Rychlé odkazy:
FEJETON na STŘEDU: Živý nás nedostanou
17. 03. 2010 19:00
Autor: ludmila slavíková Foto: archiv autorky Rubrika: Fejetony Počet přečtení: 3218 Počet komentářů: 15 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát
- aneb návrat do sedla po zimní pauze. „Nádherná vyjížďka, slunce se opírá do zasněžených korun stromů... sníh odletující od kopyt, vlající hříva ve tváři... úžasná atmosféra... třpytící se zasněžená krajina, do okolního ticha se ozývá jen rytmické frkání...“
Realita:
Po pěti měsících nic nedělání ve výběhu nadešel čas „začít zase jezdit". Avšak při pokusu o vyjížďku v zasněženém panoramatu romantických lesů, luhů a hájů mi během prvních pár desítek metrů hrůzou zešedivěly poslední zbytky krásných, původně hnědých vlasů.
Po pěti měsících absolutní volnosti (žádná jízdárna, žádný pravidelný dril na „buzerplace") nastalo to, čeho jsem se nejvíc obávala. Přiježděnost nulová, ovladatelnost nulová... a paradoxně (což jsem měla možnost ihned pocítit a s hrůzou si uvědomit) fakt, že jediný, kdo vypadnul z kondice, byl jezdec.
Kdykoli šel nějaký kůň pod sedlo, zcela proti mé vůli si sám určoval směr a rychlost... ve vzduchu, vysoko nad zemí, aerodynamicky, a od jednoho kvíkance k druhému. V lepším případě to v něm „jen" průběžně hrkalo, škubalo a chručelo, a to v případě, pokud nastaly okolnosti, kdy mu nebylo dovoleno určovat směr a rychlost, např.: „bacha! strom!" ... samozřejmě ale pořád ve vzduchu, vysoko nad zemí, aerodynamicky, a od jednoho kvíkance k druhému.
(„... od čeho máš poškrábanej ksicht?" anebo „ukopnuté zrcátko od traktoru samozřejmě uhradíme...")
Tato občasná snaha zpacifikovat koně (odvíjející se od mého momentálního pudu sebezáchovy) spočívala v důraznějším hlasovém upozornění (***** nepublikovatelný výraz), že z vyjížďky domů se chodí krokem, nikoli cvalem po boku. V těch momentech, kdykoli jsem se pokusila o jakoukoli zádrž („... už STAČILO...", „... už TOHO bylo dost..." , provázeno zoufalstvím, bezmocí a ztrátou jakýchkoli iluzí...) a ač z mojí strany byla snaha o jakékoli zkorigování opravdu přímo úměrná hrůze, koně na to pokaždé zareagovali tak, že pouze začali chroptět, zajíkat se vztekem a přes 3/4 oka jim vylezlo bělmo. A já, dostávajíc po chvíli lítého boje svalové křeče do paží („... a furt se mi budeš opírat do ruky, a furt se mě budeš snažit vozit jako špinavý prádlo...") , se nakonec stejně nevzmohla na nic, než na proklínání pánaboha, Alláha, Buddhy a úplně všech svatých, CO to na mě seslali, a na pokládání řečnických otázek PROČ zrovna JÁ (co jsem komu udělala tak hrozného, že mě TOHLE potkalo).
Konec února jsem naplánovala jako návrat k postupné, systematické jízdárenské práci. Kdy slova jako ovladatelnost, přiježděnost a prostupnost nebudou myšleny jen jako takové ty divné slova, o kterých jsem dosud většinou jen četla, ale že to všechno pojmu vážně a se vší pečlivostí.
Hned několik následujících pokusů by se dalo shrnout do jediné věty - polovina herek od začátku do konce nepochopila, co po nich chci. Např. co je to NA OTĚŽI a co je to OHNOUT SE V ROHU. Kdyby uměli mluvit, určitě by to bylo něco na způsob: "děláš si p*del, ne?..." :D. A následný odpor: „jen přes mou mrtvolu", u kterého na člověka padají stavy deprese, lítosti a myšlenky na to, jestli by mu nebylo líp v kroužku zájmového chovu malých hlodavců, maximálně do 15 cm.
Druhá polovina herek (ta starší a životem protřelejší) okamžitě s hrůzou odtušila, o co s největší pravděpodobností ZASE jde. Nejhorší obavy se naplnily s pohledem na halu. (Aneb TO už tady dlouho nebylo, zase ji TO chytá... Nezapomněla na nás, podzimní odložení do výběhu NEBYLO napořád, a s největší pravděpodobností TO fakt myslí vážně :-D) Tito koně pak na člověka zkoušejí klást o to větší a vymakanější odpor (léta praxe a odříkání), jak se strategicky a úspěšně vyhnout jakékoli práci.
A na závěr: Víte, jaký je rozdíl mezi jezdcem optimistou a jezdcem pesimistou?
...
Zhruba 45 minut :D
Připojené obrázky
Ohodnoť článek:
1 2 3 4 5
Čím více bodů, tím lepší hodnocení.
Linkuj na:
Naši partneři
-
-
EQUISERVIS spol. s r.o.
Servis pro vás a vašeho koně.
www.equiservis.cz
info@equiservis.cz
+420 257 316 782
-
Copyright (c) 1997 - 2011 EQUICHANNEL.cz - ISSN: 1213-0737
E-mail: info@equichannel.cz
EQUICHANNEL.cz je členem internetové reklamní sítě OUTDOORNET
Komentáře
rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře
Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího
kozelce, porad ve vzduchu..kviceni..
13:24 - 18. 03. 2010tent ofejeton me velice pobavil.. neco podobneho v techto dnech po 4 mesicni nemoci kone prozivame taky..to si pak clovek rika, mam ja zapotrebi nechat se sebou takhle hazet.. ale potesilo me, ze tohle nezazivam sama.. :-D
taky jsem mela snahy to vzdat, ale kdyz si vzdycky vzpomenu, co se delo na posledni vyjizdce, tak se musim pousmat..
velice pekny clanek..
Můj denní chléb
07:21 - 19. 03. 2010Úžasný fejeton- moc mě pobavil:o) Bohužel, já nesmím svou "jadernou pumu" nechat odpočívat a den co den(někdy dvakrát denně) na ní lezu a zažívám sérii nadzemních cviků, obyčejných kozelců a to, že se nedokáže pohybovat krokem pořád, ale po pravdě řečeno, i když ta moje nemá zimní pauzu, jsem ráda, že v těchto dnech zlepšujícího se počasí nejsem sama, kdo se žene krajinou na torpédu:o) Hned mám lepší náladu. Díky!
Zimní režim
10:28 - 19. 03. 2010Tak koukám, že moje jediný štěstí je, že kobyla v zimě na 24/7 vždycky pohubne a jelikož chodíme jen jednou, max. dvakrát týdně krokovku, tak i spadne ze svalů, a na takový blbárny nemá asi dost vůle. Přece jen je drobná a já vážím se sedlem přes 70 kg. Že na ni leze jaro poznám ovšem spolehlivě podle toho, že když chci chvíli stát na místě, začne se vztekat a vzpínat... což mi už ani tak nějak nevadí, ona to stejně nebere moc vážně :-D
Fejetonek opět pobavil, hlavně závěrečná hádanka :-)
kozelce, porad ve vzduchu,kviceni..
11:36 - 19. 03. 2010to my ted spis nejak mame problem s tim, ze kdyz pobidnu, vyleze z toho vykopnuti, sklopeni usi,vyhozeni..pokud uz se kobyla nekde zastavi,tak ji musim nechat rozejit podle vlastni vule..takze chodime ven ne proto, abychom se probehly, ale abychom se proskakaly, a to doslova.. spis celou vyjizdku a to jsou asi tak 2 az pres 2 hodky, takhle proskacem..bohuzel jeste nezavadime pastevni rezim, takze to budeme muset jeste chvili vydrzet..
:-)
11:39 - 19. 03. 2010Reaguje na 4.
2 a přes 2 hoďky? kde na to berete energii? :D já jsem po 20-ti minutách na pokraji totálního fyzického vyčerpání :-)
Miša
12:00 - 19. 03. 2010Ja som bola vcera po dlhom case na niecom akcnejsom, ako na krokovke k lesu a spatky a super! Slunicko, cesty miestami zabahnene, ale nic strasneho, konik nateseny, kedy uz budeme behat, ale slusne pockal na pobidku. Dosli sme pod mierny kopecek, kde zvycajne cvalame, to poskakoval, strihal usami. Naklusali sme, zvedla som prdel do stehenniho sedu, povolila oteze, stisla holene a uz sme leteli. NADHERA! Na vrchole kopca sme presli do klusu, konik rytmicky odfrkoval, spokojny sam so sebou. Tak dobre nam obom uz davno nebolo.
Ale ja nic, ja len trosku provokujem :)))
divný kůň
14:12 - 19. 03. 2010Upřímně se děsím chvíle, kdy bych měla přijít o svého koně a pořizovat jiného.
Z tohoto článku a jemu podobných nabývám dojmu, že vlastním zcela jiný živočišný druh - jen ne koně.
Kvůli těhotenství a šestinedělí (a strachům manžela) byl můj kůň bez jakékoliv práce více než rok. Pak jsem na něj s klidem posadila 12-letou dívčinu a jeli jsme do přírody.
Samozřejmě nemohu tvrdit, že byl po roce prázdnin perfektně přiježděný - nedali bychom ani Z v drezuře. Ale normálně fungoval.
Pokud jsem z něj někdy spadla, tak jedině díky vlastní blbosti ... co to mám za zvíře? :)
o co jde?
21:24 - 19. 03. 2010Když TO po čtyřech měsících bez práce nejde otočit doleva o 90°, tak otočíme doprava o 270°.
Výsledek je přece totožný :D :D :D
Zimni romantika
13:39 - 20. 03. 2010No ja jsem si letosni zimu bajecne uzivala presne jak v tom uvodnim odstavci - zasnezena romantika a 3x tydne vyjizdka v zavejich okolni krajinou ;-). Takze jsem na tom s prejezdenosti (da-li se o prejezdenosti u huculek ktere jezdim a vlastnim vubec mluvit ;-)) naprosto v pohode - jupiiiiiiiiiii. Ale fejetonek jsem si uzila a vychutnavam si, ze mi nemusi vlasy hruzou sedivet. Ono v tom mrazu a snehu to opravdu romantika je - rano vyjizdet jeste za tmy pred praci a se svitanim se vracet a vyrazet do prace. I kdyz abych nerikala, tak trochu nadbytecne "jarni energie" kobylky take maji - tak obcas si poskoci - ale ne z lenoseni pres zimu, ale z jarni radosti ;-).
muhehe :-)
18:42 - 20. 03. 2010Reaguje na 8.
" Když TO po čtyřech měsících bez práce nejde otočit doleva o 90°, tak otočíme doprava o 270°. Výsledek je přece totožný :D :D :D "
Anebo rovně, to je přece taky dobrý :-D
:o)
18:12 - 21. 03. 2010Reaguje na 10.
Rovně?
Jakože přímo do škarpy, za níž je bažina? :D
Magickááá plááááň...
:o)
:o)
18:12 - 21. 03. 2010Rovně?
Jakože přímo do škarpy, za níž je bažina? :D
Magickááá plááááň...
:o)
to jsem se zase nasmála
12:55 - 22. 03. 2010Musím moc moc moc poděkovat paní Slavíkové, že opět vložila příspěvek na EQCH, už dlouho jsem se na podobný fejeton těšila. Směju se tu jako blázen a v duchu jí dávám za pravdu, občas to s těmi našimi miláčky není jednoduché (a oni si jistě myslí totéž)... takže víc víc víc ještě víc takových fejetonů... hezký den :)
2 hodky
09:57 - 25. 03. 2010Reaguje na 5.
tak ono je to spis z toho, ze clovek musi,bud kvuli sobe(z duvodu toho,aby clovek nedostal strach-hele jezdit nebudem, neco se mi stane), nebo z toho duvodu, ze prece jen je to zdravy mlady kun, ktery si proste obcas uskoci, vyhodi z radosti..pak uz je jen na me,abych delala co umim proto,abych vse vysedela a nechala kobcu se vyradit..
bohuzel zdravotni problem kobylky byl pohyboveho razu,v tu dobu z meho pohledu docela vazny..zacala tahat nozku za sebou a skakat po 3 nohou.domnivali jsme se spolu s veterinarem, ze jde o prasklinu kycelniho kloubu..takze se opravdu jezdit nedalo..1 mesic jsme chodili pouze na voditku na prochazky (jeste nebyla presne stanovena diagnoza) a 3 mesice jsme zkouseli chodit alespon na lonzi,coz 9 lete plnokrevne kobylce s vybornou kondici opravdu nestaci..
takze opravdu chapu, ze si proste musi vyhodit z kopytka..ale jiz vime, ze nastesti problem nebyl v kloubu,ale ,,pouze" v natazeni / natrzeni svaloveho uponu, ktere je jiz nastesti vyleceno a kobylka beha zase jako driv..kobylka byla a je jezdena pouze rekreacne a nastesti ji tento uraz nijak neomezuje v pohybu, jaky mela pred urazem.samozrejme jsme opatrnejsi co se tyce blata, podmaceneho povrchu, ci naledi..
:-)
21:05 - 10. 04. 2010Jé tak to ste mě potěšila, já si myslela že tu svou kobylku po zimě nezvládnu,ale naštěstí neměla uplný klidový režim, tak to nebylo tak hrozný. Ale děkuji!! :-)