Integrace Baucherova systému do klasické školy de la Guériniera I.

20. 06. 2011 05:00

Obrázky: 4

Autor: The Horse Magazine Seriál: Ježdění jako umění Překladatel: Kateřina Lipinská Počet přečtení: 4745 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát

V předchozím díle jsme se nejvíce věnovali Françoisi Robichonovi de la Guérinière, tomuto nejklasičtějšímu z klasiků. Zjistili jsme, že pojetí drezury jako metodiky postupně rozvíjející koně od počátků až po nejvyšší shromáždění pochází od něho. Dnes budeme pokračovat dalším klasikem, který ale býval považován až za odpadlíka - Françoisem Baucherem. Hlavní důvody? Mimo jiné "uvolňování huby" a krku až do pozice hyperflexe. Je zvláštní číst zrovna tyto dvě techniky používané dohromady někým, koho dnes považujeme za klasika, ač ve své době za něj považován nebyl. A neméně zvláštní je číst, že prvky, které dnes považujeme za odklon od moderního ježdění a návrat ke klasice, se za klasické vůbec nepovažovaly.

Napsal Miguel Tavora

levadeMým záměrem je provést stručný rozbor dvou nejvýznamnějších pohledů v historii jezdectví: de la Guérinièra a Bauchera. V souvislosti s de la Guérinièrem budu používat výraz 'metoda', s Baucherem 'systém'. Toto rozdělení je nutné, protože to, co vytvořil Baucher, je víc systém než metoda. Nejprve popíšu a podrobím analýze základy, principy a techniky těchto dvou pohledů. Poté vysvětlím, jak je možné - a žádoucí - držet se klasických metod, nejlépe vysvětlených de la Guérinièrem (často nazývaných Stará škola) a zároveň využít některých technik, které vyvinul Baucher. Ukážu, že mnoho dnešních špičkových závodníků používá (možná nevědomě) kombinaci de la Guérinièra a Bauchera.

Zatímco všichni vzdávají poctu de la Guérinièrovi, Baucher je spíše zlehčován (např. podle pruského jezdeckého mistra Louise Seegera je „hrobníkem klasického ježdění") a i dnes je na jeho následovníky nahlíženo s podezřením. Přesto doufám, že ukážu, že techniky, vyvinuté Baucherem pro trénink vznětlivějších, lehčích koní zachránily učení Staré školy od odsouzení k bezvýznamnosti. Chtěl bych zdůraznit, že D. Diogo de Bragagnca popsal a provedl mistrnou syntézu tohoto tématu ve své knize L'Equitation de Tradition Franςaise.

Začnu s analýzou de la Guérinièra, který byl skutečně prvním a jediným, kdo vyvinul metodu, která je zároveň rozvíjející, postupná a především racionální a logická. S výjimkou pilárů, které jsou používány jen v některých školách iberských koní, je to metoda, v níž i dnes pokračují, nebo to alespoň předstírají, či si to myslí všechny školy, které se nazývají klasickými. To říkám proto, že některé školy se skandálně odchýlily od principů a/nebo technik, doporučených touto metodou.

"Cílem jezdectví ve Staré škole bylo umožnit koni získat takovou rovnováhu, aby mohl sebejistě předvádět všechny tzv. Aires - cviky nad zemí."
D. Diogo de Branganca: L'Equitation de Tradition Française

Aby byl schopen získat takový stupeň shromáždění (rassembler), jaký mu dovolí provádět tyto nadzemní cviky, o nichž píše Diogo de Braganca, je kůň připravován gymnastickou prací založenou na tzv. komplexních postupech (orig. general actions). Což znamená, že jezdec pracuje s koněm jako celkem najednou a chce po něm využívat celé své tělo.

pilary„Hlavní cvičení používaná ve Staré škole neměla za cíl pracovat s jednou konkrétní tělesnou partií, např. hubou nebo zádí, byl to požadavek pohybovat se v určeném směru v určité pozici, dané pomůckami."
D. Diogo de Braganςa: L'Equitation de Tradition Franςaise

De la Guérinière citoval de la Bruea (žáka Italského mistra Pignatelliho), který říkal:
"Člověk nemůže přesněji popsat dobře přiježděného koně, než že ukazuje ohebnost, poslušnost a přesnost. Pokud koňské tělo není úplně uvolněné, není schopné reagovat na jezdcovy pomůcky s lehkostí a grácií..." Tolik de la Broue.

Podle de la Guérinièra je na začátku tréninku dosahováno elasticity v klusu, což je nejpřirozenější chod koně, a prací na lonži. Pro dosažení nejlepších výsledků v rozvíjení flexibility a elasticity je vhodné na lonži používat mírnou dovnitř plec. Když člověk koně naučí uposlechnout ruku a holeň tím, že si spojí pohyb jezdcovy ruky s lonží, kterou drží trenér a holeň s působením biče, naučí se kůň reagovat na pomůcky. Pak se používají zádrže, poloviční zádrže a couvání, aby se kůň posadil víc na záď, „aby byl příjemný a lehký v rukách" (Ecole de Cavalerie) a jako příprava na shromáždění. Doporučují se spíše poloviční zádrže, protože jsou jemnější.

Cvik dovnitř plec je popsán takto:
"Tento cvik má tak dobré výsledky, že ho považuji za první a poslední ze všech cviků, které můžeme koni poskytnout, aby získal naprostou uvolněnost a úplnou svobodu pohybu celého těla koně." (de la Guérinière).

Pak přichází popis celé práce na dvou stopách, práce s piláry a dalších gymnastických cvičení, zvyšujících a rozvíjejících schopnost koně dosáhnout vysokého stupně shromáždění (rassembler) a samozřejmě cviků nad zemí.

Nové typy koní - nové výzvy

"Pokaždé, když se objeví nový typ koně, s jinou stavbou těla a temperamentem, začne být využíván novým způsobem a objeví se nový systém ježdění." (D. Diogo de Bragança)

baucherFrançois Baucher (1796-1873)
Baucher žil v 19. století a vydal knihu Method of Equitation (Metody jezdectví), v níž vysvětlil nové techniky a způsoby tréninku, vhodnější pro koně, kteří se v té době používali. Byli to koně v typu plnokrevníka a velmi odlišní od těch, na jakých se jezdilo za éry de la Guérinièra.

Baucherova metoda se objevuje společně s plnokrevníky a dalšími krevnatými koňmi jako jsou čistokrevní arabi, což byli koně, kteří vykonávali jinou práci než Starou školu. V devatenáctém století nadzemní cviky nebyly hlavním cílem jezdectví, takže požadovaný stupeň shromáždění nebyl tak vysoký. Také začalo být žádoucí prodlužování chodů, aby "vzdělání koně" bylo úplné.

Na začátku tohoto článku jsem uvedl, že ježdění dle Bauchera raději nazývám 'systémem' než 'metodou', protože si myslím, že když budete do písmene kopírovat metody ježdění, popsané Baucherem, skončíte s koněm, který má mnoho problémů, jak vyjde najevo později.

Baucherův systém se od de la Guérinièrova liší tím, že je založen na principu: "nahradit instinktivní síly v koni těmi, které jsou předávány jezdcem." Formulace tohoto principu vyvolala velkou kontroverzi a kritiku, protože člověk nemůže koni předávat síly. V pozdějším vydání své metody Baucher vysvětlil, že ve skutečnosti to znamená, že jezdec je schopný využívat a určovat směr těchto sil. Abychom něco nahradili, musíme to napřed ovládnout, nebo zničit. Slovo 'zničit' opět vyvolalo kontroverzi, takže pak Baucher začal používat výrazy jako 'ovládnout, určovat směr, vyladit.'

Všechny školy a metody ježdění hledají způsoby, jak ovládnout svalovou sílu koně, ale dosahují toho nepřímo, prostřednictvím postupných gymnastických cvičení, ale Baucher to někdy dělá přímo, s použitím techniky, která je velmi odlišná od Staré školy. Hlavní technikou k dosažení tohoto cíle je 'kombinovaný efekt' (l'effet d'ensemble) - silová technika, která se velmi těžko aplikuje bez pečlivé přípravy. Kombinovaný efekt se skládá ze současného použití pomůcek pobízejících a zadržujících. Protiklad mezi nimi naprosto zlikviduje iniciativu koně. V závislosti na způsobu, jakým ho použijeme, kombinovaný efekt buďto koně zbaví pohybu, nebo udrží požadovaný kmih a rovnováhu.

Kombinovaný efekt se musí kůň nejprve naučit a začneme zádrží pomocí zavření prstů na otěži. V tu samou dobu se dotkneme koně holeněmi na bocích. Kombinací těchto akcí, to jest zvýšením nebo snížením jednoho či druhého, se snažíme dosáhnout nehybnosti, ale bez uvolnění holení nebo otevření prstů. Okamžitě, když kůň znehybní, otevřeme prsty a přimějeme koně vykročit vpřed. Jakmile vykročí dopředu, musíme ho velmi pochválit. U některých koní můžeme potřebovat pomocníka ze země, který drží lonž, zapnutou do obnosku, aby dal koni jasně najevo, že musí zůstat nehybný. Takže vidíme, že kombinovaný efekt není k tomu, aby se získalo shromáždění (rassembler), jak si mnoho lidí nesprávně myslí.

"Z toho, co bylo řečeno, je pochopitelné, že bez upevněné základní prostupnosti může být kombinovaný efekt jen přiblížením k tomu pravému a konečnému." Methode D'Equitation - François Baucher, strana 97/12. vydání.

uvolneniK dosažení této základní prostupnosti se používá tzv. 'dílčích postupů' (orig. partial actions). Uvolňuje se huba koně pohybem udidla nebo uzdy ze země nebo ze hřbetu, uvolňuje se týl a krk koně prostřednictvím práce rukou, aby se zvýšila jeho vertikální či laterální ohebnost, zlepšuje se flexibilita zadních nohou prostřednictvím ustupování na holeň a hřbetu prostřednictvím couvání. Je důležité koně naučit pružně reagovat na zádrž (pod sedlem nebo ze země), izolovaně a nedovolit jiným částem těla koně, aby se na těchto pohybech podílely. Například při ustupování na holeň chceme, aby kůň zmobilizoval záď bez účasti předku. Při stranovém ohnutí krku chceme, aby ostatní partie koně zůstaly neměnné.

Na těchto dvou příkladech jsem myslím vysvětlil význam 'dílčích postupů'. Až když je dosaženo dílčí flexibility, můžeme koně učit rozumět kombinovanému efektu.

Lehkost se hledá od počátku ježdění prostřednictvím uvolnění huby (nebo, chcete-li, čelisti), získané ohýbáním ze země. Podle Bauchera veškerý odpor začíná ztuhnutím v hubě a stále říká, že pokud dosáhneme uvolnění huby, získáme uvolnění celého těla koně stejně jako rovnováhy a lehkosti - jako by ztuhnutí v hubě byla příčina a ne důsledek. Já nesouhlasím, protože ztuhnutí huby je důsledkem nedostatku rovnováhy a tudíž celkové ztuhlosti koně. Je to důsledek, nikoli příčina. Je to však princip, který lépe charakterizuje baucherovský systém.

Ve Staré škole (16.-18. století) byla lehkost získávána jako výsledek celkového uvolnění a rovnováhy koně. Což neznamená, že Baucherova technika 'uvolnění huby' není významná. V některých případech si myslím, že je nezbytná, zejména u koní, kteří se už naučili brát příliš silné přilnutí a zvykli si mít hubu permanentně ztuhlou. Bohatě jsem si to vyzkoušel, když jsem převychovával bývalé dostihové koně.


Protože se jednalo o dlouhý a informačně bohatý text, rozdělila jsem jej na dvě části. V té druhé se můžete těšit na další Baucherovy techniky, z nichž leckteré dobře známe, a také výhrady vůči nim a krátké resumé.

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 3 čtenářů. Celkový počet bodů: 13.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: