Falešné shromáždění

5. 12. 2011 05:00

Obrázky: 29

Autor: Theresa Sandin Foto: archiv autorky Seriál: Sustainable dressage Zdroj: SustainableDressage Překladatel: Dominika Švehlová Počet přečtení: 15440 Počet komentářů: 17 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Vyhrávají nejvyšší drezurní soutěže koně, kteří jsou skutečně shromážděni? Výzkumy zjistily, že ne. Ale proč to tak je - proč rozhodčí dají nejvíce bodů koním, kteří jen máchají nohama a z klasického držení těla či pohybu nemají skoro nic? Theresa Sandin přináší zajímavý pohled na moderní pojetí drezury a toho, co se nám na koních skutečně líbí.

sd logo

Usilujeme o shromáždění. V drezuře každý mluví o shromáždění. Jsou napsány celé knihy na téma shromáždění. Ale co to je? No, názory se liší. Ale o co vlastně jde: představuji vám svůj názor na to, co shromáždění není - a proč. Falešné shromáždění.

Relativní vs. absolutní vzpřímení

Korektní piafa s relativním vzpřímením celého předkuRelativní

Je třeba si ujednotit názvosloví. Relativní znamená, že něco je nějaké „vzhledem k" něčemu jinému. V našem případě se jedná o relativní rozdíl mezi předním koncem koně a jeho zádí.

absolutní vzpřímení krkuAbsolutní

V tomto případě to nezávisí na „srovnání" k něčemu jinému, ale pouze k sobě samému. Absolutní vzpřímení je tedy vzpřímení předku, je to třeba to, kdybyste zvedli koně za kohoutek jeřábem. Kohoutek se zvedl ve srovnání s tím, kde byl, než se zvedl.

absolutní vzpřímení krkuTakže co z toho je správné, pokud budeme mluvit o klasické drezuře? Má odpověď nebude tak jednoduchá, jak byste si mohli myslet! Je snadné se naučit čtením drezurních knih, že předek by měl být výš než záď, že kůň má být „do kopce". Dále se pak lze dočíst, že korektní zvednutí předku vlastně není zvednutí předku, ale snížení zádě. Zadní končetiny se ohnou a tím záď poklesne. Kohoutek zůstane stejně vysoko, jako předtím, ale bude najednou výš, než záď. Bude relativně vzpřímený ve srovnání se zádí. Relativní vzpřímení.

Takže si vezměme hůlkovou míru a koně změříme. Pak ho necháme korektně piafovat a během toho ho opět změříme. Bude stejně vysoký? No, kromě toho, že to bude těžké určit, protože kůň při piafování se trochu hýbe, bych řekla, že bude v piafě vepředu vyšší, a to i bez srovnání se zádí. Kůň vysoký 162 cm bude mít v piafě 163 cm. Předek skutečně bude v absolutním vzpřímení.

kostra celé přední končetinyzávěs hrudního koše koně zepředuDobře, pokud je cílem relativní vzpřímení, snížení zádě, takže kohoutek vypadá vyšší, tak co je pak toto? No, je to vedlejší produkt shromáždění. Zadní končetiny nesoucí zatížení odlehčí trochu předním končetinám a předek se trochu zvedne. Je to možné díky způsobu, jakým mají koně spojené přední končetiny k trupu. Vysvětlím to...

Přední končetiny nejsou spojené s trupem žádným kloubem. Samozřejmě se nacházejí klouby mezi předloktím a pažní kostí a mezi pažní kostí a lopatkou. Někteří lidé si myslí, že pažní kost a lopatka jsou už součást trupu koně, ale hned si to budete představovat jinak. Kresba vpravo ukazuje kostru koně při pohledu zepředu. Lopatky jsou žluté, pažní kost zelená a předloktí je modré. Hrudní koš je na této kresbě také modrý, vy ho ale jistě od předloktí odlišíte. Červené části jsou svaly, na nichž hrudní koš koně spočívá. Jsou na některých místech posílené šlachami. Kůň nemá klíční kost.

plochá, svázaná piafaObrovské pohyby předních končetin bez shromážděníNyní je jasnější, že pokud se předním končetinám odlehčí od zatížení, hrudní koš možná nebude spočívat takovou váhou v závěsu a kohoutek se může trochu zvednout. Je to dokonce tak, že pokud piafujete korektně na koni vysokém 162 cm a změříte ho poté, co jste ho zastavili, bude stále vyšší. Je to proto, že svalům závěsu hrudního koše mezi lopatkami se předtím trochu odlehčilo od zátěže a ony získaly určitý tonus, kterým hrudní koš drží. Pokud máte koně podvyživeného a především pokud mu nedáváte napít, může se mu kohoutková výška o pár centimetrů snížit, protože svaly pletence ramenního nedokážou držet hrudník pořádně.

Takže ve shromáždění kůň zvedne předek relativně vzhledem k zádi, ale také absolutně ve srovnání s jeho normální kohoutkovou výškou. Je to proto, že záď se trochu sníží a takto odlehčený předek se trochu nadzvedne. Dochází k oběma změnám, ale samozřejmě snížená záď, ohnuté a zatíženější klouby zadních končetin jsou příčina a zvednutí předku je následek.

Moderní drezura - není všechno zlato, co se třpytí...

Obrovský pohyb předních nohou bez shromážděníNedávno se vědci pokusili prokázat, že shromáždění vlastně není posunutí váhy dozadu na zadní končetiny. Bylo to pravděpodobně proto, že se dívali na údajně shromážděné koně a správně zjistili, že skutečně nepřesouvají žádnou váhu dozadu, aby odlehčili předkům. (Nejznámější z toho je studie Dr. Clayton založená na výkonu Rembrandta na olympijských hrách.) Ale oni se přitom nezarazili, aby se zeptali:

„Hej, tito koně nepřesouvají váhu dozadu. Jak je to možné?"

Olympijská pasážSpíš si pomysleli, že:

„Protože jezdci vyhráli soutěž, při níž je shromáždění nesmírně důležité, koně museli být shromáždění. Pak tedy shromáždění nemůže být přesunutí váhy dozadu, protože oni nepřesunuli váhu dozadu. Takže pojďme zjistit, co je to shromáždění."

Tento logický kotrmelec je podpořen silovými destičkami a elektrodami, počítači a laboratorním zařízením, aby se změřilo to, co lze vidět pouhýma očima - koně předvádějí cviky na předku. Vše je zaznamenáno do poslední unce.

„Generál salutuje vepředu, ale za ním nejde žádná armáda“.Nezastavili se a nezamysleli, hej, možná jsou naše data chybná? Možná Rembrandt není nejshromážděnější kůň, který byl kdy natrénován na GP, a možná vyhrál pro jiné kvality, než je shromáždění?

Zapomněli, že drezura je složitá věc. To není jako krasobruslení, kde můžete za pomoci kamery zjistit, zda bruslařka vyskočila a otočila se okolo své osy o 720 stupňů, jak tvrdí, a pak si to vryjete do paměti a budete schopni říct, zda i ostatní bruslaři to udělali stejně. V drezuře obvykle nespočívá výsledný úspěch na měřeních. Je určován dojmem. Samozřejmě kůň dělá obrat o 720 stupňů, pokud předvádí dvojitou piruetu, ale to je právě ta část, kterou je snadné vidět. Hůř už jsou vidět kvality, které měl výcvik propůjčit jeho chodům a rovnováze.

naprosto rozpojenéNapříklad:
Kůň vypadá, že prodloužil klus, protože lze zcela jasně vidět, jak se jeho přední končetiny s každým krokem zvedají až do horizontální roviny. Budu potřebovat zpomalený film, abych byla schopná říct, že zadní končetiny se na tom vůbec nepodílejí. Skutečně, někdo bude potřebovat videokameru, aby vůbec mohl sledovat zadní končetiny, aspoň podle toho, jak mluví komentátoři v televizi.

V souvislosti s použitím elektronického vybavení k nějakému měření faktů v drezuře udělala Dr. Clayton později určitý pokrok, a to s pomocí klasického trenéra/jezdce Paula Belasika. Následující text je ze záznamu jedné jeho lekce z roku 2003:

Korektně vzpřímená piafa„...Také mluvil o spolupráci s Dr. Hilary Clayton se zátěžovými destičkami. Nechala na nich piafovat několik koní na mezinárodní úrovni GP a také nechala pana Belasika dělat na nich piafu a levádu. Zátěžové destičky měří sílu, jakou se každé kopyto odráží od země. Výsledky jí řekly, že většina koní bouchne dolů svými plecemi, aby zvedli přední končetiny, místo aby nesli více váhy zadními končetinami. Pan Belasik prozradil, že byl velmi nervózní, co ukážou zátěžové destičky, když na nich dělal piafu a pak levádu on. Řekl, že pokud ukážou, že se kůň odráží do levády předníma nohama, pak vše, čemu věřil a na čem pracoval 30 let, bylo špatně. Destičky však ukázaly, výrazně v levádě, že kůň zvedl předek tím, že přesunul více váhy dozadu. I při piafě ukázaly více tlaku vzadu a odlehčení vepředu v přechodu mezi shromážděným klusem a piafou. Je nutno říct, že se mu ulevilo, že měl pravdu. Tak se prokázalo prostřednictvím vědeckého výzkumu, že schopnost udělat piafu snížením zádě a přesunutím váhy dozadu je skutečná a proveditelná. Že horizontální piafy, které vídáme v drezurních obdélnících, jsou výsledkem toho, že se kůň vzepře svými předními končetinami proti zemi."

Přehnaný pohyb předních končetin s neodpovídající akcí vzaduNe příliš mnoho současníků, kteří jezdí/trénují/hodnotí drezuru, vidělo korektní ježdění v klasické instituci nebo jen velmi dobrého jezdce jezdícího koně korektně v dobré rovnováze a prostupnosti. Aby je porovnali s moderními teplokrevnými plemeny koní, která jako by byla schopná zvednout přední kolena až ke své bradě bez ohledu na rovnováhu.

Přehnaný pohyb předních končetin bez odpovídající akce vzaduA nejlepším příkladem druhých jmenovaných je německý vestfálský valach Farbenfroh. Nevím, jaký trénink má tento konkrétní kůň za sebou, takže nemůžete říct, že jsem zaujatá. Také mám ráda vestfálské koně jako jakékoli jiné, a zbožňuji ryzáky, takže neříkejte, že toho koně prostě nemám ráda. Náhodou si myslím, že má velký talent.

Nadměrný pohyb předních končetin v piafě na předkuRozhodčí se mnou souhlasí. Přijde a vpluje do oslnivého prodlouženého klusu na diagonále, jaký jste nikdy předtím neviděli. Aspoň co se týče předku. Fakt, že zadní končetiny se vlečou a pohybují se nesynchronizované s předními, nerovnoběžně s nimi, a že kůň má nízko hlavu a za kolmicí, leží v udidlech, to nelze vidět přes tu brilantnost vysokých bílých ponožek na předních nohách, které vykopávají až do vodorovné roviny.

Nadměrný pohyb přední končetiny, prohnutý hřbet a zaostávající zadní končetinyV mé knize, způsobem, jakým jsem byla já učená, se kůň musel nejdříve shromáždit, než mohl prodloužit, protože jinak se jenom hodil na předek a strkal se dopředu zaostávajícími zadními končetinami. Ona enormní a fantastická gesta předníma nohama jsou něco, co bylo považováno u tohoto koně za výhodu a na co se soustředilo, stejně tak i u jiných moderních sportovních koní. A očividně po právu. Zdá se, že to rozhodčí ocenili. Není nutné unavovat koně zbytečnými shromažďujícími cviky... A to neplatí jen pro Farbenfroha.

Nadměrný pohyb přední končetiny a trojúhelníková piafaTento druh úspěšných gest předních končetin nepochází z aktivní zádě, která odlehčí předek. Kůň pouze musí zvednout na nějakou dobu jednu přední nohu a pevně ji podepírat druhou, přetíženou přední nohou. Talentovaný kůň dokáže přední nohu vymrštit skutečně vysoko. Ve skutečnosti pouze potřebuje mít vzpřímený krk, takže jeho týl bude daleko od předloktí, protože svaly, které zvedají předloktí, se upínají k týlu.

A tak tady máte vše - týl je vysoko, přední nohy impozantně vysoké a vy vypadáte miliónově. Pokud se pouze díváte na zvednuté nohy předního konce, samozřejmě. Pokud se díváte na přední nohu na zemi, nebo na zadní nohy, nebo, Bůh odpusť, zadek, uvidíte zcela jiný obrázek.

Držet nahoře silou

Někdo si myslí, že jen hlasitě kritizuji rollkur a zarolované krky koní. Ale pokud je něco, co skutečně nesnáším, pak je to to, když silní jezdci s dvojitou uzdou už ze zvyku táhnou krk koně co nejvíce nahoru a dozadu, ve jménu shromáždění. To je to nejškodlivější držení těla, které může kůň s jezdcem na hřbetě zaujímat. To ho žádným způsobem neposiluje a nečiní z něho lepšího jezdeckého koně - pouze to způsobuje zbytečnou zátěž na jeho přední nohy, na oblast týlu, základnu krku, hřbet pod sedlem a hlezna.

Hlava a krk držené nahoře silouNěkteří koně to podle všeho zvládají. Přinejmenším se nesesypou. Dokonce si vybudují hodně svaloviny. Poměrně málo závodních koní má nadměrně vyvinuté plece ve srovnání se zádí. Není divu, šlachy jejich předních končetin asi zesílí, aby se vyrovnaly s tímto stresem, podobně, jako trénink na tvrdé zemi může posílit přední končetiny a šlachy dostihových koní, takže se tito koně nesesypou. Ale k tomu dojde pouze v případě, když se tělo „brání". A tak je to s končetinami. Ty mají důvod zesílit. Ale hřbet...

Hřbet nemá příliš velkou šanci v tomto držení těla. Je zatížený směrem dolů hmotností jezdce. Je pokleslý, jak jezdec táhne krk koně nahoru do vertikální pozice. Kůň nemá možnost používat krk, aby mohl zvednout přední část hřbetu. Nemá možnost používat krk, aby se mohl vůbec vybalancovat. Každá lapálie s rovnováhou způsobí, že hrudník poklesne ještě hlouběji mezi přední končetiny a hřbet se ještě více prohne.

Přirozená křivka páteře ve srovnání s křivkou, která vznikne, když je krk držen nahoře silouHřbet koně je zkonstruován takovým způsobem, že mu toto držení těla velmi ubližuje. Pod sedlem se zakřivení osy páteře uspořádá tak, že začíná vyklenutím v oblasti beder, které se směrem dopředu narovná, pak prohne dolů a končí vytočením krku nahoru v místě, kde páteř opouští lopatky.

Následkem toho je část páteře pod sedlem poměrně náchylná na nadměrné natažení (prohnutí), protože není, co by proti tomu působilo, kromě krku.

Držen nahoře a prohnutýS jezdcem na hřbetě je to první kloub, který „se poddá" tlaku. Pokud trénujete svého koně v natažené pozici dopředu a dolů (při níž se tento kloub vytahuje ven) a tak ho i zároveň posilujete, pravidelné ježdění není problém. Ale pokud místo toho táhnete krk nahoru, samostatně, pouze krk, pak se stanou špatné věci. Vše dohromady je pak pohroma.

Šíjový vaz je přetížený ve svém úponu a nad osou ve chvíli, kdy je kůň nadměrně ohnutý a takto držení silouKdyž se krk koně zvedá tak, že je až vertikálně nebo skoro vertikálně, hmotnost hlavy už není zavěšená z kohoutku na svalech horní linie těla. Místo toho tyto svaly táhnou krk dolů a hmotnost hlavy a krku tlačí přímo dolů do prvního hrudního obratle.

Hmotnost krku působí přímo dolů na tuto citlivou oblast, kde se nachází mnoho nervů vycházejících z míchy do předních končetin, svaly v dolní části páteře jsou ve skutečnosti to, co to vše drží pohromadě.

Tato oblast už tvrdě pracuje na tom, aby hýbala předníma nohama koně, a když je kůň na předku (což je norma, když se pohybuje s krkem drženým silově nahoře), tak také podepírají velkou část tělesné hmotnosti koně a jezdce.

Šíjový vaz je také bitý. Výběžek týlu působí jako páka, která táhne šíjový vaz dopředu a dolů, když jezdec táhne hlavu koně dolů a za kolmici. Tento vaz se omotá okolo krčních obratlů. To způsobuje extrémní stresy na jeho úpon a dochází k zánětu, kostnatění (tvorba kosti) v zadní části lebky. V samotném vazu se mohou vytvořit kostěné uzly a může mineralizovat (kostnatět) a stává se méně pružným. V jedné německé studii mělo tyto změny 80 % drezurních/parkurových koní, dokonce i ti, kteří nevyhledali veterinární pomoc pro problémy koně s týlem. Můžete si o tom přečíst v díle tohoto seriálu pod názvem Negativní následky rollkuru v odstavci Účinek na krk - šíjový vaz.

Znázornění moderní ideálů posunu zezadu a brzdění vepředu. Neobvykle špatné zobrazení sebenesení ve srovnání s další fotografiíDr. Hilary Clayton: „Drezurní trénink mění tyto základní vzorce brzdění a posunu. Zadní končetiny se stanou téměř výhradně odpovědné za posun, což souhlasí s naším tradičním pojetím. Role předních končetin však není taková, jakou bychom očekávali. Přední končetiny ztrácejí většinu ze své posuvné síly, místo toho více brzdí, což je kombinováno s nosnou silou předních končetin, aby se vytlačily lopatky a přední končetiny nahoru a dozadu. Proto je zvednutí předku mnohem více, než jednoduché snížení zádě, jedná se o aktivní proces, který přináší samotná akce předních končetin. Klíčovou komponentou je schopnost využít brzdné aktivity předních končetin, aby se vyprodukovalo sebenesení." (http://cvm.msu.edu/dressage/articles/mcpres/usdfbiom.htm#part4c)

Méně sunoucí, více nesoucí zadní končetiny – přední končetiny nebrzdíToto mínění je na škodu koním po celém světě. Svatá sunoucí akce zadních končetin je vynulována brzdnou silou předních končetin, aby se dosáhlo jakési „válečné" rovnováhy a pomalého nadnášeného pohybu podobného pasáži. Použití fotografie Cynthie Ishoy mluví za vše. (Nic proti Cynthii, všichni máme takové chvilky. Jde mi pouze o to, že tato fotografie neměla být použitá ke znázornění sebenesení!).

Na animaci vpravo, která je z olympiády v roce 1988, vidíme koně, který tlačí záď nahoru (nechává propadnout hřbet) svojí svatou sunoucí silou, zatímco předníma nohama brzdí, aby se dostal po pohybu podobnému pasáži. Pokud se místo toho na stejné animaci podíváme na koně, který méně sune a více nese, vidíme také rozdíl v použití předních končetin. Toto není o „protichůdných silách", je to o prodloužení podepírající fáze kroku (zatímco posouvající fáze se zkracuje) zadní končetiny s dobře ohnutými klouby, takže záď převezme na sebe větší zatížení.

Trénink oka

Některé výjevy jako by se člověku vryly do paměti a zůstaly v ní navěky. Já osobně mám takto vrytou zpomalenou sekvenci německého trakénského hřebce Kostolanyho, jak piafuje tím nejrytmičtějším a nejsilnějším způsobem, jaký jsem kdy viděla. Vidím to, jakmile zavřu oči. Zůstane se mnou jako nejvyšší cíl, o který usilovat. Tak může obrázek, nebo v tomto případě krátká videosekvence, skutečně ovlivnit vaše ježdění a vaše cíle. A platí to z obou stran - špatný obrázek vás může ovlivnit špatným způsobem.

piafa v podání figuriny koně fy. BreyerJe důvod, proč se obávám těch miliónů fotografií, log a obrázků zobrazujících nekorektní piafy, pasáže, prodloužení atd., které vídáte každý den. Pokud si vezmete 10 log společností nějak souvisejících s drezurou (a které mají koně v logu), budete mít 9, které zobrazují nekorektně provedené drezurní cviky. Většina kreseb koní bude mít týl nízko a nosy za kolmicí, nadměrně natažené přední nohy, nesynchronizované pohyby předních a zadních končetin trčících z trupu. Člověk by si myslel, že na kresbě může autor vytvořit „perfektní" pohyb. Ale není to tak.

To se neomezuje pouze na malé společnosti, které si nemohou dovolit dražší výzkum korektnosti toho, co zobrazují. Zdá se, že ani největší a nejlepší němečtí drezurní chovatelé teplokrevníků, nejrůznější velká jména trenérů a jezdců, autorů knih atd. nevědí, že jejich loga zobrazují ve stylizované podobě něco, co je nekorektní. Anebo možná vědí přesně, co dělají, a zobrazují něco, co si diváci zvykli vídat v drezurních obdélnících. Jsem si jistá, že pokud by na svých logech měli koně provádějícího drezurní cvik korektně, mnoho diváků by to považovalo za ztuhlou pozici „nad otěží", protože nadměrně ohnutí (zarolování) se stalo normou.

Chtěla bych začít koňmi fy Breyer (pozn. překl.: firma vyrábějící mimo jiné známé figurky modelů koní), a to ne proto, že by byly nejhorší. Jsou vcelku pěkní, takže to není proto. Je to proto, že mají hodně modelů a některé velmi dobře odpovídají tomu, jak „chceme" vidět drezurní koně. Jsou mezi nimi modely piaf, z nichž je jedna dost nesmyslná, a je tu pár andaluských koní, kteří jen stojí a všichni jsou zarolovaní atd. Je tu pěkný model klusající appaloosy, jejíž zadní končetiny zaostávají v klusu. Někteří koně mají podsadité krky jako ovce a mají nesynchronizované končetiny trčící z trupu.

Když jsem byla dítě, kreslila jsem neustále koně. Nic jsem nevěděla o pohybu koní nebo o stavbě jejich těla. Takže mnoho výtvorů z té doby ukazovalo zarolované koně s nohama vlevo a vpravo a trčícíma z těla a s prohnutými hřbety a labutími krky. Důvodem bylo, že právě toto mi přišlo nejpůsobivější.

Slyšela jsem něco podobného od dospělých jezdců, kteří už o drezuře něco věděli. Že piafa, při níž je trup koně "vystrčený", vypadá mnohem mocněji a více se při ní kůň pohybuje, takže je dynamičtější. Většina drezurních jezdců miluje vystřelující kopyta v prodlouženém klusu. Někteří uživatelé diskusních fór se ptají, jak dosáhnout toho, aby jejich koně vystřelovali kopyta. Občas to obhajují, jako že je to „osobitý způsob, jakým se kůň projevuje" a na tom je něco pravdy. Někteří koně začnou střílet kopyta, jakmile ztratí trochu rovnováhy v prodloužení, někteří ne. Ale je to stále nedostatek rovnováhy a nikoli překrásný způsob vyjádření svých chodů!

Takže skutečně lze říct, že jakýkoli obrázek nebo soška, která ukazuje koně v pohybu, bude pro většinu lidí vypadat lépe, pokud budou detaily přehnané. Pokud kůň vyklene v piafě krk, musíme ho opravdu vyklenout, aby to vypadalo ještě lépe.

Myslím si, že v případě Breyerových koní to je OK. Jen tak-tak OK. Ale pokud se to stejné stane, když postaví obrovskou sochu na počest Donnerhallovi, tak to je už příliš! Někdo bude namítat, že se tak klene jeho hřeben krku, ale na té soše můžete vidět, že nejvíce je krk vyklenutý mezi 2. a 3. obratlem. Jeho kohoutek není zvednutý a jeho záď podsazená. A dokonce i kdyby chtěli pravdivě zobrazit skutečnost a ukázat ho takového, jak vypadal opravdu na obdélníku, mohli si přinejmenším najít fotografie, kde vypadal korektněji, i kdyby korektnost byla následkem náhody! Přece musí existovat nějaké korektní snímky tohoto světově proslulého hřebce!

A nyní jemně vstoupíme do kapitoly o fotografiích. Pokud si projdete databáze fotografií některých velkých fotografů, například Arnda Bronkhorsta, Phelps, Hippofoto atd., uvidíte, že jsou v nich miliony fotografií, z nichž můžete vybírat. Dokonce i když budete chtít fotografii konkrétní dvojice na konkrétních závodech, je jich tam stále hodně. Například úloha Anky van Grunsven na Salinerovi na světovém poháru v Düsseldorfu v roce 2004. Dirk Caremans má zde 35 fotografií, Sven Rothenberger 42 a Edward Gal 28. Kterýkoli z nich vyhrál, mělo by být snadné vybrat fotografii, kde budou vypadat dobře. Jedna z 28-42 fotek musí být dobrá. Ale někdy tady není ani jedna, která by ukazovala korektního koně a jezdce, a někdy (řekla bych, že většinou) ukazují extrémy, jako by se vybíraly momentky z akce na obálku. Grrr.

Kyra vydala populární sérii videonahrávek, kde popisuje vše od komunikace po shromáždění a mentální trénink. Mnoho z toho je dobré a bylo by ještě lepší, kdyby se člověk nedíval na filmový záznam v pozadí.

Cituji její obecný komentář ke shromáždění a přikládám obrázky ze záznamu, který při těchto slovech běžel v pozadí, abych to ilustrovala (můj překlad):

pracovní klus, za kolmicí

Kyra:
Od přírody podepírá kůň 70 % tělesné hmotnosti předníma nohama a s jezdcem sedícím za kohoutkem působí na předek ještě větší váha."

shromážděný klus, stále za kolmicí

Kyra:
Takže chceme přesunout váhu dozadu a abychom to byli schopni udělat, kůň musí podepírat více váhy vzadu."

pasáž, stále za kolmicí

Kyra:
Aby to bylo možné, kůň musí více ohnout klouby zadních končetin a to je způsob, jakým se záď sníží."

piafa, stále za kolmicí

Kyra:
Když se předek odlehčí, kůň může vzpřímit krk a s týlem jako nejvyšším bodem posune nos dozadu ke kolmici."

To, co říká, není nic nového, je to naprosto OK. Ale to, co během toho vidíme na pozadí, jako by nemělo s jejím mluveným komentářem nic společného. Kůň je stále těžký vepředu a jeho nos by se mohl přiblížit ke kolmici zezadu, pokud by Bůh dal, ale bohužel ten je dnes nevrlý. Připadá mi to divné, psát a říkat takové věci a pak se dívat na vlastní videozáznamy a nějak být schopen na nich vidět něco, co tam není. Přitom je to naprosto zřejmé.

Příště se konečně podíváme, jak na to shromáždění jít správně. Řekneme si něco o tom, jak vlastně mají pomůcky jezdce působit, co jsou to poloviční zádrže a jak manipulovat s postavením týlu koně.

Další díly

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. karol

    Užitočná práca

    07:15 - 05. 12. 2011

    T.Sandin robí strašne užitočnú prácu. Bojím sa však, že väčšinu rozhodcov nepresvedčí, o verejnosti nehovorím. Tiež si nemyslím, že by bola medzi drezúrnymi jazdcami nejak extra populárna.

  • 2. Lukáš Létal

    Souhlasím s Karolem

    10:21 - 05. 12. 2011

    Naprosto souhlasím s Karolem.Tyhle články jsou opravdu velmi přínosné. Pohled na sportovní drezuru ale určitě nezmění. V dnešní době je moderní drezurní sport jeden velký byznys a domnívám se ,že o dobrý pocit v sedle, lehkost,uvolnění a pohodu koně vůbec nikomu nejde. Sice se o tom pořád píše,mluví,pořádají se školení a semináře,ale opak je pravdou. Naprostá většina drezurních rozhodčí a bohužel ani jezdců vůbec neví,jak uvolněný kůň vypadá. Je to smutné,ale bohužel je to tak...
    Nicméně skutečné ježdění není o tom,že budu mít plný šuplík mašlí ze závodů,ale o tom,že se na koni opravdu svezu.

  • 3. JaroK

    Športom k trvalej invalidite už aj v drezúre koní?

    14:47 - 05. 12. 2011

    Keď to nejde korektne, tak to musí ísť hrubou silou, bez ohľadu na zdravie koňa. To "vystreľovanie" predných končatín sa Nemcom asi veľmi páči.

  • 4. andrea dohnalová

    Souhlasím s Vámi

    20:49 - 05. 12. 2011

    Je pravdou, že němečtí rozhodčí mají rádi tohle "plácání" nohama, ale určitě nejenom němečtí, líbí se to i našim rozhodčím. Efektně vypadající kůň, který předek vyhazuje dovzduchu a zadek vleče za sebou, je jistým vítězem.Kde se ale mají rozhodčí naučit, myslím naše rozhodčí, jak to má vypadat, když u nás není mnoho příležitostí ke vzdělání nebo stojí peníze, které spousta z nás nemá. Takové věci by měla federace podporovat, vzdělání!!! Stupnice vzdělání je pořád stejná, jen bychom se k ní měli všichni vrátit. Jezdím už dlouho a bohužel jsem věci o ježdění pochopila až v cizině, ve Francii a v Německu a ne všichni Němci zapomínají nebo jezdí bez zádě, ale bohužel Ti kteří se drží těch správných zásad nejsou populární. Ale přeci to nevzdáme, jen naše pokora a chuť se učit nás požene dál.

  • 5. lokki

    re

    23:17 - 05. 12. 2011

    Reaguje na 2.

    no jenom jestli to nebude tím, že původní účel drezury byl už dávno zapomenut a ten největší maglajz v tom dělá to, že spousta lidí včetně rozhodčích věří tomu, že účelem drezury je právě to co píšeš, tedy lehkost,uvolnění a pohoda koně?

  • 6. Ondřej POSEJPAL

    re JaroK

    10:46 - 06. 12. 2011

    Ano to je trend návratu, ke kořenům a pseudo-tradičního pojetí. Německo se cítí být od naší Evropy značně odlišné. http://www.youtube.com/watch?v=rirX0EDlJO4&feature=related

  • 7. Lukáš Létal

    ad lokki

    12:10 - 06. 12. 2011

    Drezura je gymnastika-je to soubor cvičení a postupů,který koně postupně rozvíjí jak po stránce fyzické(pohybová soustava) tak psychycké tak,aby byl schopen bez poškození na svých zádech nosit jezdce.No a výsledkem toho všeho je kůn,na kterém se dobře jezdí-to je ta lehkost a spokojenost.....nic jiného. Ale to jsem bohužel také pochopil až po pár trénincích s lidmi,kteří to umějí.

  • 8. lokki

    re lukáš

    13:07 - 06. 12. 2011

    z pohledu z venčí bych řekl, že právě tohle pojetí je ten hlavní kámen úrazu. Pokud k drezuře přistupuješ takhle, snadno pak děláš chyby, které kritizuje článek. Navrch ani vlastně netušíš, že zaměnuješ příčinu a důsledek, takže je velmi těžké jenom ten pohyb nakoukat. Z mýho pohledu je správně shromážděnej kůň v podstatě v dynamickém neutrálním střehu. Pokud vezmu lidskou paralelu, tenhle postoj je velmi namáhavý, musíš se ho učit jako reflex poměrně dlouho a tak třetina! lidí! se ho nenaučí dobře nikdy. Má jeden jedinej účel - umožnit dotyčnýmu s minimální časovou a energetickou spotřebou okamžitě měnit směr pohybu do všech stran (nikoliv aby se ti dobře chodilo z batohem). Pro koně je v podstatě jenom jediná možnost jak tohle udělat a to s podsazenou zádí a odlehčeným předkem. Ani bez jedce na zádech to není nijak přirozená poloha těla a je potřeba jí koně naučit a tréninkem pravidelně udržovat. Tím zesílí potřebné svalstvo a může teprve dojít k tomu, aby kůn nesl jezdce bez sebepoškození a z lehkostí, což je teprve důsledek celého procesu (a nikoliv účel). Je to jenom teorie - vycházím z toho, že většina oblíbenejch a často citovanejch učitelů byla předně důstojníky a vojáky. Knihy, které psali sloužili těm kdo uměli číst a psát, takže opět pouze mužům ve vyšším společenském postavení. V kontextu doby až skoro do začátku první světové války představoval kůn, jezdec a jeho pozemní podpora kompaktní bojovou jednotku a z téhle historické tradice moderní drezura čerpá. Tím, že tohle poněkud upadlo v zapomnění vedlo k obecnému přesvědčení, že drezura sama o sobě vede ke spokojenému a zdravému koni. Ovšem stačí se rozhlídnout...

  • 9. marketa

    re lokki

    15:22 - 06. 12. 2011

    Reaguje na 8.

    Souhlasím s Lukášem Létalem. Mám dojem, že jen pseudovědecky říkáte téměř to samé (jen Lukáš Létal vypadá, že to o čem píše, zažil na vlastní kůži). A asi se lze bavit o jezdectví jako takovém, není to jen o drezuře. To co se v tomto seriálu píše je podstatné pro všechny disciplíny, každý kdo o jezdectví uvažuje jen trochu vážně by měl znát anatomii, biomechaniku a psychologii koní...

  • 10. lokki

    re

    16:20 - 06. 12. 2011

    Reaguje na 9.

    rozdíl a to zásadní je ve výchozích předpokladech. A souhlasím s Karolem (jak s hodnocením článku tak i s tím, jaká je reakce) - kdyby to fungovalo tak, jak si myslíte vy nebo Lukáš, neměla by s tím ani německá, ani naše konská veřejnost problém. To co sem napsal byla jenom úvaha, chraň mě bůh abych se pletl mezi drezurní jezdce. Jedena účast na závodech mi bohatě stačila :-))

  • 11. marketa

    re re

    17:29 - 06. 12. 2011

    Reaguje na 10.

    no to máte pravdu, nicméně trocha idealismu ještě nikoho nezabila :) a možná Theresa Sandin (a asi i já) doufáme, že když budou kapky vytrvale padat do jednoho místa, skála jednou aspoň pukne :) Vždyť po skandálech a debatách kolem rollkuru už nějaké výsledky jsou i na mezinárodním poli - Carl Hester a Charlotte Dujardin se na posledním Evropském šampionátu umístili, a to mi připadá jako krok kupředu i v závodní drezuře... a tak mám naději, že se vítěz olympiády třeba někdy stane i vzorem pro korektní jezdectví...

  • 12. Ondřej POSEJPAL

    re marketa

    19:53 - 06. 12. 2011

    Reaguje na 11.

    V soutěži se hodnotí i soulad koně a jezdce a ten může nastat i při nepřirozeném pohybování se. Jednou vyhraje válku katolik jindy protestant. Ideál je jen nápad.

  • 13. Lukáš Létal

    ad všem

    09:16 - 07. 12. 2011

    Drezura má jednu strašnou nevýhodu a to je to,že spousta lidí o ní mluví,přesně teoreticky ví,jak to má vypadat,ale málokdo z těch lidí umí na koni aspoň trochu jezdit....Já sám jsem jen tak ze zvědavosti a touze po nových informacích vloni absolvoval kurz drezurních rozhodčích a popravdě,moc jsem se tam toho o drezuře nedozvěděl.....
    Tyhle články mají obrovský přínos v tom,že jsou postavené logicky,mají hlavu a patu a je to uplně jiný pohled na ježdění,než se u nás obecně traduje....a je uplně jedno,jestli jezdíte drezuru,parkur ,military nebo jen tak do lesa....kuň je pokaždé kůn...

  • 14. Istra

    Jak na to

    10:17 - 07. 12. 2011

    Už bych potřebovala to pokračování, prosim, prosim :-).

  • 15. Game Over

    tady je vše;)

    16:15 - 07. 12. 2011

    Reaguje na 14.

    http://www.sustainabledressage.net/ tady máš vše v AJ, kdysi jsem to přečetla snad kompletně:)

  • 16. andrea dohnalová

    ad všem

    20:36 - 07. 12. 2011

    Myslím si, že největší problém je ve vzdělanosti našich rozhodčích a národních trenérů, tady by se měla federace zamyslet. Ti by měli být vzděláváni, aby mohli předávat informace dál, abychom se mohli od nich učit, abychom měli na závodech odezvu o správnosti své práce. Pokud oni sami nejsou schopni vidět shromáždění, tak jak má shromáždění vypadat, tak kam to může vést dál.... Pokud budeme i my tleskat lidem, kteří si na drezuru jenom hrají a vyhrávají jménem, kam může tento sport jít, proto by se mělo začít od základu nebo od vrchnosti. My ostatní hledáme jenom způsob jak jezdit, když nás budou rozhodčí správně směřovat, může to pokračovat, ale když nás budou demotivovat vynášením koní, kteří se sice dobře hýbou, ale o proježděnosti a uvolnění se jim jenom zdá,tak jak dál, kdo bude mít chuť závodit a učit se novému a lepšímu. Doporučuji přečíst články MVDr. N. Záliše, ač nejsem jeho skalním příznivcem, tak tyhle články mi mluví z duše.

  • 17. Istra

    No jo,

    09:19 - 08. 12. 2011

    Reaguje na 15.

    zrovna ta část Jak na to je v současné době nepřístupná. Nějaká aktualizace asi :-).

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 3 čtenářů. Celkový počet bodů: 15.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: