O pár relevantních slov o výjimečném plemeni koní, které má "oči jako horská jezera při letním slunovratu", jsem tedy požádala místopředsedkyni Svazu chovatelů fjordských koní, paní Petru Polcrovou.

Petro, mohla byste nám fjordského koně obecně představit?

Fjordský kůň je představitelem malého všestranného ušlechtilého koně, který je inteligentní, zachoval si přirozené instinkty a je tvrdý, odolný a pracovitý. Jedním z chovných cílů "je směřovat skrze čistotu chovného programu k zachování charakteru a všestrannosti plemene".

Fjordský kůň je milý společník, který zaujme svým charakterem, a to ještě dříve, než se blíže seznámíte s jeho vstřícnou, klidnou a přitom pracovitou povahou. Je to kůň, který si je jistý v každém terénu, je nebojácný, všestranný a vytrvalý, je stejně dobře využitelný jak pod sedlem, tak i v tahu. Fjord je norským národním klenotem a Norové si tohoto svého plemene velice cení, o tom ostatně vypovídá poetický popis, kterým jej charakterizují: „Oči by měly být jako horská jezera za večera při letním slunovratu, velké a jasné. Hrdý sklon šíje by měl mít jako chlapec z hor na cestě ke své milované. Správně ohraničený kohoutek jako obrysy hor proti večerní obloze. Měl by být plný života stejně jako jarní vodopád a přitom zůstat dobromyslný.“

Fjordského koně bych doporučila lidem, kteří chtějí s koněm trávit hodně času, jsou všestranní a totéž očekávají od svého koně a přejí si vyrovnaného, uměřeně temperamentního partnera. Fjord sice nikdy nebude konkurovat moderním teplokrevným koním, ale přesto nadchne svým skokovým nadáním v nižších soutěžích. Uspět může i v drezúrních oplůtcích, pokud jeho výkon budou hodnotit rozhodčí s otevřenou myslí, kteří dokážou ocenit dobře proježděného koně bez ohledu na plemeno. Sportem, kde může fjord opravdu zamíchat s pořadím v jakékoliv obtížnosti, jsou soutěže vozatajské. Měli jsme možnosti vidět reprezentanta Rakouska na Rudolfově poháru, který byl ve dvojspřeží po crossu na prvním místě. Uspět může také, a to velmi dobře, ve vytrvalostním ježdění. Například klisna Nelske v sedle se svou majitelkou, slečnou Veronikou Myslivečkovou, se stala vytrvalostním koněm roku 2007.

Fjord je tedy opravdu všestranný kůň, vhodný pro práci v lese, na poli, je vhodný pro děti, hiporehabilitaci, jako parťák na vandry i jako spolehlivý partner ve sportovních soutěžích nižších úrovní.

Je ale třeba počítat s tím, že aby kůň zůstal zdravý i do vysokého věku, je ke všemu třeba přistupovat s rozumem. Posuzovat schopnosti konkrétního zvířete, jeho zdravotní stav, kondici a tělesnou konstituci a samozřejmě také objektivně odhadnout jezdecké schopnosti jeho majitele.

A jak se fjordi dostali do Vašeho života?

Koním se věnuji od jedenácti let, což je tedy téměř 26 let :) Ale s fjordskými koňmi jsem se potkala až v roce 2006, kdy jsem koupila svého prvního "fjorda", 12měsíční klisnu s jednostranným původem, a začala se o plemeno zajímat skutečně aktivně. Můj "život s fjordy" se zásadně změnil s příchodem několikastránkového dopisu od MUDr. Evy Pěkné, která byla stižena stejným zájmem, ale na rozdíl ode mne vlastnila nejen koně, ale i relevantní informace. Díky ní jsem se dozvěděla, že má klisna pochází ze stáda pana Jonkera, který sem přivezl fjordské koně z NL počátkem devadesátých let. Bohužel tento chov byl po smrti pana Jonkera rozprodán a někteří koně následně byli odvezeni zpět do zahraničí. Přesto je ale vliv tohoto "nizozemského stáda" na chov fjordských koní v České republice nezanedbatelný.

Má fjordský kůň nějaké specifické požadavky?

Je třeba mít na paměti, že fjord pochází ze severských oblastí a je tedy geneticky vybaven značnou dávkou odolnosti a konstituční tvrdosti. Nemělo by se zapomínat, že byl po celá staletí především pracovním koněm. Asi to nejhorší, co se tedy může tomuto koni stát, je, pokud zastává funkci sekačky na trávu v létě a v zimě stojí u balíku sena 24/7. Tento kůň má specifické nároky na skladbu potravy, která musí obsahovat hodně vlákniny, málo fruktanů a hodně vitamínů a minerálů. Velmi důležitý je ve výživě těchto koní i selen. Půdní podmínky Skandinávie jsou od těch našich středoevropských odlišné, a proto je problematika vyváženého přísunu prvků ve výživě těchto koní významná.

V minulosti byl fjord často odkázán sám na sebe. Koně byli drženi volně, pásli se v blízkosti hospodářství a v zimě si museli potravu zajišťovat do značné míry sami. Na jejich jídelníčku byla kůra stromů, došky střech a dokonce i sledi vyvržení na břeh moře. Fjordům tedy vyhovuje, mají-li k dispozici málo "objemu", který obsahuje dostatek vlákniny a suplementů.

Toto plemeno má přirozený sklon k inzulínové rezistenci. Fjord tedy rozhodně není vhodným koněm do režimu 24/7 na velkých, bohatých pastvinách, kde bude trávit svůj čas bez práce. V takových podmínkách ho ohrožuje obezita a s ní spojené zdravotní problémy. Fjord potřebuje každodenní práci. Já osobně nejsem zastánce chovu 24/7. Myslím si, že ideální stájový management je pro fjorda systém paddock paradise, nebo systém 12/12 - je ale důležité zohlednit, kolik času tráví kůň prací, ať už je jakákoliv. Koně, kteří aktivně sportují nebo pracují pod klienty, samozřejmě potřebují jinou péči než koně, kteří jsou stále venku a pracují jen lehce jednou nebo dvakrát za týden. Takže systém ustájení může být vyhovující jak ve sportovní stáji, kde mají dostatek výběhů, tak i "doma", pokud majitel vybuduje pro svého koně trek s omezenou pastvou.

Fjordští koně se dožívají při správné péči vysokého věku a není zvláštností 30letý kůň v dobré kondici. Je to ale plemeno pozdní, které dospělosti dosahuje až kolem šestého roku věku. V zahraničí je častým modelem, že koně jsou od dvou let lehce zapřahání a aktivně sedlání až později, kolem čtyř až pěti let. Je však vhodné koně připravovat na jeho životní úkoly od útlého mládí. Fjord je kůň velmi inteligentní, jeho výchovu tedy rozhodně není vhodné podcenit.

Kdo sdružuje chovatele fjordských koní? Na koho se mohou zájemci o plemeno obrátit, když potřebují radu, informaci, aby nemuseli "tápat", jako jste kdysi tápala Vy?

Zájemci o chov se mohou obrátit na náš Svaz chovatelů fjordských koní, který zprostředkovává komunikaci s mateřskou Het Nederlandse Fjordenpaarden Stamboek, sídlící v Hoenderloo v Holandsku.

Asi největším problémem chovu v České republice je skutečnost, že se zde nachází velké množství koní bez plemenné příslušnosti, kteří na první pohled vykazují znaky fjordského koně, jako je plavé zbarvení a typická dvoubarevná hříva. Majitelé těchto koní nás kontaktují s přáním o připuštění klisny, nebo o pomoc s vystavením dokladů, ale to není možné jednoduše proto, že jejich koně jsou kříženci. Proto bych apelovala na zájemce o fjordské koně, aby si od prodávajícího, než si nějakého fjordského koně koupí, vyžádali průkaz koně, který musí být vystaven Holandskem. Pokud kůň tímto průkazem nedisponuje, měli by před koupí kontaktovat náš svaz, aby si ověřili, zda je možné tomu konkrétnímu koni doklady vyřídit.

A také doporučuji, aby se v případě zájmu o toto plemeno obraceli na řádné chovatele, kteří své klisny zhodnocují na svodech, skládají zkoušky a jejich koně mají prověřený jak exteriér, tak i výkonnost, a tuto skutečnost mohou doložit tituly. Hříbata s kvalitním původem samozřejmě nekoupíte za pár tisíc, ale věřte, že pořízení kvalitního jedince je příslibem charakteru i výkonnosti.

A organizace chovu?

Všechny plemenné knihy sdružuje norská Fjord Horse International a jednotlivé státy, které vedou plemennou knihu, se řídí jejími předpisy a jí nastavenými cíli chovu. Proto také chovatelé, kteří mají zájem o čistokrevné zvíře, musejí vědět, že kůň má být vybaven průkazem některé zahraniční plemenné knihy.

V České republice se plemenná kniha fjordských koní nevede, a pokud oba rodiče jejich koně nejsou zapsáni v nizozemské PK, nejsme schopni jim pomoci s vyřízením papírů.
Keuringy ale pořádáme zatím každoročně, a to i přes velmi nízký zájem chovatelů. Pro účast na této akci je třeba být členem Svazu chovatelů fjordských koní (ČR) a Nizozemské plemenné knihy a mít koně zapsané ve svém vlastnictví v Nizozemí.

S jakými barevnými rázy se u fjordů můžeme setkat?

Fjordové se vyskytují v pěti barevných rázech:

Brunblakk - hnědý plavák (anglicky brown dun, norsky brunblakk) je nejčastější barva. Vyskytuje se ve světlejších a tmavších odstínech. Zbarvení těla je světle žluto-hnědé, může kolísat od krémově žluté až po skoro hnědou. Tmavší pruh žíní (norsky midtstol, anglicky mid-section) uprostřed hřívy, kštice a ocasu je černý nebo tmavě hnědý. Žíně hřívy po obou stranách tmavého středového pruhu jsou bílé, stejně jako žíně kštice a ocasu. Úhoří pruh je tmavohnědý nebo výrazně tmavší, než je okolní srst. Světleji zbarvení koně mají světlejší kštice a světlejší žíně po stranách hřívy. U tmavších jedinců mohou být tyto žíně taky tmavší, skoro hnědé.

Rodblakk - barva srsti na těle rudého plaváka (anglicky red dun, norsky rodblakk) je světle červeno-žlutá a také se vyskytuje ve světlejších či tmavších odstínech. V některých případech je těžké odlišit hnědého plaváka od rudého. U rudých plaváků bývá přítomen tmavší pruh žíní uprostřed hřívy, úhoří pruh a tmavší žíně uprostřed ocasu rudého nebo rudohnědého zbarvení, vždy tmavší, než je barva těla, ale nikdy ne černé. Hříva a ocas jsou většinou velmi světlé nebo nažloutlé. U rudých plaváků světlejšího odstínu mohou být kštice, hříva i ocas kompletně bílé. Po narození mohou mít rudí plaváci světlá kopyta, která však mohou v pozdějším věku ztmavnout.

Gra - barva srsti na těle šedáků (anglicky grey, norsky gra) neboli modrých plaváků (anglicky blue dun) může kolísat od lehce stříbřitě šedé až po tmavě břidlicově šedou. Tmavší pruh žíní uprostřed hřívy, úhoří pruh a tmavší žíně uprostřed ocasu jsou černé nebo tmavší, než je základní barva srsti. Kštice a huba jsou tmavší ve srovnání s hnědými a rudými plaváky, kteří mají většinou kštici a hubu světlé. U nejtmavších jedinců může být hříva a ocas velmi tmavý. Pokud by se u pojmenování této barvy použil stejný vzor jako u jiných barev, nazývali by se šedáci černými plaváky, ale tento výraz se nikdy nepoužíval.

Ulsblakk - světlý plavák (anglicky uls dun, norsky ulsblakk) je varianta hnědého plaváka, podmíněná ředícím faktorem, který snižuje tvorbu pigmentu srsti. Zbarvení těla je téměř bílé nebo žlutavě-bílé. Tmavší pruh žíní uprostřed hřívy, úhoří pruh a tmavší žíně uprostřed ocasu jsou černé. Hříva a ocas mají světlejší odstín než tělo.

Gullblakk - žlutý plavák (anglicky yellow dun, norsky gulblakk) je nejvzácnější z barev fjordských koní. Je to obměna rudého plaváka, podmíněná stejným ředícím faktorem, jaký je přítomný u světlého plaváka. Zbarvení těla je žlutavě-bílé. Tmavší pruh žíní uprostřed hřívy, úhoří pruh a tmavší žíně uprostřed ocasu jsou tmavěji žluté, než je zbarvení těla. Kštice, hříva a ocas mohou být zcela bílé, u takových jedinců může být nevýrazný i úhoří pruh.

Základní primitivní barvy jsou tedy hnědý plavák, rudý plavák a šedák. Světlý plavák a žlutý plavák jsou další autentické barvy tohoto plemene. Na výročním valném shromáždění Norges Fjordhestlag (Sdružení norského fjordského koně) v roce 1980 bylo domluveno a rozhodnuto, že těchto pět barev bude uznaných jako barvy autentické a typické pro fjordského koně. Toto rozhodnutí podporují i vědecká fakta. Přes jistou podobnost ve zbarvení srsti nemají fjordští koně nic společného s koněm převalského, což dokládá také jejich rozdílný počet chromozomů. Bílé znaky nejsou u fjordských koní tolerovány, kromě malé bílé hvězdy u klisen a koní ve zbarvení rodblakk a gullblakk.

Jak se koně na svodech hodnotí, jaké kvality jsou v chovu preferovány?

Koně se na svodech předvádí v kroku a klusu, a to v několika kategoriích, podle věku a pohlaví, a jsou ohodnoceni dle pětibodového systému. Hodnotí se plemenný typ - hlava by měla být klínovitá s širokým čelem a velkýma tmavýma očima, nosní linie mírně miskovitě prohnutá, uši malé, nozdry široké a pěkně tvarované, krk by neměl být příliš krátký a hodnotí se i jeho tvar, hloubka a šířka trupu, pohlavní výraz, mohutnost kostry, rámec. Dále jsou v centru zájmu proporce, souladnost a vyváženost celku. Velmi kladně jsou pak hodnoceny primitivní znaky, jako je zebrování, úhoří pruh, malé tmavé body nad očima a případně i oslí kříž a také hnědé skvrnky na těle nebo na bocích, které jsou označovány jako "mark of Njal" po zakladateli moderního fjordského koně, hřebci jménem Njal 166, narozeného v roce 1891.

Dále se hodnotí tělesná stavba a kondice, fundament a mechanika pohybu. Posledním, pátým bodem hodnocení, je pak celkový dojem a vyzrálost jedince, kde se hodnotí souhrn zevních znaků plemene, charakter a zdravotní stav.
Za každý bod hodnocení může kůň získat až 10 bodů a toto ohodnocení je základním kamenem pro zisk některého z titulů. Uděluje se 1 premie za 35 a více bodů, 2 premie za 34-30 bodů, 3 premie za 29-25 bodů. Bez premie pak zůstává kůň, který získal nižší počet bodů než 25.

Existují ale i další další tituly...

Ano, titul MODEL získává kůň (klisna, hřebec nebo valach) který získal 1 premii, je tříletý nebo starší a splnil zkoušku ABOP v tahu, zápřeži nebo pod sedlem a nebo ve fjordsportdiploma úspěšně složil zkoušku B nebo L drezura a B parkur.

Titul STER získává kůň s titulem MODEL první třídy - kůň dosáhl první prémie v hodnocení exteriéru a složil zkoušku ABOP s výsledkem A nebo AA a nebo L drezura a B parkur.

Titul PRESTATIE náleží koním bez ohledu na hodnocení exteriéru, pokud získali A certifikát ve zkoušce ABOP trek nebo zápřež a zároveň A certifikát pod sedlem nebo fjordsportdiploma. Je to tedy titul pro všestranné koně bez ohledu na exteriér.

Titul KEUR je určen pro chovné jedince, hodnocena je plodnost. U klisen je požadováno 6 hříbat ze 7 chovných období (potažmo let), u hřebců pak minimum 65 % hříbat ve 3 letech (s minimem 25 hříbat ročně).

Titul PEREFERETE je určen klisnám, které mají tři potomky ohodnocené MODEL a jsou zároveň držitelkami titulu KEUR.

Titul ELITE získává klisna/hřebec, která je držitelkou všech ostatních titulů a tento certifikát jako jediný je "zdarma".

Máte vypracovaný systém zkoušek zaměřený i na jezdce. Mohla byste nám o něm říci něco málo víc?

Jistě. Jedná se o tzv. systém Fjordsportdiploma. Systém se skládá z vypsaných drezurních úloh a k nim příslušejících parkurů, kdy je vždy nutné složit drezurní část, ale skoková část je dobrovolná a od zkoušky B obsahuje i teoretickou část. Je to vlastně mnohem propracovanější systém než naše licence, protože Adiploma se skládá z drezurní úlohy složené z krokových a klusových částí a parkuru do 40 cm s dvěma kavaletovými reprízami, který musí být celý absolvován v lehkém sedu, aby jezdec demostroval svou rovnováhu. Na jednom školním koni může tuto zkoušku složit až 6 jezdců. Bdiploma je odpovídající naší Z drezuře, Ldiploma již zahrnuje ustupování na holeň a následuje M a Z, parkur nejvyšší úrovně je do 115 cm a je nutné vždy složit drezurní část a teorii, než je jezdec připuštěn ke skákání.

Drezurní část této zkoušky stojí 12 euro, skoková část rovněž a jezdci obdrží diplomy, pokud v drezurní části dosáhnou minimálně 60 procent. Hodnoticí komise rovněž předá každému jezdci jeho hodnocení se slovním popisem a bodovým ohodnocením jednotlivých cviků. Systém hodnocení je velice propracovaný a jezdec se může zlepšovat a nebo zkoušky opakovat libovolně podle svých schopností. Zadání zkoušek je k dispozici na stránkách www.fjordi.cz

Pokud bychom chtěli vidět kvalitní fjordy, které chovy doporučujete navštívit, kde se s nimi můžeme setkat?

Fjordský hřebčín Stará Paka již tradičně zastupuje chov koní v ČR na výstavách v Lysé nad Labem, v Brně, Pardubicích i v Praze. Je to největší chov fjordských koní v ČR. Na Moravě je asi největším chovem ekofarma Nelske slečny Veroniky Myslivečkové, která se v Dlouhomilově u Šumperka zabývá nejen chovem, ale především vytrvalostním ježděním na vysoké úrovni. Z menších chovů bych zmínila pana Karla Zvoníčka, který se věnuje zápřeži a v Popovicích zapřahá čtyřspřeží, jehož polovina je z jeho vlastního chovu. No a nakonec moje koně, které můžete vidět ve Štarnově u Přemyslovic. Věnujeme se všestrannosti, parkuru i drezuře a nyní, díky vašim podnětným článkům, které vyšly zde na EQUICHANNELu, se pokoušíme zdolat i vozatajství. :)