Důsledky silvestrovských oslav a novoroční dozvuky…

3. 01. 2020 06:00

Obrázky: 8

Autor: Iveta Jebáčková-Lažanská Foto: Záchranná stanice hl. m. Prahy, Michaela Litovová, zoo Krefeld, Feelution Paddock Trail Rubrika: Různé Počet přečtení: 3699 Počet komentářů: 3 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Zděšená volně žijící i domácí zvířata pod koly aut, mrtví a zranění ptáci padající k nohám účastníků oslav příchodu nového roku, masivní nasazení zdravotnických složek, policie, hasičů, ale i veterinární lékaři v jednom kole při výjezdech za úrazy. Leckterá stresem silně zasažená stáda lekavá i několik dní. Úrazy nejen v řadách koní, ale i lidí uklidňujících nebo odchytávajících poplašené uprchlíky. I to je silvestr. Jeho odvrácená tvář.

Začneme lidmi

Pro Zdravotnickou záchrannou službu hl. m. Prahy (ZZS HMP) jsou již tradičně novoroční oslavy jedním z nejpernějších dnů v celém roce. Letos posádky ZZS HMP během noci transportovaly v důsledku zranění způsobených zábavní pyrotechnikou 2 pacienty na kliniku plastické chirurgie, 2 pacienty na oční oddělení, 2 pacienty na kliniku popáleninové medicíny, 3 pacienty na chirurgická oddělení a 1 pacient byl po ošetření drobného úrazu ponechán na místě. Mezi zraněnými bylo i 13leté dítě, kterému petarda na Břevnově vážně poranila tvář.

V Jihočeském kraji letos pyrotechnika zranila 8 lidí, v Ústeckém 10. V Plzeňském kraji záchranáři ošetřovali 2 od petardy popálené lidi, v Karlovarském kraji pak řešili nejméně 3 případy. V pražské vinohradské nemocnici urgentně operovali na tamní plastické chirurgii 12 lidí (i mimopražské případy). Někteří přišli o celé ruce, dalším výbuchy z pyrotechniky utrhaly prsty.

Pacientem, který zůstává po silvestru v nemocnici, je 14letý Daniel ze Středočeského kraje. Sklonil se k petardě, která vybuchla později, než měla, a utrhla mu ukazováček.

„Je to šok,“ říká Daniel. „Hraju na kytaru, tak se asi budu muset naučit hrát na druhou stranu. Pak ještě hraju volejbal, nevím, jestli to půjde, nebo ne…“

Danielův otec novinářům řekl, že u neštěstí byl a poučil se z něj. „Člověk to nedomyslí. Když to ale člověk vidí… já bych to zakázal. Ty následky jsou opravdu drastické.“

Mnozí z nás nechápou, jak mohou spoluobčanům tyto mnohdy trvalé následky stát za chvíli bujarého veselí. Proč riskují. Co je nutí slavit hlučně a nebezpečně.

A plynule přejdeme na zvířata…

Ale zranění se nevyhýbala ani zvířatům, která bohužel na výběr, zda slavit hlučně a bezohledně, nebo pouze decentně, nemají. Při letošních silvestrovských oslavách například vyjížděli pracovníci záchranné stanice pro 7 labutí, které v panice narazily do tramvajového vedení na Mánesově mostu. Vyplašené se snažily přeletět stavbu, ale ve tmě a pod stresem nedokázaly zaregistrovat překážky. Ptáci ve tmě obecně špatně vidí, ale při velkém stresu i přesto vzlétnou. Jedna labuť si tak na místě rozbila hlavu, 5 nalezených utrpělo vážná i lehčí zranění. Labuť s utrženým křídlem, ale i další poraněné bílé krasavice, jsou momentálně v Záchranné stanici hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy.

Asi největší letošní tragédií, způsobenou v přímém důsledku silvestrovských oslav, je požár v německé zoo v Krefeldu. Po půlnoci vzplál pavilon opic postavený ve stylu tropického skleníku. Požár způsobilo několik lampionů štěstí, které přistály v těsném okolí objektu. Oheň si bohužel, i přes zásah požárních jednotek, vyžádal ztráty na téměř všech obyvatelích ubikace – zemřelo přes třicet šimpanzů, goril a orangutanů, kaloni, ptactvo a další drobné druhy tropického biotopu. Jako zázrakem přežila starší samice šimpanze a mladý sameček. Utrpěli lehké popáleniny. Oheň díky včasnému zásahu nepoškodil výběh pro gorily, který s pavilonem sousedí – sedmičlenná gorilí rodina je dle zpráv ze zoo v pořádku.

Případ je ve vyšetřování speciálního policejního týmu. Zatím jsou závěry takové, že požár způsobily lampiony štěstí. Papírové lucerny se svíčkou uvnitř vidělo několik svědků přelétat těsně nad střechou pavilonu a také na něj padat.

Policejní mluvčí uvedl, že vyšetřovatelé opravdu našli nedaleko pavilonu několik těchto lampionků, některé z nich na sobě měly ručně psaná přání, podle kterých se může podařit identifikovat konkrétní viníky. Policie proto vyzvala občany, kteří v Německu zakázané lampiony vypouštěli, aby se co nejdříve dobrovolně přihlásili (již se přiznaly tři ženy).

Lampiony štěstí mají po vypuštění k nebi splnit lidem tajná přání. Tato tradice pochází z Číny a není pro Evropu původní. Většina obyvatel ČR poukazuje na fakt, že letící svíčka, lampionem chráněná před zhasnutím, může být po přistání ještě stále velmi nebezpečná a plně hořící. Proto je v některých zemích tento zvyk dokonce přímo zakázán. Konkrétně v Německu jsou lampiony štěstí zakázány plošně, s výjimkou spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko. Krefeld leží v Severním Porýní – Vestfálsku (tedy v zákazové oblasti).

První požár prokazatelně způsobený lampionem štěstí v ČR se odehrál ve Zlínském kraji v roce 2011.

Obrovský zájem veřejnosti možná způsobí, že oběti na životech opic (a ostatních obyvatel pavilonu) nezůstanou bez povšimnutí. I v jiných letech jsou silvestrovské oslavy podrobeny přísné kritice občanů, kteří smýšlí nejen ekologicky, ale mají soucit s nemocnými lidmi a zvířaty, které hlučná zábava nejen ruší, ale také děsí. I mnozí psi, kočky a doma chovaní papoušci se velmi stresují. Bohužel ne všechna vyděšená zvířata se dají snadno uklidnit a přesvědčit, že svět bude nakonec zase bezpečné místo.

Hodnotový žebříček

Lidé, jejichž empatie sahá i k volně žijícím zvířatům a k ptactvu, poukazují již dlouhé roky na zbytečné tragédie ve zvířecí říši v silvestrovský den. Líbilo se mi, jak při rozhovoru formulovala svůj pohled na věc moje známá psycholožka: „Každý má hodnotový žebříček nastavený jinak. Kdo má na horních příčkách důležitosti zábavu ve stylu ohňostrojů a petard, tedy potřebu hlučně se bavit, v obraně svých potřeb zlehčí až zesměšní každý argument. Tehdy je popřena hodnověrnost fotografií i sdělení přímých účastníků. A pokud je pod tíhou důkazů nutné připustit, že opravdu ohňostroje a petardy způsobily úrazy či smrt, hledá se zástupný viník – tedy třeba chovatel, který je obviněn z nedostatečného zabezpečení zvířete…, nebo město, které ohňostroje povolilo…, nebo třeba tradice, na které se příjemně svede část zodpovědnosti… V nejkrajnějším případě je zdůrazněna chyba na straně konkrétních odpalovačů a zdůrazněna vlastní pyrotechnická soudnost, obratnost, zkušenost. Oproti tomu stojí lidé, kteří raději omezí svoji zábavu, než se podílet na zbytečném zmaření života, byť „jen“ zvířecího. A peníze namísto do pochybných efektů na obloze investují na krmení pro ptáčky, na pomoc útulkům, na kastraci toulavých koček…

Paní, žijící již déle v Kanadě: „Oslavy silvestra v Kanadě mi přišly zprvu podivně prázdné bez hluku a světýlek, na které jsem od nás z ČR byla od dětství zvyklá. Ale tady lidé berou ohledy na staré a nemocné, na děti, krajinu, zvířata i ovzduší – stačí jim pár oficiálních míst, kde se ohňostroj pořádá. Jinde je klid a ticho, druhý den čisto… Časem jsem pochopila, že Kanaďané nejsou nudní ani zapšklí, oni se baví rádi – ale civilizovaně. Jsou v tomto prostě daleko před Čechy…

Úrazy psů a koní

Letošní silvestr si vyžádal několik veterinárních zásahů u zraněných koní, také několik příjmů na klinikách v důsledku kolik, způsobených s velkou pravděpodobností dlouhým stresem v lokalitách, kde to bouchá, syčí a blýská dlouho před půlnocí i po ní. Bohužel se mi nepovedlo zastihnout žádného konkrétního majitele s prosbou o fotodokumentaci a rozhovor. Ale ochotně souhlasila Michaela Litovová a dala mi souhlas zveřejnit jejich tržnou ránu ze Silvestra loňského:

Koně byli volně ve výběhu jako každý rok, mají přístup do velké otevřené stáje, ale při silvestrovských ohňostrojích se vždy drží co nejdále od centra největšího hluku. Při jedné z kontrol jsme zjistili, že jeden má tržnou ránu na žuchvě. Byly dvě minuty do půlnoci, když jsem volala paní veterinářce. Ta přijela lehce po jedné ráno, kdy se konečně uklidnil humbuk kolem nás a mělo význam aplikovat sedaci (na rozrušené koně velmi špatně zabírá). Zraněného Káju uspala a ránu sešila. Hned ráno jsme pečlivě prošli celý výběh, ale nenašli místo, kde a o co by si to udělal…

Naštěstí se vše dobře zahojilo, i když to trvalo dva měsíce. Moc díky za naši fajn paní doktorku, ochotnou i ve dnech svého volna a po nocích vyjíždět za případy! Navíc bylo veliké štěstí, že neslavila alkoholem, takže mohla sednout do auta a do čtyř do rána nám šít koně… Letošní silvestr zvládl Kája již bez úrazu a v únoru oslavíme jeho 25. narozeniny!

Exploze zábavní pyrotechniky zanechává stopy ve složení ovzduší: narůstají koncentrace oxidu uhličitého, oxidů síry a oxidů dusíku (tedy zplodiny hoření) a také těžké kovy. Ty slouží k obarvení ohňostroje: červenou barvu dodává stroncium, bílou titan, zelenou baryum, modrou sloučeniny mědi.

Nárůst koncentrace suspendovaných částic a oxidů dusíku je ovlivňován směrem a rychlostí větru, teplotním zvrstvením atmosféry, případnými srážkami. Nízké rychlosti větru zapříčiní, že se vzduch pomaleji promíchává a emise vzniklé hořením zábavní pyrotechniky tak vydrží dlouho na jednom místě.

Závěr Českého hydrometeorologického ústavu pobočky Brno (katedra měření kvality ovzduší) z dat získaných o silvestrovské noci 2018/2019:

  • Odpalování zábavní pyrotechniky velmi výrazně, byť krátkodobě (několik hodin před a po půlnoci), zvyšuje koncentrace suspendovaných částic na městských stanicích.
  • V Praze byla v roce 2019 nejvyšší koncentrace na stanici náměstí Republiky mezi 0:00 až 1:00 (276 µg/m3), v Brně na stanici Dětská nemocnice, mezi 1:00 až 2:00 (182 µg/m3). Denní průměrná koncentrace PM10 na stanici náměstí Republiky 31. 12. 2018 byla na hranici 24h imisního limitu (50 µg/m3), na stanici Dětská nemocnice byla průměrná denní koncentrace 54 µg/m3 a došlo tak k překročení 24h imisního limitu pro PM10.
  • Vliv ohňostrojů (resp. jednotlivci odpalovaných pyrotechnických výrobků) na silvestra je v celkovém součtu výrazně vyšší než například jeden velký ohňostroj.
  • Odpalováním se do ovzduší dostávají především menší částice frakce PM2,5, které jsou zdravotně nebezpečnější. WHO doporučuje snížení průměrné roční koncentrace PM2,5 na 10 µg/m3. Například na stanici Dětská nemocnice byly koncentrace PM2,5 po půlnoci 1. 1. 2019 vyšší než 150 µg/m3. Jednalo se sice o krátkodobou hodnotu, ale tyto krátkodobé nárůsty, pro které nejsou přesně dány limity, mohou způsobovat zdravotní komplikace.
  • Silvestr 2018/2019 byl z hlediska krátkodobých (kolem půlnoci) koncentrací a jejich nárůstu horší než o rok dříve. Vzhledem k podobným rychlostem větru na silvestra 2017 a 2018 lze předpokládat, že nárůst byl dán vyšším množstvím odpalované pyrotechniky.

Roku 2011 popadalo cca 5000 (některé zdroje uvádí 2000) mrtvých ptáků v arkansaském Beebe z oblohy při oslavách příchodu nového roku. Pozdější šetření ukázalo, že ohňostroj vyplašil desítky tisíc vlhovců červenokřídlých, kteří v Beebe hnízdí. Část z nich zahynula po nárazu do okolních budov nebo do stromů.

Arkansaský silvestrovský masakr ptactva je sice výjimečná událost co do počtu mrtvých ptáků na jediném místě (oblast o rozloze cca 1,5 kilometru), ale není výjimečný svým principem. V menším měřítku zabíjí zábavní pyrotechnika po celém světě. „Ptáci nejčastěji na hluk a záblesky reagují masovým únikem,“ vysvětluje Věra Sychrová z České společnosti ornitologické. „To je nebezpečné především ve městě, kde na ptáky čeká řada překážek v podobě domů, mostů, trolejí a podobně. Problém je pro ptáky také pořádání ohňostrojů v blízkosti vodních ploch, kde často zimují tisícovky jedinců.

Rozsah a mechanismus, jakým ptáci reagují, se pokusili odhadnout nizozemští vědci. Tři roky po sobě sledovali, co se bude na nebi dít chvíli po půlnoci. Monitorovali ptáky pomocí radaru.

Důvod, proč vědci sledují právě ptáky – více než jiná divoká zvířata – je jejich zranitelnost. V noci špatně vidí, takže úprk před ohňostroji pro ně znamená přímé ohrožení. Pokud navíc musí v mrazivé zimní noci strávit ve vzduchu dlouhý čas, může jim později chybět energie na získání potravy.

Tisíce ptáků vzlétly těsně po půlnoci a vydržely až v půlkilometrové výšce nejméně 45 minut,“ popisují vědci efekt ohňostrojů ve své studii. „Nejvíc ptáků jsme objevili nad loukami a mokřady.“

Na území celého Nizozemska mohou být postiženy miliony ptáků,“ dodává Judy Shamoun-Baranesová, jedna z autorek studie. „To jsou závratná čísla. Zvlášť když si uvědomíte, že ptáci jsou vyrušeni v místech, která jsou během zimy a období migrace klíčová pro přežití druhů.“

Venkovní chov je pro koně jedním z nejlepších systémů držení tohoto druhu zvířat. Ale rozhodně neznamená, že je ve filozofii příznivců tohoto režimu zakázáno koně na dobu nezbytnou zavřít na boxy. Každý kůň by naopak měl boxový pobyt ovládat a v klidu snášet, nikdy nevíme, kdy budeme muset koně v případě nemoci či úrazu omezit v pohybu nebo úplně zavřít. Nemít občasnou možnost s koněm procvičit tuto dovednost je velkým mínusem některých ustájení. …. to na obrázku touto možností disponuje…)

Slovo veterináře závěrem

MVDr. Eva Klementová:

Co se týče spektra případů „silvestrovských nocí“, úrazy výrazně převažují u koní na pastevním ustájení, pokud je toto blízko oslavující lidské civilizace. K úrazům dochází často i u koní, kteří se jevili být v minulých letech relativně v klidu. (Jen taková lehce nadhozená souvislost: závažné žaludeční ulcerace, vředy, se nacházejí poměrně často u zdánlivě zcela flegmatických jedinců…) Zranění oscilují v širokém spektru od tržných poranění po fraktury, zaznamenala jsem i přímá poranění od pyrotechniky vhozené do výběhu a zranění způsobená proražením ohrady. V jednom případě stádo pošlapalo hříbě.

U koní v boxech, pokud jsou boxy dobře koncipované a bezpečné, jsou zranění méně častá, zabezpečí-li majitel okna a odcloní zvuk (např. puštěným rádiem), setrvá s koňmi ve stáji a neodpaluje se pyrotechnika v bezprostřední blízkosti, nicméně i případy úrazu na boxech byly zaznamenány.

Časté jsou nicméně i koliky navozené stresem, u koní s COPD stavy akutní dechové tísně, vyžadující rychlé ošetření.

Samostatným problémem je, že silvestrovské veselí zabere mnohde dva až tři týdny, takže v takových lokalitách můžeme přičíst k výčtu i úrazy způsobené koním při práci, pokud se leknou nějaké rozverné petardy, s kterou se už nebo ještě nepočítalo.

 

Zdroje:

Připojené obrázky

Připojené články

18.12. 2017 05:00 Silvestrovská noc a koně venku

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. HelaS

    Skvělé!

    14:30 - 03. 01. 2020

    Věřím, že se to nepsalo snadno. Navíc je to jen špička ledovce. Ptáci: dají se zaznamenat jen ti mrtví, kteří jsou nalezeni (většina nalezena není). Malí savci: plši, veverky, ježci... nelze zjistit. Ryby, vyrušené ze zimního odpočinku: to by mohlo být zajímavé, zeptat se rybářů...
    Kde chybí zákon, nastupuje svědomí.

  • 2. gamblerka

    Kde chybí zákon

    18:24 - 03. 01. 2020

    Kde chybí zákon, nastupuje svědomí - úžasná věta, na to není co dodat. Ohledně ohňostrojů a petard ... osvěta, dokumentace, dík, že se to tady děje.

  • 3. HelaS

    Kde chybí zákon

    13:51 - 04. 01. 2020

    Díky, jojo, věta dobrá, ale nikoliv moje (mám dojem, že to řekl nějaký anglický či americký politik)

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: