Jak svému koni nepřivodit „kissing spines“ II

24. 08. 2015 05:00, Aktualizováno 25. 08. 2015 14:22

Obrázky: 13

Autor: Visconte Simon Cocozza Foto: archiv autora Rubrika: Zdraví a veterinární péče Zdroj: Horse Talk Překladatel: Kateřina Lipinská Počet přečtení: 13517 Počet komentářů: 23 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Pokračujeme s povídáním o správné práci hřbetu. Dnes navazujeme již konkrétními protahovacími cviky, které autor přirovnává k jógovým pozicím u lidí. Jedná se o cviky ze sedla, které jsou tak jednoduché, že není problém je zahrnout do pravidelného opracování.

Posílení jádra koně - co dělat?

áiíPokud chceme, aby pod námi koně tančili, musíme je k tomu trénovat stejně jako to dělají lidští sportovci. Právě dlouhodobá analýza tréninkových metod lidských sportovců nás přivedla k soustředění se na pružné a zároveň zpevněné držení těla dřív, než po nich požadujeme sílu a rychlost. Právě lidští atleti nám už dávno ukázali, že jejich svaly 'jádra' musejí být ve výborné kondici, jinak nikdy nedosáhnou bezbolestně špičkových výsledků. A protože kůň, stejně jako člověk, má na obratlích trnové výběžky a především, na rozdíl od člověka, musí nést navíc váhu jezdce, stav podpůrného systému jeho páteře je ještě mnohem, mnohem důležitější.

Můžeme-li drezurní práci na úrovni Grand Prix přirovnat k baletu u lidí, je jasné, že pouhé tradiční uvolnění v kroku, klusu a cvalu na dlouhé otěži nemůže stačit k tomu, aby dostalo koně do kondice, potřebné pro cviky vyžadující vysokou míru rovnováhy, pružnosti a ohebnosti. Musí být trénováno celé tělo a slabé části posíleny do stavu, kdy se obtížné stane snadným, krásným a nepoškozujícím.

Náš přístup posílení svalů 'jádra' byl inspirován kondičními sportovními disciplínami jako jóga nebo pilates a nedávnými výzkumy kinetického řetězce ve sportovním tréninku. Principy těchto disciplín můžeme aplikovat i na koně a jeho slabé partie se stejnou filosofií postupného řízeného posilování pod sedlem. Protože jsou tyto cviky prováděny ve spolupráci s jezdcem, výsledkem není jen zlepšení fyzické kondice a vybudování potřebného sebevědomí, ale také výrazné zlepšení vztahu mezi oběma partnery, které umožní harmoničtější pokročilejší práci.

Tato metoda pracuje se čtyřmi prvky, které je potřeba mít na paměti. Porozumíme-li jim, poznáme, kdy můžeme pokračovat dál, kdy raději zastavit a kdy přejít k něčemu jinému.

  • Protažení - natažení svalů i páteře, uvolnění všech tlaků a zvýšení rozsahu pohybu
  • Důvěra - vybudování u koně důvěry, že i pod naší váhou může volně a bez omezení vyklenout hřbet
  • Síla - posílení svalů 'jádra' a periferních kloubů, aby byl pohyb uvolněný a v plném rozsahu
  • Přiježdění - naučení koně, aby nám dovolil řídit ho v jeho nově nabyté svobodě našimi pomůckami

Cviky: protažení

Níže najdete čtyři úvodní cvičení, která vypadají vcelku jednoduše a v zásadě jednoduchá i jsou, ale přesto dokážou viditelně zlepšit ochotu koně ohýbat se ve hřbetě. Kombinují pomalé protahování a ohýbání, které dokáže přetnout začarovaný kruh, popsaný výše, při kterém kůň „zamyká" citlivé místo svého hřbetu a postupně se z toho stává zvyk. V těchto cvičeních je kůň povzbuzován, aby se naučil uvolnit a mohlo se navázat posilovacími cviky, k nimž je zapotřebí kmih, a přesto zůstal prostupný. Tyto cviky by měly být opakovány pomalu a až do doby, dokud kůň nebude vláčný a prostupný, podobně jako pianista cvičí své stupnice až k dokonalosti. Protože SCS je zčásti psychickým obranným mechanismem, účelem není jen posílení jádra koně, ale také trénování základního dorozumění mezi koněm a jezdcem, které se odrazí v lehkosti předvedení, protože vedle síly se rozvíjí také důvěra.

Tyto protahovací cviky by měly být prováděny zpočátku v kroku a opakovány, dokud necítíme, že je kůň vláčný. Pak teprve bychom měli přejít k další práci. Na obrázcích najdete lidský ekvivalent těchto cviků - prvky jógy, které mají na naše tělo stejný efekt jako na tělo koně.

1. Ohnutí a protažení v pozici 'půlměsíce'

Úplně jednoduše malý kruh kolem kužele nebo stojanu v kroku, na dlouhé otěži a s výrazným ohnutím dovnitř.
Toto protahuje vnější stranu těla a pomáhá koni zbavit se laterálního napětí hřbetu. Koně nenuťte, spíše povzbuzujte. Nechte ho odpočinout a opakujte cvik, dokud nesníží hlavu a neohne se volně a pravidelně.

huiui

 

Obr: Ohnutí a protažení v pozici 'půlměsíce'

 2. Ustupování na holeň v kroku v pozici 'trojúhelníku'

Stejně jako u jógové pozice 'trojúhelníku' u lidí, při ustupování na holeň se kyčle koně otáčejí na druhou stranu než plece, což způsobuje rotaci páteře a postupně ji uvolňuje. Pohyb může být zpočátku trochu trhavý. Buďte citliví, ale vytrvejte a kůň se uvolní, ochotně spustí hlavu do vnitřní otěže a bude ustupovat do strany s rostoucí pružností.fs

huijui

 

Obr: Protažení v pozici trojúhelníku

3. Čtvrtobrat až celý obrat kolem předku - pozice 'polovičního rozštěpu'

Skvělé cvičení pro otevírání branek a ještě lepší pro posílení multifidů. Toto cvičení je užitečné na mnoha úrovních obtížnosti a když jej dovedete k dokonalosti, kůň bude pracovat ve velmi pružném držení. Učí koně pohybovat se od vnitřní holeně, což je základem pro narovnání, stranovou práci a precizní vyjíždění rohů. Mimoto posiluje svaly ovládající laterální a rotační pohyby pánve. Současně zvedá páteř a odtahuje od sebe trnové výběžky, čímž uleví utlačovaným nervům.

Než začnete chtít víc, spokojte se s jedním nebo dvěma správnými kroky. Kůň musí vnitřní zadní nohou šlápnout pod tělo a otáčet se kolem vnitřní přední nohy. Podpořte aktivitu vnitřní zadní nohy lehkou pomůckou tušírkou, abyste dosáhli prvního kroku, a dávejte pozor, aby se jí kůň nevyhýbal ukračováním vzad nebo utíkáním po vnější pleci. Když se kůň sníží po vnitřní otěži a ochotně přijímá vedení vnější otěže, je to v pořádku.

vsvfavs

Obr: Obrat v pozici "na otěži" a obrat s nízkým nosem

4. Čtvrt až půlpirueta - obrat okolo zádi - pozice 'uchem jehly'

Tento cvik je nezbytný pro uvolnění plecí a komunikaci mezi jezdcem a koněm. V klidném zastavení ohněte koně otevřením vnitřní otěže, a pak zesilte tlak vnější otěže, dokud kůň od pomůcky neustoupí. Tento cvik zlepšuje rozsah pohybu hrudních svalů a pomáhá koni zvedat páteř mezi lopatkami. To posouvá i jeho těžiště a zlepšuje schopnost odlehčit předek při každém kroku. Jeho pohyb se tak stává uvolněný a 'do kopce', přičemž umožňuje zádi zůstat aktivní. Výsledkem je snadné ovládání vnější plece pomocí vnější otěže, umožňující přesné obraty a také poloviční překroky a piruety.
Na začátku této práce musí jezdec myslet na jemné, uvolňující vedení koně, protože odpor a ztuhlost má nejen fyzické, ale i psychické příčiny. Velkou pozornost musíte věnovat také tomu, abyste žádali více úsilí a síly až poté, co se kůň zbavil svých bloků.

vsva

 

Obr: Obrat kolem zádi připomíná jógovou pozici "uchem jehly"

Důležité tipy

1. Pozice „long and low" koně protáhne, ale když dosáhnete určitého zlepšení, provádějte cviky v pozici „na otěži".
2. Snažte se za všech okolností sedět a působit váhou v sedle, nevyklánět se.
3. Pokud nejste schopni v klusu nebo ve cvalu sedět, nedělejte to. Proveďte několik cviků k uvolnění hřbetu koně a zkuste to později, až bude chod pohodlnější.
4. Při ohýbání koně nikdy netahejte za otěž, pouze vydržte v klidu v pozici, jakou požadujete, a počkejte, než kůň 'nezměkne' na otěži v reakci na vaši holeň. Když chce snížit hlavu a protáhnout se, nechte ho.
5. Se svým koněm si potřebujete velmi dobře rozumět, abyste mohli splynout v jedno tělo. Pokud cítíte, že můžete postoupit o krůček dál, zkuste to a nechte koně, ať vás vede.
6. Kůň, který má Core skóre 0, půjde v kroku, klusu i ve cvalu v rovnováze s nosem velmi nízko nad zemí, pokud mu úplně nabídnete otěž. To je váš cíl.
7. Při těchto cvičeních je potřeba hodně křížit nohy. Dejte svému koni chrániče!
8. Při každém tréninku můžete začít znovu a nikdy není pozdě, abyste hodili minulost za hlavu.

Když jste dosáhli zlepšení po zvládnutí těchto jednoduchých cviků, pokračujte s náročnějšími cviky pro posílení jádra koně, které podporují využití celého rozsahu pohybu koně v kombinaci s kmihem.

Shrnutí

vsKdyž kůň dosáhne Core skóre 0, můžeme si vybrat, kterým jezdeckým směrem půjdete dále, zda se necháte vést školou Podhajskeho, de La Guérinière, Savoie, nebo někoho jiného. Kůň bude nyní v takové fyzické kondici, že nebude mít problém s prací podle těchto principů. Jen je potřeba mít na paměti, že okolnosti, za jakých byly sepsány, nejsou stejné jako dnešní jezdecké prostředí.

U koní s Core skóre 4 nebo 5 je prvním krokem konzultace s veterinářem. Boční rentgen hrudníku ukáže, zda má kůň kissing spines. Podle závažnosti pak máte několik možností, z medicínského hlediska zpravidla operativní řešení a/nebo protizánětlivé léky. Já jako trenér doporučuji začít trénovat rozeklané svaly (multifidi), aby se odstranila původní příčina špatného postavení, spíše než řešit symptomy. Při důsledném přístupu se touto metodou dokážou vyléčit i velmi vážné případy.

Doufám, přátelé, že je tento článek zajímavý a užitečný. Pokud řešíte problémy, udělali jste pokrok nebo si přejete jít dál s touto metodou, neváhejte mě kontaktovat a prosím, nikdy nezapomínejte, že ochota našich koní je jejich nejvzácnější a námi nejoceňovanější vlastností. Pokud chceme skutečně splynout s pohybem těchto tvorů, musíme ji opětovat včasným rozpoznáním nenápadných signálů potíží, které ve své velkorysosti skrývají.
Ať vám koně jdou.


vaO autorovi

Visconte Simon Cocozza je kvalifikovaný drezurní trenér, aktuálně působící v Normandii. Je registrovaným instruktorem a rozhodčím Francouzské jezdecké federace (FFE). Po složení zkoušky AI British Horse Society v Londýně získal certifikát na Warwickshire College of Equine Studies v oboru Equine Business Management and Equitation (ANCEBM). Po dokončení pobýval u holandského Grand Prix jezdce Bertila Vosse, kde se učil jezdit a trénovat koně nejvyšších úrovní.

Po přestěhování do Francie v roce 2000 pokračoval v trénování a v roce 2009 získal v Saumuru titul Brevet Professionnel Francouzské jezdecké federace. Od té doby s potěšením pomáhá klientům a jejich koním dosahovat úspěchů na úrovni národních i kontinentálních mistrovství.

Jeho současná drezurní práce se zaměřuje na sportovní ježdění a snaží se rozlousknout záhadu optimální techniky ježdění. „Nechávám se ovlivňovat jezdeckými mistry minulosti stejně jako současnými doporučeními FEI a snažím se dosáhnout větší lehkosti, harmonie a výrazu, přičemž věnuji zvláštní pozornost síle a pružnosti koňského 'jádra' a zdravé biodynamice."

Můžete ho kontaktovat na e-mailu quadriapony@aol.com.


Zdroje a literatura:
1. Dr. Richard Coomer, (Kissing Spines FAQ), Cotts Equine Hospital
2. J. M. Denioux, J. P. Pailloux - Kinésithérapie du Cheval - 2. vydání, 2005
3. Walmsley JP, Pettersson H, Winberg F, et al: Impingement of the dorsal spinous processes in two hundred and fifteen horses: case selection, surgical technique and results. Equine Vet J 34:23 - 28, 2002
4. Basisafrichting - Relatieve oprichting verus absolute oprichting 2003

Připojené obrázky

Připojené články

17.08. 2015 05:00 Jak svému koni nepřivodit „kissing spines“

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Svatopluk Tomíšek

    dotaz

    15:23 - 24. 08. 2015

    Omlouvám se, ale já tomu nerozumím (viz. závěr článku).
    "Když kůň dosáhne Core skóre 0, můžeme si vybrat, kterým jezdeckým směrem půjdete dále, zda se necháte vést školou Podhajskeho, de La Guérinière, Savoie, nebo někoho jiného. Kůň bude nyní v takové fyzické kondici, že nebude mít problém s prací podle těchto principů. Jen je potřeba mít na paměti, že okolnosti, za jakých byly sepsány, nejsou stejné jako dnešní jezdecké prostředí."
    Co si představit pod tím, že jsou dnes jiné okolnosti jezdeckého prostředí? To může mít v dnešní době mnoho úhlů pohledu. Jak je to myšleno? A jaké by měl mít kůň problémy s klasickým výcvikem, pokud není něco uspěcháno, přeskočeno, nebo je školení prováděno chybně, nedbale, nebo bez dostatečných znalostí.
    Španělská jezdecká škola vychází z F. R. Guérinièra, ale systém výcviku koně, jak jej sepsal A. Podhajsky na základě slovního předávání zkušeností školy, má svou posloupnost, tak aby kůň byl postupně seznámen se vším, co potřebuje vědět, znát a nebyl výcvikem poškozován. Jednotlivé cviky na sebe navazují a fyzicky koně připravuji pro další fázi školení. Kůň je postupně školen, aby byl ochotný, poslušný na pomůcky a sám byl později schopen školit začínající jezdce.
    Prezentace sestavení koně na fotu 11 a 12 je dost diskutabilní a pokud je kůň ježděn tak, že týl není nejvyšším bodem nelze navázat klasické principy školení koně, jak píše autor. Takto sestavený kůň nemůže snížit záď a své zadní končetiny podsunout více pod tělo a tím pádem odlehčit předek, který se může zvedat, jak je cílem pro klasický výcvik.
    http://www.classicaldressage.ru/photo/masters_haute_ecole/alois_podhajsky/podhajsky/30-0-2482
    Ale i pokud je týl nejvyšším bodem, neznamená to, že je kůň správně na otěži
    https://pics.ricardostatic.ch/ImgUsers/2/7/750/75082/7508255/750825500_4_Big.jpg
    Předem děkuji za vysvětlení.

  • 2. atik

    drezůrní styl v klasické podobě už je okoukaný

    19:53 - 24. 08. 2015

    Teda nevím, drezuru jsem dělala několik let, mám anglicko - dánskou školu, ale tohle mě přijde jako výcvik westernového koně. Dle mě se jezdí koně už tolik let ve stejné pozici, že se musel zákonitě objevit někdo, kdo tomu chce dat nový směr a vzhled.
    "Takto sestavený kůň nemůže snížit záď a své zadní končetiny podsunout více pod tělo a tím pádem odlehčit předek, který se může zvedat, jak je cílem pro klasický výcvik. " Naprostý souhlas.
    Připomíná mi to nedávnou vlnu v úpravě kopyt - hodíme za hlavu všechno, co předchozí generace nastřádaly, nová metoda Strasser je přece objev roku a na vždy :) stačilo jen 30 let pozorování :)

  • 3. atik

    zajímavé video :)

    20:31 - 24. 08. 2015
  • 4. Katka K.

    Re: dotaz

    11:44 - 25. 08. 2015

    Pane Tomíšku, já svou představu mám, ale netroufám si vyjadřovat se za autora, protože je možné, že on to mohl myslet trochu jinak. Doporučuji obrátit se na něj, email máte uvedený pod článkem, v této diskuzi Vám jistě neodpoví.
    Co se týče sestavení na jednotlivých fotkách, jedná se o protahovací cviky. Pokud budete koně jezdit pouze v předepsaném držení, ztuhne v něm, je potřeba protahovat a měnit pozice. Na uvedených fotografiích je kůň s uvolněným vyklenutým krkem na delší otěži, nikoli ve shromáždění a vzpřímení. Jistěže v té chvíli nemá záď sníženou a týl nejvýše, podle mého názoru je ale uvolněný, vnímavý a připravený přjmout zádrž, která ho do požadovaného držení dostane.

  • 5. Katka K.

    Nic nového

    11:49 - 25. 08. 2015

    Atiku, já v tom článku nevidím nic nového ani převratného. Western jsem nikdy nejezdila, vždy drezuru a vždy jsem používala uvolňovací cviky, které se nezřídka podobaly třeba westernu. Stejně tak mí učitelé. Používám práci na ruce, kterou popisuje Paalman i práci na dvou lonžích podle Kottase nebo Karin Kattwinkel. Cíl je stejný, mít uvolněného, ochotného koně, který nemá problém s mými požadavky. Tento článek považuji za skvělý v tom, že srozumitelně vysvětluje a ukazuje jasné, účinné cviky, který i málo zkušený člověk snadno vyzkouší.

  • 6. fran

    klasický styl ?

    12:40 - 25. 08. 2015

    Reaguje na 2.

    Klasický styl nemůže být okoukaný, protože se skorem nevidí :-). Okoukaný může být tak akorát zaťatý kůň, sevřený mezi rukou a holení. Což pak může vést k tomu že se vezme klasický cvik, pro lepší přijetí veřejností se vykuchá podstata, přidá se moderní nátěr (cvičíme to v hloubce) a máme "novou metodu". To píšu s vědomím, že mohu být k autorovi velmi nespravedlivá, případně že vůbec nevím co vidím.

    A nemohu si odpustit, že úvaha, kterak jóga vznikla jako kondičně sportovní disciplína pro posílení core mně dostala (do kolen).

  • 7. Filip Tesař

    Jóga

    12:59 - 25. 08. 2015

    Jóga má dva významy - původní a novodobej, kterej je v podstatě oproštěnej o původní duchovní rozměr (nanejvejš z něj zbylo hezký balení) a zbyl ten tělesnej, a ve kterým jde teda opravdu o to tělesný cvičení. Říct "kondičně sportovní disciplína" je trochu šroubovaný, ale co je v tom nesprávnýho? Vždyť "dělat jógu" nebo "chodit ná jógu" má až na výjimky ten druhej význam.

  • 8. Katka K.

    Jóga

    14:17 - 25. 08. 2015

    Fran, děkuji za upozornění, mea culpa, chyba v překladu. Není mi jasné, na co jsem myslela, ale lidé to zjevně nebyli.:) Jdu to přeformulovat.
    K ostatnímu se vyjadřovat nebudu, každý to vidí optikou, na jakou je nastaven a myslím, že autorovi nějaká česká nespravedlivost žíly trhat nebude. Jako důležité vidím, že tento článek může pomoci tomu, kdo chce a má chuť to vyzkoušet.

  • 9. horsemanek

    Skvělé pojetí

    21:27 - 25. 08. 2015

    Reaguje na 5.

    Zcela souhlasím, že mít uvolněného koně, který nemá problém s požadavky je ušlechtilý cíl. Neřeším jestli cviky vychází z jógy, nebo je podobnost čistě náhodná, je to pro koně i jezdce móóóc užitečné, nemluvě o tom, jak výrazně to zlepšuje i schopnost vzájemné komunikace a pochopení chování.
    Trochu mimo mne jde úvaha Filipa Tesaře, který rozdělil jógu na původní s duchovní podstatou, která je i součástí mého života, a na novodobou jógu oproštěnou o duchovní rozměr, tak myslím, že jóga je jen jedna a z jednoho vycházející i když má řadu "odnoží", jóga bez duchovna, opravdu není jóga, a to ani novodobá, ale jen to "tělěsný cvičení".

  • 10. nitka

    Jóga

    07:39 - 26. 08. 2015

    Reaguje na 7.

    Co se týče jógy, taky tak docela nesouhlasím s rozdělením na původní a novodobou. Nedílnou součástí či spíš podstatou jógy je její duchovní rozměr, to jen uspěchaná a materialisticky orientovaná západní civilizace z ní přejímá více tu fyzickou část.
    A jo, jóga bez duchovna opravdu není jóga, snad by se to dalo nazvat "cviky převzaté z jógy" či tak nějak.
    Třeba pro mě "dělat jógu" má určitě ten první význam :-)

  • 11. Katka K.

    Jóga

    08:06 - 26. 08. 2015

    U nás v práci je teď rozšířené "chodit na jógu" a s meditací a duchovnem to nemá nic společného.:-) Možná to tak být nemá, ale myslím, že Filip má pravdu s tím, že to lidé takto vnímají. Je samozřejmě jen dobře, že jsou lidé, kteří ten duchovní rozměr a tradici udržují.

  • 12. Filip Tesař

    Jóga

    08:10 - 26. 08. 2015

    Jo, to je trefný, Nitko, je jóga a to druhý jsou cviky převzatý z jógy. Ovšem jsem přesvědčenej, že cviky podle jógy praktikuje u nás a asi celkově v tom uspěchaným západním světě mnohonásobně víc lidí než jógu. Nemyslím teď nikoho osobně a už vůbec ne tady, ale vím, že řada lidí věří, že praktikujou i ten duchovní rozměr, ale myslím, že si to jen namlouvaj, duchovní rozměr je, myslím, opravdu podstatou jógy (jde v podstatě o podřízení tělesna duchovnu) a to vyžaduje celkovej přístup k životu, ne dvakrát tejdně "dělání jógy" od 16:30 do 17:30, jakkoli se chodí k někomu, kdo třeba skutečně jógu žije. To mi připadá trochu, jako když si otevřeš okno a tvrdíš, že jsi v přírodě. Ale abychom si rozuměli, já na "dělání jógy" dvakrát tejdně osobně nevidím nic špatnýho, ty cviky samy o sobě jsou velmi vhodně využitelný i čistě tělesně a náhled na život podle jógy zrovna můj šálek kafe není, takže na to asi koukám podstatně shovívavěji než ty nebo Horsemánek. Nakonec i čistě fyzický cvičení pročistí i mysl, duchovní rozměr bych tomu neříkal, ale vím, že některý lidi, co párkrát tejdně praktikujou cviky podle jógy, říkaj, že si krásně pročistěj nebo uvolněj hlavu a právě to za ten duchovní rozměr považujou. Opravdu nic ve zlým, nic proti józe.

  • 13. nitka

    jóga

    13:10 - 26. 08. 2015

    Reaguje na 12.

    Jasně, souhlasím, já jsem reagovala jenom na to rozdělení původní x novodobá. Myslím, že je to otázka nikoli doby, ale přístupu.
    U nás v práci jsou taky lidi, co chodí na jógu, určitě je to dobře a co jsem pochytila od nich nebo na netu, minimálně některé jógové školy nabízejí i ten duchovní rozměr. Což si naopak myslím, že nebylo příliš rozšířeno třeba v dobách totality - tenkrát- pokud se jóga někde praktikovala,byly to povětšinou jenom ty cviky. Možná jsem úplně vedle.
    Nevím, jestli si duchovní rozměr jenom namlouvám, možná jo. Jógu neberu jako cvičení, spíš jako způsob života, duchovní očistu či tak něco. A nikam na ni nechodím. Jelikož mám málo času, ty nejvyšší mety mě teprve čekají :-)) Jediné, co dělám denně a přes co nejede vlak, jsou takové krátké ranní meditace s minimem pohybu.

  • 14. PiaffeEquestrian

    Protahovani

    01:19 - 27. 08. 2015

    Clanek ma mnoho velice hodnotnych informaci. Dekuji za zverejneni.

    Pane Tomisku,
    Co to povidate? Kone nesmite jezdit v pozici jakou vy nabizite vice nez 10-20min (a dvacet je uz hodne)!! Jak moc bolavy musi byt kun takto jezden. Uvolneni a protazeni v pozici dopredu dolu a pres zada je to nejzakladnejsi (plus se k tomu muzou pridat ohybaci cviky klasicke skoly a trochu lateralni prace v te same pozici). Pak zacne shromazdivaci a vzprimovaci prace, kdy se snazime kone podsadit a prenest vahu pomoci cviku a zase zalezi na urovni vycviku kone.

  • 15. Soya

    Foto 11. a 12.

    16:38 - 27. 08. 2015

    Děvčata, napočítejte si prosím ve fotogalerii 11. a 12. fotku, pořádně si je prohlédněte a potom si znovu přečtěte dotaz pana Tomíška ;)

  • 16. Sovicka

    fota

    09:37 - 31. 08. 2015

    Já myslím, že děvčata umí počítat správně;-)

  • 17. Svatopluk Tomíšek

    Upřesnění textu dotazu

    09:46 - 31. 08. 2015

    Klasický výcvik má svou posloupnost
    https:// http://www.pinterest.com/pin/151855818659661065/
    a jeho cílem je sestavení koně, tak jak ukazuje postup na obrázku. Pokud se pozorně podíváte, zjistíte, že i remonta má týl nejvyšším bodem, ale minimální sevření mezi ganašemi a hrdlem (nos je hodně před kolmicí).
    Tento úhel se postupně zmenšuje dle ohýbání velkých kloubů zadních nohou, tedy postupném gymnastice zádě. Jezdec se o nic nepokouší, ale systematicky pracuje s koněm na rozvíjení svalstva, které podporuje rovnováhu koně s jezdcem na hřbetě.
    Tak tolik na upřesnění o nejvyšším bodě koně. O způsobu a postupech klasického výcviku je třeba číst klasickou literaturu, aby nedocházelo k takovým úvahám, které zde byly v diskuzi mylně uvedeny.
    Obrázky 11 a 12 jsou ty, na kterých autor sedí na koni v cylindru, prezentované jako výsledek práce s koněm. Tyto fotografie se nevymykají tomu, co stále vidíme na drezurních kolbištích, což se neslučuje s klasickým výcvikem koně, ale autor uvádí, že jeho cvičení jsou vhodné pro uvolnění koně a jako příprava pro klasický výcvik, A to je to co mne zaráží a proč jsem zde napsal svůj dotaz.

  • 18. barbucha

    Týl jako nejvyšší bod

    10:18 - 31. 08. 2015

    Pane Tomíšku, je samozřejmě chválihodné, že studujete "klasickou jezdeckou literaturu", ale to, co si tam přečtete, ještě nesmíte brát jako absolutní dogma. Např. co se týče pozice týlu apod. Jistě se shodneme na tom, že např. Arthur Kottas Heldenberg je představitel "klasické školy". Pakliže znáte výsledky jeho práce, jeho žáky, koně pod jeho vedením, nemůžete dojít k závěru, že jedině kůň s týlem jako nejvyšším bodem, je správně ježděný kůň. I tento "klasik" učí, že koně je třeba uvolňovat, protahovat a ohýbat v pozici dopředu-dolů. Samozřejmě, že "týl jako nejvyšší bod ", je cílem hry, ale taktéž se musíte dívat na stavbu těla koně, na stupeň sebrání, popř. cvik, ve kterém se právě pohybuje apod. A nelze, než souhlasit s příspěvkem Piaffe Equestrian výše. Nastavit si měřítko hodnocení obrázku dané dvojice jen dle pozice týlu, není zcela vhodné a spíše vypovídá o tom, že hodnotitel je více teoretik, než praktik. Přikládám odkaz na článek A.K. Heldenberga o sebrání, jenž obsahuje i fotografie. Řekl byste o nich, že "takto sestavený kůň nemůže snížit záď a své zadní končetiny podsunout více pod tělo a tím pádem odlehčit předek, který se může zvedat, jak je cílem pro klasický výcvik." ?

  • 19. barbucha

    Ještě odkaz

    10:19 - 31. 08. 2015
  • 20. Svatopluk Tomíšek

    Týl jako nejvyšší bod

    11:40 - 31. 08. 2015

    Uvolnění koně mezi jednotlivými fázemi výcvikové lekce, je jasná věc, nevím, že bych toto nějak zpochybňoval.
    Arthur Kottas Heldenberg dokud byl v přímém spojení se školou ( odešel v roce 2002 důvod asi znáte), pracoval trochu jinak, než pracuje dnes, kdy se stal komerčním trenérem. Na konec i škola se dostala do stavu, kdy komerční tlak kazí její jméno, které si po staletí budovala (dokonce se objevily fotografie rolkuru jezdců v SRS).
    Ano, souhlasím s tím, že Váš odkaz ukazuje koně ( dolní obrázky), který je hlavou za kolmicí a lehá do otěží. A ukazuje, že výcvik je uspěchán a kůň není pro páku připraven.
    Jezdecké umění upadá, o tom není pochyb, ale tvrdit že nelze brát klasické autory (mezi ty poslední lze považovat N. Oliveiru) příliš vážně, neboť praxe je jiná, je nakonec také názor.
    Když se potom podíváte na videa zde
    http://www.svatom.com/plakat_2.php
    zjistíte, že ta dogmata platí.
    Spěch ničí vše co lze s koněm dělat a výsledkem je to co vidíme tak často, že to působí dojmem normálnosti.
    http://www.svatom.com/plakat.php

  • 21. Sovicka

    omyl

    12:04 - 31. 08. 2015

    Reaguje na 20.

    Pane Tomíšku, kůň na fotografii 12 rozhodně není za kolmicí, je na kolmici, do otěží si nelehá, to by se mu dělalo opravdu špatně s tou uvolněnou spodní linií krku. Nejvyšší bod jako týl nemá, ale taky nidko netvrdí, že je kůň zázračně shromážděný. Navíc píšete o páce a kůň na jezdeckých fotkách je na stihle. Při ježdění dopředu a dolů, není týl také nejvyšší bod, přesto je správné aby kůň uměl tímto způsobem pracovat.
    Vy se vždycky rád zaklínáte teorií, "kážete vodu, ale sám pijete víno"! Stačí se podívat na Vaše některé fotky nebo některá videa.

  • 22. horsemanek

    Jen technická

    18:29 - 31. 08. 2015

    Nejsem sice žádná lajka pokud jde o koně, jsou v téhle debatě jistě znalejší a nemíním nijak zpochybnovat jejich odbornost a zkušenosti, ale právě proto mně trochu překvapují ty dohady jestli je to za kolmicí, nebo není, a to jen na základě jedné nebo dvou prezentačních ilustračních fotografii autora, které jistě nejsou detailní ukázkou toho, jak autor článku pracuje s koněm, myslím, že dělat závěry, jestli je to za, nebo ne, jen na základě nahodilých prezentačních fotek je trochu ukvapené, osobně bych se do toho bez shlédnutí práce tohoto autora naživo, nebo aspoň na uceleném videu vůbec nepouštěl, kdybych po té měl dojem, že třeba tahá rollkur, tak bych taky na něj lál hromy a blesky, ale takový hodnověrný poznatek nemám, a dost by mne udivilo, kdyby si autor dával takovou práci s "vychytaným" uvolňovacím cvičením a pak koně mořil třeba rollkurem, tolik můj názor.

  • 23. Svatopluk Tomíšek

    reakce na 21

    11:54 - 01. 09. 2015

    Vnášite do toho trochu zmatek. Můj poslední komentář byl ke zcela jiným fotografiím na stránkách odkazu 19.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 10.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: