Rychlé odkazy:
Jak na Nový rok, tak po celý rok radši ne:-)
13. 01. 2011 10:00
Autor: Katerina Slavikova Foto: archiv autorky Rubrika: Fejetony Počet přečtení: 3548 Počet komentářů: 11 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát
Aneb přeměna amatérského parkuráka v amatérského drezúráka, lekce první.
Jak jsem si přislíbila, jala jsem se letos poprvé zapracovat na mém novoročním předsevzetí, kterým není nic jiného než reparát v military. Tedy absolvovat soutěž bez zabloudění v crossu, jakož i v parkuru, a drezurní úlohu zajet minimálně za 65 % (nikoliv za 47 %). Prostě aby to mělo aspoň nějakou úroveň!
Již během prvního pokusu o vyšlapání jakože obdélníku dospívám k poznání, že zadní a přední část mého koně žijí každá svým vlastním životem, a to v naprosté disharmonii k centrále (hlavě). Kdyby to bylo fyzikálně možné, utíkala by každá na zcela jinou světovou stranu (doslova a do písmene bezhlavě), a pohled do stopy při druhém kole mě v této ne zrovna pozitivní teorii ujistil.
Vzhledem k tajícímu sněhu, pípajícím ptákům a provokujícímu sluníčku (nejhorší kombinace, po pěti týdnech sněhu a mrazů) opracování v lehkém klusu preventivně vzdávám předem, aby případná pobídka do rychlejšího chodu nebyla prezentována jakožto výzva k dostihu se vším, co se v okolí deseti kilometrů pohne. S tím, že se v pravidelném a svižném KROKU budeme věnovat navenek jednoduchým cvikům: a to jdeme ROVNĚ, popř. OHNEME se.
Bohužel ani v jednom z výše uvedených cviků nejde o ROVNĚ. Série vln, vlnek, boulí a jiných abstraktních obrazců kůň obohacuje kreativními prvky vysoké španělské školy (až dnes jsem plně pochopila, proč se škole říká VYSOKÁ, a to mám malého koně) a práce ve dvou stopách nevykazuje nic, co popisují všechny ty drezurní příručky pro začátečníky. Nemluvě o faktu, že prohlídky sněhu ukazují práci nejen ve tradičních stopách třech, ale občas i pěti, v závislosti na tom, jak koni zrovna utekla záď či příď, protože na druhé straně planety zrovna štěkl pes, což bylo nutné exemplárně řešit.
Hlavně vydržet!
Jak praví jediná moje přiježďovací zkušenost: vnější otěž vede, holeně tlačí.
Proč je však v obou případech kůň ohnutý doprava?
Snaha o ohnutí doleva byla natolik absurdní, že jen čekám, kdy se mi ten bílý ksicht začne smát, a po plynule provedeném polovičním překroku (o existenci tohoto prvku vím díky rannímu zhlédnutí lekce na EquiTV), který jsem po koni nepožadovala (neb nevím, jak se to dělá), přináší své ovoce i absence martingalu. Ano, kůň se na tisícinu vteřiny ohne doleva, aby krkem předvedl cvik „kružnice", po jehož dokončení následuje volné pokračování v podobě zadní části koně, kdy se energie shromáždí pod váš zadek, aby byla prudkým vyhrbením explodována pryč.
Samozřejmě nechybí kůňova zvuková kulisa (volně přeloženo - i-íííííííííííííííí), následovaná mou reakcí „No to si ze mě děláš pudel, ne?", na kterou víc než kůň zareagoval myslivec sedící opodál na posedu. Těžko soudit, jestli byl vyděšen či znechucen, každopádně se sebral a odešel hlouběji do lesa.
Další pokus, odborně nazývaný VLNOVKA o mnoha obloucích. S tím, že povedou přes celé pole, a když to půjde, budeme na rovné čáře klusat (ha-ha-ha), a vždy před ohnutím přejdeme do kroku, abych zvýšila šanci na precizní (relativně) provedení cviku. První tři VLNOVKY (oprava: vlny) kůň systematicky prokládá bohatou škálou návrhů „co třeba utíkat?"... „co třeba tady utíkat?"... „a co třeba tamhle utíkat? taky ne?", takže po krátkém vykrokování na volné otěži (= strach o holý život) připravuji náhradní variantu: zaklušeme, zkusíme zacválat a třeba se pan kůň vyběhá (uklidní).
„Zkusíme zacválat" je zcela vystihující termín, jak záhy zjišťuji. Během vteřiny se ocitneme na vršku louky, a přestože kůň na důrazné zasednutí zareaguje ihned, byť s notnou dávkou nespokojenosti, na zopakování cvalu se již necítím. Cválat rozhodně ne a posledním pokusem mají být KRUHY změnit.
Při pohledu do sněhu na výsledky mé usilovné dřiny se mi v mysli vybavuje Brouk Pytlík a jeho školička kreslení, kde žáčkům za vyplozené kruhy dával jedlé odměny, a to dle nakresleného tvaru. Co bych asi tak dostala já? KRUH je totiž v případě mého koně specifický obrazec: polovina, odehrávající se blíže k domů, je jakžtakž v pořádku, ale druhá fáze vždy skončí spadnutím do kruhu, a to té části, která jde daným směrem ohnout (tedy buď předek, nebo rovnou celý rádoby ohnutý kůň).
Po dnešku svůj drezurní cíl snižuji na 60 %. Přechod z levelu „dostačující parkurová ovladatelnost" asi nebude tak snadný, jak jsem předpokládala. Ale já se nevzdám! :-)
Připojené obrázky
Ohodnoť článek:
1 2 3 4 5
Čím více bodů, tím lepší hodnocení.
Linkuj na:
Naši partneři
-
-
-
EQUISERVIS spol. s r.o.
Servis pro vás a vašeho koně.
www.equiservis.cz
info@equiservis.cz
+420 257 316 782
Copyright (c) 1997 - 2011 EQUICHANNEL.cz - ISSN: 1213-0737
E-mail: info@equichannel.cz
EQUICHANNEL.cz je členem internetové reklamní sítě OUTDOORNET
Komentáře
rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře
Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího
:D :D
10:46 - 13. 01. 2011:D :D :D od půlky nemůžu číst, protože slzím :D
Tak těžce se poznávám, že mě to až děsí :-)
A v duchu se vracím k době před cca 6 lety, kdy jsem zoufale potřebovala pujčit koně, který by byl schopen se mnou přejít drezuru stupně L, aspoň tak, aby z toho pana Beneše nemuseli křísit studenou vodou.
nejčastější otázka : ".... a to tam ze VŠECH svých koních nemáš ani JEDNOHO, se kterým bys to jela?"
upřimnost nade vše : " ne..." :D (těžce bych pohořela už při prvním cviku "X stát NEHYBNOST pozdrav", kdy by mě po půl hodině caplování museli z obdélníku VYVÉST)
"...a nepřipadá ti, že něco je špatně?" :D :D :D
(dlouhé zamyšlení : "...a víš že možná asi jo?") :D :D :D :D
Většinou, když čtu něco ohledně přiježďování, tak mám pokaženej celej den, ale tohle mi natolik zvedlo náladu, že ji budu mít dobrou minimálně do dalšího ježdění :-)
aneb..
11:06 - 13. 01. 2011...aneb "Máš to sečtený, neřáde!" :-D :-D :-D
Parádně sepsáno!!!
11:14 - 13. 01. 2011Tak úplně stejně to mám!!!! Přemýšlím, že bych si na svoje první letošní ježdění (začnu později, aby mohl kůň úplně všechno zapomenout) přizvala kameramana. Scénář je zde sepsaný, ani se ho nemusím učit, bude to na chlup stejné. Jen bych ještě počítala s malou improvizací v podobě pár hrbáčků.
X stát NEHYBNOST pozdrav...
11:23 - 13. 01. 2011Reaguje na 1.
... není vůbec žádný problém.
Hodně záleží, co/jak/kde a v jaké blízkosti žere Finy: takže poslušné zastavení... následné ztuhnutí, kdy oko leze až k nozdře, která dělá takové to "fu...fuuuuu....fu"... To se ještě dá bodovat. Ale pak přijde krátké pomodlení se, protože až holeň po pozdravu udá povel "dopředu", bude velkým otazníkem, KAM dopředu to bude a JAK rychle :D
super :))
11:40 - 13. 01. 2011Ja som po zime kona na jizdarnu vytiahla vcera. Uplne prekvapivo slapal ako keby posledne dva mesiace nerobil nic ine, len sa po nociach tajne prijazdoval... V kazdom pripade bol problem zhledany opat nad sedlom, pretoze kon by sice zvladol cele koleckom v pracovnom kluse s hlavou na kolmici a prdelou pod sebou, ale ja som chcipla od namahy uz v polovici. Kondice v prdeli, predstava inzenzivnejsieho prijazdovania na jizdarne, ktore trva dlhsie ako par minut je tazko bolestna. Kon sa po hodine treningu tvaril naprosto normalne a spoteny nemam ani chlp. Ja som zlezla zo sedla (ehm... nic elegantneho v tom nehladajte) a sla sa obesit na najblizsiu vetev :// No a dnes dakujem bohu ze mam sedave zamestnanie :))
Koňovo předsevzetí....
13:02 - 13. 01. 2011Kamarádka se na podzim stala majitelkou prvního vlastního koně- mladého Haflinga. Valach se jevil jako velice hodný a klidný koníček. První letošní vyjížďku se ale něco zvrtlo a kamarádka najednou ležela ve sněhu. "Něco " bylo kvalifikováno jako "určitě se lekl", zbytek vyjížďky proběhl relativně v klidu. A kamarádka mě požádala , jestli bych ho příště ven nevzala já, protože má málo času.
Svolila jsem, ač hafling není "moje výšková kategorie" a vyjela ven. Uvědomila jsem si, že koník je poprvé venku bez koní(minimálně u součastné majitelky), ale choval se slušně- krok, klus směrem od baráku, byl OK. Po otočení dom jsem se rozhodla pouze klidným krokem dojít bezpečně zpět. Najednou se valach zastavil, na mou následující pobídku reagoval vystřelením s hrbáky a hlavou mezi předníma nohama.... Jsem na podobné kousky zvyklá, ovšem ne na koni tohoto tvaru a proto asi po 30metrech tímto "chodem" jsem se ze sedla (sesunutého na bok) vyklopila do sněhu...
Následovalo "ty hajzle, já ti dám! podělaný sedlo". Přesedlání a spásná myšlenka: Z koně to ještě dotáhnu. Nasednu, zvednu bočnici a----kůň vyráží oním hrbotriskem vpřed. Podruhé ležím ve sněhu a následuje " ty parchante, já tě zabiju !"
Nasedám znovu, dotahuju a pobízím do kroku. "Kůň" vypálí, zbalí hlavu mezi nohy a hází jeden hrb za druhým, v životě bych neřekla, že takovej mrňous má páru jako můj "miláček". Tentokrát se ale držím statečně (a díky Bohům i sedlo) a po několika minutách jsem schopná koně zpacifikovat, zastavi a otočit směrem od domu. Následujíci trasu oklikou domů v klidném kroku považuji za největší úspěch tohoto roku.
Mají i koně novoroční předsevzetí....? :-D
:D
13:48 - 13. 01. 2011Supr čtení, hodně jsem se u toho zasmála. Ne, že by to bylo škodolibostí, až půjdu teď po zimě s mýma dvěma zlatíčkama ven, tak to bude vypadat podobně. Ale je to moc pěkně a vtipně napsané :) :D
Koňské novoroční předsevzetí
13:59 - 13. 01. 2011Mám takový dojem, že takovéto novoroční předsevzetí asi přes zimu vymyslelo víc koní, obvzláště ti, co dostali pauzu. Moje kobyla na sobě neměla sedlo cca 2 měsíce a při prvním nasednutí v hale hned zkraje podlehla nějaké divné předtuše, že jí sežere úplně všechno a nejvíc asi ty dvě kavalety, uložené podél zdi. Takže předokládaná odlehčená hodina přiježďování nakonec začala zcela nečekaně samostatným cvikem "od stěny ke stěně", kdy kobyla zcela samostatně, bez pobídek jezdce, s okem vytřeštěným ke stěně a prdelí směr dovnitř jízdárna předváděla vzletnou pasáž. Přešlo jí to až po pátém projití, kdy už byla upozorněna fixírkou, že takovéto kousky se chystají až na konec hodiny, tak ať šetří síly....................si řikám, že mi třeba chtěla udělat radost hned zkraje, aby to měla rychleji za sebou:o))
Vynimajuce
15:07 - 13. 01. 2011Hned mam lepsi naladu. Je pravda, ze moja kobyla uplne volno nemala, ale v tych vlnovkach a tajnych signaloch sa spoznavam. Signal od steny s stene a vytresteny oci predviedla dokonale, ked "kolegovci" zapli cuttingovy trenazer. Povievajuca, pohybujuca sa vlajocka jej urobila velku radost.
krása:-)
07:03 - 14. 01. 2011A Šmajdalf Bílý je moc hezký kůň,i když není malý chlupatý poník:-).
;-)
09:54 - 15. 01. 2011...a už jste někdy zkoušeli rádoby drezurně přiježďovat koně, který při zachycení jakéhokoli rychlejšího pohybu čehokoli v okolí chytá hysterickou smrtelnou paniku, přímo uprostřed dostihového závodiště, kde trénuje průběžně x desítek dostihových koní?Ještě nevíte, co je adrenalin ;-)