Rychlé odkazy:
Fejeton na středu: příprava na sezonu - parkur
16. 03. 2011 12:00
Autor: ludmila slavíková Foto: archiv autorky Rubrika: Fejetony Počet přečtení: 4792 Počet komentářů: 35 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát
Dnešním fejetonem naší drahé Lavery uzavřeme téma přípravy na sezónu. Malé porovnání teorie a praxe předsezónní přípravy parkurového koně.
Fáze 1 - Nadýchávání koně
Zásada č. 1 - jediný, kdo po zimní pauze vypadne z kondice, je vždy jezdec
V prvních pár týdnech jde v podstatě jen o to, koně zpacifikovat (jak moc, závisí na momentálním pudu sebezáchovy jezdce). Snaha umírnit koně spočívá obvykle v důraznějším hlasovém upozornění (sprostým slovům se meze nekladou), že z vyjížďky domů se chodí krokem, nikoli cvalem do boku. Kůň totiž kondici zásadně neztrácí, na rozdíl od jezdce, po zimní pauze notně poznamenaného celulitidou. V momentech, kdy se snažíme, aby TO (aerobní a anaerobní práce) mělo alespoň trošku smysl a štábní kulturu, bývá velice časté při jakémkoli pokusu o zádrž ( slovy: „... už STAČILO...", „ ... už TOHO bylo dost...") , že člověka přepadne zoufalství, bezmoc a přijde o iluze rychleji, než jak svět přichází o básníky. A ač snaha o jakékoli zkorigování je přímo úměrná hrůze, většinou bývá všechno marné.
Slovní spojení všechno marné se v tomto článku vyskytne několikrát, protože totiž dokonale vystihuje i reakci koně, který většinou (při pokusu vzít zpátky, a přejít tak do jiného chodu než „pohybuji se zadníma periodicky aerodynamicky nad zemí",) začne chroptět, zajíkat se vztekem a přes 3/4 oka mu vylezlo bělmo. Čímž dá jasně najevo, co si o vašem záměru myslí. Jezdec se tak po zhruba 20 minutách lítého boje, při kterém se dostavují svalové křeče do paží (provázeno slovy : „... a furt se mi budeš opírat do ruky.... a furt se mě budeš snažit vozit jako špinavý prádlo...") , dostane do stavu, kdy ze všech pocitů nejvíce převládá ten, že po sesednutí (sesunutí vyčerpáním) pravděpodobně upadne do regulérního kómatu.
Poté, co koně nadýcháte do kondice, nastává fáze dvě.
Fáze 2 - systematické přiježďování, práce na ovladatelnosti
Zásada č. 2 - vše, co nadýcháte do kondice, může být použito proti vám
Hned několik následujících pokusů by se dalo opět shrnout do jediné věty - všechno marné. Např. co je to NA OTĚŽI a co je to OHNOUT SE V ROHU. Čím víc jste dosud pracovali (v terénu v kopcích) na získání kondice, tím důmyslnější, vytrvalejší a propracovanější odpor kůň bude klást.
Zásada č. 3 - kůň vždycky vydrží víc než jezdec
Je to nespravedlivé, a nezbyde než smířit se s faktem, že život není spravedlivý a že rozdíl mezi jezdcem optimistou a jezdcem pesimistou je zhruba 45 minut.
Zde se musím zdržet jakéhokoliv komentáře, protože koně (při vší snaze) přiježděné nemám ani v náznaku, a nezřídka se mi na opracovišti stávají úsměvné situace, kdy přihlížející (z řad oplůtkářů) zálibně hledí na mého koně a asi po čtvrthodině se mě přijde zeptat, co kůň chodil, kdo mě trénuje, že přeskoky 1-1 super, práce na dvou stopách super, ale že na té pasáži se bude muset ještě zapracovat... načež já (naprosto vykolejená), zatímco pot ze mě stříká a pohlavní orgány lítají vzduchem jako vlaštovky, popravdě odpovídám, že nevím o čem mluví, že já se už čtvrt hodiny snažím POUZE vykrokovat po obvodu kolbiště.
Fáze 3 - příprava na skákání
Základem jsou gymnastické řady. Tady však platí
zásada č. 4 - praxe je na hony vzdálená od teorie
Exemplárním příkladem je můj ryzák (přičemž mi několika lidmi nezávisle na sobě bylo sděleno, že „co je rezavý, je pánembohem označený" a že „ryzák není barva, ale diagnóza" ).
Teorie : kůň by měl gymnastickou řadu přejít v klidu, pravidelném a soustředěném cvalu.
Naprosto běžný stav v praxi: stíhat uprostřed in-outů poulit oko, kvičet, prdět a vyhazovat, provádět neskutečné pohybové kreace a úskoky do boku, u kterých pokaždé chybí snad už jen trojité salto s pěti vruty...
Rachot ráhen provází můj komentář: "....jasně že se do té vzdálenosti NEVEJDEŠ, když mezi skokama budeš vyhazovat" ...
Po prvním zdolání řady, kdy pravidelně každý březen mívám pocit, že mám vyhřeznuté všechny plotýnky v zádech...pokaždé rezignovaně prohlašuju, že "znova už to nejdu" :D ( a že potřebuju Ibuprofen).
Při druhém nájezdu většinou kůň zjistí, že hrnout před sebou kladiny kolenama jen proto, že ve vzdálenosti in-outu na 3,5 metru je PŘECE nutno hodit dva hrbáky, zase není úplně taková sranda, (a navíc to unavuje) , a že mnohem větší sranda je, když si vyhazování nechá až po posledním skoku... nezřídka následuje série "létající Čestmír" přes 3/4 jízdárny, při které si pořád dokola opakuju : "proč...bože...PROČ zrovna já..."
Zásada č. 5 - pán Bůh nepomůže
Na téma vyhazování a kozlování se ve své knize vyjádřil Anthony Paalman, že pokud mladý kůň vyhazuje, je to proto, že hledá stabilitu, a jezdec by ho NEMĚL v takových případech ihned strhávat zpět, ale měl by ho nechat, což si pokaždé opakuju znova a znova, a na mysl mi v těch chvílích neustále vyvstává otázka, proč že jsem se to tenkrát nedala na chov malých hlodavců (maximálně do 15 cm), nebo proč svůj volný čas netrávím v kroužku zájmového pletení, vyšívání, háčkování a paličkování.
O týden později by na gymnastické řady měl navázat souvislejší parkur o několika skocích, s dvojskokem a několika kombinacemi....
Nejen, že se vaše nejhorší obavy naplní, ale skutečnost je ještě několikanásobně předčí.
Celá doba opracování probíhá v zoufalé snaze koně alespoň trošku zpacifikovat: „cválám rád, a je to na mně doufám znát..." .
Jednotlivé skoky se ještě dají uznat jako „relativně korektně projeté už z obratu", ale při nájezdu do první distance už zdálky vidím, že to prostě nevychází. Následuje zoufalá, samozřejmě úplně marná snaha vzít koně alespoň trošku zpátky...
Trenér: „kdybych to po tobě chtěl takhle najet schválně...budeš mi tvrdit, že to NEJDE". Znovu.
Trenér si drží hlavu a s dodatkem : „asi potřebuju psychiatra" mi oznámí, že si myslel, že není technicky možné něco najet dvakrát úplně stejně blbě. Očividně to možné je.
A pak nastává ten stav ÚPLNÉ rezignace. Jak už kdysi velice trefně popsala moje kamarádka při jiné příležitosti, nastává ten moment, kdy mám 100 chutí afektovaně se plesknout rukou do čela, zasalutovat a omdlít.
Trenér si utírá pot z čela a prohlašuje, že zestárl o deset let.
Příprava parkurového koně je totiž věc nevyzpytatelná, nepředvídatelná a nevypočitatelná. Je dobré mít alespoň dvouletou praxi v jakémkoli oddělení blázince, případně protiteroristický výcvik. Dostatečnou dávku antidepresiv, dva až tři kvalitní psychiatry „na drátě" , případně neustále připraveného panáka „něčeho ostřejšího na uklidnění".
A jestli čekáte zásadu č. 6, těžko na cvičišti, lehko na bojišti, tak ta neplatí.:-)
Připojené obrázky
Připojené články
| 08.02. 2011 13:00 | Příprava na sezónu: Kdy, kde, proč, jak… trénovat |
| 10.02. 2011 09:00 | Příprava na sezónu: vytrvalost |
| 15.02. 2011 05:00 | Příprava na sezónu: westernové disciplíny "all around" |
| 17.02. 2011 05:00 | Příprava na sezónu: reining |
| 22.02. 2011 05:00 | Příprava na sezónu: drezura |
| 24.02. 2011 05:00 | Příprava na sezónu: dostihy |
Ohodnoť článek:
1 2 3 4 5
Čím více bodů, tím lepší hodnocení.
Linkuj na:
Naši partneři
-
EQUISERVIS spol. s r.o.
Servis pro vás a vašeho koně.
www.equiservis.cz
info@equiservis.cz
+420 257 316 782
-
-
Copyright (c) 1997 - 2011 EQUICHANNEL.cz - ISSN: 1213-0737
E-mail: info@equichannel.cz
EQUICHANNEL.cz je členem internetové reklamní sítě OUTDOORNET
Komentáře
rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře
Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího
Teda jedné pasáži fakt nerozumím :-)
12:09 - 16. 03. 2011Dobrý, je to asi všude podobné. Ale teda pasáži "zatímco pot ze mě stříká a pohlavní orgány lítají vzduchem jako vlaštovky" fakt nerozumím. Nešlo by to nějak dovysvětlit. Patří to také k přípravě koně? .-))
zajisté
12:52 - 16. 03. 2011Reaguje na 1.
Je to jedna z nevyhnutelných a velmi důležitých částí. Většinou spontánní a bezprostřední :-) Její hlavní úkol spočívá v ulevení si a odstranění nahromaděného vzteku. Bohužel má i svoje stinné stránky, které spočívají v mravním pohoršení mládeže, nacházející se v bezprostředním okolí.
Smutné
13:07 - 16. 03. 2011Mně to nepříjde k pobavení,spíše hodně smutné.
Nechápu,jak se tímhle může jezdec chlubit.Být jím,zalezu hodně hluboko pod zem a né,že se ještě budu chlubit tím,jak koně nezvládám.
Vynikající !!!
13:25 - 16. 03. 2011Opravdu jsem se při čtení článku už hodně dlouho tak nepobavil, jako u tohoto.. Na rozdíl od ThreePigs se domnívám, že to je velmi zábavné a kdo nezažil, nepochopí :-)) Naopak se v tom, alespoň částečně, shlédne spousta z nás..
Rozhodně nikam nezalézej, byla by to ohromná škoda..
Ajeje...
13:33 - 16. 03. 2011Reaguje na 3.
Máme tušení, co znamená slovo \"fejeton\" či \"sarkasmus\" ? Asi ne, že :-)
Doporučuji slovník cizích slov.
???
13:35 - 16. 03. 2011Reaguje na 5.
Spíš se už Lavera opakuje...je to pořád to samé.
reakce
13:43 - 16. 03. 2011Reaguje na 5.
Bohužel vím co je to fejeton.
A taky bohužel z diskuzí vím,že u tohodle fejetonu se zakládá na pravdě,což je to smutné.
;-)
13:51 - 16. 03. 2011Reaguje na 7.
Kliiiid, tak divoké to asi nebude ;-) Btw. s trochu snahy takový fejeton napíšu i o svých koních, kteří jsou celkem přijemně jezditelní :-) Kdybych vypíchla jejich necnosti a trochu bych je rozvedla, tak mě tady asi sežerete :o)
smutné??
14:00 - 16. 03. 2011Reaguje na 7.
Mně to tedy smutné rozhodně nepřijde. Jelikož vím, že je bráno s nadsázkou, Lavera sama se dře s koňmi, na které by hned tak někdo jiný nesedl, notabene aby s nimi přelezl S parkur. Krom toho každý by dovedl napsat něco v podobném duchu, neříkej, že Tobě kůň nikdy nic neudělá, nezkusí, neposkočí, nezaraduje se.. to už musí být stroj.
pro jistotu upřesnění
16:05 - 16. 03. 2011Reaguje na 2.
Hmm, myslím tady, že nikoliv "pohlavní orgány" nýbrž "druhotné pohlavní znaky" lítají vzduchem. Což ale ve výcviku koní výnamně diskvalifikuje mužskou část populace, protože žádnými druhotnými lítacími pohlavními znaky nediskoponují. Obávám se, že feminizace zašla příliš daleko :-))
re pohlavní orgány a druhotné pohlavní znaky
16:20 - 16. 03. 2011Myslím, že v tomhle případě lítá obojí, a pokud Lavera sedí zrovna na jedinci samčího pohlaví, vsadila bych se, že muži zdaleka nejsou diskriminováni:-D
:-))
16:26 - 16. 03. 2011Jo, pak se tedy naskýtá otázka, jestli to co Lavera priježďuje je kůň :-))
téma
16:30 - 16. 03. 2011Reaguje na 6.
Tenhle článek byl na přání, je to v podstatě opakování toho, co už v různých obměnách publikováno bylo v předcházejících fejetonech, pouze se tentokrát vztahuje k aktuálnímu tématu \"příprava koně na sezonu\".
...
16:40 - 16. 03. 2011Reaguje na 13.
Aby byl seriál kompletní, ( publikována byla příprava koně na drezuru, na vytrvalost, na dostihy)... chyběla příprava parkurového koně, a na poslední chvíli odřekl autor, který ji měl napsat.
Upozorňovala jsem předem, že jsem v psychickém rozpoložení (poté, co se mi kůň vyválel se sedlem, jehož pořizovací cena byla vyšší než pořizovací cena koně), a že nezaručuji, že 3/4 textu se nebude týkat detailní porážky koně a následného zpracování masa.
Pěkné
16:45 - 16. 03. 2011Děkuji za zábavný fejeton, moc mi to zpříjemnilo deštivé odpoledne :)
vtipné
17:10 - 16. 03. 2011Já bych se nad tímto článkem nikterak nepohoršovala,ba naopak :)) takhle dobře jsem se dlouho nepobavila :) a kdo říká,že to u něj vypadá po zimě (bez práce v hale) jinak,tak kecá nebo se za to stydí ;-)
:-))
17:43 - 16. 03. 2011Ani jsem si nevšimla že mi lavera chodí jezdit koně...:))
:D :D :D :D :D
18:03 - 16. 03. 2011Reaguje na 3.
"Mně to nepříjde k pobavení,spíše hodně smutné.
Nechápu,jak se tímhle může jezdec chlubit.Být jím,zalezu hodně hluboko pod zem a né,že se ještě budu chlubit tím,jak koně nezvládám."
... píší ti, kteří mají pohodové, bezproblémové a nekonfliktní koně, zatímco my ostatní, co jsme v obraze i prakticky, si s úlevou řekneme "ještěže můj magor není takový magor, jako ten laveřin".
A mě bolí břicho, a není to ze zaražených prdů. A pak že smích uzdravuje! :D
=D
19:02 - 16. 03. 2011Konečně něco pro zasmání, jsem ráda, že se tu objevil zase jednou takový článek.
A nejlepší:
\"proč...bože...PROČ zrovna já...\"
Zásada č. 5 - pán Bůh nepomůže
dokonalé =D
Vynikající...
21:13 - 16. 03. 2011Takhle jsem se už dlouho nezasmála... Bohužel se v jistých situacích vidím... :D Moc dobrý fejeton...
všude stejné
21:14 - 16. 03. 2011„... a furt se mi budeš opírat do ruky.... a furt se mě budeš snažit vozit jako špinavý prádlo..."
tak to už jsem taky někde slyšela :-)
pro autorku
22:00 - 16. 03. 2011Vy znáte mého koně??? Naprosto neskutečné, jak Váš fejeton sedí na tu moji rezavou obludu!!! Věta od věty, bod od bodu, vše se shoduje s naší jarní přípravou. Velice mě tento článek pobavil a zlepšil mi chuť k dalšímu trápení v podobě tréninků, jsem ráda, že v tom nejsem sama:-)
Super
22:01 - 16. 03. 2011No veru ani ja som sa uz takto dobre dlho nezasmiala, super clanok, gratulujem.
A skuste to prekladat cudzincom!! :-)
pochvala :)
22:36 - 16. 03. 2011Skvělé, dlouho sem se tak nezasmála :) a ryzák je skutečně diagnóza, to sama potvrzuji :)
:-D
23:37 - 16. 03. 2011"rozdíl mezi jezdcem optimistou a jezdcem pesimistou je zhruba 45 minut"
Tak to je asi nejpravdivější tvrzení :-D :-D
to threepigs
06:21 - 17. 03. 2011Reaguje na 3.
(...)Mně to nepříjde k pobavení,spíše hodně smutné.
Nechápu,jak se tímhle může jezdec chlubit.Být jím,zalezu hodně hluboko pod zem a né,že se ještě budu chlubit tím,jak koně nezvládám.(...) absolútne nerozumiem, nevieš to trochu rozviesť?
ryzák
08:48 - 17. 03. 2011" Exemplárním příkladem je můj ryzák (přičemž mi několika lidmi nezávisle na sobě bylo sděleno, že „co je rezavý, je pánembohem označený" a že „ryzák není barva, ale diagnóza" ) " <---- NAPROSTÝ SOUHLAS!! TAKÉ MÁM RYZÁKA CO JE PÁNEMBOHEM OZNAČENÝ ... JINAK SKVĚLÝ ČLÁNEK MOC JSEM SE POBAVILA..A JSEM RÁDÁ ŽE V TOM NEJSEM SAMA ;)
SUPER!!!
09:09 - 17. 03. 2011Při čtení jsem se smála, až jsem se za břicho popadala!!!! Skutečně podobnost čistě náhodná!!! Jsem ráda, že někdo má naprosto stejné problémy jak já. A ta poznámka k rezavé barvě koně.......„co je rezavý, je pánembohem označený" a že „ryzák není barva, ale diagnóza"...............asi si tuto skutečnost budu muset konečně přiznat a nepřemýšlet, kde dělám pořád chybu já!!!! Už mi bylo několika trenéry zděleno, že kobyla je magor!!! A jak pravila kamarádka...........mám pocit, že tě chce při každém skoku zabít. Jen doufám, že potomek nebude po mamince. Vypadá to nadějně.........má HNĚDOU barvu!!!! Tak ti přeji hodně zdaru v přípravě a na závodech. A mysli na to, že nejsi v tom sama!!!!
Ps.: Děkuji za hezký článek
výborné
13:24 - 17. 03. 2011Děkuji za perfektní fejeton. upřímně, člověka to povzbudí, že v tom není sám a že vždy, když opakuji, že už si v životě nepořídím zrzavýho koně a ještě k tomu araba, tak nejsem od pravdy daleko =)
perfektní
14:01 - 17. 03. 2011Reaguje na 18.
Už sem se dlouho takhle nezasmála :) úžasnej článek...úplně v tom vidim toho svýho koňskýho uličníka.
Jinak naprosto souhlasím s 18. komentářem...prostě vy co máte koně, který chodí skvěle dopředu, nevymejšlí blbiny a poslouchá na slovo, nepochopíte nás, kteří mají koníky sičáky( já osobně jsem ráda, že je můj kůň takovej jakej je - nikdy se v sedle nenudím a on pokaždý vymyslí nějakou novou blbinu) :)
nejen ryzák je diagnoza:-)
15:53 - 17. 03. 2011Aaaa Lavero, zase jsem se zasmála, díky. Jen bych dodala, že nejen ryzák, ale i šiml může být diagnoza:-) (tedy objevil se tu v komentářích i hnědák). Jsem na tom stejně, snad jen s rozdílem, že si často v terénu vybírám strom či větev, na kterých asi skončím.
Snad ti to pomůže - i tihle blázni se věkem trochu zklidňují:-), už to není, co to bývalo před 3-4mi lety. I těch ibalginů mám teď v sobě méně:-).
Vlaďka
PS: drž se, nedej se ničím zviklat - on ti to fakt vrátí (ani já tomu před 3mi lety nevěřila).
Paráda
11:55 - 18. 03. 2011Dlouho jsem se tak nepobavila!!Jakožto majitelka ryzáka a ještě navíc bývalého dostiháka se dovedu vžít!!
pro karola
17:21 - 21. 03. 2011No ono je to jednoduché... pokud se něco NEDAŘÍ, NEDAŘÍ a NEDAŘÍ, tak to tak nějak vnuká otázku, jestli není chyba někde jinde než v koni. Jistě, kůň se musí naučit... ale jestli popisovaný styl má být systematickou a přínosnou přípravou koně, pak člověka tenhle článek docela děsí.
Nekamenuju tím laveru ani její jezdecké umění - ani jedno neznám a netroufám si soudit - nicméně z popsaného jsem já osobně získala pocit, že by prospělo zařazení cviku "jít se chvíli projít, dát do maštale a zítra bude líp".
Tolik můj dojem z článku (!!!!). Z ničeho jiného.
PS - pro koňáky asi "super", jak tady čtu hodnocení, ovšem pro začátečníky těžko pochopitelné, a pro koňoneznalé je to literární katastrofa. Omlouvám se. Článek je nečtivý, nesrozumitelný, vtipy mi příliš jako vtipy nepřišly. Hlavně ty asi stokrát ohrané. Alias "zpívám rád..." Ale přežila bych to, všechno co čtu nemusí sršet humorem na každé řádce... Ale vyznat se v souvětích přes čtyři a více řádků a jednou přes celý odstavec, to prostě nešlo bez usilovného soustředění a hledání o čem že je to vlastně řeč. Takhle si fejeton zrovna nepředstavuju.
...
17:56 - 23. 03. 2011Reaguje na 33.
:-) o.k. beru na vědomí a změní žánr.
Odteď už jen samá láska a souznění. Věty jen holé. Souvětí jen v případě, že pujde o lyrický popis krajiny. Mácha hadr.
...
18:13 - 23. 03. 2011Reaguje na 33.
Právě že ne.
Článek je i přes občasnou konstrukční nesrozumitelnost velmi čtivý a o nic méně vtipný. To je ryze o specifickém typu humoru, který ne každý umí racionálně vstřebat (což je samozřejmě pro život irelevantní).
Chápala bych podobné výtky v literární soutěži, stejně jako mi hlava nebere kategorizace na koňáky, začátečníky a koňoneznalé. Jak se ke článku dostanou koňoneznalí?
Recese a nadsázka okořeněné černým humorem prostě táhnou víc, než dojáky "dokázala jsem to!" A pokud se v tom čtenář najde a zasměje se tomu, splnilo literární dílo svůj účel, i přes drobné stylové vady.