Comebacky: neuvěřitelné příběhy

12. 05. 2016 07:00

Obrázky: 7

Autor: Eva Holubcová Foto: © Eva Holubcová, angelfire, S. Haskin, Martin Rickett, Ky Forward Rubrika: Dostihy Počet přečtení: 2540 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Není zrovna snadné se po vážných zraněních či nemocech vrátit do běžného života, natož na vrcholnou scénu. Jak ale ukazují dnešní příběhy z plnokrevného světa, lze překonat i nemožné.

Abychom navázali na předchozí článek - devítiletý letošní vítěz Velké národní Rule the World byl penzionován. Jeho tým to odůvodnil tím, že už nemá co dokazovat a nechtějí nic s koněm, který za sebou má dvě zlomeniny pánve, riskovat. Odešel tedy do důchodu, který bude trávit na pastvinách jeho majitele společně s jinou někdejší hvězdou War of Atrittion. Je to nesporně zasloužená odměna za to, že zprostředkoval nejskvělejší dny jejich životů, jak bylo vyjádřeno v tiskovém prohlášení.

No HereticNaopak na dráhu se po neuvěřitelných třech letech vrátil No Heretic, který absentoval přesně 972 dní. Nejprve byl třetí v překážkovém dostihu a poté ho 4. května poslali do prestižního Chester Cupu, který vyhrál o krátkou hlavu. Po dostihu tým zářil radostí a pýchou a trenér Nicky Henderson prohlásil doslova "He was a wounded soldier but it is great to see him come back." No Heretic již jednu velkou pauzu měl, a to poté, co mu při vyhraném dostihu v Leicesteru 23. 5. 2011 vběhla do dráhy liška a on ji přeskočil a vážně se zranil. Tehdy na něj čekali rok a vyplatilo se jim to, neboť se jim odměnil např. pátým místem v Gr.2. Znovu se zranil v roce 2013, ale tentokrát to už bylo na podstatně déle. Šlacha si prostě žádala čas. K překážkovému trenérovi ho poslali proto, že koně připravuje na pláži a to mu mělo prospět. Jak vidno, prospělo mu to neskutečně, kůň se vrátil ve velkém stylu a příští měsíc by měl běžet při příležitosti Royal Ascot (což je velice prestižní záležitost s účastí královské rodiny a šlechty, kam vás bez vhodného společenského oblečení opravdu na dostihy nepustí).

Wise DanNávraty jsou často komplikované, což mohl dobře na vlastní kůži poznat dvojnásobný americký Kůň roku Wise Dan. Wise Dan byl špičkový závodní kůň, který vyhrál dvakrát prestižní Breeder´s Cup Mile, Woodford Reserve Turf Classic, Woodbine Mile, Clark H. a další. Tato americká superhvězda měla dobře nastartovanou sezónu 2014, když však jednou hodinu po rutinním tréninku na dráze začal jevit známky koliky. Okamžitě byl převezen na Rood & Riddle Equine Hospital (tu čtenáři EQCH znají díky případu Barbaro), kde byl neprodleně operován, což mu zachránilo život. Po život zachraňující operaci byl ještě nějakou dobu grogy a značně pohubl, ale již brzy se vrátil do tréninku a znovu na dráhu. Úspěšně, ve velkém stylu v Bernard Baruch Handicapu, kde zaběhl také traťový rekord. Po vítězství v Shadwell Turf Mile ale utrpěl zranění kolene a to ho znovu vyřadilo z tréninku na nějakou dobu. Návrat se ale v následujícím roce nepodařil, v plné přípravě na reparát vítězství ve Woodbine Mile a BC Mile si totiž poranil šlachu. Bylo rozhodnuto o jeho trvalém odchodu ze dráhy. Wise Dan tak odešel jako vítěz 23 dostihů z 31 a s celkovým ziskem 7 552 920 dolarů. Majitel ho poslal na farmu za jeho polobratrem Successful Danem, kde oba budou trávit zbytek svého života na věčně zelených výbězích v nejlepší péči.

Da HossNěkdy kůň nemusí být zraněný fyzicky, ale může být nemocný i psychicky. Někteří však v sobě snoubí obojí. Da Hoss byl velmi talentovaný kůň, ale odmala ho provázela série zranění a také psychické problémy. Už jako hříbě měl těžkou infekci v kopytě, která způsobila, že se mu o čtvrtinu zrotovala kopytní kost. Jako ročnímu se mu rozvinuly problémy v hlezenních kloubech, které byly předvěstí budoucí artritidy. Zkrátka a dobře, to vše vedlo k tomu, že s jeho původem stál pouhých 6 000 dolarů. Tehdy se jeho cesta potkala s „šíleným géniem" Michalem Dickinsonem. Ten působil většinu kariéry jako překážkový jezdec a později trenér v Anglii, kde se proslavil např. prvními pěti v Cheltenham Gold Cup a nebo 12 vítězstvími v jednom dni, díky čemuž byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů. Poté již neměl v Anglii co dokazovat a přemístil se do Ameriky, kde založil Tapeta Farm. Když byl koupen Da Hoss za hubičku, mysleli si, že v nejhorším z něj prostě bude obyčejný hobby koník. Ale Da Hoss jako dvouletý proletěl třemi starty vítězně v oslnivém stylu. Jako tříletý vyhrál grupové dostihy jak na písku, tak i na trávě a ve čtyřech letech pořádně praštil do stolu, když vyhrál první Breeder´s Cup Mile. Trenér si dráhu předtím tradičně vlastnonožně prošel, aby si ověřil, kde jsou měkká místa.

Da Hoss a BoomerV pěti letech Da Hosse postihla celá série zranění, když nejprve prošel problémy se šlachou, pak s kolenem, pak byl chromý. Pořád mu něco bylo a rok byl pryč. V dalším roce se už na začátku objevil zase problém se šlachou. Už bylo jasné, že i tento rok je z velké části ztracen. Ale Dickinson snil o druhém vítězství v BC Mile a tomuto podřídil vše. Koníka opatroval na dvěstěakrové farmě, kde byl ve výběhu ještě s dalším koněm jménem Boomer. Tehdy devítiletý Boomer také za sebou měl úspěšný návrat na dráhu po pěti (!!!) letech. V oné pětileté pauze „pracoval" jako hobby koník a pravidelně vozil trenérovu životní partnerku Joan Wakefield. Ve výběhu se z Boomera a Da Hosse stali nejlepší přátelé.

V roce 1998 už v lednu bylo jasné, že bezpodmínečným cílem pro Da Hosse je BC Mile. Koník ovšem nebyl v pořádku a jeho ošetřovatel Miguel Piedra o něj pečoval šest hodin denně, když mu poskytoval fyzioterapii, masáže, laser, chlazení a všelicos dalšího. Luxusní wellness se bohatě vyplatilo, ale veškerá práce s ním musela být nanejvýš opatrná, aby kůň zůstal v pořádku. Nebylo tedy možné natvrdo ověřit, jak na tom je, tato možnost přišla až teprve 27 dní před největším dostihovým mítinkem na světě. Trenér Dickinson mu vybral jako přípravu malý dostih na zapadlé dostihové dráze. Da Hoss ho ovládl a mohl nastoupit do hlavního dostihu. Nemožné se opravdu stalo a když Da Hoss vyhrál Breeder´s Cup Mile 1998, komentátor vykřikl: „Můj bože, to je největší comeback od Lazara!" (Lazar je biblická postava, kterého vzkříšil z mrtvých Ježíš). Dostihu se poté přezdívalo „Miracle Mile" a je k vidění zde. Po emociálním vítězství, které všichni náležitě obrečeli, včetně všech 4 dětí ošetřovatele, byl Da Hoss odejit do důchodu. Dneska je k vidění v Kentucky Horse Parku jako vážený rezident.

A co české dostihy?

AndersI my máme takových případů celou řadu, ale namátkou lze jmenovat např. Anderse, za kterého je nejlepší nechat mluvit jeho zachránce pana Kašného: „Jako 5letého jsem ho potkal v Brémách v Německu, byl to problémový kůň a já chtěl jezdit dostihy, tak mi tehdejší trenér řekl, že až s ním budu kamarád, tak ho můžu jezdit. To bylo tuším v roce 1994. Asi po měsíci a půl jsme to šli zkusit a byli jsme druzí ve steeple v Brémách a pak jsme spolu ještě několikrát bodovali, i když nikdy (v Německu) nevyhráli. A roku 1996 v Hamburgu při dostihu si přivodil těžký úraz přední nohy a majitel ho chtěl nechat utratit, tak jsem si ho vyprosil, ať ho odvezeme domů do Brém a já si ho za jateční cenu koupil. Protože nemohl stát na nohách, tak jsem s ním asi měsíc spával v boxe, aby neměl proleženiny a v noci jsem ho obracel, krmil atd. Asi po 3 měsících jsem ho nechal převézt do Čech k jednomu kamarádovi (Jan Mudra) a s ním i mého bratra, ať na něj dává pozor. No a potom jsem ho nechal operovat a v 10 letech s ním zkusil znova běhat a běhal až do svých 16 let. Z toho jsme obsadili 5x - 1. místo!! Co se nám nepovedlo v Německu, povedlo se nám v Čechách." Více o něm zde.

Funny ValentineAsi nejslavnějším navrátilcem je překrásný Funny Valentine, jehož kauza svého času rezonovala i v Jezdectví, kde byl hlavním hrdinou seriálu „Příběhy z koňské kliniky". Jako roční byl koupen v Napajedlích ing. Zdeňkem Jandejskem pro stáj Rabbit. Jako dvouletý startoval pětkrát a sezónu zakončil pěkným vítězstvím v chuchelské trojce. Hned zjara běžel Cenu trojročných žrebcov, ale tam o kousek nestačil pozdějšímu naprostému suverénovi Age of Jape a byl druhý. Chuť si on a jeho tým spravili hned v klasické Velké jarní ceně, kde Funny Valentine lehce vyhrál. Měli koně do Derby, měli nadějné zvíře, jaké se podaří jen jednou za čas, měli vše. Bohužel najednou se vše zvrtlo a místo o vavříny na dráze se bojovalo o holý život hřebce v Heřmanově Městci. Zcela neprůchodná střeva znamenala jednoznačný ortel smrti ze strany veterinářů, ale nakonec bylo rozhodnuto ještě o jeho život bojovat. Operace koliky byla nakonec úspěšná, hřebec přežil, ale zjistilo se, že má ještě zlomeninu sezamské kosti a problém s kloubkem. To znamenalo roční přestávku od dostihů. Vrátil se až ve Velké dubnové ceně následujícího roku, kde byl druhý za Tullamore. Že to byl heroický výkon, o tom nikdo pochybovat snad nemusí. Kůň na dráze zůstal ještě další sezónu, ale bylo rozhodnuto o jeho konci po neúspěšné anabázi v německém Mannheimu v dubnu 2012. Funny Valentine zůstal v Pičíně na Benešovsku a má na starost tamní dorost, který odmala vychovává, ať už ve společném ustájení nebo ve výběhu. A je to úspěšný strejda, jak ukazují výsledky pičínovských odchovanců, na které tak může být Funny Valentine náležitě pyšný.

A co vy, znáte nějaké příběhy koní, kteří se vrátili do sportu?

Připojené obrázky

Připojené články

28.04. 2016 07:00 Sny se někdy splní: Sherardův příběh

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: