Geneticky upravený super-kůň už v roce 2019?

3. 01. 2018 11:00

Obrázky: 1

Autor: Michaela Burdová Foto: Alan Meeker Rubrika: Odborné studie Počet přečtení: 878 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Geneticky modifikovaní koně pro rychlost, sílu a skokové schopnosti se mohou narodit již v roce 2019. Vědci z Argentiny s úspěchem využili techniku s názvem Crispr a dokázali přepsat genomy klonovaných koní. Zdravá embrya, která prošla tímto procesem, budou implantována náhradním matkám do dvou let.

Vědci doufají, že koně budou silnější, rychlejší a skákat výš než dosud.

Tým se zaměřil na genové sekvence myostatinu, které jsou klíčové pro rozvoj muskulatury, vytrvalosti a rychlosti. Teoreticky by takto modifikovaný jedinec měl být rychlejší, vytrvalejší a skákat s větší lehkostí.

Tradičně těchto vlastností dosáhnou chovatelé spojením zvířat, která jimi disponují, ale než dosáhnou cíle, může to trvat několik generací. Podle Daniela Sammartina, zakladatele Kheiron Biotech v Buenos Aires, tento proces umožní získat koně s lepšími vlastnostmi za kratší dobu.

První kůň byl klonován v roce 2003 americkou společností ViaGen (klisna Prometea) a klonování pólo poníků je velmi rozšířené. Hráč póla Adolfo Cambiasi jezdil šest koní – klonů jedné klisny a pomohl svému týmu vyhrát Australian Open. Vytrvalost měla prvního klona světového šampiona Pieraze - a skokových klonů se urodilo hned několik: Quidam de Revel, E.T., Poetin, Chellano, Gem Twist, Calvaro V, Levisto, Ratina, Air Jordan, Grande Dame, Top Gun, Chellano Z, Calvaro a další.

Mezinárodní jezdecká federace stáhla zákaz startu klonů v roce 2013. Důvod? Není pravděpodobné, že by klon měl nějakou výhodu proti tradičně odchovaným koním. Na výkonnost má vliv kromě genetiky způsob odchovu, výcvik, management a prostředí. Na druhé straně FEI hodlá vědecký výzkum v této oblasti dále sledovat. A věda kráčí mílovými kroky.

Technika genetické modifikace Crispr je v podstatě přirozený obranný mechanismus, který používají bakterie. Ty nesou ve své DNA části genetického kódu virů, aby je rozpoznaly, když se přiblíží.

Při útoku viru (bakteriofágu – viru napadajícího bakterie), začne bakterie produkovat dlouhou molekulu RNA (ribonukleová kyselina) – tu si pak rozdělí na krátké molekuly, které se spojí s enzymem, který funguje jako molekulární nůžky – "kousky" RNA ho dovedou přesně k těm částem genetické informace viru, jaké měla bakterie uložené. Enzym zničí tento úsek a tím útočníka zneškodní.

Vědci využili těchto molekulárních nůžek, které umí vystřihnout specifickou část genetického kódu DNA. Nahradí ji jinou verzí, která dá tělu odlišné instrukce, čímž ho efektivně přeprogramují.

V plánu jsou „editace“ dalších genů pro zlepšení vlastností. Kromě toho se dá tato technologie využít pro eliminaci genetických patologií.

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: