Halová dilemata

15. 11. 2011 Katka Lipinská Autor fotek: Martin Lipinský

Drtivá většina sportovních jezdců má své koně celoročně ustájené v areálech disponujících výbornými podmínkami k tréninku za každého počasí. Většina z nás „obyčejnějších" se ale z důvodů finančních nebo kvůli jiným představám o komfortu koně spokojí se stájí po tréninkové stránce méně vybavenou, ale vlastnící např. prostorné travnaté výběhy. Koncem podzimu pak člověk logicky přemýšlí, jak vyřeší zimní přípravu...

Mnoho jezdců je stále přesvědčeno, že „chudáci koně si alespoň přes zimu zaslouží nedělat nic" nebo „na ty dvoje závody na jaře stačí potrénovat dva týdny předem", případně „jezdím jen na vyjížďky, můj kůň trénovat nepotřebuje". Oblíbenou námitkou je také „dřív taky žádné haly nebyly a jak jsme závodili." Rozhodně nechci nikomu vnucovat myšlenku, že zimní příprava nebo hala je věcí nutnou a pro koně bůhvíjak přínosnou, to v žádném případě. Je ale zapotřebí počítat s tím, že na jaře je třeba startovat postupně a dát koni dostatek času na přípravu na větší výkony. Ráda bych zdůraznila hlavní myšlenku tohoto článku: je velmi nefér a poškozující vyžadovat od koně výkony, na které není systematicky připravován. A navazující: zrovna tak poškozující a nefér je požadovat od koně výkony v nevhodných podmínkách a na nevhodném povrchu. Proto prosím včas zvažte, jaké máte s koníkem na jaře plány a podle toho naplánujte přípravu.

halaToto se týká jak jezdců, soutěžících i jen na hobby úrovni, tak jezdců, jezdících pouze na vyjížďky. I dvouhodinová terénní vyjížďka ve všech chodech je pro netrénovaného koně náročnou záležitostí a pokud v zimě kvůli tmě celý týden nejezdíte a pak koně o víkendu vezmete takto ven ve snaze mu to vynahradit, neděláte pro něj to nejlepší. Přípravě koně v terénu v zimě a v improvizovaných podmínkách se ale budeme věnovat ještě v dalších článcích tématu měsíce, dnes se zamyslíme nad výhodami a nevýhodami přestěhování se přes zimu na stáj s halou. Nebo je snad lepší na halu jen pravidelně dojíždět? A kdy s tím začít?

Díky halám se posunula závodní sezóna. Zatímco dříve se často začínalo až třeba v květnu, nyní sezóna halových závodů začíná již od února a závodí se do prosince. Spolu s tím se posouvá i tréninkový plán. Pokud kůň minulou sezónu sportoval, zaslouží si zcela jistě odpočinek. Mladého koně můžeme nechat měsíc nebo dva v klidu „flákat" a zhruba stejná doba postačí k návratu do původní kondice. Pro posun na vyšší stupeň musíme samozřejmě připravovat déle. Starší kůň se do formy vrací pomaleji a úplná pauza ho často poznamená i kondičně, proto je vhodnější nevysazovat práci úplně, ale pravidelně lehce pohybovat, ideálně v terénu.

Kdy tedy začít? Chceme-li vyrazit na první závody v březnu, zhruba od února bychom se měli věnovat návratu koně do sportovní formy a přípravě. Protože se ale většinou chceme zlepšovat, je zima dobrým obdobím na výkonnostní posun. Měsíc odpočinku po sezóně a další cca 2-3 týdny „najížděcího" režimu se jeví jako rozumné řešení. Pak se můžeme soustředit na zdokonalení již naučeného a osvojovat další prvky. Pokud tedy končíme sezónu v půli října, do půlky listopadu si kůň zaslouží (i když třeba aktivní) odpočinek a pokoj od „buzerace". Nemáte-li halu, je samozřejmě rozumnější trénovat, dokud počasí dovolí, tedy zhruba do poloviny až konce listopadu a odpočinek zařadit později, třeba během obvyklých prosincových holomrazů. Od ledna pak můžete znovu pracovat a mít zhruba tři měsíce na vypilování závodních požadavků... je-li ovšem kde.

Když už hala...

Základní jízdárenská pravidla:

  • Nasedání a sesedání probíhá ve středu jízdárny
  • Taktéž obraty, couvání aj. se provádějí mimo stopu
  • V zástupu se dodržuje rozestup aspoň na jednu koňskou délku
  • Jezdci jezdící na kruhu dávají přednost jezdcům na celé dráze
  • Na obvodu jízdárny mají jezdci jezdící na levou ruku přednost
  • Vyšší chod má přednost a pomalejší uvolňuje místo rychlejšímu
  • Při změnách směru se jezdci míjejí původní vnější rukou
  • Cvik má přednost
  • Krokuje se vždy od stěny
  • Na jízdárně se nekřičí, neběhá, „nedrbe".:-)

Pokud je na jízdárně více jezdců najednou, vždy je třeba je sledovat a brát na ně ohledy.

Když už člověk našetří a chce si dopřát pohodlí ježdění v hale, je dobré si halu pořádně prohlédnout předem. Věnujte pozornost povrchu a také rozměrům. Pokud chcete skákat, záleží na velikosti, při drezuře oceníte hlavně přesné rozměry (20 x 40, ev. 60 m) nebo alespoň správný poměr stran. Důležitá je i konstrukce, pokud máte lekavějšího koně, v mnoha halách je při dešti nebo větru slušný rachot. Informujte se o povrchu, zda se v zimě solí proti zamrznutí a je dobré zjistit od „starousedlíků", jestli hala při větších mrazech nezamrzá. A také zda moc nepráší - v mrazech se samozřejmě nedá moc kropit. Výhodu mají haly, které těsně přiléhají ke stáji.

Další důležitou věcí je počet lidí, který halu využívá. Víte-li, že můžete jezdit jen v nejfrekventovanější dobu po práci a nemáte rádi společnost více dalších koní, dobře si rozmyslete, zda vám stojí za přesun koně stáj, kde je na jednu halu 40 koní a každý druhý den někdo skáče. Zkrátka navštivte stáj v době, kdy asi budete jezdit a prohlédněte si, jak to tam vypadá. Nezapomeňte také, že i vy se budete muset přizpůsobovat ostatním a osvěžte si pravidla společného ježdění na jízdárně (viz rámeček). Různé stáje ale mívají svá specifika, takže se vyptejte přímo v konkrétní stáji. Stejně tak na další nařízení - někde není povolen volný pohyb koní na hale, někde ani lonžování, jinde může být omezen současný pobyt koní a pro skákání jsou zvláštní pravidla.

Pokud budete chtít vytěžit z pobytu maximum, pravděpodobně se budete shánět též po trenérovi. Ideální situace je, pokud se můžete přestěhovat na zimu přímo ke svému trenérovi, který disponuje halou. To se pravděpodobně vyplatí i při delším dojíždění. Pokud trenéra nemáte, pak možným kritériem výběru může být možnost trénovat s místním trenérem, je-li k dispozici. A naopak, pokud s místním trenérem trénovat nechcete a chcete si zajistit svého, zjistěte si, zda vaše doba ježdění nebude kolidovat s jeho tréninky a zda na žádné straně není problém. Dlužno říci, že většina věcí je otázkou domluvy, ovšem je zapotřebí je včas a na rovinu řešit.

Stěhovat se... nebo dojíždět?

Přesun koně do jiné stáje vždy znamená stres - především pro koně, ale i pro majitele. Pokud máte možnost na halu dojíždět a máte vlastní dopravu, je to příjemnější řešení. Cesta po kopytě až tak příjemná nebývá, trvá-li déle než cca 20 minut, obzvlášť když řešíte, jestli stihnete dojet domů za světla. Při dojíždění je třeba se v předstihu domluvit, halu zarezervovat a připravit se na poplatek za použití haly - bývá většinou 200-400 Kč za hodinu a musíte počítat s tím, že to automaticky neznamená, že máte halu rezervovanou pro sebe. Pokud plánujete skokový trénink nebo dokonce skákání ve volnosti, je potřeba to včas nahlásit. Ve většině jezdeckých středisek to bývá problém v době, kdy chodí jezdit nejvíce lidí - tedy ve všední dny vpodvečer (17-20 hodin). Snažte se proto plánovat dojíždění na dobu, kdy je hala obsazená méně, např. ráno. Tak spíše nebudete odmítnuti. Ve většině stájí fungují rezervační systémy. Někde se můžete zapsat na tabuli (eventuálně nahlásit ošetřovateli), jinde mají propracované systémy, dostupné z internetu, což je velmi pohodlné - ovšem musíte mít včas vytvořený účet. Bývá i omezený počet lidí na halu a uvedeno, jaký typ práce dělají. Raději s sebou vezměte průkaz s platným očkováním (i když ho pravděpodobně nikdo nebude chtít vidět).

terenNa halu vyražte až poté, co je kůň v základní kondici, je to zbytečné hned po skončení odpočinku. Nechcete ho přece hned přetáhnout - pozor, když se člověk a kůň konečně dostane na pořádný povrch po absenci pořádné práce, velmi to svádí. Pokud váš kůň na halu není zvyklý, možná bude zpočátku trochu vykulený, ale obecně koně vevnitř chodí lépe a jsou klidnější. Po ukončení práce myslete na to, že venku je chladněji a i pokud normálně nedekujete, raději použijte odpocovací deku. Pokud je kůň hodně zpocený a čeká ho delší cesta vozíkem, vezměte odpocovací deky raději dvě. Odsedlejte, koně povoďte pod jednou dekou (nejlépe i s krčním dílem) a pak deky vyměňte a do vozíku nasaďte suchou. Nemusíte se ale bát, že by při cestě vozíkem kůň ztuhl a prochladl, stání v jedoucím vozíku je také práce, při které se zahřeje.

Přejezdy jsou samozřejmě nevýhodou, ale myslím si, že pro většinu koní je to příjemnější než stěhování. Pro jezdce je ale většinou rozhodující finanční a časová náročnost. Nevýhodou je také stav silnic v zimě. Spočítejte si, zda jste schopní pravidelně jednou týdně dojíždět na halu a na kolik vás vyjde. Neřešíte-li dopravu, velmi pravděpodobně to bude méně, než kolik byste zaplatili za přesun na celý měsíc.

Pokud vlastní dopravu nemáte, s časem jste také na štíru a ke koni se dostanete za tmy, je nejspíše schůdnější koně na nějakou dobu přesunout. Hrozí-li, že byste mohli přijít o box v původní stáji, domluvte se s majitelem stáje na rezervačním poplatku - bývá zpravidla kolem třetiny nebo čtvrtiny ceny ustájení. V nové stáji hned zpočátku oznamte svůj záměr, tedy že s vámi mají počítat jen na omezenou dobu. Je lepší si rezervovat místo dopředu, pokud je možnost, protože stáje s halou se pochopitelně před zimou zaplňují. Můžete také zkusit najít někoho, kdo s vámi půjde na „výměnný pobyt" - zpravidla z důvodů těhotenství, odcestování, zranění koně nebo jen odpočinku. Tím ušetříte rezervační poplatek.

Samotný přesun zvažujte s přihlédnutím k věku, povaze a specifikům svého koně. Jsou koně, kteří snášejí stěhování špatně, ale i „pohodáři", kteří přijdou do nového boxu, zarazí hlavu do sena a nic neřeší. Adaptaci mu velmi usnadní, pokud co nejvíce věcí zůstane stejných. Režim, krmení, pobyt ve výběhu... V každé stáji se krmí jinak, pokud ale přesun nemá být na dlouho, vynasnažte se krmnou dávku neměnit a raději si dovezte krmení, na které je kůň zvyklý.

Otázkou je začlenění do stáda, pokud je v nové stáji ta možnost. Osobně si myslím, že pokud je tam kůň na měsíc, nemá to velký smysl, tím spíše, že při začleňování je větší pravděpodobnost kolizí a se zraněným koněm je vám hala nanic. Ideální je domluvit se na společnosti jednoho rozumného koně, ostatní koně mohou být „přes pásku". Snažte se ale nenarušit režim koně tím, že jej přesunete z režimu celodenního výběhu (nebo 24/7) do stáje. Je pravděpodobné, že budete muset dělat kompromisy, je ale dobré si uvědomit, že se jedná o omezenou dobu a pokud kůň nestrádá - tedy má dostatek krmení, možnost výběhu a dýchá čistý vzduch, mnoho věcí se dá řešit svépomocí a ústupky. A pamatujte, kvalita ustájení je důležitější než dojíždění, když se jedná o omezenou dobu.

Podobné články
Autorka Anika Vogt a její ryzka Dshamilja si focení náramně užívaly. Drezurní klisnu s výkonností S nerušil ani dron

Trénink s kavaletami je super, ale jednoduché řady jsou za chvíli prostě nudné. S tím je teď konec, protože našich deset kombinací jsou všestrannými…

Když nemáte přesný směr, nemáte nic, říká trenér Richard Hinrichs a nabízí tipy, jak přesně vědět, kam chcete jet - ať už při běžné jízdárenské práci…