Fantastické výsledky. Divocí koně ve východních Čechách pomohli vzácným rostlinám, broukům i ohroženým druhům vodních ptáků

3. 08. 2018 14:00

Obrázky: 1

Autor: Tisková informace Foto: Alice Janečková Rubrika: Různé Počet přečtení: 262 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Již přes sedm měsíců spásají divocí koně z Exmooru dvě přírodně cenné lokality ve Východních Čechách. V lokalitě Na Plachtě v Hradci Králové koně pomáhají pečovat o teplá písčitá stanoviště a rákosiny, v Ptačím parku Josefovské louky nedaleko Jaroměře spásají vlhké louky. Dosavadní výsledky jsou pro přírodu i její obyvatele přímo fantastické – pochvalují si ochránci přírody.

Dvě skupiny exmoorských koní pocházejících z pastevní rezervace ve středočeských Milovicích se podařilo do východních Čech dovézt v lednu letošního roku díky úzké spolupráci státní organizace – Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, vědců a nevládních organizací Česká krajina, Český svaz ochránců přírody JARO Jaroměř a České společnosti ornitologické.

Od našich kolegů z Milovic jsme věděli, že efekt přirozené pastvy původních druhů kopytníků se pozitivně projeví spíše až za několik let, a proto naše očekávání v prvních měsících pastvy nebyla příliš veliká,“ vysvětluje David Číp z Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř, který byl jedním z hlavních strůjců návratu divokých koní zpět do východních Čech. A s úsměvem doplňuje: „Ale to, co jsme zatím viděli, nám doslova vyrazilo dech, protože za první půlrok pastvy je pozitivních výsledků už celá sbírka!

První, co jsme zaznamenali, byl postupný nárůst brouků vázaných na trus – takzvaných koprofágů,“ doplňuje zooložka Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Blanka Mikátová. Tito brouci mají v přírodě velmi důležitou funkci, ale jejich populace byly zdecimovány vlivem častého používání veterinárních přípravků proti vnitřním parazitům u domácích zvířat. Takzvaná antiparazitika jsou pro hmyzí rozkladače trusu toxická. Některé druhy z naší přírody proto vymizely úplně, jiné balancují na hraně přežití a čekají na zázrak. A ten přišel! Trus divokých koní je totiž každý měsíc vyšetřován parazitology a ti nasazují přípravky teprve tehdy, když je to opravdu nutné. A pokud je jich výjimečně třeba, používají se pouze antiparazitika šetrná k broukům. Díky tomu byl u obou východočeských stád postupně nalezen i takový broučí klenot, jako je drabčík huňatý, přičemž pro obě lokality jde o návrat tohoto druhu po mnoha letech.

Další skupinou živočichů, která začala na přítomnost koní pozitivně reagovat, byli ptáci v Ptačím parku Josefovské louky. „Čím více rostla na jaře tráva, tím jasněji byly patrné rozdíly šetrně pasených a nepasených míst,“ vysvětluje správce Ptačího parku České společnosti ornitologické Břeněk Michálek, kterému se podařilo prosadit myšlenku kombinace pastvy divokých koní s ochranou ptáků. Pasená místa totiž doslova hýřila hejny ptáků.

První kdo začal koně „pást“, byli konipasi, brzy se přidala hejna špačků, kteří se dokonce vozí na koňských hřbetech jako ptáci klubáci kdesi v Africe. To hlavní ale přišlo, když začal jarní ptačí tah. Na koňské pastvině jsme každý den mohli pozorovat někdy až stovky racků, spolu s hejny až desítek bahňáků různých druhů a mezi tím vším si důstojně vykračovali čápi bílí i černí, volavky a dokonce i jeřábi popelaví. Nakonec to dopadlo tak, že když tráva ještě více povyrostla, byla naprostá většina ptáků právě na pastvině s divokými koňmi a dokonce tam pak někteří vzácní bahňáci začali hnízdit,“ neskrývá velké nadšení Břeněk Michálek.

Přirozená pastva probíhá jinak než klasická pastva hospodářských zvířat. Divocí koně z Exmooru na rozdíl od běžných plemen domácích zvířat ochotně spásají i hrubé a špatně stravitelné traviny, v zimě i loňskou stařinu, aniž by to ohrožovalo jejich zdraví. Druhý rozdíl je v hustotě zvířat na hektar. Je daleko menší, než bývá obvyklé. Díky tomu jsou pastviny s původními kopytníky i daleko členitější a pestřejší, protože kromě zdupaných a intenzivně spasených ploch, kde ptáci rádi hledají potravu, je zde i dostatek míst pasených méně nebo vůbec. Tam ptáci nalézají bezpečně ukrytá hnízdiště.

Během léta se naplno projevil další pozitivní efekt přirozené pastvy nárůstem početnosti denních motýlů včetně vzácných druhů modrásků. Josef Rusňák - vedoucí Východočeského střediska Agentury ochrany přírody, které návrat divokých koní v Královéhradeckém kraji pomáhá financovat, vysvětluje proč: „Celoplošné strojové kosení totiž decimuje hmyz, včetně tolik důležitých opylovačů, protože je v krátkém čase připraví o všechny zdroje nektaru, i rostlin pro kladení vajíček a vývoj larev. Právě proto se ochránci přírody snaží kosit louky takzvaným mozaikovitým způsobem, tedy postupně v pruzích či šachovnicích. Nebo nejlépe ještě složitěji, kdy se snaží cíleně s využitím ručních kos potlačovat agresivní druhy trav ve prospěch kvetoucích bylin. Ale to, co dokáže pastva divokých koní z Exmooru, nedokáže ani parta nejschopnějších botaniků na malé ploše, natož pak aby to stejně kvalitně zvládli na plochách mnoha hektarů.

Použití divokých koní pro velké plochy porostů si nemůže vynachválit. „Podobně jako v Milovicích se i na východě Čech potvrdilo, že divocí koně z Exmooru přednostně spásají právě agresivní druhy trav. Z hustého vysokého trávníku tak kvetoucí byliny, kterým se cíleně vyhýbají, doslova vypreparují. Pastviny díky tomu nepřeroste agresivní vegetace a motýli i celá řada dalších opylovačů včetně včel, čmeláků nebo pestřenek má k dispozici neustále kvetoucí louky plné potravy,” dodává Josef Rusňák.

V ptačím parku se díky tomu podařilo přímo na pastvině zjistit vzácné modrásky bahenní, i když je na stejné ploše ještě loni zoologové nenašli. Důvodem tehdy bylo právě celoplošné strojové kosení všech zdejších luk, jehož vlivem zde motýli přežívali jen v nízkých počtech, a bylo je velmi snadné přehlédnout. Také na hradecké Plachtě odhalil biologický výzkum hojné počty celoevropsky chráněných druhů modrásků, včetně vzácného modráska očkovaného, jehož výskyt tam byl zjištěn i v minulosti.

Východní Čechy se staly prvním místem v České republice, kde se používá přirozená pastva na mokřadních loukách, v rákosinách nebo na písčinách. Máme pochopitelně radost, že naši východočeští kolegové jsou zatím z výsledků pastvy divokých koní nadšení a hlásí nám jednu vynikající zprávu za druhou. Divocí koně tak pomáhají alespoň na několika místech v republice zvrátit negativní trend vývoje krajiny, kdy ze všech stran slyšíme, jak mizí motýli, žáby, ještěrky i ptáci. O to více nás těší, že úsilí, které jsme zatím věnovali snaze o návrat velkých kopytníků do naší přírody, nebylo marné,“ uzavírá Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v roce 2015 přivezla první stáda divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů do středočeských Milovic.  

Návštěvníci si výsledky pastvy divokých koní včetně bylin, které divocí koně „vysvobodili“ z hustých porostů agresivních trav, mohou osobně prohlédnout v Hradci Králové přímo na pastvině. Část dosud pasené plochy je nyní k dispozici všem návštěvníkům této unikátní přírodní památky, protože divocí koně v těchto týdnech využívají jinou část areálu.

Pastva velkých kopytníků je nevhodnějším způsobem péče o plochy o mnoha desítkách či stovkách hektarů. Tam státní ochraně přírody umožňuje výraznou úsporu finančních prostředků nebo jí dává možnost postarat se o plochy, na jejichž záchrany by jinak peníze nebyly vůbec. Naopak menší plochy o rozloze několika hektarů je třeba dále udržovat s pomocí aktivního managementu. Obě metody si tak nekonkurují, ale doplňují se na místech s odlišnou rozlohou. 

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz. 

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: