Infekce od Šárky aneb Sen o dětském lotu

8. 8. 2008 redakce Jezdectví Autor fotek: ing. Ivo Bukač

Martin (33), Petra (33), Tomáš (11) a Kristýna (7) Mrzenovi z Dobrošova u Milevska žijí na zrekonstruovaném rodinném statku, kde koně bývali. Rodiče však měli o směřování svých dětí jiné představy. Maminka Petra vyrostla v Milevsku a aktivně se věnovala kynologii. Otec Martin jezdil na kole a dotáhl to až na mistrovství republiky v cyklokrosu.

„Přál jsem si, aby Tomáš dělal cyklistiku a skutečně začal jako šestiletý závodit. O směřování Kristýnky jsme neměli přesnou představu,“ říká Martin Mrzena. Zvířata doma samozřejmě byla, jako všude na vsi. Martin se po skončení s cyklistikou věnoval závodění s poštovními holuby. Pak si ale Martinův bratr Milan našel přítelkyni Šárku. Byla sice z Tábora, tedy z města, ale přivedla s sebou na rodinnou farmu sportovní koně, a aby toho nebylo málo, i prvního poníka.

„Všechny děti z široké rodiny začaly chodit k Šárce na ponici Jiskru. Dětí bylo hodně, poník jeden, a tak jsme si koupili svého. Se Šárkou jsme pak začali kout pikle, že by děti mohly závodit,“ pokračuje ve vyprávění Martin Mrzena. Cyklistika byla zapomenuta.

Šárka Kolářová s malou Míšou
Voltiž s malou Míšou. Přesně jako kdysi u Zdeňky Týřové s malou Šárkou…

Dnes jsou u Mrzenových na statku tři sportovní koně a stádo poníků se pohybuje kolem pěti šesti kusů. Šárka Kolářová, původně z Plzně, si tak splnila svůj sen. Jako devítiletá holčička začínala v roce 1994 s voltiží na koni Chetty u trenérky Zdeňky Týřové v Tělovýchovné jednotě Plzeň-Bory. Když na Borech Chettyho odprodali „na důchod“ a Šárka se jako dvanáctiletá přestěhovala do Tábora, po svém prvním koňském učiteli Chettym pátrala i prostřednictvím Jezdectví a s dalšími děvčaty si o něm posílaly zprávy a fotky ještě několik let. Šárka pak v Táboře začínala jezdit na statku Karolín u Malšic. Rovnou po škole šla na vlak, od vlaku tři kilometry pěšky, pak pomáhala ve stáji a za to se občas mohla svézt na tamnějších koních. A večer zase na vlak a domů. Ve čtrnácti se dočkala vysněného vlastního koně, dvouapůlletého valáška Del Ria, pro kterého si jela do Dobronína k Havlíčkovu Brodu. Když si ho odvážela a děvčata v tamější stáji utírala slzy, nikdo jim nerozuměl víc než šťastná Šárka. Jejím prvním trenérem byl jihočeský rozhodčí a veterinární lékař František Soukal na Čápově Dvoře v Táboře. S Del Riem objíždí parkurové závody dodnes, i když už sedlá i další koně. Šárka Kolářová vystudovala obor chov koní na táborské zemědělské škole a během školy se v jejím pokojíčku objevil zarámovaný obrázek, který s ní putuje dodnes – dětský lot na ponících.

Šárka Kolářová vede svůj vysněný dětský lot.
Šárka Kolářová vede svůj vysněný dětský lot.

Ke splnění dalšího velkého snu z obrázku se začala přibližovat po přestěhování k Mrzenovým do Dobrošova. Těžko by někde nalezla vhodnější podmínky – ustájení, boxy, jízdárnu, překážky i vozík na přepravu, to všechno pro ni vybudoval její přítel Milan Mrzena. A přesně v duchu rčení, že kdo sám hoří, dál zapaluje, pomaličku se začal v Dobrošově vytvářet minioddíl z dětí, které opřené o ohradu pozorovaly „tetu“ Šárku při tréninku. Tomáš a Kristýna z rodiny Martina Mrzeny berou ježdění nejvíc vážně.

Na místě někdejšího holubníku pro osmdesát poštovních šampionů dnes stojí box ponice Hvězdy, kterou rodiče Martin a Petra pořídili dětem. A tím to pravděpodobně neskončilo. Děti jsou dvě, jedenáctiletý Tomáš, který už má od podzimu závodní licenci, potřebuje většího poníka. Co nevidět tedy začne na dvoře překážet i králíkárna, bude třeba místo pro další box. I Kristýna totiž chce závodit.

„Nesmiřovala jsem se s ježděním dětí snadno,“ připouští maminka Petra, „kdykoliv jsem se přišla na jízdárnu podívat, Tomáš vždycky spadl. Byla jsem proti skákání. Jeli jsme se podívat do Žitné, abychom okoukli drezury. Připadalo mi to bezpečnější. Ale nakonec jsem uznala, že parkury jsou zajímavější a doma mě všichni přesvědčili, že Hvězda je spolehlivá.“
„Spolehlivá? Je přímo zlatá. Ani náznak, že by kopla, dokonce ani při kování. Přitom nevíme nic o jejím původu, je přivezená z Německa. Při skákání ve volnosti je ale vidět, že dobře ví, co má dělat,“ přidává se Martin Mrzena.

Tomáš Mrzena trénuje s tátou.
Tomáš Mrzena trénuje s tátou.

Jedenáctiletý Tomáš jel letos prvních pár závodů. Na začátku června dojel na Junior Channel Star v soutěži ZLP ve Zduchovicích sedmý v dvacítce dětských jezdců, kde nechyběli ti z republikové špičky.
„Oceňujeme, co pro děti dělají v Herouticích. Kromě soustředění i veřejné tréninky, kde si děti zkusí zajet na překážkách i během zimy v hale. Také ve Zduchovicích pony sport hodně rozvíjejí a pořádají závody na limitovaný čas, takže mají vedle velkých koní šanci i malí poníci. To děti hodně motivuje,“ říká Martin Mrzena.

V létě jsou podmínky v Dobrošově u Milevska ideální. Na prázdniny se Šárce Kolářové sjede pořádný dětský lot a ten se pečlivě připravuje. Jezdecký klub v Dobrošově totiž chystá na neděli 17. srpna třetí ročník veřejného tréninku pro děti a poníky, který si pro rodinnou atmosféru, dobrou organizaci a pěkné ceny včetně pohárů v podobě kovových koníků oblíbili malí závodníci a jejich rodiče z Písecka i ze sousedních okresů.

PhDr. Libuše Kolářová

Podobné články

Vzdala se svých koní a odešla plnit misionářské poslání do Afriky. Tam se provdala, založila farmu a do života jí opět vstoupili i koně. Pokud se…

Emil Kotrba (22. února 1912 – 21. února 1983) byl český akademický malíř a grafik, světově uznávaný malíř koní a zároveň aktivní jezdec, trenér a…