Omlouvám se, že se neustále cpu s jediným případem divoce žijících koní (jihozápadní Bosna), které jsem viděl. Jde o populaci žijící bez přímého kontaktu s člověkem od 70. let. Je tam více stád a pohybují se na prostoru o stovkách čtverečních km, takže to, co jsem viděl, je samozřejmě jen jeho nepatrná část. Nicméně nemám důvod předpokládat, že bych měl zcela zkreslenou představu, protože jsem je jednoduše šel hledat přímo do míst, kde se v dané době vyskytují nejčastěji.
Podle stop, přesněji vyšlapaných cestiček, které jsem viděl, soudím, že si cestu vybírají víceméně stejně jako moji domestikovaní, tj. dávají přednost suchému a pevnému podkladu (travnatému, případně písčitému), pokud to jde, vyhýbají se kamenitému a vlhkému, kaluže obcházejí a i místa k napájení volí tak, aby měla pevný břeh. Ještě doplním, že to bylo v době, kdy stáda sama scházela do nižších, obecně vlhčích poloh zhruba na úrovni spodní hranice lesa, protože ve vyšších polohách vodní zdroje vyschly (tak mi to řekli místní pastevci, kteří je opakovaně pozorují po celá léta).
Rychlé odkazy:
Bosonožství X podkovy
-
| Vloženo 27. 06. 2011, 13:49
-
| Vloženo 27. 06. 2011, 14:04
Reakce na [1409671]: Filipe, netřeba se omlouvat - valná část z nás neviděla divoce žijící koně ani jednou za život /krom dokumentů v TV/.
Nicméně jsem ráda, že po přečtení Vašeho příspěvku se mi potvrzuje to, co jsem si až dosud myslela a pozorovala v ohradách/pastvinách a při vyjížďkách - že koně opravdu neradi chodí po mokrém, rozbahněném, nestabilním podkladu, a nezměnila to ani domestikace a uzavření koní do ohrad a stájí. Pokud si můžou vybrat, na přesuny si vyberou pevný, suchý podklad a kaluže obejdou (a nezmění to ani to, že si z nudy vlezou v naší dolní ohradě do stojaté obrovské kaluže a ráchají se tam - pokud se tam tudy záměrně ženou/přesunují, pak jí oběhnou/obejdou). -
| Vloženo 27. 06. 2011, 14:18
a další doplnění - na svažitém podkladu si vyšlapávají rovné cestičky - chození nakřivo se jim také nezamlouvá. Při pohybu na pastvině chodí za sebou - zejména pro žrádlo chodí první šéf/šéfová stáda, sdružují se do dvojic, ale ty nejsou stálé.
Ad bosá kopyta - každé zvíře reaguje jinak - z našich 4 valachů nejhůř snáší pohyb po kamení ten, který má kopyta nejlepší - krásně klenutá, pravidelná, bez jakýchkoli prasklin. vybírá si (stejně jako mla´doch) cokoli bez kamení, nejlépe travnatý podklad. naopak třetí z valachů preferuje pevný podklad - jde raději po silnici byť s kamínky.
co bych se chtěla optat pana Mádra - pokud divoce žijící koním nikdo kopyto neupravuje, jak se "samovolně" zbavuje přebytečné rohoviny? ze záběrů kopyt divokých koní jsem vždy viděla jen olámané okraje kopyt, vnitřek nikdy. jak to vymyslela příroda?
Děkuji Vlaďka -
| Vloženo 27. 06. 2011, 14:18
"Pokud si můžou vybrat, na přesuny si vyberou pevný, suchý podklad a kaluže obejdou..."
Tak to jsi jim to Rumbo buď špatně vysvětlila jak se mají chovat nebo se taky mohlo stát, že je máš všechny trochu "degene" nebo "degenere"...
Každopádně si dej si pozor aby nechytli do koutku "přeslici" a nevymřeli.
+++ -
| Vloženo 27. 06. 2011, 17:29
Reakce na [1409676]: Cestičky - zaznamenala jsem, že naši "degene/re" koně mají např. vyšlapanou roky stejnou cestičku od vlezu ohrady do zadní části pastviny, přičemž cestička vede přes kopečky, hrboly, ve svahu a to i přes to, že o cca dva metry dolejc je už terén pastvy téměř rovný (ale tím pádem vydrží i déle mokrý,pokud naprší) a rozhodně by se jim tam, dle mého člověčího rozumu, chodilo lépe (alespoň v době sucha). A je jedno, jestli se tam přesunuje kůň s podkovami nebo bosý - cestičku využijí bez rozdílu.
-
| Vloženo 27. 06. 2011, 20:06
Reakce na [1409637]: "Nedávno jsme tu diskutovali na téma co je tenké chodidlo - odpovědi jsem se nedočkal."
To si děláš srandu? V momentě, kdy jsme se konečně začali dobírat nějaké společné řeči, co teda podle strasser znamená optimální tloušťka chodidla, aby neomezovala kopytní mechanismus, tak jste s Pavlem oba zmizeli a nechali otázky nezodpovězené. Na tohle opravdu nemám co říct. Jsi alibista. -
| Vloženo 27. 06. 2011, 21:39
Reakce na [1409601]:
Tomáši, jinou reakci jsem ani nečekala.
Ač se snažím najít něco dobrého, nedaří se mi. Ano, je to můj názor. Pavel žádal v několika příspěvcích konkrétní případy, tak je dostal. Že u nás žádný uzdravený kůň nebyl, ale pouze kulhající koně, je holý fakt. Můj příspěvek můžeš dát Standovi klidně přečíst, nepíši nic, co by nebyla pravda a možná se dočkáme názoru z druhé strany.
Dříve jsem uznávala na strasser metodě, že propaguje chov koní venku. Netuším, zda-li to paní Strasser myslela až tak moc přírodně, jak to propagoval Standa, bohužel i s Karinou tady u nás. To byla kobylka, která to zpočátku na pastvině zvládala, ale po určitých úpravách na kopytech patřila do sucha do stáje na podestýlku, s procházkami venku, což metoda strasser nepřipouští. Byla tak bolavá, že si na prkenou podlahu v přístřešku nelehla. Když jsme ji nastali, hned si do měkké podestýlky šla lehnout, ale dostali jsme od Standy, že takhle ne a byla opět bez podestýlky, takže raději ležela venku v bahně, v dešti, sněhu, protože stání a chůze jí opět působila bolesti. Pokud na sněhu spí naši ostatní koně, je to v pořádku, jsou v pořádku neublíží jim to, jedná se ale o zdravé koně, kteří jsou většinu dne na nohou, ale bolavý, nemocný kůň, který většinu dne proleží, do takového počasí nepatří. Ty zastáváš svůj názor, já ten svůj. Snažila jsem se dlouho najít na této metodě něco dobrého, ale čím více jsem jí na vlastní kůži poznávala, tím více jsem zjišťovala, že na ní nemohu nic dobrého najít. A už podruhé ti opakuji, že nemám nic proti Standovi, on se to snaží dělat jak nejlépe umí, jak se to u paní Strasser naučil, ale bohužel, koním to neprospívá. Opravdu by mě zajímalo, kolik koní bude muset ještě trpět, než připustíte, že je na této metodě něco hodně špatného. Vím, že studium kopytařiny u paní Strasser stojí nemalé peníze, rádi byste, aby se vám vynaložené finance vrátily, ale nemělo by nám všem jít především o zdraví a pohodlí koní?
Co se týče máčení kopyt. Nepokládám za malichernost, pokud někdo ve vážně míněném článku napíše slovo vždy, mělo by to tak platit. Jen jsem napsala, že u našich to neplatí. Máš-li pocit, že je to protože je nezvládáme, jsi na velkém omylu. Ale to je tvůj problém, ne můj.
Naši také mají po pastvině cestičky, po kterých v řadě za sebou chodí. Ale leknou-li se, či urovnávají postavení ve stádě, pak je jim jedno, kam šlapou, prostě při leknutí vyrazí a až po chvilce se zastaví a koukají, mají-li se bát či nikoliv. Tak jsem to myslela. Pokud půjdou divocí koně, půjdou svými cestičkami, ale ve chvíli, kdy na ně zaútočí predátor, tak vyrazí a nebudou se dívat, jestli tam někde leží ostřejší kámen. A opravdu bych nesrovnávala stojící postavu a kámen na zemi. Ale přiznám, že osobně bych si před stádo splašených koní nikdy nestoupla.
Nevím o nikom, kdo je certifikován nebo studuje u Strasser, že by záměrně ztenčoval chodidlo.
A proč tedy Standa vyřezával Dennyho až tak, dokud nezačnou prosakovat kapičky krve, protože to je to pro koně to nejlepší, pak rohovina nejlépe dorůstá. To jsou Standova slova, ne moje výmysly. Akorát, že když ho tak vyřezával týden co týden, tak ta rohovina prostě neměla šanci dorůst, byla tenká, každý krok ho bolel, tvořily se pořád dokola abscesy a Denny byl pořád bolavý. Nemám nic proti tomu odstranit starou rohovinu, našim koním to také děláme, ale jsem proti tomu, aby se vyřezávala uměle klenba a aby se vyřezávalo, dokud neprosakují kapičky krve.
A ta poslední věc? Zeptejte se na to Standy, až se s ním potkáte. Jeho poučení ze smrti Karin, je hodně silné. Možná že Vám se s ním nesvěřil. Možná proto, že mu z principu nevěříte...?
Snažím se věřit, že tomu tak je. Protože pokud se poučil, tak určitě nedovolí, aby se podobné experimenty děly kdekoliv jinde, ať už na Pavlovo klinice, na Hněvšíně, či kdekoliv jinde. A opravdu to není, že bych mu z principu nevěřila, nevěřím metodě, protože jsem na vlastní oči viděla, co dokáže s koňmi udělat. -
| Vloženo 28. 06. 2011, 07:49
ZAD: Takže po včerejším překování se podělím o to, co nám bylo řečeno, fotky doložím kdyžtak dnes večer...
Dle kováře byla práce nic moc, nicméně hned jak sundal podkovy a očistil kopyto, zeptal se, zdali kůň nebyl schvácený. Má odpověď byla, že si toho nejsem vědoma, jelikož ke žrádlu se nedostal aby se přežral, z jara se na trávu pouštěl vždy postupně (začínalo se pasením na vyjížďkách, přes půl hodinové intervaly k hodinovým až tam zůstali na furt...) a nikdy jsem u něj neměla charakteristický postoj či citlivost z ničeho nic. Pouze vždy když ztvrdlo. Tak nějak jsme aledošli k závěru, že koník musel být schvácený někdy v období dospívání u bývalého majitele (chovatele), protože když jsem si jej kupovala, měl 3,5 let, cca 150 v kohoutku a dobrých 7 metráků, možná více.... Jakmile vyrostla tráva, začal jim valit po obrovských hromadách, kůň stál a jen žral... Bohužel v době koupe jsem byla mladá a nezkušená a udělalo se více chyb - z koníka se časem vyklubal hodně silný muchař, který má problémy s koleny (luxace čéšky), jelikož jej v 10 měsících zapřáhl do vozu ve kterém chodil nárazově (dozvěděla jsem se až pak). To, že je koník povahově složitější je už zanedbatelné :D Nicméně nějak jsme k sobě přirostli a pryč jej už nedám. A zpátky k věci.... dle kováře má pravděpodobně zrotovanou kopytní kost (soudil dle klenby chodidla), díky čemuž není schopen chodit bosky.
Co se dá tedy v tomto stavu dělat? Kost by prý už měla být ustálená a prý je to nevratný stav. Dá se koni nějak ulevit, či ne? Můžu jej dál jezdecky využívat? -
| Vloženo 28. 06. 2011, 07:57
Reakce na [1409745]:
volaj veterinára a daj urobiť rentgeny. Teraz už skutočne nie je na čo čakať, potrebuješ vedieť, ako veľmi (resp. potvrdiť, či je skutočne) kopytná kosť zrotovaná. Potom možeš robiť prognózy a hľadať adekvátne riešenie.
Držím palce, nech to s koníkom dopadne v rámci jeho možností čo najlepšie. -
| Vloženo 28. 06. 2011, 08:38
Reakce na [1409745]: Jak bylo řečeno, nejdříve nech udělat RTG a následně vřele doporučuju kováře, na něhož jsem Ti posílala číslo v mailu. Je to skvělý ortoped, takové případy ho zajímají a se schvácenými kopyty dokáže téměř nemožné. Nicméně speciálnímu kutí se asi nevyhneš, každopádně pokud dosud víceméně bez velkých problémů pod sedlem chodil, tak to nebude asi tak kritické a se správnou péčí o kopyta a managementem myslím, že jej můžeš nadále jezdecky využívat. Ovšem já nejsem odborník:-)
-
| Vloženo 28. 06. 2011, 09:48
Kucka - určitě zainvestuj do knihy Diagnoza schvácení. Vyšla teď, včera mi z vydavatelství dorazila a já jí zatím jen letem světem projela. Je, myslím, hezky zpracovaná, se spoustou nákresů a fotek, vyfoceno a popsáno mnoho případů před a po léčbě/úpravě. Dostaneš tam mnoho informací nejen o tom schvácení ale i o krmení/příčinách. Vydaných peněz za tuhle knihu nelituju a doufám, že vydavatelství Koko nám dodá ještě spoustu dobrých knížek:-).
-
| Vloženo 28. 06. 2011, 10:47
RTG určitě nechám udělat, jen nevím, zdali je potřeba digitální rentgen... Veterináři co mají RTG v okolí, tak mají ten klasický, že musí vyvolávat snímek, tak nevím, zdali by stačil. Popřípadě pokud víte o někom na rozmezí olomouckého a zlínského kraje s digitálním rentgenem, tak doporučte. Jinak koník normálně fungoval, v 99 % jsme jezdili na vyjížďky (několikahodinové), i kamínky snášel vcelku dobře, pouze jakmile bylo tvrdo, chodil jak po jehlách... Byla jsem velmi smutná, když jsem zjistila, že ten můj mrzák má další nemoc, kor kryž vím, jaká je schvácení potvora. Je to můj jediný kůň, spíše kamarád, kterého se mi po 4 letech co ho mám podařilo přesvědčit, že stresovat se nemá smysl a že poslouchat jezdce je ta nejsnažší cesta a stal se z něj již normálně jezditelný kůň... Navíc je to hyperaktivka, takže kdyby měl zůstat jen na pastvině, asi by se zbláznil....
Je teda nějaké reálné řešení, že by byl koník nadále schopný chodit? Do teďka v pohodě chodí a nikdy žádné problémy (až na citlivost na tvrdém) neměl. Ochotně mi skáče (zatím máme pod sedlem max. cca 115 cm) a celkově mu pohyb dělá radost - at už pod sedlem či na pastvě. Kovář mi říkal, že už jsou to nevratné změny a že se mám smířit s tím, že to tak, protože se to nedá nějak léčit.... A zkontaktuji teda toho kováře, kterého jste mi doporučila. Upřímně jsem chtěla prvně sehnat někoho kvalifikovaného blíže k nám a až když by oběvil konkrétní problém, kontaktovala bych toho vašeho. Jediné, co mě zaráží je to, že by si schvácení nevšiml ani kovář, který mi koníka kul poprvé a ani p. Palla? P. Palla u nás byl cca před rokem a schvácení od té doby můžu vyloučit - teda za předpokladu, že by se projevilo char. postojem a vypuklou odrůstající rohovinou, což by bylo způsobené nějakým nezvyklým příjmem potravy... -
| Vloženo 28. 06. 2011, 11:11
Reakce na [1409790]: Jak říkám, nejsem odborník a nedokážu posoudit, jak snadné či nesnadné je poznat staré schvácení. Že to nepoznal kovář, který ho kul poprvé, není překvapivé určitě, poté, co jsi tu zveřejnila jeho práci, při pohledu na níž se mi protočily mé laické panenky. Schvácení je rozhodně změna nevratná, ale řekla bych, že správnou péčí se i takové (a myslím, že i horší) kopyta dají upravit postupně tak, aby byl kůň bez problému jezdecky využitelný. Osobně jsem u zmiňovaného kováře viděla spoustu fotek změn daleko horších (a nejen schvácení) a koně byli schopní dalšího využití. Neházej flintu do žita, tak zlé to snad není, moc držím oběma palce:-) Zmíněný kovář jezdí celou Moravu, přidal by si Tě do některého svého "okruhu", takže cestovné bys neplatila celé, je dost vytížený a jet k Olomouci jen kvůli jednomu koni by pro něj bylo nepřijatelné. Určitě ale bude chtít ty RTG. Dej vědet, jak se situace vyvíjí.
-
| Vloženo 28. 06. 2011, 12:10
kucka:na veterině jsme pro myšák dávala pár odkazů,kde si načtete něco o laminitidách.Zmiňuji tam i knihu z KoKo/rumba se má,joooo,tam na Západě je fšechno dříf:-)/.Opakuji svou nosnou myšlenku,že kůň nebo poň,jehož majitel se nebude vzdělávat a nebude číst,to má blbý,neb nepozná,který guru je ten nejgurovatější a proč,leda podle ceny a šířky úsměvu žeby:-).
http://www.equichannel.cz/forum/diskuze/1321267 -
| Vloženo 28. 06. 2011, 12:27
O schvácení (laminitidě) mám doma jeden docela dobrý spis, který jsme nafasovali na semináři s p. Žertem a zabýval se podotrochlozou (doufám, že jsem to zas neskomolila, je to pro mě šílené slovo :D) a bavili jsme se i o laminitidě... Takže prostuduju, zkusím mrknout na tu knížku jestli ji už seženu, naženu veta a uvidíme co dál...
-
| Vloženo 28. 06. 2011, 22:41
vlkodavovna
A v čem tedy nezkušení jezdci dělají chybu? Nebo obráceně jak zkušený jezdec dokáže přesvědčit totálně šprajcnutého koně, aby tu kaluž přešel? Nerýpám, ráda bych se poučila, jelikož jednu takovou kobylu vlastním a nikdo si s ní zatím neporadil po dobrém ani po zlém. Děkuji.
Na tuhle otázku je těžké odpovědět živou ukázkou, natož písemně, natož na diskuzi...
Vážím si toho, že nerýpáš a chtěla by ses poučit, jenže se obávám, že takhle na dálku to dohromady nedáme. Vlastně je mi líto, že jsi (zatím) nenašla někoho, kdo by ti s tím poradil. Chris Irwin říká, že cesta za porozuměním koni začíná u porozumění sobě samému. To je geniálně jednoduchá myšlenka, její realizace je ovšem poněkud složitější.
Zkus hledat poblíž někoho, kdo má klidné, vyrovnané koně a zeptej se ho, jestli by byl ochotný tě naučit, jak toho dosáhl. Je vcelku jedno, jestli bude odchován metodami Parelliho, stylem Vaqueros nebo bude ještě pamatovat staré učitele, kteří se ke koním chovali jako k bytostem a ne jako ke sportovnímu nářadí. Dobrým poznávacím znamením je, že takoví lidé většinou tráví hodně času s koněm cvičením ze země.
Celé kouzlo projití kaluže spočívá v dosažení správného poměru respektu a důvěry. U některého koně to může trvat 5 vteřin, u jiného 5 hodin (nebo i 5 dní). V principu se tahle úloha nijak neliší od učení koně nastoupit do přívěsu. Pokud s tím chceš opravdu něco udělat a není pro tebe Brno daleko, napiš mi mail a zkusíme ti vhodného učitele najít.
Tomáš -
| Vloženo 28. 06. 2011, 22:54
vladkaco bych se chtěla optat pana Mádra - pokud divoce žijící koním nikdo kopyto neupravuje, jak se "samovolně" zbavuje přebytečné rohoviny? ze záběrů kopyt divokých koní jsem vždy viděla jen olámané okraje kopyt, vnitřek nikdy. jak to vymyslela příroda?
Děkuji Vlaďka
Než se Pavel dostane k přečtení, zkusím odpovědět. I když odpověď je vcelku logická a po chvíli zamyšlení na to přijde každý ;-)
Délka kopyt (stěny, rozpěrek i chodidla) je daná rozdílem mezi růstem shora a opotřebením zespoda. Na tvrdém, kamenitém podkladu se rohovina obrušuje rychleji, na měkkém pomaleji nebo vůbec. Na tvrdém mají tedy koně kopyta zaoblená, s kratší stěnou, na měkkém naopak stěna přerůstá přes chodidlo a pak se odlamuje. Záleží na prostředí.
Taky je potřeba vnímat, že rohovina chodidla roste podstatně pomaleji než rohovina stěny a rozpěrek, navíc je méně hutná, takže se i snadněji opotřebuje.
Opotřebení vzniká dvěma základními způsoby. Přímým otěrem, kdy se rohovina odděluje o ostré kamínky nebo zrnka písku. Na chodidle je častěji vidět "degenerace" rohoviny, která zbělá a stane se z ní jakoby spečený prášek, který lze snadno odstranit třeba kopytní škrabkou. Ta vzniká tím, že se rohovina otírá o neabrazivní podklad tak intenzivně, že se zahřeje natolik, že změní strukturu. Není to tedy tak, že tahle "mrtvá" rohovina vzniká tím, že kopyto "samo" pozná, kdy je rohoviny nadbytek a rohovina odumře. Každá rohovina je tvořena odumřelými buňkami - jinými slovy, celé kopyto je tvořeno odumřelou tkání. Když je odumřelá, těžko se může nějak inteligentně "rozhodnout" odumřít ještě více ;-)
Čili je to opotřebení, byť má různý charakter, co způsobuje, že kopyto neroste příliš. Výjimkou jsou zanedbaná kopyta, kterým člověk znemožnil opotřebování - ať již znemožněním pohybu koně (box bez výběhu) nebo znemožněním opotřebení (např. ochrana proti opotřebení podkovou v kombinaci se "zapomenutím" zavolat podkováře včas na úpravu).
Tomáš -
| Vloženo 28. 06. 2011, 23:05
BožaOpravdu by mě zajímalo, kolik koní bude muset ještě trpět, než připustíte, že je na této metodě něco hodně špatného. Vím, že studium kopytařiny u paní Strasser stojí nemalé peníze, rádi byste, aby se vám vynaložené finance vrátily, ale nemělo by nám všem jít především o zdraví a pohodlí koní?
Já myslím, že koně trpět nemusí. Aspoň co jsem měl možnost vidět koně účastníků současného studia, nemám pocit, že by nějak trpěli.
Studium u Strasserové stojí peníze, ale není to nijak víc než studium na kterékoli soukromé škole. Finance se mi nikdy nevrátí, protože jsem normálně zaměstnaný člověk a koně mám pro radost. Na komerční strouhání vážně nemám čas, jsem rád že nějak stíhám těch 6 koní, co jsem si vzal na starost u nás. Bohužel, motivace většiny studujících je podobná - dozvědět se co nejvíc o těch svých miláčcích a jejich chovu. Studentů, kteří chtějí strouhat komerčně je minimum. Stojí nás to nějaký peníze, ale od toho hobby je - aby se do něj smysluplně vrážely peníze. Až se jednou rozhodnu na koních vydělávat, už to nebude hobby, ale zaměstnání (byť krásné).
Ano, mělo by nám všem jít o zdraví a pohodlí koní. Proto se vzděláváme, proto se nespoléháme jen na někoho zvenčí, proto tady diskutuju, abych hledal tu nejlepší cestu. A zjišťuju, že když strouhám tak, jak nás to paní Strasserová aktuálně učí, nemají naše koně problémy s chozením po jakémkoli povrchu, na jaký jsou z pastvin a výběhů zvyklí. -
| Vloženo 28. 06. 2011, 23:20
vlkodavovnaSchvácení je rozhodně změna nevratná, ale řekla bych, že správnou péčí se i takové (a myslím, že i horší) kopyta dají upravit postupně tak, aby byl kůň bez problému jezdecky využitelný.
Schvácení je rozhodně změna vratná - organismus si dokáže poradit s mnohými defekty, pokud mu to člověk nekazí...
Upravit kopyta tak, že se neodstraní příčina, ale kůň bude jezdecky využitelný mi připadá jako protimluv. Když se příčina odstraní, organismus si už pomůže sám. Délka návratu do zdravého stavu však většinou odpovídá délce, po kterou se kopyto kazilo. A to v případě Kucky mohlo být i několik let.
Takže jsou dvě možnosti. Buď problém neřešit a zakrýt ho nějakou tzv. ortopedickou úpravou s možností okamžitého návratu ke sportování, nebo řešit příčinu a smířit se s tím, že koník bude nějakou dobu využitelný jen na vyjížďky, bez extrémního zatěžování.
Tomáš -
| Vloženo 28. 06. 2011, 23:37
Reakce na [1409911]:
"Ta vzniká tím, že se rohovina otírá o neabrazivní podklad tak intenzivně, že se zahřeje natolik, že změní strukturu"
a na jakou teplotu se musi zahrat, aby se zmenila struktura rohoviny??? co v mrazu?
a nenarusuje to zahrivani tak nezbytne maceni kopyt?
"Když je odumřelá, těžko se může nějak inteligentně "rozhodnout" odumřít ještě více"
me uz to teda ani neprIpada vtipne:-(
odumrelou cast nemuze organismus regenerovat ( hojit) a tato je zcela na pospas vlivu prostredi -tlaky, obrus, KM - a casem se prirozene zacne (bez zahrivani) - menit a oddelovat.
Ba dokaze se oddelit i bez droleni ( napr. falesne chodidlo).
zmena struktury odumrele rohoviny jen teplotou -to by se musela snad povarit ... -
| Vloženo 29. 06. 2011, 08:07
Tomáš Langer
Na chodidle je častěji vidět "degenerace" rohoviny, která zbělá a stane se z ní jakoby spečený prášek, který lze snadno odstranit třeba kopytní škrabkou. Ta vzniká tím, že se rohovina otírá o neabrazivní podklad tak intenzivně, že se zahřeje natolik, že změní strukturu.
Tomáš
A čím víc mokro, tím víc se zahřívá? :-D -
| Vloženo 29. 06. 2011, 08:43
Reakce na [1409908]: Rada hodná krále Šalamouna, sice sáhodlouhá odpověď, ale v ní nic konkrétního:-( Takovou radu si dokážu dát taky. Píšeš, že kůň, který normálně chodit kalužemi odmítá, se zkušeným JEZDCEM (ne tedy člověkem, který s ním pracoval ze země) projde okamžitě. Z toho mi jasně plyne, že je chyba v jezdci - tedy v signálech, které koni dává, a ty se dají popsat. Problémem mojí kobyly je, že se vody nebojí, dokonce ji má ráda (hlavně to cákání), ale to, že odmítá projít kaluží, je čistě její vzdor: a just nepůjdu. Co na tom, že tu kaluž dřív nebo pozděj stejně projde, bez mrknutí oka, ale prostě se nejdřív musíme "pohádat" - někdy po dobrém, někdy po zlém. Není to problém nedůvěry, ale její paličatosti a také toho, že jí neumím dát ze sedla správný signál, pobídku. A to jsem čekala jako odpověď v reakci na to, co jsi předtím popsal.
Podotýkám, že litovat mě nemusíš, mám ve svém okolí několik lidí, kteří onu "přirozenou komunikaci" "umí" a ze země jsme vyřešili hodně (výborně zvládáme i ty kaluže), jen ze sedla mám problém její pubertální vzdor (který začal asi po půl roce běžného chození kalužemi a bez špatné zkušenosti) překonat. -
| Vloženo 29. 06. 2011, 09:39
Katka K.Tomáš LangerNa chodidle je častěji vidět "degenerace" rohoviny, která zbělá a stane se z ní jakoby spečený prášek, který lze snadno odstranit třeba kopytní škrabkou. Ta vzniká tím, že se rohovina otírá o neabrazivní podklad tak intenzivně, že se zahřeje natolik, že změní strukturu.
A čím víc mokro, tím víc se zahřívá? :-D
Copak tobě při cvalu v bahně nelítají od kopyt jiskry??? :-DD
Tomáši - a při pohybu na abrazivním povrchu ta rohovina rovno shoří, ne? Jak psala PetraH - kdyby to ještě bylo vtipné, velmi by mě to rozesmálo. bohužel nad těmito tvrzeními už mi začínají hrůzou vstávat vlasy na hlavě... Jste nebezpeční, velmi! Ne pro lidi, ale pro koně :-( Je třeba, aby lidi začali více studovat, aby prohlédli ty nesmysly a lži, které šíříte! -
| Vloženo 29. 06. 2011, 09:49
Šmankote a nemám se začít bát ponechat koně na vyprahlé letní pastvině, aby jim nevzplanula pod nohama?
+++ -
| Vloženo 29. 06. 2011, 10:07
rumba07Šmankote a nemám se začít bát ponechat koně na vyprahlé letní pastvině, aby jim nevzplanula pod nohama?
+++
Záleží na tom, zda je ta pastvina abrazivní nebo neabrazivní ;-)
Já bych se spíš bála toho bílého spečeného prášku... bílým práškům totiž od podstaty ani trochu nedůvěřuju +++
(Teď vážně. Tome, tušíš, co to je zvětrávání? S tou rohovinou (především chodidla) je to totiž podobné - působení vnějších vlivů, u rohoviny především vlhka a chemických látek, způsobuje rozpad rohoviny. Ona je totiž už dávno neživá, jako ty zvětrávané horniny :-) Pokud se rohovina zahřívá, vypadá to trochu jinak. Kulmoval sis někdy vlasy? Fénoval? Házel ostříhané vlasy do ohně? Připaloval kopyta? Nebo třeba jen pilníčkem či leštičkou upravoval nehty?) -
| Vloženo 29. 06. 2011, 10:53
Tak včera jsem něco pofotila a přikládám fotky překutého koně...
LPPřipojené soubory:
-
| Vloženo 29. 06. 2011, 10:59
Tak tedy přikládám fotky překutého koně.
LPPřipojené soubory:
-
| Vloženo 29. 06. 2011, 11:09
a ještě celkový postoj, protože PP se mi ne a ne podařit vyfotit rovně... Koník má přední nohy do X a přední kopyta mírně vytočená...
Připojené soubory:
-
| Vloženo 29. 06. 2011, 11:30
Reakce na [1409971]: Kucko co to za tím koníkem stojí za zvíře? :-))
Naši partneři
-
EQUISERVIS spol. s r.o.
Servis pro vás a vašeho koně.
www.equiservis.cz
info@equiservis.cz
+420 257 316 782
-
-
Copyright (c) 1997 - 2011 EQUICHANNEL.cz - ISSN: 1213-0737
E-mail: info@equichannel.cz
EQUICHANNEL.cz je členem internetové reklamní sítě OUTDOORNET