semena apod.).

Pozor:
Nedávejte vyhládlým koním solný nebo minerální liz - následkem nedostatku soli ho příliš rychle spotřebují a mohou mít problémy. Sůl a minerály jim aspoň ze začátku dávkujte.

Zásada číslo 7:
Je třeba myslet na to, že kůň má pravděpodobně nedostatek minerálů a vitamínů, které se začnou doplňovat vhodnými - dobře stravitelnými - produkty. Některým koním pomohou gastroprotektiva, mnohdy je dobré přidávat i probiotika a prebiotika.

Zásada číslo 8:
Po celou dobu musí mít kůň k dispozici dostatek čisté vody příjemné teploty (asi 10-12 °C). Vodu mu podávejte v kýblech, abyste přesně věděli, kolik toho vypil, první dny vodu dávkujte po pár litrech. (Normální potřeba vody se pohybuje mezi 2-4 litry na každý 1 kg přijaté sušiny. Při vyšší teplotě prostředí (25 °C) se zvyšuje o 15-20 %.)

Pozor:
Nejdůležitější ukazatel, že návrat vyhládlého koně do normálu není v pořádku, je průjem. Ihned ho řešte s ošetřujícím veterinářem.

Zásada číslo 9:
Pokud má kůň špatný chrup nebo se mu špatně žere, je třeba mu podávat krmiva, která je schopná přijmout - tedy měkká, popřípadě namočená ve vodě. Zároveň je třeba zjistit příčinu problému a řešit ji.

Zásada číslo 10:
Každý kůň musí být krmen individuálně, proto je vhodné všechny postupy konzultovat s veterinářem a výživářem, zapisovat přesná množství a časy krmení, pravidelně koně vážit a zjišťovat výživný stav (ca každých 14 dní), zapisovat jakékoli změny jeho vzhledu, chování, vylučování i příjmu potravy a vody.

Tip:
Pokud je chladno nebo nevlídné počasí, hubeného koně určitě chraňte kvalitní dekou.

Aby zanedbaný a podvyživený kůň začal přibírat, potřebuje kromě kvalitního krmení i další faktory; především je to klidné a nestresující prostředí (žádný hlasité zvuky, rutina...), musí žít v prostředí, kde se nebude v létě přehřívat a v chladném počasí mu nebude zima (závětří, deka).

Jak rychle bude kůň přibírat?

Koně středně hubení (výživný stav na stupni 3-4) se obvykle vrátí k normálu (tedy na stupeň 5) asi za 60-90 dní. Silně strádající a hubení koně se možná nevrátí k normálu dřív než za 10 měsíců.

Tip:
Pokud hubený kůň nepřibírá, jak je očekáváno, je třeba ho nechat znovu vyšetřit veterinářem, zda nemá nějaký zatím nezjištěný problém.

Počítejte také s tím, že během prvních pár dní budou přibírat velmi rychle, většinou mezi 3-6 % tělesné hmotnosti, což je však dáno zejména rehydratací tělních tkání a naplněním trávicího traktu. V dalších dnech se přibírání ustálí na cca 0,4 % tělesné hmotnosti za den.

Jak konkrétně přistupovat k sestavení krmné dávky vyhublého koně?

1. Začátek:

Začíná se malý dávkami píce v krátkých pravidelných intervalech. Skutečně vyhládlí koně (stupeň 1 a 2) mají dostat za den asi 1 % své tělesné hmotnosti v sušině, koně, kteří jsou na výživném stupni 3, mohou dostat za den píci v množství asi 1,5 % tělesné hmotnosti. Znamená to, že první dny dostává pouze 50-75 % záchovné dávky vypočtené pro jeho aktuální (tedy nízkou) hmotnost. Také je třeba ho rehydratovat (doplnit tekutiny), a to napájením po malých dávkách.

Příklad: Kůň bude první dny dostávat asi 1 kg kvalitního sena na 100 kg jeho současné tělesné hmotnosti, a to rozdělené na 6 dávek podávaných každé 4 hodiny. Napájen bude každou asi půl hodinu 2-3 litry vody, a to tak dlouho, dokud sám nepřestane pít a neodejde od kýble s vodou.

2. Přechodná doba:

Během prvních asi 14 dní (v extrémních případech až 4 týdnů), kdy jde především o navykání trávicího traktu na potravu, se dávka postupně zvyšuje na asi 2,5-2,8 % tělesné hmotnosti v sušině. To znamená, že po této době kůň začne dostávat tolik krmiva, kolik říkají krmivářské tabulky pro jeho cílovou (tedy vyšší) hmotnost. Začínají se přidávat doplňková krmiva (minerály, vitamíny, probiotika apod.).

Příklad: Kůň bude na konci tohoto období dostávat asi 2 kg sena na 100 kg jeho cílové hmotnosti, rozdělené na aspoň 3 dávky každých 8 hodin.

To, že kůň začíná dostávat více energie, se projeví asi za 14 dní: bude aktivnější, živější, bude mít jasnější oči. První zřetelný váhový přírůstek pak je obvykle možné zjistit asi za měsíc.

3. Vykrmování:

Po ukončení přechodné doby se koni začne podávat krmivo, které mu dodá kromě dostatku vlákniny i potřebné množství energie a bílkovin, které ho dostanou zpět do řádné výživné kondice. Energetická hodnota krmné dávky dosahuje asi 20 % nad záchovnou dávku, bílkovin může dostávat až o 50 % více, než je záchovná dávka; pouze u koní s onemocněním jater a ledvin je potřeba postupovat pomaleji - bílkovin mají dostat jen asi 15 % nad záchovnou potřebu.

V tuto dobu už koně mohou mít seno ad libitum, koncentrované krmivo nemá tvořit více, než 50 % krmné dávky, má se podávat aspoň 3x denně a jedna dávka nemá nikdy překročit 0,5 % tělesné hmotnosti koně. Stále se podávají doplňková krmiva.

Příklad: K senu (v množství 2 kg/100 kg cílové hmotnosti koně) se postupně začne přidávat kvalitní koncentrované krmivo v množství asi 200 g za den rozdělené na aspoň 3 dávky podané v rovnoměrném intervalu. Toto množství se bude během dalších asi 14 dnů zvyšovat na maximální denní dávku 0,5-1 kg/100 kg aktuální hmotnosti koně, podávaných tak, aby kůň nedostal najednou více než 0,5 kg/100 kg současné hmotnosti koncentrátu.

Varianty, alternativy

Na kalifornské univerzitě v Davisu provedli zajímavý pokus, kdy sledovali, jak budou podvyživení koně reagovat na tři různé diety: vojtěškové seno (20 % bílkovin, 3 % škrobů), ovesné seno (hodně vlákniny, bílkovin jen 7 %) a kompletní krmivo s 19 % škrobů. Velikost krmných dávek byla taková, aby všechny tři dodaly koním stejné množství energie. Vyhrála vojtěška, protože koním dodala bílkovinu pro tvorbu tkání, energii i dostatek potřebných minerálů. Neměla negativní účinky, na rozdíl od ovesného sena (průjmy) a škrobového krmiva (refeeding syndrom).

Kalifornská univerzita proto vypracovala následující krmné doporučení pro vyhublé a vyhládlé koně:
1. - 3. den:
Asi 0,5 kg lístkaté vojtěšky každé 4 hodiny (celkem 3 kg za den v 6 dávkách).
4. - 10. den:
Pomalu zvyšovat množství vojtěšky a snižovat počet dávek, takže 6. den se krmí přes 2 kg vojtěšky každých 8 hodin (celkem 6,5 kg za den ve třech dávkách).
10. den až několik měsíců
Vojtěška ad libitum, snížit počet dávek na dvě za den. Nekrmit jádro ani pamlsky v podobě mrkví apod., dokud kůň není v dobrém stavu. Po prvních 14 dnech lze přidávat jiné typy sena, ale je třeba je dávat po trochách.

Jak postupovat u tzv. špatně krmitelných koní

Většině nepracujících nebo lehce pracujících koní vystačí k pokrytí živin píce - pastva, luční seno, případně přimíchaná vojtěška. Minimální množství sušiny obsažené v píci má odpovídat 1-1,5 % tělesné hmotnosti koně; pouze tak se udrží jejich trávicí trakt zdravý. Pokud je však kůň pouze na píci, často jí zkonzumuje v množství až 2-3,5 % tělesné hmotnosti.

Pokud mu toto nestačí, pak je třeba v první řadě zlepšit kvalitu nebo kvantitu píce, popřípadě musí dostat nějaké koncentrované krmivo, bohaté na energii. To jsou odpovídající pelety nebo jádro, která má asi dvojnásobné množství energie než píce.

A není-li ani toto dostačující, pak je třeba hledat další zdroje energie. Vhodný je olej (dobře stravitelné pro koně jsou oleje z obilovin - kukuřičný, sojový a rýžový), který se začne po trochách přidávat a během 14 dní se zvýší jeho denní dávka na asi 2-4 dl. Lze zvážit i vojtěškové pelety, řepné řízky, rýžové otruby, pivovarské produkty... Ale to už je samozřejmě potřeba zkonzultovat s odborníkem.

A na závěr, aby koně nehubli:

  • Kontrolujte kvalitu a množství krmiv, važte všechno na váze, sledujte přesné složení kompletních krmiv.
  • Podávejte kvalitní seno, které nebylo posečeno příliš pozdě, v dostatečné dávce, ideálně ad libitum; můžete ho doplnit o vojtěšku.
  • Pokud koně nemají neustálý přístup k senu/pastvě, dejte jim píci před jejich dávkou jádra.
  • Nepřekrmujte koně jádrem, někteří mohou paradoxně hubnout, protože jim to rozhodí střevní rovnováhu.
  • Pokud je třeba koni dodat rychlou energii, volte dobře stravitelné obiloviny, tedy tepelně upravené.
  • Pro výstavbu tělesné hmoty (svalů) potřebují koně hodnotnou bílkovinu, takže se bílkovinným krmivům nebraňte.
  • Zajistěte koním pro krmení klid a dostatek místa.
  • S koněm pracujte přiměřeně jeho stavu, krmnou dávku upravujte dynamicky podle množství práce.

Je třeba si uvědomit, že ne vždy se podaří příčinu hubnutí koně odhalit. Existují koně, u nichž vycházejí veterinární vyšetření v normě, jsou dobře krmeni - a přesto hubnou nebo se jen obtížně udržují v optimální kondici. Výživa není exaktní věda a někdy se opravdu vyskytnou neřešitelné situace, kdy ani skuteční odborníci nejsou schopni koně „nakrmit".

Reference:

R. Melsky: Feeding the Starved Horse, The Horse, 2010 - krmení strádajících koní dle zástupců kalifornské univerzity a další péče o ně (anglicky)

B. Waldridge: Feeding Starved or Malnourished Horses, Equinewa KER, 2010 - krmení strádajících koní podle Kentucky Equine Research (anglicky)

J. L. Holland: Skinny Horse Help, The Horse, 2012 - další tipy na krmení hubených koní, příčiny jejich vyhublosti a další péče (anglicky)

Podobné články

Kdo z nás by neznal jásavě žluté pampelišky, které na pár jarních týdnů doslova zaplaví naše pastviny, louky a zahrady. Pampeliška lékařská ale není…

Když se vás zeptá nekoňák, co to je lonžování, pravděpodobně mu odpovíte něco ve smyslu, že kůň na opačném konci lonže běhá kolem vás dokola.…