Co prozradí napětí otěží?

9. 05. 2017 05:00

Obrázky: 6

Autor: Hilary Clayton Foto: Archiv autorky a překladatelky Rubrika: Teorie ježdění Zdroj: USDF Překladatel: Kateřina Lipinská Počet přečtení: 3085 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Zamýšleli jste se někdy nad tím, kolik držíte v ruce, a co všechno může tato informace říci o vašem ježdění, o křivosti vás i vašeho koně nebo případném kulhání, které je tak slabé, že ho okem nevidíte? Existuje přístroj, který je schopen změřit napětí otěží, a vědci s jeho pomocí zkoumali, jak se tyto různé problémy projeví na síle přilnutí.

vewVždycky mě velmi zajímala komunikace mezi koněm a jezdcem prostřednictvím otěží. Už na konci 90. let, brzy poté, co jsem nastoupila na Michiganskou univerzitu, jsem se rozhodla na ni zaměřit jako na jednu z oblastí mého výzkumu. Můj kolega dr. Joel Lanovaz sestrojil první zařízení na měření napětí otěží za pomoci tenzoměru, který byl vložen mezi udidlo a jednu otěž a dlouhým kabelem připojený k notebooku. Kabel se musel nést vedle koně, se kterým jsem jen chodila na kruhu kolem počítače. Data, která jsme tehdy sesbírali, bylo těžké interpretovat: to, co dávalo pocit klidného, stálého přilnutí v klusu, byla ve skutečnosti série plná vrcholů a propadů (viz graf 1). Krátce poté zveřejnil německý výzkumný tým vzorec narůstání tlaku otěží při různých jezdeckých aktivitách. Tyto výsledky potvrdily, že jsme šli správnou cestou. Od té doby jsem vypracovala několik dalších studií ohledně tlaku otěží s různými jezdci a koňmi, používajícími na zakázku vyrobenou výstroj.

Jednou z nejúžasnějších věcí na tom být výzkumníkem, je, že můžete dělat něco nového a potom pozorovat, jak vaši myšlenku přebírají další vědci, jak se začíná používat v praxi a rozšiřuje naše znalosti veterinární nebo jezdecké. Tak tomu bylo i v případě měření napětí otěží - dnes jsou již měřicí přístroje k tomuto účelu k dispozici. To usnadnilo i studování interakcí mezi koněm a jezdcem a účinky různých druhů výstroje.

Proto mě potěšilo, když jsem v červnu roku 2014 byla pozvána jako hlavní přednášející na seminář o měření napětí otěží v holandském Lunteren. Seminář byl organizován firmou Centaur trainology, výrobcem přístroje na měření tlaku otěží, který je volně v prodeji. Za jeho vývojem stojí holandský veterinář dr. Menke Steenbergen. Tématem tohoto semináře bylo, „jaké má tento přístroj využití ve veterinární praxi". V souladu s tímto zaměřením byla více než polovina posluchačů z řad veterinárních lékařů, kteří se zajímali o to, jak měření napětí otěží může pomoci v diagnostice problémů týkajících se přilnutí. Mezi tyto problémy patří headshaking, zkroucení v krku, neochota ke stejnoměrnému přilnutí na obou otěžích nebo příliš silné přilnutí na jedné nebo obou otěžích. Tento nástroj měří a porovnává napětí na obou otěžích současně, proto ho lze využívat k monitorování změn během tréninkové hodiny nebo veterinárního zásahu.

vwsPřístroj pro měření napětí otěží (the Rein Tension Device)

Tento přístroj (viz obrázek vlevo) se skládá ze dvou senzorů, které jsou umístěné na každé straně mezi udidlem a otěží. Každý senzor váží 35 gramů. Přenašeč dat, který je umístěn pod žuchvami koně a propojen se senzory, přenáší data do notebooku až do vzdálenosti 40 metrů. To je dost velký rozsah, aby pokryl celý drezurní obdélník 20 x 60 metrů, umístíte-li notebook blízko B nebo E.

Napětí otěží je zobrazováno na obrazovce v reálném čase (viz foto). Zařízení má svůj software, který umí spočítat minimální (základní) napětí, maximální (nejvyšší) napětí a průměrné napětí za určité období. Na základě výzkumů v McPhail Center víme, že základní napětí odpovídá přilnutí, kdy je kůň i jezdec v souladu. Nejvyšší napětí je důsledkem přirozeného pohybu hlavy koně, která kýve do přilnutí v rytmu, charakteristickém pro daný chod. V klusu hlava a krk kývne dolů pod vlivem přitažlivosti pokaždé, když je jeden diagonální pár končetin na zemi. Třebaže jsou tyto pohyby celkem malé, dostačují k tomu, aby způsobily významný nárůst napětí otěží, který v grafu vytváří pravidelně se opakující vrcholy.

Obrázek 2: Detail Centaur Rein Tension Device. Senzory jsou připojené mezi kroužky udidla a otěže. Napájecí zdroj a přenašeč jsou v malé krabičce pod žuchvami.

Asymetrické napětí: Křivost

Jezdci i koně vykazují křivost, která způsobuje asymetrické napětí v levé nebo pravé otěži. Na obrázku 1 jsou například zelené vrcholy (levá otěž) vždy výše než červené (pravá otěž), takže tento kůň bude vnímán jako těžší v jezdcově levé ruce. Ve většině případů je křivost stejná v různých chodech i cvicích. Protože příčina křivosti může být jak na straně jezdce, tak na straně koně, je při hledání příčiny problému vhodné porovnat napětí otěží jak se stálým jezdcem daného koně, tak s jiným jezdcem - nejlépe takovým, který umí udržet pravidelné přilnutí na obou otěžích - nebo použít vyvazovací otěže.

Naše vlastní křivost je totiž také potenciální příčinou asymetrického přilnutí. Zpravidla máme lepší motorické dovednosti rozvinuté u své dominantní (tedy šikovnější) ruky, která dokáže udržovat lehčí a pohyblivější přilnutí. Nedominantní ruka má sklony k silnějšímu a pasivnějšímu přilnutí, na které kůň zpravidla reaguje opřením se do otěže.

Ve studii Sandry Kuhnke, koňské fyzioterapeutky a osteopatky z německé univerzity v Kassel, měli jezdci určit, na kterou ruku se jim jejich koně jezdí snáz: 512 koní bylo zařazeno jako „leváci" (lépe chodí na levou ruku) a 684 jako „praváci" (lépe chodí na pravou ruku). Z jezdců samotných bylo 543 praváků, 94 leváků, 39 ambidexterů (šikovných na obě ruce stejně) a deset zůstalo nespecifikovaných. Podle dotazníku, který jezdci vyplňovali, leváci a ambidexteři s vyšší pravděpodobností soutěžili na vyšších stupních drezury, s vyšší pravděpodobností vítězili a měli nižší riziko úrazů.

Všichni jezdci bez ohledu na dominantní ruku upřednostňovali koně „leváky". Záznam z měření ukázal, že koně-leváci vykazovali silnější přilnutí v levé otěži, pokud je jezdil jezdec pravák (což odpovídá informaci výše: nedominantní ruka má sklony k silnějšímu a pasivnějšímu přilnutí - pozn. překl.). Na kruhu vpravo bylo napětí větší ve vnější (levé) otěži, ale na kruhu vlevo ve vnější (pravé) otěži ne. Tento výzkum stále probíhá a další poznatky o vztahu mezi lateralitou koně a jezdce jsou na cestě.

Cíl drezurního tréninku zahrnuje i přiježdění koně tak, aby byl na obě ruce stejně šikovný, a součástí toho je i symetrické přilnutí na obou otěžích. Běžná příčina asymetrického napětí otěží leží i v postavení plecí a hrudníku koně. Svaly kolem hrudníku, které určují pozici hrudníku mezi předníma nohama, musí být správně aktivovány a koordinovány. Pokud se plece a hrudník propadají směrem k levé straně, napětí bude v levé otěži silnější. Srovnání plecí před záď je tudíž zásadním požadavkem pro stejnoměrné napětí otěží. Ještě jinými slovy, zlepšení stejnoměrnosti přilnutí na obou stranách může být i indikátorem zlepšení v celkovém narovnání koně.

Během tohoto semináře koňská fyzioterapeutka a chiropraktička Solange Schrijer rozebrala, jak síly, které při pohybu vznikají v koňském těle, ovlivňují napětí otěží. Zdůraznila důležitost symetrie svalů a správné svalové koordinace, která umožní koni nabídnout optimální a rovnoměrné přilnutí v obou otěžích.

/data/imgs/00289952l.png

Graf 1: Srovnání napětí otěží zdravého a kulhavého koně. Napětí na levé otěži (zeleně) a na pravé otěži (červeně) u koně v klusu na rovné čáře na vyvazovacích otěžích.

Vlevo zdravý kůň. Napětí je vždy o trochu větší vlevo než vpravo. Výška na vrcholech se liší, ale ne příliš významně a ne v opakujícím se vzoru.

Vpravo kulhající kůň. Vrcholy napětí jsou střídavě vysoké a nízké, což je typické pro kulhání.

Jezdecké problémy

vsDr. Hayley Randle, vedoucí programu equitation science na britské Duchy College, představila studii zaměřenou na hodnocení efektu elastických vložek v otěžích. Při použití těchto vložek došlo ke snížení minimálního napětí, ale při přechodu z kroku do zastavení musela být použita větší síla. Když byla otěž uvolněna, trvalo významně déle, než se vrátila k nulové hodnotě ve srovnání s běžnými otěžemi. To by mohl být problém, protože to koliduje s potřebou jezdce okamžitě odměnit koně uvolněním tlaku.

Dr. Machteld van Dierendonck, odbornice na koňské chování a welfare z univerzity v Gentu, použila zařízení pro měření napětí otěží, aby porovnala napětí na otěžích u koní při různé pozici hlavy a krku. Zjistila, že napětí otěží nebylo vždy nutně větší u koní, kteří byli ježděni v pozici hyperflexe, než když byli v pozici „na otěži", což naznačuje, že hyperflexe je ne vždy vynucována a udržována nátlakem.

Dále zde nebyla žádná korelace mezi napětím otěží a množstvím kortizolu ve slinách. Kortizol se používá jako indikátor hladiny stresu u koní. (Což ukazuje, že pokud se kůň navykne na silné přilnutí a „visí v ruce", nevyvolává to u něho žádný stres - pozn.překl.)

Holandská veterinářka Iris Veen měřila napětí u koní vedených na ruce, aby porovnala efekt průvleček a tréninkové pomůcky ConCord Leader (jedná se o pevnou alternativu toho, co se u nás nazývá „gumový chambon", tedy provaz, který vede od podbřišníku, přes kroužek udidla přes nátylník a na druhé straně zpět do podbřišníku, viz obrázek vpravo - pozn. překl.). Zjistila, že nižší maximální a průměrné napětí se vyskytlo v případě ConCord Leaderu. Tato lehkost může být známkou zlepšení v sebenesení koně. Zjištění doktorky Veen naznačuje další možné využití přístroje: zhodnocení účinků různých druhů výstroje a vybavení.

Odpor vycházející z bolesti

Koně mohou odmítat lehké a stejnoměrné přilnutí na obou otěžích z důvodu bolesti. Nejen v hubě, ale v mnoha částech těla, od hlavy, přes krk a hřbet až ke končetinám. Jak řezáky, tak stoličky rostou po celý život koně a během tohoto růstu mohou vytvářet ostré hrany. Je proto velmi vhodné pravidelně kontrolovat zuby, aby zůstaly zdravé, a případné problémy odhalit hned na počátku.

Další holandská odbornice, dr. Morgan Lashley - která je také drezurní jezdkyní a zároveň studovala veterinu na McPhail Center - popsala ve svém příspěvku, jak koně při ježdění musí být schopní volně pohybovat dolní čelistí, což není možné, pokud jim překáží ostré hrany na horní a dolní arkádě. Háky nebo jiné nepravidelnosti na stoličkách mohou způsobit, že se kůň opírá do jezdcovy ruky a má potíže se snížením a zakulacením krku. Pokud se kousací ploška horních a dolních řezáků sklápí zleva doprava, brání to pohybu čelisti - což se může pojit i s výrazně větším tlakem v jedné otěži než ve druhé. Ostré hrany skloviny navíc působí bolest, pokud odírají vnitřní stranu tváře, a takto postižený kůň se může na jedné straně bránit přilnutí a křivit nebo naklánět hlavu. Bolestivé vlčí zuby, bez ohledu na to, zda jsou prořezané nebo ne, také prokazatelně mohou způsobovat headshaking, naklánění hlavy nebo uhýbání před přilnutím. Obrázek 3 ukazuje záznamy napětí otěží u koně, který měl bolestivý vlčí zub na pravé straně čelisti. Pravidelnost křivky zmizela kvůli napětí a odporu koně, způsobenému snahou vyhnout se kontaktu udidla s bolavým zubem. Také bolest krku nebo hřbetu je častou příčinou odporu. Tyto problémy vyžadují diagnostiku a adekvátní léčbu veterinářem.

 vs

Graf napětí otěží u koně s bolestivým vlčím zubem na pravé straně čelisti. Kůň kluše na levou ruku. Všimněte si nepravidelných vrcholů v napětí otěží a neobvyklého tvaru vrcholků ve srovnání s prvním grafem.

Napětí otěží versus kulhání

Nepravidelnosti v přilnutí mohou prozradit i mírnou kulhavost. To vídám docela často. Kývání hlavou je typickým příznakem kulhání na přední nohu. Kůň nese hlavu výš, když bolavá noha dopadá, a pak ji sníží více než obvykle při dopadu druhé končetiny. Toto kývání hlavou se na grafu napětí otěží zobrazuje jako střídající se vzorec nižších a vyšších vrcholů, což odpovídá tomu, že nízké vrcholy, tj. menší napětí otěží, korelují s nesením hlavy nahoře (zatížená bolavá přední) a vyšší vrcholy ukazují na kývnutí dolů do přilnutí, když nese váhu druhá přední noha. Hledáme-li asymetrie, potom raději při hodnocení napětí otěží používám vyvazovací otěže, protože ruka jezdce může vytvořit vzorec, který odpovídá kulhání (tzv. kulhání z ruky) tak, že vyvolává napětí jedné nebo obou otěží v rytmu, jakým kůň kráčí.

Odpoledne účastníci pozorovali koně ježděné se zařízením měření napětí otěží a grafy byly promítány na velkou obrazovku. Jeden pony ukazoval velmi symetrický vzor napětí obou otěží. Tento pony mimochodem absolvoval pravidelnou preventivní zubní péči a měl udidlo pečlivě vybrané odborníkem. Běžnou chybou při výběru udidel je udidlo příliš široké, které se potom v hubě posouvá ze strany na stranu. Pak je obtížné udržovat stejnoměrné napětí na obou otěžích.

Veterinární lékař Leendert-Jan Hofand je odborník na kulhání. Zařízení na měření napětí otěží ho začalo zajímat poté, co stále poslouchal u svých klientů stížnosti na to, že se jejich koně opírají víc do jedné otěže. Podle jeho zkušenosti kůň, který je ať již zjevně nebo mírně kulhavý na jednu přední nohu, se bude často víc opírat do protější otěže při pohybu na rovné čáře. Aby to ukázal, přivedl koně s kulháním na pravou přední nohu, které bylo velmi slabé a viditelné jen chvilkově. Po znecitlivění dotčené nohy byl kůň ochotnější se hýbat a i napětí otěží bylo rovnoměrnější. Takto dr. Hofand ukázal, že kulhání může být příčinou nestejného přilnutí. Dr. Hofand zdůraznil, že jezdec musí být důsledný v rovnání koně během tréninku. To je důležité zejména při kulhavosti, aby se zabránilo dalšímu přetěžování kompenzující(ch) končetin(y) a urychlil se návrat k plnému zatížení.

Nakonec dr. Morgan Lashley ukázala vliv funkčního omezení (blokády) v těle koně na napětí otěží. Pozorovali jsme talentovaného koně s výrazným drezurním pohybem, který soutěžil na vyšším drezurním stupni. Ve většině cviků kůň působil poměrně symetricky, vykazoval jen trochu asymetrie při polovičních překrocích. Po zapnutí zařízení byli diváci velmi překvapeni, že vrcholy napětí byly asi o 30 newtonů (3 kilogramy) vyšší a základní kontakt asi o 10 newtonů (1 kilogram) vyšší v pravé otěži. Na základě toho, jak se kůň hýbal, jsme podobné výsledky neočekávali - což je důkaz toho, že napětí otěže oko není schopné vždy přesně vyhodnotit. Později jsme se dozvěděli, že kůň prošel sérií chiropraktických zásahů a pomalu se zlepšoval v rovnováze ve cvicích i v napětí otěží.

Je evidentní, že napětí otěží je velmi důležitý ukazatel pro mnoho faktorů. Mimo jiné hodně prozradí o tom, jak je možné zlepšit welfare, výkon i veterinární diagnostiku.

vsKdo je kdo: Hilary Clayton, BVMC, PhD, MRCVS je světoznámou expertkou na biomechaniku a atletický rozvoj koně. Od roku 1997 působila na Michiganské univerzitě na fakultě veterinárního lékařství. Je také bronzovou, stříbrnou a zlatou medailistkou a členkou drezurní komise Americké jezdecké federace (USDF). Hlavním zájmem její činnosti byla drezura a výzkum zaměřený na sportovní koně. Je autorkou i několika knih, například Conditioning Sport Horses, The Dynamic Horse A Biomechanical Guide to Equine Movement and Performance, Activate Your Horse's Core nebo Clinical Anatomy of the Horse. Do češtiny nebyla přeložena žádná, ale v angličtině jsou k sehnání na Amazonu.

Článek byl převzat s laskavým svolením Hilary Clayton BVMC, PhD, MRCVS a Jennifer O. Bryant (šéfredaktorky USDF Connection), vyšel v USDF Connection v prosinci 2014.

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: