Horké cestování

20. 06. 2012 11:00

Obrázky: 6

Autor: Dominika Švehlová Spoluautoři: Tomáš Förchtgott Foto: archiv Tomáše Förchtgotta, diskusní fórum http://www.horsegroomingsupplies.com Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 5871 Počet komentářů: 2 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Počasí nepočasí, závody se konají v dešti i vedru. Stejně tak se koně prodávají a kupují v jakkoli teplou roční dobu a dovolené – v sedle po jiném konci republiky – se také plánují ještě v době, kdy předpověď na vybraný termín je velká neznámá. Koně prostě cestují i tehdy, když nám je venku skutečně nesnesitelně horko, a jim je v přepravníku… ještě hůř.

Přesto někdy bude stačit, pokud se člověk na přepravu svého koně v tomto letním počasí dobře nachystá; připraví na úmornou cestu nejen sebe a koně, ale i přepravník a samotnou cestu. Poptali jsme se na rady a tipy profesionálního přepravce Tomáše Förchtgotta, majitele přepravní firmy HorseTrans, který je mimo jiné i člen týmu „koňské záchranky" a náš externí dopisovatel.

Horse Trans

TheHorse.comVyužili jsme i nepřeberné studnice kvalitních informací - webový portál TheHorse.com, na jejichž stránkách radí ve článku Marcie King 20 Hot Weather Trailering Tips odborníci Randy Lawis, prodejní manažer fy Featherlite zabývající se prodejem přepravníků pro koně, a Tom Scheve, výkonný ředitel a majitel EquiInternational Inc. (Equispirit Trailer Company) a spoluautor knihy The Complete Guide to Buying, Maintaining, and Servicing a Horse Trailer (= Kompletní průvodce kupováním, udržováním a servisem koňských přepravníků).

Podívejme se na pár okruhů, které považují uvedení odborníci v této souvislosti za důležité:

Jaký přepravník je pro horké dny nejvhodnější?

Ten nejchladnější - tedy ten, který vydrží co nejchladnější i v letním parnu. R. Lewis radí, abyste se při koupi nebo půjčování přepravníku dívali, zda má dost velkých oken, která se dají otevřít, a větrací otvory na stropu, ideálně umístěné uprostřed přepravníku; tak zajistí nejlepší proudění vzduchu v celém vnitřním prostoru. I když - tyto větrací otvory lze přidat dodatečně. T. Scheve k tomu dodává, že je vhodné, aby v přepravníku byly jen nízké dělící příčky a funkční větrací otvory pro každého koně, který zde pojede.

přívěs s prostornou přední částí umožní lepší proudění vzduchu i okolo hlav koníPodle jeho slov je pro letní cestování nejvhodnější přepravník, v němž koně stojí rovně čelem ke směru jízdy; naopak nevhodný je přepravník, kde koně stojí šikmo, protože vzduch zde proudí mnohem hůř. Lepší je také takové uspořádání vnitřního prostoru, kde je i vepředu dostatek volného místa. Přepravníky, které mají „vykrojený předek" pouze pro hlavy koní, končící žlabem (pod nímž je separátní prostor pro uložení věcí), také nejsou ideální, protože právě v tomto „výklenku", kde mají koně během jízdy hlavy, je proudění vzduchu velmi špatné a často se tato část přehřívá. T. Förchtgott k tomu dodává: „S kvalitou větrání souvisí i množství (objem) vzduchu uvnitř nástavby." Protože u nás jezdí stále ještě hodně plachtových přívěsů, je dobré vědět, že „ty mají tu výhodu, že se dají kdykoli jakkoli upravit, vyhrnout tak, aby vzduch mohl volně proudit. Samozřejmostí je mít (bílou, světlou) plachtu uchycenou tak, aby to bylo technicky proveditelné. Nevýhodou je nemožnost umístění nucené ventilace do střechy, ale přece jen je velmi málo chvil, kdy skutečně nepovívá alespoň nějaký ten vánek..."

přepravníky se žlaby maji tendenci se v místech hlav koní přehřívatPodle T. Scheveho má na vnitřní teplotu vliv i to, zda jsou stěny přepravníku jednoduché nebo dvojité (ty jsou totiž vyplněné izolací). Jednoduché stěny jsou tak teplé uvnitř přepravníku jako venku, zatímco dvojité dokážou udržet teplotu vnitřního prostoru až o 10 °C chladnější, než je teplota venkovní. Podíváme-li se do českých podmínek, tyto přívěsy by se podle T. Förchtgotta případně vyplatily v extrémních situacích, přesto to bude v oblasti mírného pásma sice velmi zajímavá, leč asi dražší záležitost.

Tmavé barvy, například černá, červená, tmavě zelená a tmavě modrá pohlcují teplo, zatímco světlé barvy ho odrážejí. S tím souhlasí i T. Förchtgott: „Podmínkou je světlá střecha - bílá nebo stříbrná (to je mimochodem přímo uvedeno v Nařízení č1/2005 ES, které se zabývá přepravou zvířat a je pro všechny přepravce závazné). Ať chcete, nebo ne, je skutečně ověřeno, že pod tmavými nátěry na sluníčku v uzavřeném prostoru je skutečně více tepla, a to nejen o nějaký ten stupeň! Mějme proto na paměti nejen naši pohodu v klimatizovaném autě, ale uvědomíme-li si, co může v horku zažívat náš miláček za zády, tak uděláme vše pro to, aby nedošlo k jakémukoli zdravotnímu problému během cesty." A tady přichází s velmi „provokativní" radou T. Scheve: ať si majitel sám vleze do přepravníku v horkém počasí a dopřeje si testovací jízdu! Pocítí na vlastní kůži, zda a jak je přepravník dobře větraný, jak jím proudí vzduch a jak rychle se uvnitř ohřívá.

Dá se nějak zorganizovat samotná přeprava, aby byla pro koně co nejšetrnější?

Ani v létě není teplota vzduchu a intenzita slunečního záření stejná po celých 24 hodin. Přes noc vše pomalu chladne a po východu slunce chvíli trvá, než se to zase rozpálí. „Plánujme cestovat radši od půlnoci cca do deseti hodin dopoledne, což je obvyklá povolená denní porce cestování před odpočinkem včetně bezpečnostních přestávek," radí T. Förchtgott. „V případě možnosti střídání dvou řidičů je pro koně v parných měsících ještě přijatelnější noční převoz."

T. Scheve zase radí před naložením koně přepravník důkladně vyvětrat, odstranit všechny příčky a přepážky, které nejsou bezpodmínečně nutné (zlepší to proudění vzduchu v celém vnitřním prostoru) a nejdříve naložit všechny věci, samotného koně až nakonec, aby se dalo hned vyjet. Logika pak říká, že kůň by neměl být „zabalený" do žádné deky, ani té nejlehčí. Každá vrstva navíc totiž výrazně omezuje schopnost jeho těla zbavit se tepla.

Ideální pak je, pokud přepravník stojí ve stínu, a to před nakládáním koně i během jakékoli přestávky (která má však být jen krátká!). Určitě také myslete na to, že byste koně neměli nikdy nechávat naloženého, když přepravník delší dobu stojí nebo když je zaparkovaný (například na závodech). Pokud totiž nemá účinnou klimatizaci, začne se velmi rychle přehřívat a nedostatek proudícího vzduchu uvnitř může koně téměř doslova „uvařit".

registrační teploměrPodle výzkumu kalifornské univerzity se nedoporučuje omezovat přepravovaným koním pohyb hlavy; koně uvázání během přepravy v teplých dnech trpěli větší dehydratací a oslabením imunitního systému, než ti, kteří se mohli během cesty pohybovat bez omezení hlavy.

Pokud plánujete delší cestu, pak je nutné koně pravidelně kontrolovat a co 4-5 hodin zastavit a nabídnout mu vodu; třeba se napije... V takových případech je ale lepší obrátit se na profesionální přepravce. Jak nám prozradil T. Förchtgott, profesionální přepravci, kteří vezou koně déle než 8 hodin v přepravníku s pevnou střechou, musí mít nucenou ventilaci ovládanou z místa řidiče. Měli by mít k dispozici také možnost kontrolovat teplotu za jízdy či při stání vozidla, v případě dlouhotrvajících cest by měli být vybaveni registračním teploměrem se sondou a vést záznamy o teplotách během jízdy. Pokud totiž teplota přesáhne 30 stupňů Celsia po dobu déle než 30 minut, měla by se tato situace řešit. Například v koloně je možné zajistit asistenci policie, která doprovodí vozidlo se zvířaty k nejbližšímu sjezdu, aby mohlo plynule pokračovat v jízdě a tím zabezpečit přirozené větrání a výměnu vzduchu.

Lze koně nějak připravit na cestování v horku?

Přeprava je pro koně vždy stresovou záležitostí a to má několik negativních dopadů: jednak se kůň více potí a ztrácí cenné tekutiny, jednak se mu snižuje imunita i termoregulace, takže bude náchylnější na infekci i přehřátí. Podle Carolyn Stull, PhD, specialistky v Animal Welfare Program/Veterinary Medicine Extension na kalifornské univerzitě v Davisu, ovlivní případné přehřátí koně během přepravy i to, zda byl naložen v klidu! Proto je vhodné jednak přepravovat pouze skutečně zdravé koně, jednak je poctivě naučit v přepravníku pobývat a nakládat je velmi šetrně i v případě, že dovnitř nechtějí.

Přehřátí
Příznaky přehřátí jsou například tělesná teplota přes 40 °C a prodloužené doby CRT (více než 2 sekundy), tělesná teplota nad 41 °C, zvýšená tepová frekvence, bledé nebo tmavě rudé sliznice, slabý puls, otupělost, nechuť žrát i pít (i přes dehydrataci) už značí vážný problém a je třeba kontaktovat veterináře.
Co dělat
Koně odvést do stínu na dobře větrané místo, chladit ho houbou nebo stříkáním chladnou či studenou vodou na krku, končetinách, pak ho na pár minut provést, aby se ochladily i svaly, znovu chladit vodou.

Ale vraťme se k dalšímu závažnému riziku souvisejícímu s horkem, stresem a fyzickou námahou včetně přepravy: ke ztrátě tekutin, čili dehydrataci. T. Förchtgott upozorňuje: „Zvláště při přepravě bychom měli mít na paměti, že v přepravníku kůň nemá stálý přístup k vodě tak, jak je zvyklý v domovské stáji. Přeprava samotná je určitý více méně stresující faktor, dochází tedy k rychlejšímu úbytku tekutin pocením, zvláště u nervově labilnějších jedinců, navíc ve stísněném, mnohdy špatně větraném prostředí. Může se stát i taková situace, kdy uvízneme v zácpě nebo při poruše vozidla i na dlouhé hodiny na rozpáleném letním slunci. Proto bychom měli mít ve vozidle k dispozici určité množství vody, abychom mohli v těchto situacích koni doplnit alespoň nezbytné množství tekutin. V extrémních vedrech bychom měli mít k dispozici vodu nejen k napojení, ale i k celkovému ochlazení koně."

Kůň by měl být napojen už před vycestováním, i když ještě větší problémy mohou nastat odpoledne nebo večer před návratem domů. „Mějme na mysli i to, že po náročném celodenním sportovním výkonu je tělo daleko unavenější, vypotilo během fyzické aktivity velké množství tekutin, a proto před zpáteční cestou dopřejme svému koni čas na zklidnění a především dost vody k napití," radí T. Förchtgott. „Případně si nezapomeňme doplnit vodu i na cestu zpět, k večeru bývá o mnoho tepleji než po ránu, sálající asfalt cest, rozpálených celodenním slunečním žárem mnohdy dosahuje i teplot kolem padesáti stupňů a sálající teplo silnic působí i dlouho po západu slunce. Při plánování dlouhé cesty je dostatečná zásoba vody naprostou nezbytností."

S vodou souvisejí i elektrolyty, které majitelé často svým koním podávají před očekávanými velkými výkony spojenými s pocením. Specialistka na výživu koní Carey A. Williams, PhD z Rutgers University jim však doporučuje, aby po podání elektrolytů zajistili koni dostatečný příjem tekutin, a to i během přepravy, protože elektrolyty bez dostatečného „zapití vodou" mohou ještě zhoršit dehydrataci. Pokud nemůžete zajistit dostatečné zavodnění koně, pak je lepší koni elektrolyty nepodat před cestou, ale až v konečné destinaci, kdy bude klid a kdy se i kůň ochotněji napije.

plachtový přepravník

Nezapomínejte, že koně skutečně letní horka snášejí mnohem hůř, než my, lidé. Proto bych ráda na všechny čtenáře apelovala slovy Tomáše Förchtgotta: „Mějme na paměti, že žijeme pro koně, oni pro nás, dáváme jim mnoho času, vynakládáme mnoho finančních prostředků, tak se zkusme vcítit do našich čtyřnohých kamarádů, jejich potřeb, nemysleme jen na naše pohodlí."

Připojené obrázky

Připojené články

14.06. 2010 05:00 Tepelný stres u koní (1)
16.06. 2010 10:00 Tepelný stres u koní (2)
02.05. 2012 05:00 Když slunce pálí
06.06. 2012 12:00 Když je venku horko, koni je ještě tepleji

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Tomáš Langer

    Větrání v plachtovém přívěsu

    07:46 - 03. 07. 2012

    Ahoj Tome,
    V techto dnech je tento článek velmi aktualni. Mám čerstvou zkušenost že soboty s podobným přívěsem, jako je prvni obrázek v článku. Po převozu pouhých 30 km byl jeden že dvou převážených koní tak zpocený, že z něj pot tekl, až byla podlaha přívěsu mokrá! Po otevření předních dvířek za chvíli přívěs vyvětral, tak jsme plachtu vepředu odepnuli a odhrnuli, abychom aspoň na těch zbylých pár km zajistili dostatečné větrání.
    Ukázalo se totiž, že otevřená záď přívěsu nic neřeší, pokud do vozíku nemá odkud proudit čerstvý vzduch zepředu nebo z boku. Vzadu za přívěsem je podtlak, tudy se vzduch do přívěsu nedostane. A drobné otvory v přední části plachty evidentně nestačí...
    Tomas

  • 2. kerri

    plachta-větrání

    11:05 - 05. 07. 2012

    Reaguje na 1.

    Přesně tak to bylo myšleno, plachtový vozík nám nabízí v podstatě jakkoli upravit dodatečné větrání, pokud lze plachtu dobře připevnit. Já mám gumy po celém obvodu, dá se kdekoli připevnit na konstrukci tak, aby i po stranách, zejména v zadní části, byly trojúhelníkové otvory (a podtlak udělá své- bokem jde vzduch ven, zadní částí za přívěsem nasává vzduch dovnitř- systém všech návěsů kamionů na přepravu živých zvířat- bez průvanu), které umožńují kvalitní výměnu vzduchu. Jinak vepředu mám nahoře umístěn poměrně veliký otvor pro větrání, navíc mám vpředu i takovou "drobnost", jakou je malá lopata s krátkým držadlem, zasunutá pod gumou tak, že přední část plachty odstává od bočnice. Jinak co se týká tvého případu, je potřeba brát zřetel i na momentální psychickou stránku koně, kůň byť v menším stresu,se daleko rychleji a více potí, a to i v chladných zimních měsících... Prostě stres je velmi akutní a důležitý faktor, Je znám případ, při kterém koník nevydržel byť krátkou přepravu, ale bohužel v horku, popojížděním na parném slunci v kolonách, navíc neúměrně vystresovaný při nakládání... Zemřel krátce po vyložení vedle přepravníku... Nepodceňovat horko ve spojení se stresem! Pokud mám k dispozici vodu a kůň nechce pít, tak ho zchladím přímo v přívěsu, klidně namočím odpocku a přehodím přes něj. Odpařováním vody z deky se koník docela dobře zchladí. Vzpomeňme si na situaci, kdy se koupeme i vmoři v tričku, vylezeme na břeh a i na sluníčku v parném létě je nám docela zima- v mokrém tričku... Pozor však, nenechávat mu odpocku (či jinou třeba i obyčejnou deku) příliš dlouho, jakmile ztratí funkci ochlazování, může mít zakráko přesně opačný účinek... Tak zatím.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: