Další návrat ohroženého druhu. Vědci na pastvině divokých koní poprvé slyšeli chřástala

5. 08. 2019 20:00

Obrázky: 1

Autor: Tisková informace Foto: Wikimedia / Ron Knihgt Rubrika: Různé Zdroj: Česká krajina Počet přečtení: 291 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Další ohrožený druh české přírody, který v tuzemské krajině rychle mizí, se poprvé objevil v rezervaci divokých koní a dalších velkých kopytníků u Milovic. Vědci tam při sledování lokality zaslechli volání chřástala polního.

Chřástal polní patří mezi nejvíce ohrožené ptačí druhy Evropy. Proto nás velmi potěšilo, když jsme při obchůzce v rezervaci zaslechli jeho charakteristické volání,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd. Chřástal polní je středně velký pták, o něco menší než koroptev, se štíhlým tělem o délce 22 až 25 centimetrů.

Jeho životním prostředím jsou především louky, které nejsou intenzivně obdělávané. Potřebuje vegetaci, která je alespoň 20 centimetrů vysoká a zároveň není příliš hustá, aby se v ní chřástali mohli snadno pohybovat. Právě takovou mozaiku vytváří svoji pastvou divocí koně a další velcí kopytníci.

V zemědělské krajině ohrožuje chřástaly především velkoplošné kosení. Při něm jsou ničena nejen celá hnízda s vejci, ale zahynou na nich i sedící samice. Právě kvůli intenzivnímu hospodaření se tento dříve běžný pták dostal mezi ohrožené druhy.

Typické, převážně noční volání samce chřástala bývá slyšet, pokud obhajuje svoje hnízdiště a láká samice k páření,“ doplnil Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické. Pokud se to samci podaří, zůstává ve společnosti samice několik dní, během kterých se téměř neozývá. V okamžiku, kdy samice začne snášet vajíčka, ji však samec opouští a zkouší nalákat další. „Zatímco někdy zůstává prakticky na stejném stanovišti, jindy se přesouvá na velké vzdálenosti. Byly zjištěny přesuny z Krkonoš až na Šumavu nebo ze Šumavy do Švýcarska,“ navázal Břeněk Michálek.

Chřástal není jediným polním ptákem, který z běžné krajiny mizí, ale na milovických pastvinách se mu díky velkým kopytníkům daří. Početné jsou tam také křepelky, jejichž typické „pět peněz“ se z pastvin některé dny ozývá nepřetržitě, ale také koroptve. Ty každoročně hnízdí na pastvině u Milovic, letos však, podle dostupných poznatků výzkumníků, poprvé zahnízdily také na druhé pastvině u Benátek nad Jizerou. Vědci proto doufají, že také chřástal vytvoří, podobně jako křepelky nebo koroptve, na pastvinách stabilní populaci.

Návrat chřástala potvrzuje, že pastva velkých kopytníků působí na nemocnou krajinu téměř jako zázračný lék. Divocí koně, zubři a pratuři vytvářejí prostředí, které člověk svým hospodařením ani cílenými ochranářskými aktivitami nedokáže napodobit,“ konstatoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Zatímco velcí kopytníci jsou nejlepším receptem na péči o velké plochy krajiny, aktivní ochranářský management nebo pastva domácích zvířat mají nezastupitelný význam v péči o cenná území s malou rozlohou.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, Hello bank, Printwell, JK Jitka Kudláčková, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: