Úvod → Diskuze → Diskuze o koních → Vis za hrušku

• Krovka

  | Vloženo 04. 02. 2012, 10:41

  Bohužel nemyslím tím žádný cvik z džigitovky. Myslím tím krajně nepříjemný zážitek, o který se postaralo sedlo s hruškou a dlouhé kožené chapsy.
  Kůň - po malém úrazu trochu nastátý - mi na vyjížďce začal vyhazovat, ale nikdy z toho nebyl vážnější problém, dvakrát třikrát si vyhodil a zase byl jako milius. Jenže tentokrát si mě nadhodil trochu víc dopředu a pásek dlouhých kožených chapsů se mi zahákl za hrušku. Takže jsem visela na pravé straně jeho krku se zadkem v luftě a nemohla jsem NIC. Absolutně nic. Pár okamžiků mi trvalo, než jsem si uvědomila, co se stalo a dalších několik vteřin jsem se snažila rychle vysvobodit, protože stromy se míhaly nepříjemně blízko mé hlavy (naštěstí v přilbě). Ale marně, nemohla jsem se ani narovnat, ani rukama zapřít a ani spadnout nešlo. No.... nakonec to jediné šlo, tedy spadnout. Přezka povolila a já se poroučela k zemi. Řeknu vám, hodně, hodně nepříjemný zážitek, ta bezmoc....
  Kolegyně, která jela za mnou z toho měla oči navrch hlavy, protože nedokázala pochopit, jak můžu jet na koni v tak nepřirozené pozici :-)). Když jsme se po chvíli uklidnily, řekla mi, že to stejné už jednou zažila, ale že ten "visící" jezdec visel hůř, prakticky úplně mimo sedlo.
  
  Nosila jsem chapsy kvůli zimě, teď jsem pořídila zateplené rajtky a chapsy leží ve skříni, asi bude chvíli trvat, než je zase oblíknu.... Říkám si, že mít jen rajtky, nestalo by se to, protože u nich není za co se tak pevně zachytit. A buď bych při tom jeho skotačení normálně slítla, anebo bych - jako zatím pokaždé - pokračovala v jízdě.
  
  Stalo se vám někdy něco podobného? Nebo jste viděly, slyšely o něčem podobném?
• Sabina

  | Vloženo 05. 02. 2012, 10:36

  No, já mám trochu úsměvnější historku, tohle co popisuješ bych vážně zažít nechtěla. Pro manžela jsme pořídili hlubokou kalifornii a já si v ní občas svezu pozadí taky. Jsem ale zvyklá na anglii, tak mi chvilku trvalo, než jsem se ve westernu usadila a přišla na to, co a jak. V lese jsem chtěla sesednout, a jak jsem zvyklá na anglii, tak jsem se trochu víc předklonila a zahákla se za hrušku práskačkou. No, ale už jsem byla napůl na zemi, takže jsem tam visela podél koně - tedy spíš stála na špičkách. Naštěstí koník stál jako socha. Nedalo se nic jiného dělat, než prostě uprostřed lesa sundat tričko a podprsenku rozepnout :-). Doufám, že nebyl poblíž nějaký houbař. Poučila jsem se a dávám si na to už pozor. Ale věřím, že takhle se zachytit není vůbec problém.
• veselam

  | Vloženo 05. 02. 2012, 12:01

  Tak to je teda děsivý zážitek, jednou jsem takhle zůstala viset při sesedání, to se mi podařilo zaseknout se bundou za přední rozsochu u anglie, začla jsem vřískat o pomoc a naštěstí si mě všimla trenérka a sundala mě :) teď jezdím ve westernu, chapsy mám dvoje a už je nenosím spíše z lenosti - špatně se mi v nich chodí a oblékat jen na ježdění se mi nechce, to radši v zimě nosím staré oteplováky. No a teď si je už nevezmu ani náhodou.
• Seemani

  | Vloženo 05. 02. 2012, 12:44

  Ako si písala o tej bezmocnosti, spomenula som si na svoj zážitok.. Raz sme šli na vychádzku a keďže sme mali len jedného koňa, priateľ vzal bycikel a striedali sme sa.. Vybrali sme sa do jednej dediny k známemu na návštevu a tak som si vzala aj vodítko, aby som koňa vedela priviazať. Samozrejme, spojila som dva konce vodítka a prehodila som ho cez hrušku, aby viselo na pravej strane. Šli sme po polnej ceste a ako ma priateľ predbiehal na bycikli, kôň ( zvyknutý na všetko) sa asi naplašil a spravil mi taký kozák, že ma to vymrštilo do vzduchu, noha sa mi zachytila do vodítka a ja som padla pred koňa. Ten ponad mňa prešiel prednými, jednou ma kopol do boku a druhou ma už prekročil.. Našťastie okamžite zastavil a čakal.. ležala som medzi prednými a zadnými nohami pod jeho bruchom, a pravú nohu som mala vo vzduchu zakliesnenú v našponovanom vodítku skoro až vo výške zapínania podbrušníka.. Nevedela som absulútne nič, ani nohou pohnúť. Keby mám iného koňa a začne bežať, dnes tu už nie som...
  Priateľ sa mi hneď snažil nohu vyvliecť a horko ťažko sa mu to podarilo. Sama by som to nikdy nedokázala.. Našťastie to však dobre dopadlo, ale odvtedy si už dávam pozor nato, akým spôsobom pripevňujem veci na sedlo.Tú bezmocnosť už nikdy!! nechcem zažiť..
• shari

  | Vloženo 05. 02. 2012, 13:09

  jednou na špacíru s batohem na zádech jsem vzadu na sedle měla vazák s ohlávkou a mě nenapadlo nic moudřejšího než se slovy bezpečnostní pás přehodit vodítko přes sebe a zapnout na karabinu vpředu :o) no a pak si kobča vzala pod podkovu drátek z chmelnice tak jsem slezla ... teda po pravdě zůstala viset za nohu za "bezpečnostní pás" za stehnem kobča to teda neřešila, ale bylo mi ouzko :o) než jsem se nějako nakroutila, podkroutila a odepla trvalo to zlatej muj žlutej kůň
• sisi58

  | Vloženo 05. 02. 2012, 17:58

  V předchozích příspěvcích jsou opravdu nepříjemné zážitky.
  To já jsem byla, díky zaháknuté mikině, za absolutní jedničku.
  V oddíle,kde byli samí nezletilí členové, jsem jako jediná dospělá, občas dostávala hřebce. Klidný, vyrovnaný, bezproblémový. Ale jednou cca za půl roku, asi aby upustil páru, se do toho opřel a ukázal co umí.
  Na vojenském sedle,na kterém jsem seděla, je vzadu na zadní rozsoše takový ohnutý, kovový díl a právě za ten se mi zahákla vzadu mikina. Žádný flís, ale tlustá, pevná bavlna, dole se špagátem.
  Přihlížející jen zírali, jaký mám pevný sed, že mě ani rozpumpovaný hřebec nesundal.
  Že mě v sedle udržela spíše mikina než jezdecké umění, jsem prozradila až mnohem později :o)
• Seemani

  | Vloženo 06. 02. 2012, 01:00

  [quote=sisi58] tak toto je peckaaaa :D
• lokki

  | Vloženo 06. 02. 2012, 02:25

  Reakce na [1434413]: teda myslel jsem, že tohle se může stát jenom mě :-) Kdysi dávno jsem vzal jsem novej přírůstek (hodně vysokej kladrub) do terénu, abych se kouknul jak mu to jde. Nechtělo se mu přes potok, tak jsem slez, převedl ho a protože jsme stáli ve svahu, řádně jsem se odrazil do sedla na tý lepší straně. Maminka mi říkala, že si mám zapínat poklopec - nedbal jsem a ted se mi to vymstilo přímo pekelně. Odrazil jsem se moc, přelít sem přes sedlo a za ten rozepnutej poklopec zůstal viset za hrušku hlavou dolů a že to byla vejška. A miláček lehkým klusem vyrazil domů - bože v tu ránu sem chtěl bejt aspon na chvíli holka... No nakonec to všechno dobře dopadlo, ale běh lesem nohama ve vzduchu není nic, co bych si chtěl zopakovat. A poučení - chce to větší hrušku :-)
• ppindian

  | Vloženo 06. 02. 2012, 07:15

  Reakce na [1434549]: Týývolééé :-)))))). Když jsem to četl tak se mi nechtělo věřit že FAKT podprdou. Jak pravil Cimrman "to je ale ženská" :-D :-D
• Anna

  | Vloženo 06. 02. 2012, 08:04

  Reakce na [1434413]: Možná tě zklamu, ale neni to jen o chapsech... Mě se to podařilo s mikinou (kupovanou v jezdeckých potřebách :-)). Kůň mi vyhodil, já se zahákla za hrušku a pak už si mě koníček jen hezky povozil po poli, kde pěkně skákal všema čtyřma do vzduchu :-). ...samozřejmě jsem se pěkně tvrdě nakonec dopadla na zem....
  
  Od té doby se dost koukám na to, co si beru na sebe, než jdu jezdit :-)