Intenzivní práce při nízkých teplotách? Raději opatrně!

7. 01. 2020 06:00

Obrázky: 7

Autor: Gabriela Rotová Foto: Gabriela Rotová Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 1492 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Letošní zima opět tak trochu usnula na vavřínech. Je k nám laskavá a milosrdně se drží teplot kolem bodu mrazu. Co není ale může být a pořádný mráz na nás ještě nejspíš přece jen zuby vycení. Cval po zasněžených pláních je sice doslova pohádkový, ale touto romantikou bychom se neměli nechat zaslepit. Pokračovat v běžném pohybovém managementu, „jako by se nechumelilo“, bychom rozhodně neměli. Mráz je totiž nejen nepříjemný, ale i nebezpečný.

Zima, zima, zima, všude sníh, všude mráz...

Divocí koně jsou schopni přežívat i v prostředí, kde teploty klesají pod třicet stupňů pod nulou. Musíme si ale uvědomit, že divoce žijící koně mají poněkud jiný pohybový management, než jaký obvykle indikujeme našim plně domestikovaným sportovním atletům. Pokud je naše zimní práce při nízkých teplotách především o krokových procházkách, poklidném courání se lesem a jen sem tam krátká klusová pasáž, vše je v pořádku. Koně jsou skutečně evolučně velmi dobře přizpůsobeni i extrémně nízkým teplotám. Studený vzduch, který prostupuje nozdrami, se v horních dýchacích cestách koně, který se pohybuje převážně v kroku, stačí dostatečně ohřát ještě před tím, než vstoupí do plic. Když je ale kůň nucen po delší časový úsek dýchat v mrazivém počasí rychle a hluboce, vzduch se již dostatečně ohřívat nestačí. Ale proč by to mělo vadit? To jsou koně takoví cimprlíni?

Chladný vzduch

Problém není jen sama teplota vzduchu vstupujícího do plic. Sliznice dýchacích cest jsou na povrchu potaženy slabou vrstvou tekutiny, kterou posunují mikroskopické řasinky ze spodních částí dýchacích cest směrem nahoru. Pokud je vzdušná vlhkost nižší než 40 %, což je pro chladný zimní vzduch typické, dochází poměrně rychle k poškození jemných struktur sliznic dýchacích cest. V důsledku vysušení vrstvy tekutiny, která sliznice pokrývá, je narušen pohyb řasinek. Sliznice přestávají být schopny čistit dýchací cesty a chránit organismus před infekcí. Dýchací cesty reagují na hyperventilaci studeným a suchým vzduchem zduřením sliznic, dochází i k poškození plicní tkáně. A to vše může vést až k chronickým dýchacím potížím...

Reakce člověka na chladný vzduch

Jakým způsobem reaguje respirační systém člověka na extrémně nízké teploty, víme. Víme, že lidé jsou ohroženi záněty dýchacích cest primárně způsobenými reakcí na chlad. Víme, že chladný vzduch je závažným problémem pro děti, seniory a osoby, které trpí astmatem a kardiovaskulárními chorobami. A víme také, že hyperventilace chladného vzduchu (více než –23 °C) vyvolá i u zcela zdravých osob ventilační stres s následnými zánětlivými změnami. Chladný vzduch pod -12 °C může při dýchání ústy způsobit i pokles dechové frekvence, tzv. pozátěžový bronchospasmus.

Pro představu o závažnosti vlivu chladného vzduchu na dýchací cesty člověka můžeme zmínit studii, kterou publikoval doktor Karjalainen z finské Helsinky University Central Hospital.

Do tohoto výzkumu bylo zařazeno 40 vrcholových běžců na lyžích ze Švédska a Norska, kteří nikdy netrpěli žádnými příznaky astmatu, 12 běžkařů, u nichž bylo diagnostikováno mírné astma. A také 12 zcela zdravých osob bez pravidelných pohybových aktivit, které tvořily kontrolní skupinu. Při biopsii bronchiální sliznice byl u lyžařů zjištěn významně vyšší počet T-lymfocytů, makrofágů a eozinofilů ve srovnání s kontrolní skupinou. Počet těchto buněk byl ale u první skupiny významně nižší (2krát) než u skupiny lyžařů astmatiků.

Hladina extracelulárního proteinu tenascinu byla u lyžařů astmatiků i neastmatiků 2krát vyšší než u kontrolní skupiny. Zvýšená koncentrace této látky ve vzorcích lyžařů ukazuje na probíhající hojivý proces ve sliznici dýchacích cest. Z těchto údajů lze vyvodit, že zánětlivé změny ve sliznici proximálních dýchacích cest jsou vyvolávány opakovanou delší hyperventilací studeného vzduchu.

Podobné závěry přineslo vícero studií. Z jejich výsledků vyplývá, že zátěž obecně může působit problémy. Prevalence astmatu má asi 2,4x vyšší četnost u závodních sportovců (především vytrvalci a plavci) ve srovnání s běžnou populací. U zimních sportů, kde k zátěži přistupuje i chlad, se dokonce udává prevalence zátěží vyvolaného astmatu 9 až 50 procent. Standardní laboratorní vyšetření zdravé populace bez bronchoprovokační stimulace vykazuje prevalenci patologických hodnot podstatně nižší.

Platí tedy, že dlouhá, intenzivní a opakující se zátěž, obzvláště pak při nízkých teplotách, a z ní plynoucí následné opakované poškození dýchacích cest, z něhož se nestačí sliznice zregenerovat, může vést ke vzniku astmatu či může zhoršit jeho průběh. Míra tělesné aktivity je tedy v této souvislosti zásadní veličina. Fyzická zátěž musí být uměřená a měla by respektovat přítomné zátěžové faktory.

Shrnuto a podtrženo - osoby, které rutinně provádějí namáhavé cvičení v chladu, mají vysokou prevalenci chronického zánětu dýchacích cest a hyperreaktivitu („tzv. lyžařské astma“). Tyto aktivity tedy u člověka mohou vyvolat astmatický syndrom. Zmínit můžeme v této souvislosti i skutečnost, že až 40 % populace vyspělého světa trpí tzv. chladovou alergií, která se projevuje velmi podobně jako jiné typy alergií – otoky, kopřivkou, zarudnutím pokožky a dušností… a to je alarmující číslo.

A jak jsou na tom koně?

Jedna ze studií, která se uskutečnila na Oklahoma State University College of Veterinary Medicine, nám dokazuje, že i respirační systém našich koní je nízkými teplotami ohrožen podstatně více, než si možná myslíme. Účinky studeného vzduchu na dýchací ústrojí člověka a koně jsou totiž prakticky totožné. A pozor, pokud mluvíme o studeném vzduchu, nemáme na mysli jen teploty hluboko pod bodem mrazu. Zvýšený počet zánětlivých buněk se v dýchacích cestách koní může objevit i při teplotách okolo čtyř a pěti stupňů nad nulou! Samozřejmě, někteří jedinci jsou k chladnému vzduchu tolerantnější než jiní, jistou míru reakce ale mají všichni.

Již dříve uskutečněné studie potvrdily, že pokud kůň trénuje při teplotách pod bodem mrazu, mají horní cesty dýchací nízkou vlhkost a dýchací cesty nejsou schopny plně ohřát inhalovaný vzduch. Dochází tak k významným ztrátám tepla a vody z dolních dýchacích cest. Přičemž právě tento stimul je spojován s poškozením sliznice dýchacích cest. Z lidské medicíny víme, že opakované záněty dýchacích cest zvyšují reaktivitu průdušek, jejímž důsledkem jsou projevy reverzibilní obstrukce dýchacích cest a postupná remodelace bronchiální stěny. Tímto směrem se tedy ubíral další výzkum.

V navazující studii se proto výzkumný tým zaměřil na získání dat, která by ukázala, jakým způsobem fyzická zátěž při nízkých teplotách ovlivňuje plicní fyziologii. Testy se prováděly v klimatizované hale za pomoci trenažéru. Přestože koně byli v rámci studie nuceni cválat pomalým tempem (prevence krvácení z dýchacích cest) a zátěž trvala pouhých pět minut, je závěr studie jednoznačný.

Trénink koní při nízkých teplotách může vyvolat změny v dýchacích cestách i u jinak zdravých koní a může tedy zapříčinit rozvoj chronického onemocnění dýchacích cest. Trénink za nízkých teplot také může inhibovat imunitní odpověď. Data sice přesvědčivě neprokazují, že imunitní systém koní je oslaben, naznačují ale, že koně by v důsledku této zátěže mohli mít potíže adekvátně reagovat na určité typy infekce.

A co s tím?

Pokud bychom se začali ze dne na den řídit výsledky, které nám nabízí uskutečněné výzkumy, mnoho dní bychom asi ani v letošní velmi mírné zimě v sedle nestrávili. Chceme-li tedy v zimních měsících usednout do sedla, měli bychom se pokusit vyhodnotit míru rizika. Jestliže venku mrzne až praští, ledový vzduch nás pálí v krku a nose a jsme tak zmrzlí, až to bolí, neměli bychom být hrdiny za každou cenu a pouštět se do tréninku naplno. Co není komfortní pro nás, není komfortní ani pro naše koně.

Teploty pod bodem mrazu by tedy měly indikovat adekvátní změny v pohybovém managementu, obzvláště pak při delších holomrazech, kdy je vzdušná vlhkost extrémně nízká. Jsou i jiné možnosti, než intezivní klusová a cvalová práce. V dlouhodobém horizontu se nám rozumný management našeho koně s největší pravděpodobností vyplatí.

V každém případě bychom v zimních měsících měli koně intenzivně sledovat a věnovat zvýšenou pozornost těm, kteří vykazují jakékoliv příznaky dechové tísně. Pokud tedy u koní pozoruje sníženou toleranci k zátěži, zaznamenáme zvýšený výtok z nozder po lehké až těžké práci, jedná se pravděpodobně o příznaky zánětu dýchacích cest a na to bychom měli, v součinnosti s veterinárním lékařem, reagovat.

Většina z nás se jistě setkala s koňmi, kteří krátce po vyvedení ze stáje anebo v úvodu lekce jednou, dvakrát či dokonce vícekrát s různou intenzitou kašlali. To bychom nikdy neměli ignorovat. Kašel si vždy zaslouží naši pozornost. Nikdy bychom nad ním neměli mávnout rukou s tím, že jde o banalitu, kůň si jenom čistí plíce. Pokud by totiž tito koně byli řádně vyšetřeni, nejspíše by se prokázalo, že trpí zánětem dýchacích cest.

Do rizikových skupin patří:

  • koně, kteří dlouhodobě trpí respiračními problémy - např. rekurentní obstrukce dýchacích cest (RAO), syndrom chronického zánětu průdušek bez intermitentní obstrukce (IAD)
  • koně, u kterých se objevuje krvácení z plic vyvolané zátěží (EIPH, edém plic)
  • koně v rekonvalescenci, hříbata, klisny ve vysokém stupni gravidity a senioři

Závěr

Jistě, můžeme to všechno hodit za hlavu, pokračovat v zavedeném systému a s raketovým pohonem létat po zasněžených pláních. Přesto bychom se nad dostupnými fakty měli alespoň zamyslet. Mnoho koní může trpět závažnými problémy dýchacích cest, aniž by vykazovali příznaky onemocnění. To, že náš kůň ani po třech kilometrech cvalu v mrazivém podvečeru nezakašle, ještě neznamená, že jeho dýchací soustavě intenzivní pohyb v chladu prospívá. V dlouhodobém horizontu by se nám tento přístup opravdu nemusel vyplatit. Pracujte tedy v zimních měsících s koňmi s rozumem, věnujte pozornost nejen kašli, ale i výtoku z nozder. Zdravý kůň totiž nekašle a neměl by mít nudle... Zátěžové a chladové astma omezuje a snižuje výkonnost nejednoho vytrvalostního sportovce. Buďte tedy na sebe a své koně opatrní.

Zdroje

Připojené obrázky

Připojené články

05.01. 2011 05:00 Aby koním nebyla v zimě zima
12.01. 2011 11:00 Jak koním zpříjemnit zimu
19.01. 2011 05:00 Zima a kopyta koní
26.01. 2011 13:00 Krmení koní v zimě
09.02. 2011 05:00 Krmení koní v zimě II
09.02. 2011 18:00 Krmení koní v zimě III
16.02. 2011 12:00 Ježdění v zimě
23.11. 2011 05:00 Zima v sedle
06.02. 2013 12:00 Zimní tipy: Práce za branami stáje
13.02. 2013 05:00 Zimní tipy: Není kde pracovat, opravdu není…
20.02. 2013 05:00 Zimní tipy: Šikovný a nebojácný kůň
27.02. 2013 11:00 Zimní tipy: Přesné ježdění

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: